Moldavsko

Nová unijní garnitura se bude muset zabývat bezpečností a obranou, konkurenceschopností Evropské unie, rozšířením bloku či budoucností demokracie a právního státu. Na konferenci v pražském Lichtenštejnském paláci to řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která o místo v unijní exekutivě po deseti letech usilovat nebude. Podle bývalého irského premiéra Bertieho Aherna by rozšíření EU o další země přineslo stabilitu, prosperitu a posílení bloku. Podobně se vyjádřil i bývalý slovinský prezident Borut Pahor.

Rezoluce přijatá představiteli neuznávané separatistické republiky Podněstří má patrně za cíl ospravedlnit případný zásah ze strany Moskvy, přičemž nelze vyloučit vojenskou intervenci, informoval ve své analýze Institut pro studium války (ISW). Zatímco moldavská vláda zasedání separatistů označila za podvod, z Moskvy zní, že ochrana zájmů obyvatel Podněstří je ruskou prioritou. Poskytnutí vojenské pomoci ze strany Moskvy do Podněstří by však bylo pro Rusko obtížné, napsal ISW.

Vedoucí představitelé neuznávané separatistické republiky Podněstří ve středu přijali rezoluci kritizující moldavské úřady a žádající ruský parlament o ochranu před údajným tlakem Kišiněva. Informoval o tom moldavský web Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL). Moldavský kabinet předtím zasedání separatistů označil za podvod. Představitel ruského ministerstva zahraničí zareagoval na žádost neuznávané republiky vyjádřením, že ochrana zájmů tamních obyvatel je ruskou prioritou. Američané oznámili, že situaci bedlivě sledují.

Ruská agrese se nezastaví na Ukrajině, Kreml by mohl v budoucnu napadnout i další státy včetně členů NATO, varují západní bezpečnostní analytici i státní představitelé. Cílem Moskvy by se podle nich mohlo stát Moldavsko či Pobaltí. Sám šéf Kremlu Vladimir Putin mezitím hrozí Finsku, že jeho vstup do NATO způsobí „problémy“. Zároveň tvrdí, že Rusko nemá v plánu na NATO zaútočit. Stejně tak ale Moskva do poslední chvíle popírala, že chystá plnohodnotnou válku proti Ukrajině.

Česko a Itálie nacházejí stále více společných pozic, zejména v pomoci Ukrajině, energetické bezpečnosti či v tom, jak čelit důsledkům migrace, řekl prezident Petr Pavel novinářům v Římě po úterním jednání se svým protějškem Sergiem Mattarellou a premiérkou Giorgiou Meloniovou. Zmínil také, že vzájemná spolupráce může dále růst i v ostatních oblastech, tedy kosmickém výzkumu, letectví, dopravní infrastruktuře, vzdělávání, vědě a výzkumu.

Nepřízeň počasí si na Ukrajině vyžádala už deset obětí, oznámil ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Zemi od neděle sužují prudké poryvy větru a velmi silné sněžení. V pondělí média psala o třech mrtvých v Oděse na jihu země, lidé nejspíše umrzli na ulici.

Evropská komise (EK) doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou. Oznámila to šéfka EK Ursula von der Leyenová, která ocenila reformy, jež Kyjev podniká v oblasti justice či boje proti korupci. Návrh unijní exekutivy budou ještě muset na prosincovém summitu jednomyslně schválit prezidenti a premiéři všech zemí EU. Maďarsko nebo Polsko už daly vůči Ukrajině najevo výhrady. Komise doporučila také zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou a Moldavskem. Země ale musí splnit kritéria členství.

Moldavská komise pro urgentní situace se rozhodla zakázat kandidátům z proruské strany Šance účast ve víkendových místních volbách. Podle agentury Reuters to oznámil premiér Dorin Recean s tím, že důvodem je státní bezpečnost a hybridní válka, kterou podle vlády Rusko vede proti Moldavsku.

Průtokové účty umožňují podle policie firmám, především ze zemí bývalého Sovětského svazu, obcházet sankce a posílat do světa včetně Česka miliardy korun. Protikorupční organizace proto žádají od vlády rychlé prosazení novely zákona proti legalizaci peněz skrze tyto účty. Podle nich hrozí, že se to v tomto volebním období nestihne.

Moldavsko mění strategii boje proti ruské agresi na Ukrajině. Díky vylepšení své infrastruktury chce Ukrajinu lépe spojit se zbytkem světa, uvedl předseda tamního parlamentu Igor Grosu, který se tento týden v Praze účastnil jednání Krymské platformy. „Uvědomujeme si, že za bezpečnost Moldavska i celé Evropy platí Ukrajina tu nejvyšší daň. Hlavně jsme ukázali nejen Rusku, ale i celému světu, že Evropská unie i další země stojí po boku Ukrajiny,“ říká Grosu.

Český prezident Petr Pavel po jednání s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou na Pražském hradě vyjádřil její zemi podporu v cestě do Evropské unie. Evropa musí podle něj být jednotná, aby v Moldavsku nedostávaly prostor státy, které ho chtějí rozvracet a destabilizovat. Sanduová poděkovala za českou rozvojovou spolupráci i podporu evropské integrace. Obě hlavy státu předtím společně vystoupily při slavnostním zahájení konference Forum 2000.

