Kábul

Rozhodnutí Pákistánu vyhostit všechny přistěhovalce bez dokumentů se týká hlavně statisíců Afghánců. Vyhlídky na přijatelný život v původní vlasti jsou ale velmi malé, a tak část uprchlíků v zemi zůstává tajně a riskuje zatčení. Afghánci se bojí vyjít ven nebo rozsvítit světla, aby je úřady nenašly. Další skončili v Afghánistánu v nuzných podmínkách v táborech ovládaných islamisty.

Skončila lhůta, kterou dala pákistánská vláda všem imigrantům bez potřebného povolení na to, aby opustili zemi. Týká se to především Afghánců, kterých jsou v Pákistánu bez dokladů necelé dva miliony. Na 140 tisíc jich už odešlo. Úřady začaly se zatýkáním a připravují deportace.

Konec afghánské vlády podporované Západem přišel před dvěma roky, kdy radikálové z hnutí Taliban ovládli hlavní město Kábul. Rychlost, jakou se islamisté zmocnili celé země včetně metropole, překvapila celý svět. Následovala chaotická evakuace těch, kteří se obávali pomsty radikálů. V současnosti se mohou stát hrozbou pro okolní státy, Afghánistán sužuje vysoká produkce i konzumace drog, ženy přišly o svá práva a novináři dříve podporovaní Spojenými státy museli uprchnout do zahraničí.

Na konci srpna uběhnou dva roky od chvíle, kdy Afghánistán opustil poslední americký voják. Stalo se tak poté, co hnutí Taliban překvapivou a bleskovou ofenzivou obsazovalo jedno město za druhým, až  získalo i metropoli Kábul. Dvacetiletá válka skončila, ale Afghánce dnes trápí hlad a špatná ekonomická situace. Zvlášť těžkou situaci zažívají ženy a dívky.

Vláda Talibanu v Afghánistánu se do života tamních obyvatel promítá různě. Bývalý manažer komunikace Lékařů bez hranic (MSF) v Afghánistánu Tomáš Bendl říká, že „často velmi brutální patriarchální systém“ hodně negativně dopadá třeba na ženy samoživitelky. Na druhé straně takový seniorní představitel Talibanu bydlící v Kábulu si nežije zle, podotýká. O aspektech humanitární pomoci v krizí zasaženém Afghánistánu hovořil v pořadu Události, komentáře.

Islamistické hnutí Taliban podle Bílého domu zabilo strůjce sebevražedného útoku na kábulském mezinárodním letišti během evakuace spojenců z Afghánistánu. Při chaotické operaci v srpnu 2021 zemřelo třináct amerických vojáků a zhruba 170 civilistů.

Taliban vyhlásil v Afghánistánu válku drogám. Zakázal pěstování máku i výrobu opia a pervitinu. Závislé, kteří žijí na ulicích, v raziích přesouvá do přeplněných odvykacích center. Maková pole však byla ve válkou poznamenané zemi na hranici ekonomického kolapsu jediným zdrojem obživy pro část tamních zemědělců, kteří nyní nemají pro svá vyprahlá pole alternativu. Produkce opia v Afghánistánu přitom paradoxně roste. Do výroby a pašování jsou zapojeni příslušníci Talibanu, islamistického hnutí, které zákaz samo vydalo.

Sever Afghánistánu a Pákistánu zasáhlo v úterý zemětřesení, které mělo podle americké geologické služby (USGS) sílu 6,5 stupně. Hlášeno je podle agentur AP a Reuters zatím 11 obětí a přes sto zraněných. Zemětřesení bylo v hloubce téměř 188 kilometrů a jeho epicentrum se nacházelo v horském pásmu Hindúkuš nedaleko odlehlé afghánské provincie Badachšán.

Prestižní francouzskou cenu César v kategorii nejlepší celovečerní animovaný film dostal koprodukční snímek české filmařky Michaely Pavlátové Moje slunce Mad. Vypráví příběh Heleny, která začíná v Kábulu novou životní etapu po boku svého manžela Nazira v jeho velké afghánské rodině. S ním se seznámila na univerzitě v Praze. Film vznikl v česko-francouzsko-slovenské koprodukci. Hlavní ocenění získal krimi snímek La Nuit du 12 (V noci z dvanáctého), stejně tak jeho režisér Dominik Moll.

Hudba v Afghánistánu utichla. Nesmí znít nejen na veřejnosti, ale ani při soukromých oslavách nebo na svatbách. Vláda Talibanu ji totiž na základě přísného výkladu islámského práva šaría zakázala. Povolen není ani její poslech. Profesionální muzikanti, kteří tak ztratili zdroj obživy, si proto musejí hledat jinou práci.

Při pátečním sebevražedném atentátu ve vzdělávacím centru v afghánské metropoli Kábulu zahynulo nejméně třiapadesát lidí. Vyplývá to z nové bilance, kterou v pondělí zveřejnila agentura AFP s odvoláním na zástupce asistenční mise OSN v Afghánistánu. Doposud úřady mluvily o 45 mrtvých. Zranění utrpělo sto deset osob.

Počet obětí po pátečním sebevražedném pumovém útoku ve studentském vzdělávacím centru v západní části Kábulu vzrostl z 19 už na 35 a dalších 82 lidí je zraněných. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na Organizaci spojených národů. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Mezi oběťmi jsou především dospívající děti a většinou dívky, které nanečisto skládaly přijímací zkoušky na vysoké školy.

