Volby

Předloha k zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí má za sebou druhé čtení, závěrečné schvalování by se mohlo uskutečnit ještě tento měsíc. Poslanci opozičního hnutí ANO navrhli další úpravy koaliční volební novely, SPD prosazuje její zamítnutí. Mimořádná schůze svolaná z koaličního podnětu k druhému čtení trvala dva jednací dny, debata vyplnila zhruba dvacet hodin čistého času. Skončila v pátek odpoledne.

Česká televize nabídne divákům v období před volbami do Evropského parlamentu široký informační servis. Programy ČT1 a ČT24 přinesou předvolební debaty lídrů nejsilnějších kandidátek, celoevropskou debatu s vedoucími kandidáty hlavních evropských politických sil nebo také tematické rozhovory ve studiu. Předvolební servis završí závěrečná debata s představiteli politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně o vztahu národní a evropské politiky.

Otázka korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí nadále rozděluje vládu a opozici. Zatímco vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) hodnotí poměrně kladně některé pozměňovací návrhy, které z jednání ve sněmovně vzešly, místopředseda ANO Radek Vondráček v Událostech, komentářích zopakoval, že podle ANO by mělo být hlasování ze zahraničí usnadněno jinak a že v navrhované podobě naruší princip tajnosti hlasování.

Na 370 milionů obyvatel členských států Evropské unie si už za měsíc vybere 720 zástupců do Evropského parlamentu, z toho bude 21 Čechů. Půjde o první hlasování po odchodu Velké Británie z EU, pandemii covidu a zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Očekává se vyšší účast než před pěti lety a posílení pravicových a euroskeptických stran. Po eurovolbách se obmění i složení Evropské komise.

Bezpečnost, migrace a také podpora hospodářství a konkurenceschopnosti jsou v řadě evropských zemí hlavními tématy nadcházejících voleb. V nich občané Evropské unie určí nové složení Evropského parlamentu. Výsledky budou známé 9. června večer. Oproti minulosti je mnohem méně slyšet o klimatické politice, menší prioritou než v minulosti se zdá být i v Německu, někdejším tahounovi opatření na ochranu klimatu. Na předvolební situaci v Evropě a očekávaný dopad na členské státy i Unii jako celek se zaměřila speciální debata ČT24 s názvem Předvolební Evropa.

Spíše než rozhodnout o složení orgánu, který má rozhodující slovo při schvalování evropské legislativy, budou chtít čeští voliči u červnových eurovoleb vyjádřit názor na současnou vládu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro službu ČTK Connect. Z průzkumu také vyplynulo, že by o složení Evropského parlamentu mohla v Česku hlasovat asi třetina voličů.

Severomakedonský prezident Stevo Pendarovski uznal porážku ve druhém kole prezidentských voleb, informuje agentura Reuters. V průběžném sčítání hlasů vede s velkým náskokem kandidátka opozice Gordana Siljanovská-Davkovová. Konzervativní opozice vede i v parlamentních volbách, které se rovněž konaly ve středu. Její příznivci už začali v hlavním městě Skopje slavit.

Téměř miliarda lidí má právo odevzdat hlas v indických parlamentních volbách. Volby v nejlidnatější zemi světa jsou tak těmi největšími, které se kdy na světe konaly – volit v nich může zhruba každý osmý obyvatel planety. Úřadující premiér Nárendra Módí doufá v obhajobu vítězství a zisk třetího funkčního období. Indická opozice – zejména na jihu subkontinentu – ovšem tvrdí, že pokud si Módí moc udrží, ztratí Indové mnoho ze svých svobod.

Starostou Londýna byl znovuzvolen labourista Sadiq Khan. Volby dokázal vyhrát potřetí v řadě, což se dosud nikomu jinému nepodařilo, informoval server BBC News. Podle oficiálních výsledků voleb získal téměř 44 procent hlasů a porazil svou soupeřku z Konzervativní strany Susan Hallovou. Khan se stal v roce 2016 prvním muslimem, který kdy stanul v čele západní metropole.

