Súdán

Již deset měsíců trvá konflikt v Súdánu a konec je zatím v nedohlednu. Od loňského dubna, kdy v zemi vypukly boje mezi armádou vedenou generálem a faktickým vládcem země Abdalem Fattáhem Burhánem a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) vedenými bývalým Burhánovým zástupcem Muhammadem Hamdanem Dagalem, zemřely podle zprávy OSN tisíce lidí a miliony musely opustit své domovy. Všechny dosavadní pokusy o zprostředkování míru mezi válčícími frakcemi zatím selhaly, obě strany byly obviněny z válečných zločinů. Hrozí, že se konflikt rozšíří do celého regionu. Podle analytiků je však nejpravděpodobnější, že skončí patem.

Až patnáct tisíc lidí přišlo loni o život ve městě Džunajná v súdánském Západním Dárfúru při etnicky motivovaných masakrech ze strany Jednotek rychlé podpory (RSF) a spřízněných arabských milic. Uvádí to zpráva pro Radu bezpečnosti OSN. Podle agentury Reuters je to v kontrastu s oficiálním odhadem OSN, podle něhož bylo od loňského dubna, kdy v zemi vypukly boje mezi RSF a súdánskou armádou, zabito v celém Súdánu kolem dvanácti tisíc lidí.

Francouzský Senát otevřel debatu o nové imigrační normě. Pro tamní vládu je to důležitý zákon. Má zpřísnit podmínky pro povolení k trvalému pobytu a zjednodušit deportace odsouzených za delikty. Na druhou stranu také umožní získat pracovní povolení v profesích, kde chybí personál, hlavně ve stavebnictví.

Etiopie dokončila plnění přehrady na Modrém Nilu, která je součástí budované obří hydroelektrárny. Oznámil to etiopský premiér Abiy Ahmed. Proti spornému projektu, který Etiopie považuje za klíčový pro svůj hospodářský rozvoj, se dlouhodobě staví Egypt a Súdán níže po proudu. Označují jej za významnou hrozbu pro své zásobování vodou.

Spojené státy i Velká Británie odsoudily násilí v súdánském Dárfúru. Satelitní snímky z posledních dní ukazují další vypálené vesnice, svědci mluví o brutálním násilí povstaleckých jednotek a spřátelených milic. Mezinárodní společenství vyzývá k dialogu. Při poslední sérii těžkých bojů bylo zabito nejméně dvacet civilistů. Kvůli nebezpečí prchají obyvatelé Súdánu i za hranice, v uprchlických táborech ale na ně čekají tíživé podmínky.

Umělá inteligence nachází uplatnění i v armádě. Do utajeného výzkumu výjimečně poskytl krátké nahlédnutí Izrael. Propojení umělé inteligence a dronů demonstroval kromě svých nepřátel i obchodním partnerům. Židovský stát posílá bezpilotní letouny sbírat data o potencionálních cílech na moři. Izrael tímto způsobem brání plošiny na těžbu plynu nebo těžební lodě. Sám je ale používá i k útokům.

Nejméně 87 těl se našlo v masovém hrobě u města Džunajná na západě Súdánu, informoval ve čtvrtek Úřad vysokého komisaře OSN. Podle něj mrtvé zřejmě mají na svědomí polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) bojující proti súdánské armádě. Komisař Volker Türk důrazně odsoudil zabíjení civilistů a vyzval k důkladnému vyšetření událostí a zastavení násilností.

Wagnerova skupina pomáhala Moskvě posledních pět let v tichosti rozšiřovat ruský vliv na africkém kontinentu prostřednictvím bezpečnostních smluv či propagandou v médiích. Po neúspěšném ozbrojeném povstání zůstává ale osud žoldnéřů v regionu nejistý. Podle Kremlu mají aktivity wagnerovců v Africe pokračovat, není ale zřejmé, zda je bude řídit Jevgenij Prigožin z Běloruska. Pokud by společnost skončila, v Africe by se ocitly bez práce tisíce žoldnéřů, čehož by mohly využít tamní ozbrojené skupiny.

Vysoce postavený ruský generál Sergej Surovikin věděl o chystaném ozbrojeném povstání žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin si tak možná myslel, že má podporu ruské armády. Píše to americký list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované americké činitele. Washington se nyní snaží zjistit, jestli Surovikin pomáhal povstání i plánovat. Podle amerických činitelů je navíc možné, že o akci wagnerovců věděli předem i další ruští generálové. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně popřel, že by Surovikin o chystaném povstání měl tušení. Ve středu se v médiích objevila informace o tom, že byl Surovikin zatčen.

V súdánské metropoli Chartúmu v neděli znovu zesílily boje mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Informovala o tom agentura Reuters, podle níž další násilnosti postihly také oblast Severního Dárfúru, kde zemřelo nejméně čtyřicet lidí.

Poslední dva čeští občané byli evakuováni ze Súdánu zmítaného boji a jsou s pomocí Turecka v bezpečí. Na Twitteru to v sobotu večer oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Boje mezi armádou a povstalci z polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) začaly v polovině dubna.

Súdánská armáda přerušila svou účast v mírových rozhovorech s polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF), které spolu v Súdánu svádějí boje od poloviny dubna. Informovala o tom ve středu agentura AFP s odvoláním na nejmenovaný armádní zdroj, který jako důvod uvedl nedodržení dohody o dočasném klidu zbraní ze strany RSF. Obě strany spolu jednaly od počátku května v Saúdské Arábii, která společně se Spojenými státy rozhovory zprostředkovávala.

