Bělorusko

Vedení pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) není podle informací deníku Bild spokojeno s vyjádřením svého poslance a dvojky na stranické kandidátce pro volby do Evropského parlamentu Petra Bystroně k podezřením z braní úplatků od proruské propagandistické platformy. Sociálnědemokratický poslanec Jörg Nürnberger Bystroně vyzval, aby odstoupil z čela slovensko-česko-maďarské parlamentní skupiny.

Vladimir Putin přijal v Kremlu srbského filmaře Emira Kusturicu. Pro izolovaný ruský režim to byla vzácná šance ukázat, že dokáže získat sympatie a návštěvu umělce pohotově využil ve své propagandě. Setkání ale také připomnělo, že autoritářští vůdci stále mají pro některé umělce značnou přitažlivost.

Běloruský autoritářský vládce Alexander Lukašenko s vysokým vojenským velitelem diskutoval o plánech obsadit Suwalský koridor, informoval portál Ukrajinska pravda. Západní vojenští analytici upozorňují, že právě tento pás země, táhnoucí se podél polsko-litevské hranice, který odděluje Bělorusko a ruskou Kaliningradskou oblast, by byl prvním místem, kde by Rusko zaútočilo, pokud by se rozhodlo pro konfrontaci s NATO. Polsko i Litva si riziko uvědomují a posilují svou obranu a spolupracují na vojenských cvičeních v této strategické oblasti.

Lotyšsko staví vojenská opevnění na hranici s Ruskem a Běloruskem. Kvůli obavám z ruské agrese se zapojilo do budování baltské obranné linie – společně s Litvou a Estonskem. Vzniknout mají bunkry, zákopy, ale i minová pole. Vedle toho země staví hraniční plot, který má zabránit očekávanému novému náporu nelegálních migrantů.

Téměř čtyři roky uplynuly od posledních prezidentských „voleb“ v Bělorusku. V zemi následně propukly několikaměsíční protesty, během nichž tamní režim zatýkal své odpůrce. Vláda diktátora Alexandra Lukašenka od té doby opozici v postsovětské republice takřka rozdrtila. Disent nyní funguje hlavně v exilu, kam před represemi podle OSN uprchlo od roku 2020 na tři sta tisíc Bělorusů.

Běloruská opozice bude podle její lídryně Svjatlany Cichanouské usilovat o další protesty proti režimu běloruského vládce Alexandra Lukašenka. Chystá je před dalšími prezidentskými volbami v příštím roce, uvedla Cichanouská v rozhovoru pro Události, komentáře. Řekla, že v Bělorusku stále žijí miliony lidí, kteří režim nepodporují. Podle ní ani proto nehrozí, že by se běloruská armáda účastnila války na Ukrajině, protože by se vojáci postavili Lukašenkovi na odpor.

Praha by mohla být podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) po sto letech opět místem pro působení běloruské exilové vlády. Uvedl to při pietním aktu, kdy spolu s vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou na Olšanských hřbitovech uctili památku dvou běloruských exilových prezidentů, kteří v české metropoli působili v první polovině minulého století po obsazení své země bolševickým Ruskem. Cichanouská posléze s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) slavnostně otevřela Kancelář demokratických sil Běloruska v Praze.

K Mezinárodní vesmírné stanici z kosmodromu Bajkonur zamířila po odloženém startu kosmická loď Sojuz MS-25 s tříčlennou posádkou. K orbitální stanici, která je jednou z posledních výsep spolupráce mezi Ruskem a Spojenými státy, letí americká astronautka Tracy C. Dysonová, ruský kosmonaut Oleg Novickij a také první běloruská kosmonautka Maryna Vasileuská. Její výběr pro misi ovšem vyvolává otázky.

Obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu, by měla postihnout vyšší cla. Navrhla to Evropská komise, zvýšení ještě musejí kvalifikovanou většinou schválit členské státy prostřednictvím Rady EU. Patrně k tomu dojde brzy.

„Potřebuje se vymezovat vůči Západu, potřebuje Západu sdělovat, že má širokou a silnou podporu v ruské populaci,“ zhodnotil postoje ruského vůdce Vladimira Putina místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). To člen zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) se domnívá, že šéf Kremlu bude v dalších letech odvíjet svou zahraniční politiku do značné míry jako reakci vůči Západu. „Je nutné počítat se všemi scénáři,“ doplnil jejich debatu v pořadu Události, komentáře šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka.

Dovoz ruského obilí znamená podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) podporu agresora. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, v nichž se na tom shodl se stínovou ministryní zemědělství za ANO Margitou Balaštíkovou a předsedou Asociace soukromého zemědělství Jaroslavem Šebkem. Na jednání unijních ministrů zemědělství chce Výborný usilovat o zařazení komodit na sankční seznam. Podle dat Eurostatu exportovalo loni Rusko do zemí EU přes 1,5 milionu tun obilovin, což je o padesát procent víc než před plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu.

Solidní produkce firem pro zahraniční trhy přibrzdila propad tuzemské ekonomiky. Podle analytiků by bez ní české hospodářství loni kleslo o víc než 0,4 procenta, o kterých v pátek informoval Český statistický úřad. Export českého zboží na rozdíl od útrat domácností neklesl, naopak mírně posílil.