Britští opoziční labouristé zvítězili ve čtvrtečních doplňovacích parlamentních volbách ve volebním obvodu Blackpool South, kde sebrali parlamentní křeslo vládnoucím konzervativcům. Výrazně lépe než vládní strana si levice vede i v průběžném sčítání místních voleb, které jsou považovány za poslední velký test voličských nálad před letošními parlamentními volbami. Šéf konzervativců Richard Holden připustil, že jeho strana zažila těžkou noc.

Kampaň dělající z hnutí ANO zastánce ruských zájmů je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér a nebezpečná jako výroky předsedy ANO Andreje Babiše podněcující protiukrajinské nálady. Jedno ani druhé nezlepší politickou kulturu v Česku a nezvýší důvěru občanů v politiky, uvedl na síti X. Kampaň je podle premiéra Petra Fialy (ODS) poukazem na nebezpečí, která politika ANO přináší. Šéfka klubu ANO Alena Schillerová hovořila o hybridním útoku ze strany pětikoalice, Babiš označil Fialu za směšnou, či spíše už jen smutnou postavičku.

Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo hnutí ANO s 32,5 procenta, druhá ODS by měla třináct procent, SPD a Piráti shodně po deseti procentech a hnutí STAN by získalo osm procent hlasů. Další politické strany a uskupení by se do sněmovny nedostaly, mají podporu méně než pět procent. Vyplývá to z volebního modelu, který na svém webu zveřejnila agentura Median. V porovnání s březnem posílilo z vládních stran jen hnutí STAN, výrazněji si polepšila opoziční SPD. Ochota zúčastnit se voleb mírně vzrostla, k volbám by v dubnu přišlo 64,5 procenta voličů.

V pátek 7. června a v sobotu 8. června budou lidé v Česku volit své zástupce pro nové složení Evropského parlamentu (EP). Z více než sedmi set poslaneckých míst v něm bude mít Česká republika 21 mandátů. Krajané budou kvůli volbě českých europoslanců muset domů, hlasování v tuzemsku ale mohou usnadnit voličské průkazy. Na co nezapomenout a jak správně odevzdat lístek? Web ČT24 přináší všechny potřebné informace k úspěšnému hlasování.

Polská prokuratura vyšetřuje petrochemickou společnost Orlen. Důvodem je zjištění, že firma bez dozoru převedla více než 1,5 miliardy zlotých (v přepočtu zhruba 8,7 miliardy korun) na svou švýcarskou obchodní divizi OTS. Vyšetřovatelé se také budou zabývat možnými vazbami šéfa OTS na teroristickou organizaci Hizballáh nebo loňským snižování cen pohonných hmot, které mohlo souviset s říjnovými parlamentními volbami, jak uvedl portál Onet. Společnost Orlen vlastní v Česku firmu Unipetrol a síť čerpacích stanic.

Vstup Pétera Magyara do maďarské politiky otřásl vládnoucí stranou, ale i opozicí. Fidesz premiéra Viktora Orbána za posledních čtrnáct let své vlády nečelil tak významné politické výzvě. Magyar poukazuje na zkorumpovanost současného systému a klientelismus. Dokázal strhnout davy lidí a při svých protivládních demonstracích plní náměstí maďarských měst. Šance, že dokáže zájem voličů přetavit v úspěch v nadcházejících evropských a komunálních volbách, existuje. O poznání těžší podle politologů pro něj bude udržet si popularitu až do roku 2026, kdy půjdou Maďaři k parlamentním volbám.

O křesla jednadvaceti českých europoslanců letos podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) usiluje 675 kandidátů. Je to méně než při minulých volbách do Evropského parlamentu před pěti lety, kdy kandidovalo o devět uskupení více než nyní. Letos ale kandiduje téměř dvojnásobek koalic. Úřad přehledy adeptů, pro které budou Češi hlasovat 7. a 8. června, zveřejnil na volebním webu.

