Pražský hrad

Zástupci ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu, nicméně nesouhlasí s konkrétním mechanismem navrženým vládou. Vyplývá to ze záznamu o březnovém jednání o důchodové reformě mezi prezidentem Petrem Pavlem, zástupci vlády v čele s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a politiky ANO Karlem Havlíčkem, Alenou Schillerovou a Alešem Juchelkou. ANO v uplynulých týdnech shodu popíralo. Havlíček sdělil, že ho šokovalo zveřejnění interního zápisu, který nebyl odsouhlasen jedním z aktérů schůzky.

Novým ředitelem Správy Pražského hradu bude od soboty dosavadní šéf finančního odboru Kanceláře prezidenta republiky (KPR), ekonom Pavel Vyhnánek. V páteční tiskové zprávě to oznámila vedoucí oddělení komunikace KPR Karolína Blinková. Vyhnánek nahradí Vladimíra Sonntaga, který funkci zastával zhruba rok a rezignoval z osobních důvodů.

Prezident Petr Pavel by měl v nadcházejícím týdnu navrhnout další dva kandidáty na ústavní soudce. Přes panel poradců prošli mimo jiné soudce Tomáš Langášek a advokát Pavel Uhl. České televizi potvrdili, že už se s prezidentem setkali. Mandát dvou ústavních soudců končí v červnu.

Věk odchodu do důchodu se bude muset postupně zvyšovat i po roce 2030, řekl prezident Petr Pavel po prvním setkání k penzijní reformě, na které pozval zástupce koalice i opozice. Právě s pozdějším nástupem na odpočinek počítá vláda ve své reformě. Opoziční ANO ale tento záměr naopak nepodpořilo. Od ministra práce a sociálních věcí si vyžádalo analýzu, jak by krok dopadl na nezaměstnanost a na pracovní trh. Další jednání o reformě penzí je naplánováno na pondělí 22. dubna.

Česko si v pátek připomnělo 85 let od rozbití Československa německými nacisty a obsazení země. Jedno z největších traumat moderní české historie, které začalo už 30. září 1938 Mnichovskou dohodou, tehdy doprovázelo například zatýkání lidí podle předem připravených seznamů. To a následné popravování se děly veřejně, aby zastrašily veřejnost, vzpomíná pamětnice tehdejších událostí Jaroslava Vernerová.

Den vstupu do NATO byl jedním z nejdůležitějších dnů českých moderních dějin a znamenal historický přelom pro naše bezpečí, řekl premiér Petr Fiala (ODS) na Pražském hradě na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost připomínající čtvrtstoletí od vstupu do Aliance. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval k podpoře Ukrajiny a jednotě Západu tak, aby letošní rok přinesl ze země napadené Ruskem dobré zprávy. I když Ukrajina není součástí NATO, je klíčovým spojencem a tím, kdo podstupuje nejtěžší boj proti ruské rozpínavosti a agresivitě, dodala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Vstup Česka a dalších zemí do NATO bylo to nejlepší, co se mohlo stát, míní bývalý americký prezident Bill Clinton. Řekl to na Pražském hradě na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která připomíná 25. výročí vstupu Česka do Aliance. Rozšíření organizace bylo podle něj dobrou investicí.

Bývalý americký prezident Bill Clinton v úterý na Pražském hradě převzal z rukou české hlavy státu Petra Pavla Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Získal ho za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a stability ve střední a východní Evropě. V den, kdy si Česko připomíná 25 let od vstupu do Severoatlantické aliance, se tak stal držitelem hned dvou českých státních vyznamenání. V roce 1998 mu za pomoc při vstupu Česka do NATO tehdejší prezident Václav Havel udělil Řád bílého lva. Clinton je v Praze od víkendu kvůli vystoupení na úterní konferenci připomínající i přelomové rozšíření Aliance před čtvrtstoletím.

Pražský hrad se otevřel veřejnosti, zájemci mohli prohlídek zdarma využít od devíti do sedmnácti hodin. Reprezentační prostory vidělo téměř sedm tisíc lidí, do katedrály svatého Víta přišlo na 16 tisíc návštěvníků. Dostali se i do sálů určených pro nejvýznamnější státní, protokolární nebo společenské návštěvy.

Pražský hrad při příležitosti prvního výročí inaugurace Petra Pavla otevře v neděli od devíti do sedmnácti hodin veřejnosti jindy nepřístupné reprezentační prostory. Naposledy si je přišly prohlédnout tisíce lidí.

Do české metropole v úterý dorazil francouzský prezident Emmanuel Macron. Po jednání s českou hlavou státu Petrem Pavlem mimo jiné řekl, že českou iniciativu na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii považuje za významnou. Do konce tohoto týdne chce podrobněji informovat o míře francouzského zapojení. Na tiskové konferenci také zdůraznil, že Rusko ve válce nesmí zvítězit. Odpoledne Macrona přijal také předseda vlády Petr Fiala (ODS) a společně podepsali akční plán strategického partnerství obou zemí.

Ve sněmovně leží návrhy na vznik dvou sněmovních vyšetřovacích komisí. Opozice chce prosadit jednu z nich kvůli prosincové střelbě na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, koalice zase chce zkoumat dění na Pražském hradě během prezidentského mandátu Miloše Zemana. Poslanci mají začít jednat o podpoře obou záměrů.

