Pěstounská péče strana 2 z 2

Přechodní pěstouni by mohli v budoucnu dostávat od státu víc peněz. Počítá s tím návrh novely zákona o sociálněprávní ochraně dětí. Podle některých poslanců by větší odměna měla náležet i pěstounům dlouhodobým, anebo organizacím, které se o pěstouny starají. To ale předloha zatím neobsahuje. V pěstounské péči je v Česku zhruba osm tisíc dětí.

Zájemců o přechodnou pěstounskou péči je nejméně od roku 2015, kdy se o ní vede samostatná statistika. Vyplývá to z údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Ubývá jich setrvale. Zatímco v roce 2015 evidovalo ministerstvo 395 žádostí o zprostředkování pěstounské péče na přechodnou dobu, vloni jich bylo jen 146. Náhradním rodičům totiž vadí zdlouhavá administrativa, kvůli které u nich děti zůstávají delší dobu, než by měly, a nové zájemce o péči se oslovit nedaří.

V souvislosti s blížícím se brexitem stále vyplouvají nové a nové komplikace. Nyní se ukázalo, že tisícům dětí z dalších zemí Evropské unie, které nyní v Británii žijí v pěstounské péči, by v krajním případě mohlo hrozit vyhoštění ze země.

Českem dál rezonuje debata o možném přijetí syrských sirotků. Podle senátora Václava Hampla (nestr. za KDU-ČSL a SZ) je fikce domnívat se, že se děti budou moci v nejbližší době vrátit do Sýrie. České rodiny by se mohly o sirotky starat formou pěstounské péče, míní Hampl. Poslanec Jiří Kobza (SPD) naopak v pořadu Události, komentáře varoval před vytržením uprchlíků z jejich přirozeného prostředí. Podle Kobzy by to Sýrie mohla považovat za únos.

„Nejvíce je pro mě být matkou, to mi nikdo neodpáře,“ řekla nevidomá paralympijská vítězka a trojnásobná mistryně světa Pavla Kovaříková v Událostech, komentářích. Ač nevidí, je úspěšnou ilustrátorkou a autorkou známého loga kampaně Světluška. Vztah zdravých lidí vůči handicapovaným se podle ní postupně zlepšuje, ale lepší vzájemné komunikaci brání přílišná korektnost. S Pavlou Kovaříkovou hovořil Michal Kubal.