Pěstounská péče strana 2 z 2

Přibývá rodičů, kteří mají problém uživit děti a postarat se o ně. V pandemii se plnila krizová zařízení, jako jsou Klokánky a další sociální služby. Více práce měli i přechodní pěstouni. Do těchto kritických situací se dostávali zejména rodiče, kteří už potíže měli z dřívějška. A covidová krize je ještě prohloubila.

Covidová epidemie nepříznivě zasahuje do nejrůznějších oblastí života, brzdí také náhradní rodinnou péči. Děti se do nových rodin dostávají později, povinné kurzy pro rodiče se často odkládají kvůli karanténám a složitější je i navazování kontaktu mezi novými rodiči a dítětem.

S více penězi pro zařízení, jako jsou Klokánky, ale i pro pěstouny počítá novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ji představila ve sněmovně. Podle některých organizací ale ohroženým dětem a náhradním rodinám dostatečnou podporu nezajišťuje.

V Česku chybí pěstouni. Mnoho dětí tak stále končí v ústavní péči. Zájemce o tuto práci odrazuje komplikovaná a dlouhá úřední cesta a také nízké ohodnocení. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto teď připravuje novelu, ve které navrhuje alespoň některým z nich dát víc peněz.

Přechodní pěstouni by mohli v budoucnu dostávat od státu víc peněz. Počítá s tím návrh novely zákona o sociálněprávní ochraně dětí. Podle některých poslanců by větší odměna měla náležet i pěstounům dlouhodobým, anebo organizacím, které se o pěstouny starají. To ale předloha zatím neobsahuje. V pěstounské péči je v Česku zhruba osm tisíc dětí.

Zájemců o přechodnou pěstounskou péči je nejméně od roku 2015, kdy se o ní vede samostatná statistika. Vyplývá to z údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Ubývá jich setrvale. Zatímco v roce 2015 evidovalo ministerstvo 395 žádostí o zprostředkování pěstounské péče na přechodnou dobu, vloni jich bylo jen 146. Náhradním rodičům totiž vadí zdlouhavá administrativa, kvůli které u nich děti zůstávají delší dobu, než by měly, a nové zájemce o péči se oslovit nedaří.

V souvislosti s blížícím se brexitem stále vyplouvají nové a nové komplikace. Nyní se ukázalo, že tisícům dětí z dalších zemí Evropské unie, které nyní v Británii žijí v pěstounské péči, by v krajním případě mohlo hrozit vyhoštění ze země.

Českem dál rezonuje debata o možném přijetí syrských sirotků. Podle senátora Václava Hampla (nestr. za KDU-ČSL a SZ) je fikce domnívat se, že se děti budou moci v nejbližší době vrátit do Sýrie. České rodiny by se mohly o sirotky starat formou pěstounské péče, míní Hampl. Poslanec Jiří Kobza (SPD) naopak v pořadu Události, komentáře varoval před vytržením uprchlíků z jejich přirozeného prostředí. Podle Kobzy by to Sýrie mohla považovat za únos.

„Nejvíce je pro mě být matkou, to mi nikdo neodpáře,“ řekla nevidomá paralympijská vítězka a trojnásobná mistryně světa Pavla Kovaříková v Událostech, komentářích. Ač nevidí, je úspěšnou ilustrátorkou a autorkou známého loga kampaně Světluška. Vztah zdravých lidí vůči handicapovaným se podle ní postupně zlepšuje, ale lepší vzájemné komunikaci brání přílišná korektnost. S Pavlou Kovaříkovou hovořil Michal Kubal.