V souvislosti s blížícím se brexitem stále vyplouvají nové a nové komplikace. Nyní se ukázalo, že tisícům dětí z dalších zemí Evropské unie, které nyní v Británii žijí v pěstounské péči, by v krajním případě mohlo hrozit vyhoštění ze země.
Tisícům dětí v pěstounské péči bude po brexitu hrozit vyhoštění z Británie
Horizont ČT24: Ohrozí děti v pěstounské péči brexit? (zdroj: ČT24)
Britka Kelly Newtonová se pěstounské péči věnuje čtrnáct let, vychovala během nich 28 dětí. V současnosti se stará o třináctiletá dvojčata z Dánska, která úřady odebraly jejich rodičům. Že musí podat žádost, aby v Británii mohly děti zůstat i po dovršení osmnácti let, zjistila jen náhodou.
„Je to spousta formulářů. Stránky a stránky formulářů. A já zjistila, že polovinu informací vůbec nevím,“ stěžuje si Newtonová.
Nová pravidla začnou platit v okamžiku, kdy Spojené království opustí evropskou osmadvacítku. Nově bude nutné mimo jiné doložit, že dítě nebo jeho rodič pochází z jedné ze zemí EU. Podle dětských nadací to ale může být problém. „Máme děti, které se dnes dostávají do pěstounské péče a my jim nebudeme schopni říct, co se s nimi stane, až jim bude osmnáct,“ říká právnička charity Coram Alexandra Conroy Harrisová.
Nadace Coram žádá, aby děti pocházející ze zemí Evropské unie získaly britské občanství automaticky. Podle odhadů jich nyní v pěstounské péči žije na ostrovech asi pět tisíc, oficiální čísla ale neexistují.
„Měla by existovat speciální možnost, kdy by děti, které jsou v dlouhodobé pěstounské péči, získaly britské občanství bez povinnosti podávat další žádost,“ je přesvědčena Harrisová.
Nejistotu ohledně občanství už v Británii zažili přistěhovalci z Karibiku
Odborníci také upozorňují na finanční nákladnost celého procesu. „Náklady na získání povolení k pobytu se vyšplhaly přes tisíc liber za jednu dívku. Dělali jsme si kvůli tomu velké starosti,“ vzpomíná pěstounka Newtonová. Ve složitějších případech, kdy je těžké prokázat věk dítěte nebo je třeba zažádat o britské občanství, se částka může vyšplhat dokonce až na deset tisíc liber.
„Musíme zaručit, aby registrační systém byl rychlý, jednoduchý a nebyl drahý,“ urguje David Simmonds ze Sdružení místních samospráv. A také aby nikdo po dvaceti nebo třiceti letech nezpochybňoval něčí občanství, dodává. Podobně jako to bylo v případě takzvané generace Windrush, lidí z Karibiku, kteří do Británie přicestovali v 50. letech a podíleli se na poválečné obnově země. Přesto je chtěla vláda po půl století vyhostit právě kvůli jejich chybějícímu občanství.