Pražský hrad reklamuje stomilionovou zakázku na opravu jižního křídla, značná část ze stovek oken, která měla být opravena, vykazuje závady. Práce skončily v roce 2021, Správa Pražského hradu podléhající tehdejšímu vedoucímu Kanceláře prezidenta republiky Vratislavu Mynářovi hotové dílo převzala, píší Seznam Zprávy. Práce provádělo sdružení firem Pracom a Akant Art, které se podle jednatele Pracomu Jana Munzara nyní s reklamací seznamují.

Studenti, senátoři i zástupci protikomunistických organizací v neděli vyrazili na Pražský hrad – stejnou trasou, jakou v únoru 1948 absolvovali účastníci pochodu proti komunistickému uchopení moci v tehdejším Československu. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti 76. výročí pochodu řekl, že pokud se lidé nevzdají svého pohodlí, zvítězí zlo a demokratů bude málo. Totalita podle něj přináší utrpení.

V březnu přijede na pozvání české hlavy státu Petra Pavla do Prahy bývalý americký prezident Bill Clinton. Bude hlavním vystupujícím na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která mimo jiné připomene 25. výročí vstupu Česka do NATO. Uskuteční se 12. března ve Španělském sále Pražského hradu. Vedle Clintona na ní vystoupí také nejvyšší čeští ústavní činitelé nebo bývalý generální tajemník NATO George Robertson.

Česko má Angole co nabídnout v oblastech bezpečnosti, rozvoje leteckého i dopravního průmyslu, zdravotnictví, chytrého zemědělství, těžebního průmyslu nebo geologického průzkumu. Po středečním jednání s angolským protějškem Joaem Lourencem v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Angolská hlava státu uvedla, že africkou zemi zajímá spolupráce s Českem v zemědělství, zpracovatelském průmyslu, na úrovni univerzit, ve vědě i cestovním ruchu.

Současná organizační struktura Kanceláře prezidenta republiky (KPR) je podle jejího nového vedoucího Milana Vašiny nastavena logicky. Věří, že potvrdí svoji funkčnost. Neplánuje nyní žádné kroky, které by se organizace týkaly, řekl na páteční tiskové konferenci na Pražském hradě. Vašina také požádá neprodleně o bezpečnostní prověrku na stupeň tajné.

Čas ve vedení Hradu byl vrcholem jejích dosavadních zkušeností, teď ale jeho trvání vypršelo, řekla v Interview ČT24 končící šéfka prezidentské kanceláře Jana Vohralíková. Ve funkci strávila 343 dní, svůj konec oznámila v lednu. Trvá na tom, co oznámila médiím už tehdy – že odchází po vzájemné dohodě s prezidentem.

Poslední den je ve funkci vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Jana Vohralíková. Odchod zdůvodnila osobními důvody. Od pátku ji nahradí manažer a výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institutu Milan Vašina, který je také bývalým generálním ředitelem české a slovenské pobočky operátora T-Mobile.

Ředitel Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Jiří Lang potvrdil pokutu 30 tisíc korun, kterou dostala prezidentská kancelář za neoprávněné utajení žádostí o abolice z éry Miloše Zemana. ČT to sdělil mluvčí úřadu Jaromír Kadlec. Případ se týká dopisů, kterými bývalý prezident Miloš Zeman požádal premiéra o spolupodpis k abolici u dvou kauz týkajících se jeho spolupracovníků. Současné vedení Hradu pochybení uznalo a rozhodnutí respektuje.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek odpoledne na Pražském hradě přijal zhruba tři desítky policistů, lékařů, zdravotníků, hasičů, psychologů a interventů, kteří zasahovali při prosincové tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Poděkoval jim za jejich nasazení a jejich postup označil za profesionální.

Česká společnost se po prosincovém masakru na filozofické fakultě v Praze musí snažit překonat strach, který v ní krutý čin střelce vyvolal, protože není možné na úkor strachu obětovat svobodu. Prezident Petr Pavel to uvedl v novoročním projevu. Lidi vyzval k tomu, aby neignorovali problémy ve svém okolí a sami usilovali o větší bezpečí komunity a celého národa. Pavel dále ocenil stabilitu současné vládní koalice, ale vytknul jí, že neumí své nepopulární, ovšem nutné reformy dostatečně vysvětlit veřejnosti.

Česká republika uctívá památku obětí čtvrteční tragické střelby v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vláda vyhlásila na 23. prosinec státní smutek – vlajky na úřadech a institucích byly staženy na půl žerdi a doplnily je černé prapory, v poledne se rozezněly kostelní zvony. Lidé se setkávali na pietních akcích i bohoslužbách, minutou ticha vzdali úctu zemřelým a soustrast pozůstalým. Některá města zrušila nebo upravila adventní akce a zpřísnila bezpečnostní opatření.

O dětech, které mají rodiče ve vězení, se někdy mluví jako o neviditelných obětech trestných činů. Právě jim se věnuje unikátní výzkum Masarykovy univerzity. Ten mimo jiné ukázal, že často zůstávají samy na těžké emoce a traumata, které jim uvěznění matky nebo otce přineslo.