Odbory

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) jednali s majitelem Liberty Ostrava Sanjeevem Guptou o aktuální situaci v ostravském hutním podniku. Síkela dal najevo zklamaní. Otázek je teď podle něj ještě víc. Vláda podle ministrů nebude poskytovat huti žádné prostředky daňových poplatníků, dokud se do ní nevrátí peníze vyvedené do zahraničí. Většina provozů v huti Liberty od prosince stojí, a značná část zaměstnanců je tak doma. Problém nastal poté, co dodavatel energií Tameh Czeh zastavil huti dodávky elektřiny kvůli tomu, že za ně podnik neplatil.

Odbory požadují navýšení výdělků státním zaměstnancům, a to ještě do konce letošního roku. Velké části vláda peníze na letošní výplaty o dvě procenta snížila, například úředníkům nebo lidem v kulturní sféře. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) kabinet o navýšení jedná, dodává ale, že preferuje spíš adresné přidání, nikoli plošné.

Minimální mzda by měla v příštím roce přesáhnout dvacet tisíc korun. Vláda ji chce navázat na průměrné příjmy a postupně minimum a průměr sbližovat, až by koncem desetiletí dosáhla minimální mzda 47 procent výše té průměrné. Ruku v ruce jde ale také návrh na zrušení zaručených mezd, které stanoví nejnižší výdělky pro jednotlivé profese v soukromé sféře. To se vůbec nelíbí opozici, ale ani odborům. Souzní také v názoru, že minimální mzda by měla být v poměru k průměrné vyšší.

Německá železniční společnost Deutsche Bahn (DB) postupně do roku 2029 sníží pracovní dobu strojvedoucích na 35 hodin týdně se zachováním plné mzdy. V úterý to oznámil personální šéf podniku Martin Seiler. Dráhy tak po sérii stávek a pěti měsících vyjednávání přistoupily na základní požadavek odborů strojvedoucích GDL. Strojvůdci budou mít podle kompromisní dohody možnost pracovat až 40 hodin týdně, pokud budou chtít, za což dostanou příplatky. Posun ve vyjednávání znamená úlevu pro miliony cestujících a také jistotu zásobování německého průmyslu.

Josef Středula je opět šéfem Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Do funkce se vrátil po třítýdenní přestávce. Zvolili ho delegáti mimořádného sněmu, sešli se právě proto, že Středula musel počátkem března opustit svoji pozici kvůli nezaplaceným členským příspěvkům. Sněm vybral také místopředsedu po Vítu Samkovi, který odstoupil. Stal se jím Jiří Vaňásek, který v současnosti pracuje v centrále ČMKOS. Středula novinářům po svém zvolení řekl, že důležité je, že se odbory dohodly. Věří, že další volby se uskuteční až na řádném odborářském sjezdu za dva roky.

Josef Středula se po třítýdenní přestávce stal opět předsedou centrály Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Funkci musel začátkem března opustit kvůli nezaplaceným členským příspěvkům. To se stalo zhruba rok poté, co se nestal prezidentem. Loni byl jedním z kandidátů ve volbě, kterou nakonec vyhrál Petr Pavel, šéf ČMKOS z klání těsně před prvním kolem odstoupil. Mezi odboráři se Středula pohybuje téměř celou svou kariéru, předsedou největší české odborové centrály je od roku 2014.

Většina zaměstnanců Liberty Ostrava ani tento týden nebude pracovat. Podnik jejich návrat odložil, další postup oznámí opět za týden, informoval odborový předák Petr Slanina. Většina zaměstnanců huti a jejího dodavatele energií Tameh Czech byla v práci naposledy před čtvrt rokem, 21. prosince. Mluvčí Liberty Ostrava Kateřina Zajíčková sdělila, že podnik už spustil většinu válcovacích tratí.

Josef Středula nebude mít na mimořádném sněmu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) vyzyvatele. Nominace do čela největší odborové centrály sice kromě něj získala také místopředsedkyně Radka Sokolová, ta se ale o funkci ucházet nebude. Část odborářů tak na sněmu navrhne, aby se obsadil jen místopředsednický post a o šéfovi ČMKOS se rozhodlo až na podzim. Do funkce místopředsedy odborové svazy navrhly vedoucího sociálně-ekonomického oddělení ČMKOS Jiřího Vaňáska a Jana Křemena z Českého rozhlasu.

