Pěstounská péče strana 2 z 2

Roční chlapec, který od svého narození ležel v nemocnici zcela sám a nejevila o něj zájem matka ani orgány sociálně právní ochrany dětí, se dočkal pěstounské rodiny. Na případ upozornila návštěvnice děčínské nemocnice a rozpohybovala tak úřady. Chlapec se díky tomu stal devátým dítětem přechodné pěstounky z Libereckého kraje, zaznamenal pořad České televize 168 hodin.

V Česku je nedostatek pěstounů, například Plzeňský kraj by jich už teď potřeboval zhruba šedesát. K dispozici jich má ale skoro třikrát méně. Přitom už za tři roky začne platit novela zákona o sociálněprávní ochraně dětí. Podle ní musí být dítě do tří let v pěstounské péči, ne v té ústavní. Kraj i tamní neziskové organizace se proto chtějí zaměřit na cílenou propagaci pěstounství.

Hned po porodu jej opustila matka, kvůli špatnému zdravotnímu stavu nezná jedenáctiměsíční chlapec nic jiného než nemocnici a tváře zdravotníků. Nemluvněte přivázaného k postýlce si všimla Petra Jirglová a začala se pídit. Zveřejněním příběhu a odhodláním dítěti pomoci se jí povedlo rozhýbat laxní úředníky i vzbudit obrovskou solidaritu mezi lidmi.

Kojenecké ústavy v Česku do čtyř let nejspíš skončí. Ústavně-právní výbor Senátu doporučil schválit novelu zákona, která od roku 2025 zakazuje umisťovat do ústavní péče děti mladší tří let. Současně s tím porostou také odměny pěstounů, které by se měly odvíjet od minimální mzdy. Předseda senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň to považuje za dobrý krok a předpokládá, že díky navýšení odměn přibude skoro polovina pěstounů. Byl hostem Interview ČT24.

Odměny pěstounů zřejmě vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Stoupnout také mají státní příspěvky na dítě pro takzvané klokánky, schválila sněmovna. Na návrh skupiny zákonodárců v čele s pirátkou Olgou Richterovou dolní komora předlohou prakticky zrušila takzvané kojenecké ústavy, když do budoucna stanovila až na výjimky věkovou hranici pro ústavní péči o děti. Novelu nyní dostanou k posouzení senátoři. Ke jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) se mají poslanci sejít v pátek třináctého srpna. Mimořádnou schůzi svolal předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). O svolání schůze požádala opoziční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09).

Přibývá rodičů, kteří mají problém uživit děti a postarat se o ně. V pandemii se plnila krizová zařízení, jako jsou Klokánky a další sociální služby. Více práce měli i přechodní pěstouni. Do těchto kritických situací se dostávali zejména rodiče, kteří už potíže měli z dřívějška. A covidová krize je ještě prohloubila.

Covidová epidemie nepříznivě zasahuje do nejrůznějších oblastí života, brzdí také náhradní rodinnou péči. Děti se do nových rodin dostávají později, povinné kurzy pro rodiče se často odkládají kvůli karanténám a složitější je i navazování kontaktu mezi novými rodiči a dítětem.

S více penězi pro zařízení, jako jsou Klokánky, ale i pro pěstouny počítá novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ji představila ve sněmovně. Podle některých organizací ale ohroženým dětem a náhradním rodinám dostatečnou podporu nezajišťuje.

V Česku chybí pěstouni. Mnoho dětí tak stále končí v ústavní péči. Zájemce o tuto práci odrazuje komplikovaná a dlouhá úřední cesta a také nízké ohodnocení. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto teď připravuje novelu, ve které navrhuje alespoň některým z nich dát víc peněz.

Přechodní pěstouni by mohli v budoucnu dostávat od státu víc peněz. Počítá s tím návrh novely zákona o sociálněprávní ochraně dětí. Podle některých poslanců by větší odměna měla náležet i pěstounům dlouhodobým, anebo organizacím, které se o pěstouny starají. To ale předloha zatím neobsahuje. V pěstounské péči je v Česku zhruba osm tisíc dětí.

Zájemců o přechodnou pěstounskou péči je nejméně od roku 2015, kdy se o ní vede samostatná statistika. Vyplývá to z údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Ubývá jich setrvale. Zatímco v roce 2015 evidovalo ministerstvo 395 žádostí o zprostředkování pěstounské péče na přechodnou dobu, vloni jich bylo jen 146. Náhradním rodičům totiž vadí zdlouhavá administrativa, kvůli které u nich děti zůstávají delší dobu, než by měly, a nové zájemce o péči se oslovit nedaří.

V souvislosti s blížícím se brexitem stále vyplouvají nové a nové komplikace. Nyní se ukázalo, že tisícům dětí z dalších zemí Evropské unie, které nyní v Británii žijí v pěstounské péči, by v krajním případě mohlo hrozit vyhoštění ze země.

Českem dál rezonuje debata o možném přijetí syrských sirotků. Podle senátora Václava Hampla (nestr. za KDU-ČSL a SZ) je fikce domnívat se, že se děti budou moci v nejbližší době vrátit do Sýrie. České rodiny by se mohly o sirotky starat formou pěstounské péče, míní Hampl. Poslanec Jiří Kobza (SPD) naopak v pořadu Události, komentáře varoval před vytržením uprchlíků z jejich přirozeného prostředí. Podle Kobzy by to Sýrie mohla považovat za únos.

„Nejvíce je pro mě být matkou, to mi nikdo neodpáře,“ řekla nevidomá paralympijská vítězka a trojnásobná mistryně světa Pavla Kovaříková v Událostech, komentářích. Ač nevidí, je úspěšnou ilustrátorkou a autorkou známého loga kampaně Světluška. Vztah zdravých lidí vůči handicapovaným se podle ní postupně zlepšuje, ale lepší vzájemné komunikaci brání přílišná korektnost. S Pavlou Kovaříkovou hovořil Michal Kubal.