Patrik Nacher

Představitelé vládních a opozičních stran v pořadu Události, komentáře nenašli shodu ohledně kauz Dozimetr či kampelička ani ohledně hospodaření státu. Místopředsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová prohlásila, že v kauze Dozimetr jsou zapletení i členové ANO, což silně odmítl místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher. Podle poslance Karla Haase (ODS) premiér Petr Fiala (ODS) vysvětlil své angažmá v kampeličce dostatečně. Poslanec Jan Lacina (STAN) míní, že v kauze Dozimetr je třeba počkat na závěry soudu. Obě zmíněné kauzy nevrhají na vládu dobré světlo, míní zase poslanec SPD Radek Koten.

Jednání o korespondenční volbě pro Čechy žijící v zahraničí se posunula. Opozice záměr sice dále odmítá, vládní strany jí ale nabídly některé ústupky – třeba větší dohled nad sčítáním hlasů či jednodušší prokazování bydliště v cizině. Díky snaze dosáhnout kompromisu někteří politici věří, že by zákon ve sněmovně nemusely blokovat další obstrukce.

Poslanci se v úterý sešli na mimořádné schůzi svolané vládním táborem k bezpečnostním hrozbám. Poslanci ANO v úvodu na protest proti sérii přednostních vystoupení zástupců vládních stran opustili jednací sál. Na svých místech nechali cedule s nápisy kritizujícími vládu. Schůze je podle koalice reakcí na postupy i některé výroky předsedy opozičního ANO Andreje Babiše. Opozice podle premiéra Petra Fialy (ODS) podkopává kroky vlády k zajištění bezpečnosti Česka. Babiš si pro obhajobu své pozice vybral tiskovou konferenci ve sněmovním atriu. Odmítl, že nepodporoval v minulosti Ukrajinu či že by zpochybňoval prozápadní směřování Česka. Sněmovna kolem deváté večer přerušila schůzi a bude v ní pokračovat ve středu ráno.

Meziroční inflace v únoru dál zpomalila na dvě procenta z lednových 2,3 procenta a splnila tak dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB). Zároveň je na nejnižší úrovni od roku 2018. Příznivý vývoj odhadovala většina analytiků, ceny podle nich tlačily dolů hlavně potraviny. Meziměsíčně ceny v únoru vzrostly o 0,3 procenta, vyplývá z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici ale upozorňují na vyšší růst cen ve službách, podle nich tak zatím nelze mluvit o plošném překonání inflace.

Šéf opozičního ANO a expremiér Andrej Babiš (ANO) si o víkendu od svých spolupracovníků vyžádal citlivé informace o ministru zahraničí Janu Lipavském (Piráti), informovaly Novinky.cz s odkazem na e-mailovou konverzaci, kterou Babiš zaslal omylem jinému adresátovi. Bývalý ministerský předseda serveru řekl, že nesháněl žádné „kompro“, ale šlo o podklady z veřejných zdrojů kvůli tomu, aby mohl reagovat na Lipavského výroky. Později se na síti X omluvil za vulgární výraz, který na adresu šéfa české diplomacie použil, na svém postupu jinak nevidí nic špatného. Ministr v reakci sdělil, že ho obsah e-mailů znechutil.

Poslanci v úvodním kole podpořili novelu, podle které by zákonodárci mohli ve volbách hlavy státu podpořit podpisem jen jednoho uchazeče. Vládní novela o volbě prezidenta také předpokládá, že v případě občanských adeptů budou lidé moci podepisovat petice na jejich podporu také on-line. Sněmovna zrychleně schválila návrh zákona poslanců opozičního ANO a vládních KDU-ČSL, STAN a Pirátů, podle kterého někteří dlužníci zdravotních odvodů zřejmě dostanou šanci je snáz vyrovnat. Debatu o vyšší ochraně vody poslanci nedokončili.

Koaliční lídři v úterý na pravidelném zasedání takzvané K5 probírali opatření na pomoc zemědělcům. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) navrhuje například slevu na sociální pojištění či zrušení zdanění dotací. K tomu jsou však skeptičtí zejména Piráti. Podle nich osvobození zemědělských dotací od daní povede k posílení velkých firem na úkor malých.