Zkušenosti s dezinformacemi a hybridním válčením ukazují, že demokracie je zranitelná a nelze ji brát za samozřejmou, řekl český prezident Petr Pavel ve svém projevu, kterým zahájil plenární zasedání 27. ročníku konference Forum 2000. Česko se podle něj v posledních letech zaměřilo na rozvojovou a transformační spolupráci v zemích, které procházejí stejným procesem jako Česká republika v 90. letech minulého století, stále však roste nutnost bránit demokracii i v demokratických společnostech.

Evropská unie by se měla rozšířit v zájmu své bezpečnosti a Ukrajina i státy západního Balkánu nesmějí být ponechány napospas „geopolitickým manipulacím“. Při úterním zahájení nového ročníku na College of Europe v belgických Bruggách to řekl český prezident Petr Pavel. Patronkou ročníku je již zesnulá bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, kterou hlava státu vyzdvihla jako vizionářku. Pavel také citoval českého exprezidenta Václava Havla a vyjádřil úmysl uspořádat v Praze konferenci na téma odolnosti demokracií.

Díky Evropskému parlamentu, členským státům a mému týmu komisařů se nám podařilo splnit přes devadesát procent toho, co bylo v roce 2019 vytyčeno, prohlásila ve svém tradičním projevu o stavu Evropské unie před europoslanci šéfka Komise Ursula von der Leyenová. „Společně jsme ukázali, že když je Evropa odvážná, dokáže věci dotáhnout do konce,“ uvedla v proslovu, který byl letos poprvé tlumočen i do znakového jazyka.

Policie se zabývá výtržnostmi v Bílině na Teplicku, které se odehrály v noci na středu. Nikdo při nich nebyl zraněn. Události vyšetřuje pro podezření z výtržnictví, řekl krajský policejní mluvčí Kamil Marek. Do Bíliny se zřejmě přesunuli někteří účastníci úterní demonstrace v nedaleké Krupce. Tam se sešlo několik stovek Romů, kteří požadovali větší bezpečnost a při pochodu se vymezovali vůči Ukrajincům. Policie vyhodnocuje kamerové záznamy a dění na sociálních sítích, stejně tak i samotné projevy na shromáždění. Zároveň se ohradila proti kritice, že na místě měla málo sil.

Evropská unie se má soustředit na ochranu vnějších hranic a na vracení migrantů, kteří přicházejí nelegálně, do zemí jejich původu. V pondělí se na tom shodli premiéři zemí V4. Jejich setkání v Bratislavě bylo poslední během slovenského předsednictví. Od pátku se do čela Visegrádské skupiny postaví Česko.

Moldavský ústavní soud prohlásil za protiústavní proruskou opoziční stranu Šor. Toto uskupení pořádalo v posledních měsících protivládní protesty, na kterých se podle moldavských zpravodajců podílela kromě místních oligarchů napojených na Moskvu také ruská tajná služba FSB. Kišiněv už dříve varoval, že Moskva chce Moldavsko destabilizovat a ovládnout, dokazuje to také uniklý dokument z Kremlu. Nález moldavského ústavního soudu znamená, že strana Šor je okamžitě zakázána, napsala agentura Reuters.

Česká republika má zájem prohlubovat s Moldavskem spolupráci v obranném průmyslu, prohlásil český premiér Petr Fiala (ODS) po jednáních s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou a premiérem země Dorinem Receanem. Česká republika tak například plánuje otevřít kancelář vojenského přidělence v Kišiněvě, přiblížil předseda vlády.

Summit vrcholných politiků Evropského politického společenství (EPC) ukázal jednotu a sílu v době, kdy Evropa čelí největší vojenské agresi od druhé světové války, řekla ve čtvrtek moldavská prezidentka Maia Sanduová. Akce v Moldavsku se účastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jde o jeho první návštěvu v sousední zemi od zahájení obnovené ruské invaze loni v únoru. Český premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že Moldavsko si zaslouží obdiv za to, jak se dokáže postavit Rusku.

Moldavská vláda vrací úder opozici. Po nedávných protestech odkrývá ilegální financování strany, která je pořádala. Za vším podle Kišiněva stojí Kreml a jeho podporovatelka Marina Tauberová. Ta chtěla ze země odletět, moldavská policie ji ale zadržela. Na letiště zamířila i přesto, že měla zákaz vycestovat.

Moldavsko chce jednat o stažení ruských vojáků ze svého území v Podněstří, kde žije asi 350 tisíc obyvatel. Jde o oblast velkou jako Zlínský kraj, která formálně patří Moldavsku, ale okupuje ji Rusko. Podle vládních představitelů se Podněstří stává centrem provokací proruských sil, které usilují o převrat v celé zemi.

Státy Evropské unie včetně Česka pomáhají Moldavsku překonat současnou ekonomickou krizi způsobenou ruskou agresí na Ukrajině. Sociální napětí se snaží využít organizace podporované Ruskem k převratu. Česko už poslalo desítky milionů korun na pomoc s uprchlíky, ale také na rozvoj drobným podnikatelům. Jde zejména o zemědělce a vinaře u hranic s Ukrajinou.

Moldavsko chce zavést opatření proti praní špinavých peněz. V minulých letech se přes účty tamních bank podle vyšetřovatelů dostaly do Evropy miliardy dolarů z Ruska. A část i přes finanční instituce v Česku.

Ukrajina porazí ruské zlo, řekl v pátek v severoukrajinské Buči ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve městě si společně s delegacemi ze Slovenska, Chorvatska, Slovinska a Moldavska připomíná rok od jeho osvobození od ruské okupační armády. Informovala o tom agentura AFP.