Restrukturalizační plán hutní společnosti Liberty Ostrava označil předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo za zcela nepřijatelný. V podniku, který má zhruba šest tisíc zaměstnanců, by podle něj v souvislosti s poklesem výroby o šedesát procent přišly o práci tři tisíce lidí. Mluvčí firmy Kateřina Zajíčková v reakci na Ďurčovo vyjádření kontrovala, že Liberty žádné propouštění neplánuje. Předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina řekl, že je pro něj zásadní, že restrukturalizační plán pořád počítá s prvovýrobou.

Zhruba 300 tisícům lidí podle ředitele Úřadu práce (ÚP) Daniela Krištofa v následujících pěti letech hrozí ztráta zaměstnání, asi milion jich bude muset posílit své profesní dovednosti. Trh práce čekají s technologickým vývojem změny, na které se úřad snaží uchazeče připravit. Nabízí tak například rekvalifikační kurzy, do kterých se nad očekávání zapojují mladí lidé. Mezi uchazeči ve vyšším věku, kteří jsou často ztrátou práce ohrožení, je však zájem nízký. Uvedl to v pořadu Události, komentáře.

Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek, který od minulého týdne centrálu spolu s místopředsedkyní Radkou Sokolovou řídil, rezignoval na svou funkci. Zdůvodnil to mimo jiné svým zdravím a věkem. Samek a Sokolová převzali vedení před týdnem poté, co předák Josef Středula přestal být kvůli pochybnostem kolem svého členství po neplacení příspěvků šéfem ČMKOS. Odbory měli spolu vést do mimořádného odborářského sněmu, který má 25. března rozhodovat o novém vedení.

Hutní společnost Liberty Ostrava opět odložila nástup většiny zaměstnanců do práce. Zaměstnanci jsou doma od 22. prosince 2023, společnost v pondělí návrat pracovníků odložila už pojedenácté. V podniku se podle jeho mluvčí znovu rozjíždějí válcovací tratě, většina provozů ale nadále stojí, protože se Liberty ještě nedohodla s dodavatelem Tameh Czech na dodávkách energií. Hospodářské noviny uvedly, že restrukturalizační plán, který věřitelům Liberty předložila, počítá s poklesem výroby o šedesát procent. Věřitelů, kteří budou mít právo o plánu hlasovat, je podle soudu více než třináct set.

Odborová centrála zažívá neklidné dny, Josef Středula už není jejím předsedou. Podle předsedy Odborového svazu dopravy Luboše Pomajbíka se však nejedná o zásadní problém. Pozitivní na celé věci je, že vnitřní předpisy odborů platí pro každého, míní. Poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) poznamenal, že je divné, že Středula na nezaplacené příspěvky nebyl upozorněn. Z toho se podle něj může zdát, zda se tím nechystala půda na obměnu odborového předáka. Dle bývalého šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha (SOCDEM) upozornění zřejmě přišlo. „Asi se to nedostalo úplně k panu Středulovi,“ myslí si. Hosty pořadu Události, komentáře byli také předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo a prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Josef Středula přišel o pravomoci předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Dočasně jsou řízením největší odborové centrály pověřeni místopředsedové, a to do mimořádného sněmu na konci března. Rada odborové centrály o tom rozhodla na mimořádném jednání kvůli informacím Blesku ohledně Středulova neplacení členských příspěvků v odborové organizaci KOVO.

Dřív do penze až o pět let by mohlo jít asi 120 tisíc lidí s náročnou profesí, kde je fyzická zátěž, silné vibrace, chlad či teplo, uvedl na tiskové konferenci ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dodal, že na připravené novele reformy penzí spolupracoval s ministerstvem zdravotnictví. Novela penzí počítá také například s pokračováním zvyšování důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, s nižším výpočtem nových penzí, se zavedením minimálního důchodu ve výši dvaceti procent průměrné mzdy a s dalšími opatřeními.

V německé společnosti Continental, která je známá hlavně produkcí pneumatik, ale i dalšími komponenty v autoprůmyslu, se chystá hromadné propouštění. Snížení počtu pracovních míst bude mít dopad i na výrobní závody v Česku. Firma v tuzemsku zruší několik set míst, a to v továrnách ve Frenštátě pod Radhoštěm, v Brandýse nad Labem a v Jičíně.