Do letošního října ze Súdánu uteče podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky mnohem víc lidí než původně odhadovaný milion. Organizaci navíc chybí prostředky, aby jim poskytla humanitární pomoc. Od 15. dubna, kdy konflikt o moc mezi armádou a polovojenskými jednotkami vypukl, už ze země odešlo do sousedních států víc než 350 tisíc lidí. Ti ale neutíkají jen za hranice – vnitřně vysídlen je v Súdánu víc než jeden milion obyvatel.

Saúdská Arábie a Spojené státy vítají dohodu súdánské armády a polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) o pětidenním prodloužení dohody o příměří, kterou podepsaly 20. května. V prohlášení to uvedl americký Úřad pro africké záležitosti. V Súdánu mělo v pondělí ve 21:45 SELČ skončit týdenní příměří mezi armádou a milicemi, které bylo dojednáno za zprostředkování USA a Saúdské Arábie.

Den Afriky připomíná množství problémů tohoto kontinentu, ať už jde o hladomor, nemoci, nebo nedostatek práce a vzdělání. Ve 23 z celkem 54 států probíhá nějaký konflikt. Vůbec největší hrozbu ale nyní představuje ozbrojené povstání v Súdánu, které začíná destabilizovat okolní země.

Pátým týdnem pokračují v Chartúmu boje mezi súdánskou armádou a polovojenskými milicemi RSF. Střety mezi dřívějšími spojenci v rámci vojenské junty si už vyžádaly už přes osm set obětí a vyhnaly z domovů milion lidí. Uprchlíci se snaží dostat do bezpečí přes hranice všech okolních států. Někteří z nich už podruhé za posledních dvacet let.

Turecký vůdce Recep Tayyip Erdogan, který je podle analytiků favoritem druhého kola prezidentských voleb, dokázal za dvacet let v nejvyšších funkcích udělat ze své země strategického regionálního hráče s výrazným vlivem na světovou politiku. Ankara se pod jeho vedením snaží dohodnout se všemi mocnostmi a zároveň z toho něco získat pro sebe. Západní diplomaté popisují jednání s ním jako velmi náročná.

O moc a zdroje v Súdánu spolu už měsíc válčí dva znesváření generálové, kteří kdysi společně potírali černošské rebelie v Dárfúru a jsou lidskoprávními organizacemi spojováni s pácháním zvěrstev. Zatímco šéf armády Abdul Fattáh Burhán si snaží udržet svou pozici de facto vládce Súdánu, velitel Jednotek rychlé reakce (RSF) Muhammad Hamdan Dagalo odmítl začlenit své bojovníky do armády. Díky kontrole zlatých dolů je Dagalo jedním z nejbohatších Súdánců se stotisícovou dobře vycvičenou a vyzbrojenou milicí. Podle expertů hrozí vleklý konflikt, který může destabilizovat celý region.

V polovině dubna Súdán zachvátily boje mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). V Súdánu je dle dat Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) vnitřně vysídleno sedm set tisíc občanů. V konfliktu přišlo o život už přes šest set lidí a více než pět tisíc jich bylo zraněno. Šéf úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Martin Griffiths vybídl obě bojující strany k podepsání deklarace, která má zaručit bezpečný průchod humanitární pomoci.

Brutální metody ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny bojující mimo jiné na Ukrajině přiměly některé evropské země zvážit další kroky. Velká Británie se zřejmě chystá zařadit wagnerovce na seznam teroristických organizací již v řádu týdnů, píše deník The Times. V Británii by tak bylo trestné členství v této skupině, pobídky k její podpoře nebo nošení jejích znaků na veřejnosti. Po zařazení wagnerovců na teroristický seznam volají nově také francouzští zákonodárci.

Své domovy muselo opustit už přes sedm set tisíc Súdánců. S odvoláním na data Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) o tom píše agentura Reuters. Východoafrická země čelí už více než tři týdny bojům mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Lidem dochází jídlo i palivo, místy nefunguje elektřina a základní zboží rychle zdražuje. Zemi zatím opustilo přes 150 tisíc lidí, z nichž většina potřebuje mezinárodní ochranu.

Íránské revoluční gardy zadržely v Perském zálivu ropný tanker – už druhý za poslední týden. Zatím není jasné, jaký k tomu měl režim v Teheránu důvod. Podle některých západních pozorovatelů tím Írán mimo jiné dává najevo sílu. Mocenské postavení země v rámci regionu se v posledních měsících upevňuje, což s obavami sledují především Izraelci.

V súdánském Chartúmu se opět rozhořely boje, a to navzdory týdennímu příměří, které mělo v zemi platit od čtvrtka, informovala agentura AFP. Z porušení klidu zbraní viní polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) armádu. Konflikt si za necelé tři týdny vyžádal už přes pět set mrtvých a téměř pět tisíc zraněných.

V Súdánu pokračují boje mezi armádou a Jednotkami rychlé podpory (RSF), především v hlavním městě Chartúmu. Z porušení příměří se obviňují obě strany, v úterý se však podle jihosúdánského ministerstva zahraničí dohodly na sedmidenním klidu zbraní, který začne ve čtvrtek 4. května. V zemi se zhoršuje humanitární situace, v metropoli docházejí zásoby potravin, paliva a vody. Súdánci kvůli konfliktu utíkají ze země, podle OSN jejich počet může dosáhnout až 800 tisíc.