Tomio Okamura

V brněnském studiu České televize (ČT) vznikl v reakci na vládní návrh zákona o médiích veřejné služby stávkový výbor. Podle členů výboru návrh ohrožuje existenci televizních studií v Brně a v Ostravě, uvedl předseda výboru Jan Havlík. Návrh se totiž o nich vůbec nezmiňuje. Stávkový výbor má nyní jedenáct členů, podle Havlíka situaci sleduje a je připraven činit další kroky k obraně veřejnoprávního média.

Hosté Událostí, komentářů probrali představenou vládní novelu financování veřejnoprávních médií a také hovořili o chystané poslanecké novele, která by mohla být představena v pátek. Pozvání přijali místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) a předseda sněmovního výboru pro mediální záležitosti František Talíř (KDU-ČSL). Ten podotkl, že vládní návrh vytváří prostor pro přímý politický tlak na veřejnoprávní média a může být začátkem konce jejich nezávislosti. Nacher oponoval, že nejde o politický tlak, který by byl jiný oproti současnému stavu, kdy lze změnou zákona výši televizních a rozhlasových poplatků upravovat. „Princip poplatků je neefektivní, protože je nyní hradí vlastně všichni. Každý, kdo má zařízení s internetem, je musí platit. Je to daň z internetu, kterou zavedla minulá vláda,“ tvrdí. „Poplatky fungují jako bariéra mezi lidmi a politiky,“ míní Talíř s tím, že systém je „složité měnit“. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.

Sněmovna ve čtvrtek po deseti hodinách debat přerušila mimořádné jednání, které vyvolala opozice mimo jiné kvůli růstu cen pohonných hmot či změně financování veřejnoprávních médií. Rozpravu ovládli zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, kteří ji využili ke kritice svých odpůrců, předchozího kabinetu a k pozitivnímu vylíčení svých dosavadních nebo chystaných kroků. Promluvit mohli pouze představitelé s přednostním řečnickým právem, na všechny se ale během vymezené doby nedostalo.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) společně s dalšími představiteli vládní koalice představil zákon týkající se zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostanou podle Klempíře místo výnosu z poplatků od příštího roku dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent.

Vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním jednání schválila návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Už dříve sdělila, že kabinet ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili i vládní nařízení, podle kterého životní minimum vzroste od října, nikoliv od května.

Ministerstvo kultury v připravovaném zákoně počítá s tím, že se zruší měsíční poplatky, které za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) platí občané a firmy. Dosavadní způsob financování nahradí platby ze státního rozpočtu včetně mechanismu, který zajistí valorizaci a dostatečnou předvídatelnost. O sloučení ČT a ČRo se neuvažuje, sdělil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) po pátečním setkání s řediteli obou veřejnoprávních médií Hynkem Chudárkem a René Zavoralem, kteří chtějí zachovat současný systém poplatků.

Na dvoudenní oficiální návštěvu ve čtvrtek do Česka dorazil italský prezident Sergio Mattarella, odpoledne v Praze jednal se svým tuzemským protějškem Petrem Pavlem. „Itálie a Česká republika sdílí nejen velice bohatou historii, ale také stejné hodnoty. Máme podobné názory na mnoho záležitostí, které dnes hýbou evropským i světovým vývojem,“ řekl po jednání Pavel. Pro italskou hlavu státu se jedná o první bilaterální návštěvu Česka od začátku mandátu v roce 2015.

Rada České televize se ve středu důrazně ohradila proti tvrzení, že hospodaření ČT není pod kontrolou a že má televize dostatek rezerv k udržení nynějšího rozsahu výroby v případě návratu k výši příjmů z roku 2024 před zvýšením poplatků, o kterém uvažuje vládní koalice. Vyplývá to z usnesení radních. Proti hlasovali Pavel Matocha a Luboš Veselý, kterým končí mandát a o členství se znovu ucházejí.

Hnutí ANO vadí, že předseda SPD Tomio Okamura často své partnery překvapuje zveřejňováním návrhů, pro které nemá vyjednanou podporu. Tento týden se to týkalo třeba růstu rodičovské, příspěvku na péči nebo změn televizních a rozhlasových poplatků. Sám Okamura na tom nic špatného nevidí. Opozice hovoří o chaosu nebo mediálních výkřicích. Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) budou vládní strany o vzájemné komunikaci mluvit i na pondělním jednání koaliční rady.