Sněmovna poslala do závěrečného schvalování návrh na uzákonění hromadných žalob ve spotřebitelských sporech. Poslanci podali ve druhém čtení několik úprav, týkají se například vstupu do takového řízení a financování spotřebitelských organizací. Někteří zákonodárci dorazili do sněmovny v lidových krojích. Podle předsedy klubu SPD Radima Fialy tak navázali na tradici sahající do 19. století. Jednání o podobě programu nynější schůze zabralo odpoledne poslancům i s hlasováním skoro tři hodiny. Opoziční zástupci navrhli celkem 25 úprav, žádnou z nich ale neprosadili.

Demonstrace zemědělců v Praze, kdy část z nich se odpojila a pokračovala dál na Malostranské náměstí, vzbudila řadu reakcí. Podle předsedy poslanců ODS Marka Bendy bylo zřetelné, že někteří zemědělci dali najevo svůj nesouhlas s vývojem protestů a odjeli domů. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher (nestr. za ANO) v Událostech, komentářích zase kritizoval vládní politiky za to, že přispěli k dehonestaci akce.

Inflace v lednu zpomalila na 2,3 procenta, a předčila tak odhady České národní banky (ČNB). Pokles ovlivnilo zejména snížení cen potravin. V tomto ohledu ale podle viceguvernérky České národní banky Evy Zamrazilové musíme být obezřetní, obchodníci by totiž lednové přecenění mohli plíživým způsobem promítnout v únoru a březnu, řekla v pořadu 90' ČT24. Pokles inflace kladně hodnotí i hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská a bývalý ministr financí Ivan Pilip, kteří byli také hosty pořadu. Shodují se na tom, že by ČNB měla využít devizové rezervy, a stabilizovat tak klesající kurz koruny. O tématu debatovali také ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a člen sněmovního rozpočtového výboru Patrik Nacher (za ANO) ve čtvrtečních Událostech, komentářích.

Projekt původně označený jako „rekonstrukce" Libeňského mostu přejmenovali pražští zastupitelé na stavbu Libeňského mostu. Podle Patrika Nachera (ANO), který změnu navrhl, to více odpovídá tomu, co se při stavebních pracích s mostem stane. Námitky Technické správy komunikací, že zcela nově se bude stavět jen menší část celého soumostí a že i z pohledu právníků to bude rekonstrukce, zastupitelé nezohlednili. Na Libeňském mostě trvá tramvajová výluka, která začala 11. ledna. V Holešovicích se od neděle změní vedení tramvajových linek, protože skončí jiná výluka. Cestující, kteří nastupují na zastávkách v ulici Komunardů, přijdou o jednu z dlouhodobě zde jezdících tramvajových linek.

Přesně 730 milionů loni státu odvedly banky na dani z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax. Původně vláda částku odhadovala na víc než třicet miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozdíl mezi očekáváním a realitou obhajuje tím, že původní plány počítaly s přísnějšími pravidly pro výběr daně. Zároveň se podle něj banky o své zisky podělily se střadateli.

Státní rozpočet loni skončil v deficitu 288,5 miliardy. Podle místopředsedy poslanců ANO Patrika Nachera jde o dobrou zprávu v tom smyslu, že byl navrhovaný schodek dodržen – dokonce byl nižší o 6,5 miliardy. V Interview ČT24 ale současně státní účet označil za netransparentní a uvedl, že se v něm některé výdaje vůbec neobjevují.

Pražští zastupitelé ve čtvrtek po několikahodinové diskuzi schválili rozpočet na příští rok. Počítá s příjmy zhruba 105,8 miliardy a výdaji 109,42 miliardy korun, což je na příjmové i výdajové stránce meziroční zvýšení. Rozdíl příjmů a výdajů vyrovnají peníze z vlastních zdrojů z minulých let. Na investice je vyčleněno asi 21,32 miliardy korun, což je oproti letošnímu rozpočtu o 1,12 miliardy víc.