Bělorusové v neděli hlasovali v parlamentních a místních „volbách“ a zároveň v prvních volbách od potlačení rozsáhlých protestů v roce 2020. Hlasování se odehrávalo pod přísným dohledem úřadů a podle AFP bylo jeho cílem upevnit moc autoritářského vládce Alexendra Lukašenka, který v neděli oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách 2025. Opozice hlasování nazvala „nesmyslnou fraškou“ a vyzvala k jeho bojkotu. USA volby označily za zinscenované. První „výsledky“ hodlá ústřední volební komise oznámit kolem půlnoci SEČ.

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.

Dalších patnáct tanků Leopard 2A4 by mohlo darovat Německo Česku jako kompenzaci za odeslání vojenských zásob na Ukrajinu. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že kabinet o nabídce Berlína informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Množství leopardů ve výzbroji české armády by se tím zdvojnásobilo, v minulosti již stejným způsobem vojáci získali dalších patnáct tanků téže specifikace. Německo kromě daru nabízí také možnost nákupu dalších patnácti tanků Leopard 2A4.

Mezinárodní hokejová federace (IIHF) nepustí zpět do soutěží reprezentační týmy ani kluby Ruska a Běloruska. Oběma zemím prodloužila zákaz startů na svých akcích i pro další sezonu 2024/25, Bělorusko tak přijde i o účast v olympijské kvalifikaci. IIHF o rozhodnutí informovala na svém oficiálním webu.

Izrael bude v letošním ročníku Eurovize reprezentovat Eden Golanová. Zatímco dvacetiletá zpěvačka se na mezinárodní písňovou soutěž těší, ne všichni jsou z její účasti nadšení. Kvůli dění v Pásmu Gazy by pěvecké klání měl židovský stát podle kritiků ze severských zemí, včetně Švédska, které letošní ročník pořádá, opustit. Argumentují vyřazením Ruska kvůli agresi vůči Ukrajině. Podle pořádající Evropské vysílací unie (EBU) je takové srovnání ale složité a odvolává se na to, že není politickou organizací.

Teplický okresní soud uložil peněžitý trest a zákaz činnosti ruskému podnikateli, který čelí obžalobě z obcházení sankcí. Podle trestního příkazu by muž také přišel o více než tři miliony korun obstavených na účtu. Rus proti verdiktu podal odpor, případ se proto bude řešit v hlavním líčení. ČT to řekla mluvčí soudu Lenka Pavlasová. Obviněný se podle policie pokusil přes Bělorusko vyvézt do Ruska tři luxusní auta.

Dvě ze čtyř slovenských opozičních stran v pátek podaly v tamní sněmovně návrh na odvolání ministryně kultury Martiny Šimkovičové, jejíž rezignaci v pětimilionové zemi žádá prostřednictvím petice kolem 189 tisíc lidí. Opozice ale nemá dostatek hlasů, aby v parlamentu prosadila vyslovení nedůvěry členovi kabinetu premiéra Roberta Fica, který se Šimkovičové už dříve zastal.

Ukrajinská média si všímají výroku slovenského premiéra Roberta Fica, který se v rozhovoru pro Slovenský rozhlas vyjádřil nejen proti dodávkám zbraní napadené zemi, ale také proti přijetí Ukrajiny do NATO, které hodlá vetovat. Ukrajinu označil za zkorumpovanou zemi, ve které se ztrácí západní pomoc. Ukrajinská média výroky komentovala jako „skandální“ a „nehorázné papouškování ruské propagandy.“ Předák slovenské opozice Michal Šimečka uvedl, že se za premiéra stydí, podle něj mu už nejde o Slovensko, ale o pomstu a vlastní politické přežití. Pozornost vzbudila rovněž slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová, která obnovila kulturní spolupráci s Ruskem a Běloruskem.

Bývalý polský ministr vnitra Mariusz Kamiński odsouzený za zneužití pravomocí, kterého v úterý zadržela policie, oznámil zahájení hladovky. Informovala o tom ve středu agentura Reuters a polská média s odvoláním na prohlášení politika. Policie zatkla Kamińského společně s dalším poslancem opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Maciejem Wąsikem v prezidentském paláci a podle polských médií jsou nyní ve vazební věznici.

Státní zástupce minulý týden obžaloval muže, který se měl předloni pokusit vyvézt tři luxusní auta do Ruska. ČT to řekl žalobce Jan Scholle z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Podle dostupných informací jde o ruského občana, hrozí mu až tříleté vězení nebo peněžitý trest. Jde o první známý případ údajného obcházení protiruských sankcí, který budou řešit české soudy.

Bezprostřední nebezpečí Česku nehrozí, řekl v pořadu Události, komentáře ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v souvislosti s nárůstem migrace a hrozbou teroristických útoků v předvánočním čase. Zmínil také, že policie zvýšila kontroly vytipovaných míst. Podle místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) je současná situace pro vládu výzvou. Podle ní je migrace velké bezpečnostní riziko a to, že je Česko prozatím v bezpečí, je zásluhou i minulých vlád, které se ostře vymezily proti přerozdělování uprchlíků. Zmínila, že je potřeba se zaměřit na ochranu vnějších hranic EU. Odborná asistentka z Ústavu politologie Filozofické fakulty univerzity Karlovy Zora Hesová zmínila, že nestačí jen postavit plot, ale je potřeba migraci řešit komplexněji.

Kritéria pro označení neutrálním sportovcem podle předsedy Národní sportovní agentury Ondřeje Šebka splní jen nízký počet Rusů a Bělorusů. Na příštích olympijských hrách v Paříži jich tak podle něj budou pouze jednotky. Případný bojkot Her českými sportovci tak není namístě, je prakticky vyloučeno, že by Moskva mohla olympiádu využít ke své propagandě, prohlásil v pořadu Události, komentáře.