Zvažované úpravy placení televizního poplatku, které se chystají navrhnout poslanci vládní koalice, by byly podle předsedy Rady České televize Karla Nováka pro televizi v současné podobě likvidační. Svolal proto na 8. dubna mimořádné jednání rady, kde bude situaci projednávat s vedením ČT.

Sněmovna ve středu schválila vznik vyšetřovací komise ke korupční kauze Dozimetr. Komise by měla prověřit okolnosti, souvislosti a úřední fungování Dopravního podniku hlavního města Prahy. Poslanci rovněž ve třetím čtení schválili předlohu týkající se odvodů živnostníků na sociální pojistné. Ty se zřejmě vrátí na loňskou úroveň. Poslanci také v závěrečném kole schválili novelu týkající se přerozdělení peněz z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Poslanci ani na čtvrtý pokus nezvolili předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny.

Návrh na výjimky u rozhlasových a televizních poplatků pro lidi nad 75 let či firmy ještě není hotový, koaliční poslanci ho v úterý nepředloží, řekl před jednáním dolní komory její místopředseda Patrik Nacher (ANO). Autoři chystané novely podle něj vyčíslují dopady různých variant tak, aby výpadek příjmů České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) nebyl vyšší, než kolik jim přidala poslední novela. O plánu na částečné zrušení poplatků chce opozice v úterý jednat na plénu. ČT a ČRo uvedly, že by zrušením části poplatků přišly zhruba o třetinu příjmů.

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.

Prezident Petr Pavel míní, že zákon o registraci neziskových organizací spolupracujících se zahraničními partnery by byl jedním z významných kroků k omezení demokracie v zemi. Znění zákona a jeho dopadům se chce proto detailně věnovat.

První analýza údajů od prodejců pohonných hmot neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to v úterý ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.

Koalice se dohodla, že zákon, který by měl zajistit podle ní transparentnější financování neziskových organizací, vznikne na ministerské úrovni, uvedl šéf sněmovny Tomia Okamury (SPD). Předpis má podle Okamury hlavně zajistit, aby občané věděli, kdo čerpá veřejné peníze. Neziskové organizace přitom pravidelně své financování zveřejňují. Opozice kritizovala uniklou pracovní verzi poslanecké novely, podle které by se musely povinně registrovat subjekty se zahraničními vazbami.

Nafta v Česku od konce února, kdy Izrael a USA zaútočily na Írán, zdražila v průměru o 9,02 koruny na 42,12 koruny za litr. Průměrná cena dieselu byla na podobné úrovni naposledy v listopadu 2022, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Nejprodávanější benzin Natural 95 se nyní u tuzemských čerpacích stanic prodává za průměrných 38 korun za litr, což je o 4,39 koruny více než na konci února. Stejně drahý byl benzin naposledy v srpnu 2024, uvádí CCS.

Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje ale není v současnosti reálné, uvedla v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Zástupci opozice kritizovali v debatě přístup vlády k obraně. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní spojenecké závazky.

Poslanci na mimořádné schůzi v prvním čtení podpořili vládní návrh na úpravu zákona o podpoře bydlení. Počítá mimo jiné s omezením podpory lidem ohroženým bytovou nouzí na ty s vazbou na konkrétní region. Samotný zákon platí od 1. ledna, v účinnost mají opatření vstoupit v červenci. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) je toho názoru, že jsou v dokumentu technické nedostatky. Opoziční Piráti si myslí, že avizované úpravy omezí potřebným přístup k pomoci.

Hnutí SPD navrhne zrušit korespondenční volbu, její vládní partneři s otevřením této debaty souhlasí. Krok naopak kritizují opoziční zákonodárci, kteří novinku v minulém volebním období prosadili.

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.

Markéta Šichtařová (Svobodní) nechala notářsky ověřit dopis, kterým se vzdává poslaneckého mandátu. Její původní rezignační dopis, který odeslala v úterý předsedovi sněmovny Tomiu Okamurovi (SPD), nesplňoval zákonné podmínky pro složení mandátu právě kvůli chybějícímu ověření. Šichtařovou by měl v dolní komoře nahradit předseda pražské organizace SPD a městský zastupitel Josef Nerušil.