Sněmovní jednání o cenách energií v příštím roce skončilo bez výsledku. Dolní komora vzhledem ke koaliční většině zamítla návrh programu schůze, kterou k tématu vyvolalo opoziční ANO. Debata navzdory tomu trvala zhruba sedm hodin. Zapojit se do ní mohli jen řečníci s právem přednostního vystoupení. Opoziční zástupci vyčítali nynějšímu kabinetu to, že s vyššími cenami energií podle nich nic nedělá. Představitelé vládního tábora naopak vinili ANO z toho, že může za nynější situaci, protože za osm let u vlády nepodniklo žádné kroky k modernizaci energetiky.

Poplatek za předčasně splacenou hypotéku se zřejmě zvýší. Většina koaličních stran se předběžně dohodla na tom, že banky budou moct od lidí požadovat až jedno procento ze zbývající částky úvěru. Teď je administrativní poplatek tisíc korun. Po změně to budou násobky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) původně navrhoval až dvouprocentní poplatek, s tím ale koaliční poslanci nesouhlasili.

Vláda ve finální podobě státního rozpočtu na příští rok podle místopředsedy poslaneckého klubu ANO Patrika Nachera „zázračně“ zvedla finance pro několik resortů, ale plánovaný deficit zůstal stejný. „Je otázka, jestli lze těm číslům věřit,“ prohlásil v Událostech, komentářích. Poslanci začnou návrh projednávat ve středu. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) připustil, že změny na poslední chvíli nelze vyloučit. Důležité ale podle něj je, aby schodek zůstal v naplánované výši, tedy 252 miliard.

O podobě sporného konsolidačního balíčku budou poslanci hlasovat v pátek od 11:00. O stanovení termínu rozhodla sněmovna na návrh vládního tábora. Opoziční politici mluvili o omezování práv a stěžovali si, že se na mnoho opozičních řečníků nedostane řada. Sněmovna debatu nedokončila a jednání skončilo v souladu s jednacím řádem. Vystoupit ale chtějí ještě desítky poslanců.

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle sněmovně.

Bezpečnostní informační služba (BIS) podle ředitele Michala Koudelky odhalila, že jeden z dlouhodobých agentů Ruska v České republice zajistil za úplatu několika tisíc eur šíření ruské propagandy, která se týkala rusko-ukrajinské války. Koudelka to řekl na konferenci o dezinformacích ve sněmovně. Zdrojem dezinformací je podle zjištění ČT také ruské kulturní centrum v Praze. Funguje dále i navzdory tomu, že jeho zřizovatel je na sankčním seznamu.

Vládě se ve sněmovně nemusí povést prosadit vyšší poplatek za předčasné splacení hypotéky. V rozhovoru pro ČT to poprvé připustil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kabinet v srpnu navrhl zavést tento poplatek až ve výši dvou procent ze zbývající částky úvěru. Po středečním projednání v rozpočtovém výboru míří návrh do druhého čtení. Kromě opozice ho ale odmítají podpořit i některé koaliční strany.

Pět nesourodých koaličních stran se není schopno dohodnout na konsolidačním balíčku, vláda něco pošle do sněmovny a potom sama načte komplexní pozměňovací návrh, prohlásil v pátečních Událostech, komentářích místopředseda sněmovního hospodářského výboru a člen rozpočtového výboru Patrik Nacher (za ANO). Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je politika o kompromisech. Podle něj je ale potřeba zatáhnout za záchrannou brzdu. Ekonom Miroslav Ševčík vyslaný do debaty hnutím SPD kritizoval, že opatření jdou proti lidem – a nakonec budou mít negativní vliv i na státní rozpočet.

Sněmovní rozpočtový výbor podle očekávání odmítl hlasy koalice téměř všechny opoziční úpravy vládního konsolidačního balíčku. Negativní stanoviska ve středu prosadili koaliční zástupci u návrhů ANO a SPD, které by až na výjimky zvýšily výdaje státního rozpočtu. Výbor dával doporučení k jednotlivým návrhům, jichž bylo předloženo osm desítek. Sněmovna má balíček a jeho případné úpravy začít schvalovat tento pátek na mimořádné schůzi.

Opozici se nepodařilo odvolat z funkce náměstka pražského primátora Jiřího Pospíšila (TOP 09). Měl odstoupit na návrh opozičního ANO kvůli své údajné roli v korupční kauze Dozimetr. Pro odvolání hlasovalo 24 z 65 zastupitelů. Pospíšil na mimořádném jednání svou vinu a účast v kauze znovu odmítl.