Výbuch ve vzdělávacím zařízení v Kábulu si vyžádal nejméně devatenáct mrtvých a sedmadvacet zraněných. Jednalo se o sebevražedný pumový útok, zatím se k němu nikdo nepřihlásil. Exploze se ozvala na západě metropole, kde žije menšina Hazarů. Ti se v minulosti stali terčem teroristů z takzvaného Islámského státu.

Spojené státy se po měsících skrytých vyjednávání dohodly na výměně zajatců s afghánským radikálním hnutím Taliban. Místo uneseného inženýra se po téměř dvaceti letech ve věznici  Guantánamo vrátil do Kábulu jeden z nejvlivnějších narkobaronů a sponzor radikálního islámu. Jeho propuštěním podmínili afghánští vůdci evakuace spolupracovníků americké armády.

Uplynul rok od doby, kdy radikální islamistické hnutí Taliban ovládlo Kábul. Příslušníci české Vojenské policie tehdy museli v extrémně krátkém čase zajistit evakuaci pracovníků ambasády a několika desítek spolupracovníků z řad Afghánců. Během nebezpečné operace se jim povedlo zachránit i rodinu vysoce postaveného představitele afghánské justice. Kapitán Zdeněk Poul, velitel jednotky KAMBA, za tento zásah nyní získal nejvyšší vyznamenání, Zlatý kříž Vojenské police.

Vedoucí zastupitelských úřadů Česka v zahraničí se v pondělí sešli v Černínském paláci na pravidelné poradě. Tématem jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) byly zejména ekonomické a bezpečnostní otázky v souvislosti s dopady ruské invaze na Ukrajinu. Premiér velvyslance mimo jiné vyzval, aby hledali všechny i dosud přehlížené možnosti v energetice. Šéf české diplomacie v projevu poté apeloval na diplomaty, aby „vysvětlovali, proč nelze být vůči zlu v podobě války lhostejný.“

Nejméně jednadvacet lidí zahynulo a 33 dalších bylo zraněno při středečním večerním pumovém útoku v kábulské mešitě. Podle agentury Reuters o tom informovala tamní policie. Mezi zraněnými jsou i děti. Bilance může nadále stoupat, silný výbuch mešitou otřásl v době večerních modliteb.

Už rok drží moc v Afghánistánu hnutí Taliban. Loni v létě jeho milice rychle obsadily celou zemi, zatímco se překotně stahovaly spojenecké síly. Poslední americký voják opustil středoasijskou zemi 30. srpna 2021. Taliban s nástupem k moci sliboval mnohé, zejména mírnější režim, než byl ten mezi lety 1996 a 2001. Uplynulý rok ale ukázal, že druhá vláda islamistů je té první velice podobná.

Předtím, než americký prezident Joe Biden vydal rozkaz k zabití Ajmána Zavahrího, chtěl do podrobností porozumět tomu, kde se lídr teroristické sítě al-Káida skrývá. Útok amerického bezpilotního letounu, který Zavahrího zabil na jeho balkoně v centru Kábulu, byl výsledkem několikaměsíčního přísně tajného plánování ze strany Bidena a úzkého okruhu jeho vysoce postavených poradců, napsala stanice CNN.

Při americké protiteroristické operaci v Afghánistánu byl v neděli pomocí bezpilotního letounu zabit lídr teroristické skupiny al-Káida Ajmán Zavahrí. Potvrdil to americký prezident Joe Biden krátce poté, co americká média s odkazem na nejmenované zdroje informovala, že Zavahrí zemřel při operaci Ústřední zpravodajské služby (CIA). Zavahrí se stal novým šéfem al-Káidy v červnu 2011 poté, co americké síly zabily v květnu téhož roku tehdejšího vůdce skupiny Usámu bin Ládina.

Nejméně 47 lidí zemřelo v sobotu podle afghánských úřadů při útocích pákistánské armády v pohraničí. Pákistán tvrdí, že na jeho jednotky čím dál častěji útočí skupiny, které se schovávají na afghánském území, informovala agentura Reuters. Kábul v sobotu vyzval Islámábád, aby s vojenskými operacemi mimo své území přestal.

Nizozemský soud ve čtvrtek poslal na dvanáct let do vězení šestasedmdesátiletého Afghánce s nizozemským občanstvím, kterého shledal vinným z válečných zločinů spáchaných v osmdesátých letech za komunistického režimu. Podle vyšetřovatelů několik let vedl nechvalně proslulou věznici Pul-e-Charkhi v Kábulu, kterou prošly tisíce politických vězňů. Odsouzený muž, identifikovaný jako Abdul Razzaq Rafief, tvrdí, že si jej úřady s někým pletou.

Protichůdné závěry přinesly dvě zprávy, které vyšetřovaly údajnou střelbu zahraničních vojáků do afghánských civilistů po teroristickém útoku u kábulského letiště z loňského srpna. Podle některých svědků pálili vojáci do lidí bezprostředně po sebevražedném atentátu teroristické organizace Islámský stát, který otřásl urychleným stahováním západních sil ze země. Pentagon ve své zprávě vyloučil, že by ke střelbě  došlo. Stanice CNN s odkazem na očité svědky uvádí několik obětí palby vojáků NATO.

Bývalý afghánský prezident Ašraf Ghaní v rozhovoru se stanicí BBC obhajoval své rozhodnutí opustit v polovině srpna Afghánistán. Uvedl, že na rozmyšlenou měl jen pár minut. Za své chování ve chvílích, kdy do afghánské metropole Kábul vstoupili islamisté hnutí Taliban, sklidil Ghaní kritiku Afghánců i tamních politiků. Exprezident ale trvá na tom, že jeho útěk ze země nebyl plánovaný a měl zabránit krveprolití a zničení hlavního města.