Hutní společnost Liberty Ostrava už podeváté o týden odložila návrat zaměstnanců do práce, řekl předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina. Mluvčí podniku Kateřina Zajíčková další odklad potvrdila. Většina provozů v huti stojí, protože se Liberty stále nedohodla se svým dodavatelem Tameh Czech na dodávkách energií. Většina zaměstnanců obou firem je doma od loňského 22. prosince. Liberty nicméně připravuje návrat do práce dalších asi 1500 zaměstnanců. Chce instalovat zařízení, které jí umožní vyrábět bez energií od Tamehu.

Před hutním podnikem Liberty Ostrava se ve čtvrtek sešli lidé na odborový protestní mítink za zachování výroby oceli. Někteří přinesli transparenty s hesly jako „Nejsme v huti pro legraci, chceme dělat svoji práci“, „Kupme zpátky elektrárnu, zachráníme svou továrnu“ nebo „Ocelárnu zestátnit, práci lidem navrátit“. Protest začal čtvrt hodiny po poledni a trval asi hodinu. Generální ředitel pro hutní výrobu v Evropě společnosti Liberty Theuns Victor tvrdí, že bez dohody mezi Liberty a firmou Tameh Czech se výroba nerozjede. Předseda OS KOVO Roman Ďurčo pokládá situaci za kritickou. Není podle něj vůbec jisté, že zaměstnanci dostanou následující mzdy.

Některé výroby v Liberty Ostrava zachovat půjde, pokud se podnik „očistí“ od vlastníků, řekl ve středečních Událostech, komentářích předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR a expremiér Mirek Topolánek. Bývalý ministr zahraničí a kultury a místopředseda SOCDEM Lubomír Zaorálek upozornil, že už od začátku bylo zjevné, že současný vlastník není vybaven na to, aby podnik finančně zvládl. Podle Topolánka i Zaorálka ocelářství patří budoucnost a ocel by měla být strategickou surovinou.

Moravskoslezská tripartita žádá vládu, aby začala hledat řešení krize v Liberty Ostrava, ale i v celém českém ocelářství. Řekl to hejtman Krkoška (ANO). Na tom, jestli ostravská Liberty zahájí provoz, je podle moravskoslezského hejtmana závislých více než pět stovek subdodavatelů, z toho třetina má vážné problémy. Kraj pro ně připravil informační workshopy a právní poradenství.

Zemědělci v Praze kritizovali evropskou zelenou politiku. Dopoledne se shromáždili před resortem zemědělství, kde mimo jiné volali po demisi ministra Marka Výborného (KDU-ČSL), později demonstrace pokračovala na Malostranském náměstí. Protestní jízda traktorů časně ráno částečně zablokovala magistrálu a v centru Prahy na chvíli omezila provoz tramvají. Větší dopravní problémy ale nezpůsobila. Velké zemědělské organizace se od pondělní akce už předem distancovaly a chystají vlastní. Hlavní část protestu na průtahu Prahou skončila po patnácté hodině, kdy stroje odjely.

Hutní společnost Liberty Ostrava opět o týden odložila návrat zaměstnanců do práce. Do zaměstnání od úterý nově nastoupí jen asi sto lidí do rourovny, řekl předseda odborové organizace ocelárny Liberty Roman Bečica. Zaměstnanci jsou doma od loňského 22. prosince a jejich nástup firma každý týden odkládá, tentokrát už poosmé. Většina provozů v huti stojí, protože se Liberty stále nedohodla s firmou Tameh Czech na dodávkách energií. Také mluvčí Tamehu Patrik Schober řekl, že většina zaměstnanců této firmy zůstává doma.

Vládní koalice se v případě letošního rozpočtu školství rozhodla jít delší, zato horší cestou. Na sociální síti X to napsal ministr školství Mikuláš Bek (STAN) s tím, že chtěl vyšší rozpočet na školství rovnou a kvůli některým koaličním partnerům ho vláda zvyšuje jen postupně a pomalu. Následky podle něj nesou koaliční politici, on, Starostové, ministerstvo školství a především školy. V prohlášení reagoval mimo jiné na kritiku předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a předsedy Asociace krajů a jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS).

„Chceme, aby vláda jednala.“ Zemědělci v pondělí přijedou na traktorech do Prahy, podle předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka vláda neposlouchá jejich požadavky a nechce jednat. Agrárníci ale podle šéfa Asociace soukromých zemědělců Jaroslava Šebka mohou prosadit své cíle snáz skrze jednání s politiky.