Sněmovna zřejmě upraví některé parametry korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Ústavně-právní výbor podpořil pozměňovací návrh, aby se hlasy z ciziny započítávaly do čtyř místo dvou krajů. Do volebních komisí na zastupitelských úřadech by mohly nominovat své zástupce politické strany. Výbor podpořil celkem šest změn koaliční volební novely. Další pozměňovací návrhy budou moci poslanci předkládat při druhém čtení na plénu. Koalice k němu plánuje svolání mimořádné schůze na čtvrtek 9. května. Výbor také podpořil předlohu, která omezí přítomnost přísedících v některých soudních sporech.

Sněmovní volby by v březnu vyhrálo ANO s 32 procenty hlasů, druhá ODS by získala čtrnáct procent a třetí Piráty by volilo 10,5 procenta lidí. Do sněmovny by prošly ještě SPD se sedmi procenty a STAN se šesti procenty. Z nynějších sněmovních stran by mimo dolní komoru zůstali lidovci a TOP 09. Zároveň roste podpora politických uskupení, která nyní stojí mimo Poslaneckou sněmovnu. Vyplývá to z volebního modelu, který na svém webu zveřejnila agentura Median. Ochota zúčastnit se voleb proti únorovému průzkumu mírně vzrostla na 62,5 procenta.

Britský parlament schválil sporný zákon, který umožňuje deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Schvalování legislativy zdržovala Sněmovna lordů, nakonec však ustoupila. Nejvyšší soud loni zarazil chystané deportace s odůvodněním, že Rwanda není bezpečnou zemí. Zákon kritizuje britská opozice i obhájci lidských práv. Africká země s plánem Londýna souhlasí, požaduje ale peníze. V roce 2022 doplulo do Británie přes Lamanšský průliv rekordních téměř 46 tisíc běženců.

V nedělních parlamentních volbách na Maledivách podle předběžných výsledků zvítězila strana prezidenta Mohameda Muíze, napsala agentura AP. Výsledek podle ní naznačuje, že voliči v tomto tropickém souostroví ležícím v Indickém oceánu vyjádřili souhlas s posilováním vztahů s Čínou.

Velké technologické společnosti vyrážejí do boje s dezinformacemi. Důvodem jsou volby, které se letos konají v 76 zemích, včetně několika velkých. Odborníci upozorňují, že v kampaních budou hrát ještě mnohem více než v minulosti roli falešná či zmanipulovaná videa a fotografie. Mimo jiné i kvůli rozvoji umělé inteligence.

V Indii odstartoval šestitýdenní volební maraton, při němž skoro miliarda lidí rozhodne o složení tamní dolní komory parlamentu. Jasným favoritem je nacionalistická Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího. Během dekády u moci se Módímu podařilo dostat Indii mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa a učinit z ní globální velmoc, která směle konkuruje Číně a udržuje pragmatické vztahy s Ruskem. Módího vládu nicméně poznamenaly útoky proti muslimům, sílící nezaměstnanost mezi mladými a omezování nezávislých médií. Opozice se proto před volbami spojila v široké nesourodé alianci, a to s jediným cílem: nedovolit Módímu třetí funkční období v řadě.

Chorvatské parlamentní volby vyhrála středopravá vládní strana Chorvatské demokratické společenství (HDZ) premiéra Andreje Plenkoviče, o pět mandátů si ale pohoršila a pro sestavení vlády musí oslovit menší strany. Plenković avizoval, že domlouvat koalici začne ještě ve čtvrtek. Opoziční koalice neformálně vedená prezidentem Zoranem Milanovičem a jeho Sociálnědemokratickou stranou (SDP) skončila druhá.

V Indii probíhají volby do parlamentu. Aby však měli možnost hlasovat všichni občané země, musí se volební komisaři s vybavením dopravit i do těch nejodlehlejších vesnic, které jsou často dostupné jen pěšky. Tyto pochody mohou být i několik kilometrů dlouhé ve špatně prostupném terénu a se znatelným výškovým rozdílem.