Spíše než rozhodnout o složení orgánu, který má rozhodující slovo při schvalování evropské legislativy, budou chtít čeští voliči u červnových eurovoleb vyjádřit názor na současnou vládu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro službu ČTK Connect. Z průzkumu také vyplynulo, že by o složení Evropského parlamentu mohla v Česku hlasovat asi třetina voličů.
Že budou letos v červnu volby do Evropského parlamentu, věděla výrazná většina účastníků průzkumu Ipsosu – 82 procent z nich. Podstatně méně se ale o volby zajímá – je jich 57 procent. Oba údaje jsou ale vyšší oproti předchozímu podobnému průzkumu, který provedla agentura v zimě. Tehdy o volbách vědělo 78 procent respondentů a 53 procent se o ně zajímalo.
Zřejmě ale zdaleka neodevzdají hlas všichni, kteří se o volby zajímají. Rozhodně se hodlá zúčastnit 38 procent dotázaných a dalších třicet procent uvedlo, že spíše přijde, zatímco osm procent účast u eurovoleb jasně odmítlo a čtrnáct procent spíše nechce volit. Nicméně výzkumníci na základě trendů a nálad očekávají účast kolem 32 procent, tedy o trochu vyšší než v minulých volbách do Evropského parlamentu před pěti lety.
Motivace voličů
Motivací jít k eurovolbám je pro největší část účastníků průzkumu vyjádřit názor na současnou českou vládu. Kvůli tomu chce přijít 37 procent dotázaných, kteří k volbám opravdu chtějí přijít. Přibližně třetina respondentů jako důvod uvedla, že chtějí ovlivnit směr a obsah politiky EU.
Kvůli konkrétním problémům, jejichž řešení od nového Evropského parlamentu očekávají, chce jít volit 30 procent Čechů. Jde jim například o změny klimatu, migraci či ekonomiku. Zhruba čtvrtina lidí chce k volbám přijít, aby jejich názory a zájmy byly zastoupeny na evropské úrovni. Podobný podíl hodlá účastí podpořit demokratický systém.
Dvě třetiny účastníků průzkumu uvedly, že považují volby do Evropského parlamentu za důležitější než ty předchozí. A to hlavně kvůli prosazení nového směřování Unie nebo kvůli zhoršující se situaci ve světě. Bezpečnost považují Češi podle průzkumu za to nejdůležitější, co by EU měla svým členským zemím zaručit.
Koho budou volit, se účastníci průzkumu rozhodují nejčastěji (47 procent) podle důvěryhodnosti kandidátů, přes čtvrtinu volí podle konkrétních otázek nebo problémů, které považuji za důležité. Čtvrtina lidí uvedla, že se rozhoduje na základě výsledků strany nebo kandidáta. Stále stejnou stranu, hnutí nebo koalici volí dvaadvacet procent Čechů a podle osobní charakteristiky kandidátů si vybírá zhruba pětina lidí.
Do dvou podobně velkých táborů jsou Češi rozděleni v otázce, zda má mít kandidát předchozí zkušenost s působením v EP. Rozhodně či spíše důležité je to pro 46 procent lidí, opačný názor zastává 44 procent respondentů. Zbytek dotázaných nevěděl.
Agentura Ipsos se v průzkumu obrátila na reprezentativní vzorek 1025 lidí nad 18 let. Dotazovala se mezi 15. a 20. dubnem prostřednictvím on-line panelu Populace.cz.
