Litevská vláda vyhlásila nouzovou situaci kvůli opakovanému narušování vzdušného prostoru země pašeráckými balony z Běloruska. Podle kabinetu balony představují hrozbu pro národní a bezpečnostní zájmy Litvy. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na řešení situace. Analytici z Institutu pro studium války (ISW) uvádějí, že narušování litevského vzdušného prostoru může být součástí ruské přípravy na možnou budoucí válku proti NATO.
Nouzová situace se podle vlády z velké části nedotkne civilního obyvatelstva. „Přijatá opatření budou cílená a zaměří se výhradně na organizátory a pachatele nelegálních aktivit,“ uvedlo ministerstvo vnitra, které vládě vyhlášení nouzové situace navrhlo. Balony používají pašeráci, aby do Litvy přepravili cigarety a další kontraband.
Ministerstvo vnitra svůj návrh odůvodnilo tím, že neustálé vypouštění balonů představuje hrozbu pro litevské civilní letectví a narušuje provoz letiště ve Vilniusu. V důsledku toho dochází ke ztrátě možnosti přepravit cestující a náklad leteckou dopravou, vznikají finanční ztráty a dochází k poškození reputace, uvedl úřad.
„Je zřejmé, že tato nouzová situace je vyhlášena nejen kvůli narušení civilního letectví, ale také kvůli obavám o národní bezpečnost a potřebě užší koordinace mezi institucemi,“ dodal během zasedání vlády ministr vnitra Vladislav Kondratovič.
Rozšíření pravomocí armády
Litevská vláda dále plánuje požádat parlament, aby armádě udělil pravomoci jednat v době nouzové situace ve spolupráci s policií, pohraniční stráží a bezpečnostními složkami.
Vojáci tak budou moci vydávat závazné příkazy jednotlivcům, společnostem a organizacím; pronásledovat a zadržovat osoby, které tyto příkazy ignorují nebo jsou podezřelé ze spáchání trestných činů či jiných porušení předpisů; omezovat přístup do určitých oblastí; zastavovat probíhající práce na konkrétních místech; omezovat nebo zakazovat provoz vozidel; kontrolovat doklady totožnosti, vozidla, zbraně a osobní věci. Budou také moci používat speciální vybavení, upřesnila veřejnoprávní stanice LRT.
Ministerstvo obrany uvedlo, že rozšíření pravomocí pro vojáky jsou nezbytná, protože balony stále častěji narušují provoz na mezinárodním letišti ve Vilniusu a představují širší rizika pro civilní letectví.
Návrh bude ještě v úterý předložen parlamentu v rámci zrychleného řízení. Pokud budou rozšířené pravomoci schváleny, zůstanou v platnosti tři měsíce.
Běloruská hybridní válka
Podle ministerstva vnitra v letošním roce do litevského vzdušného prostoru vniklo 599 balonů, kromě nich úřady zaregistrovaly také 197 dronů. Narušily 320 letů, upozornila LRT. Dvě největší litevská letiště – ve Vilniusu a Kaunasu – musela kvůli balonům několikrát přerušit provoz. Vilnius leží přibližně třicet kilometrů od hranic s Běloruskem, Kaunas dále.
Litva, která je členskou zemí Severoatlantické aliance i Evropské unie, dlouhodobě obviňuje Bělorusko, jehož autoritářský režim je blízkým spojencem Ruska, z vedení takzvané hybridní války.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v reakci na vyhlášení nouzové situace Vilniusem prohlásil, že Litva přehání a že Minsk nechce válku se svými sousedy. „Opravdu chtějí bojovat? My válku nepotřebujeme,“ reagoval Lukašenko. Litevský krok přitom nemá s válečným stavem žádnou souvislost.
Jak naopak upozorňují analytici z ISW, Bělorusko je de facto spolubojovníkem Moskvy v ruské válce na Ukrajině, a běloruské narušování vzdušného prostoru NATO je proto velmi pravděpodobně součástí stále častějších ruských skrytých i otevřených útoků proti Evropě.
ISW označuje současný stav jako „Fázi nula,“ v jejímž rámci se Moskva prostřednictvím informačních a psychologických operací připravuje na možnou budoucí válku proti NATO.
