Astronomie

Na podzim se na nebi zřejmě objeví nová hvězda. V soustavě Corona Borealis, která leží asi tři tisíce světelných let od Země, totiž exploduje nova. Bílý trpaslík T Coronae Borealis to dělá pravidelně v cyklu přibližně jednoho lidského života, tedy osmdesáti let.

Projekt Event Horizon Telescope (EHT) zveřejnil nový snímek supermasivní černé díry Sagittarius A*, která leží ve středu naší galaxie. Odhaluje a ukazuje silná a organizovaná magnetická pole spirálovitě se šířící od okraje tohoto „monstra číhajícího v srdci galaxie“, jak objekt popisuje přímo EHT.

Astronomové ho přirovnávají – také kvůli jeho vnější podobnosti – k Hvězdě smrti z Hvězdných válek, ale ukazuje se, že by mohl být pohostinnější, než se dříve zdálo. Mimas, malý Saturnův měsíc, obsahuje podle nové studie pod svým ledovým povrchem nejspíš tekutý oceán, který by mohl být ideální pro výskyt života.

Větrem ošlehané hromady prachu anebo vrstvy ledu? Sonda ESA Mars Express znovu prozkoumala jeden z nejzáhadnějších útvarů Marsu, aby objasnila jeho složení. Výsledky naznačují, že pod povrchem Rudé planety se táhnou vrstvy vodního ledu. Jde o vůbec největší množství vody, jaká kdy byla v této části planety nalezena.

Česká astronomická společnost v pátek oznámila, že ve věku 88 let zemřel v německém Bergedorfu celosvětově uznávaný český astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné Kohoutkovy komety.

Nad územím Česka bylo možné ve středu spatřit tři jasné bolidy. Nepatřily k žádnému meteorickému roji ani spolu vzájemně nesouvisely. Jde tak o značně neobvyklý jev, sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Bolid je velmi jasný meteor, který vznikne vstupem tělesa kosmického původu do zemské atmosféry.

Enceladus je malý, vzhledem nepříliš atraktivní měsíc, který obíhá kolem Saturnu. Hnědá koule o průměru pět set kilometrů je ale jedním z nejlepších adeptů na životem obydlený svět ve Sluneční soustavě. NASA teď přinesla další silné nepřímé důkazy pro možnou existenci života na tomto tělese.

Na samém počátku času, v době, kdy byl vesmír ještě mladý, vznikla masivní černá díra. Vědci ji teď pozorovali a zjistili o ní spoustu důležitých detailů. Například to, že už v dobách svého vzniku byla extrémně hmotná a současně hladová.

Díky Webbovu dalekohledu se podařilo NASA odhalit nové detaily o planetě, která může skýtat velmi vhodné podmínky pro život. Je nejen ve správné vzdálenosti od své hvězdy, ale také některé signály z její atmosféry nemají zatím jiné vysvětlení, než je přítomnost života.

Pomocí dalekohledu ESO Very Large Telescope (VLT) pozorovali astronomové velkou tmavou skvrnu v atmosféře Neptunu a těsně vedle ní objevili další, mnohem menší a jasnější, kterou neočekávali. Je to vůbec poprvé, co byla tmavá skvrna na planetě pozorována pozemským dalekohledem.

Evropská mise Cheops popsala velmi horkou exoplanetu, která oběhne kolem své hostitelské hvězdy za méně než jeden den. Je pokryta reflexními oblaky kovu, díky nimž se leskne a blýská jako zrcadlo.

Z mysu Canaveral na Floridě v sobotu v 17:11 SELČ odstartovala kosmická loď Euclid Evropské kosmické agentury (ESA). Cílem mise je pomocí výkonného teleskopu a dalších zařízení zmapovat vesmír, jeho vývoj a strukturu a do budoucna odborníkům poskytnout data nutná k pochopení dvou nejzáhadnějších vesmírných jevů – temné hmoty a temné energie. Euclid do kosmu vynáší raketa Falcon 9 společnosti SpaceX.

Mimořádně jasný meteor, takzvaný superbolid, který byl v pondělí pozdě večer vidět i z České republiky, vážil zhruba 260 kilogramů. Po explozi z něj ale žádné meteority na zem zřejmě nedopadly. Letěl nad Bavorskem, v atmosféře urazil bezmála 134 kilometrů, a to za 6,4 sekundy. Zjistili to odborníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR z Ondřejova na základě dat ze stanic Evropské bolidové sítě, z nichž většina leží na českém území.

Mezinárodní tým vědců využil data získaná vesmírným Webbovým dalekohledem a poprvé objevil molekulu známou jako methylkationt (CH3+) u cizí hvězdy. Astronomové ji našli v mladém hvězdném systému vzdáleném asi 1350 světelných let od Země v mlhovině v Orionu, mohutném oblaku prachu a plynu, kde se rodí obrovské množství nových hvězd.

Jak velké by muselo být mimozemské město, aby ho současné teleskopy zaznamenaly? Musela by to být metropole velikosti planety, jako je třeba Coruscant z Hvězdných válek, nebo bychom mohli spatřit i obdobu největších pozemských aglomerací typu New York nebo Tokio? Nová studie nastiňuje, že potřebné technologie na zpozorování vesmírných měst už lidstvo má.

Tajemné obrazce objevené na peruánské planině Nazca a v okolí přitahují vědce a návštěvníky po celá desetiletí. Výzkumníci objevují stále nové vzory. Geoglyfy, obrovské postavy i zvířata vytesané do jihoamerické pouště, jsou staré více než dva tisíce let. Rozluštit jejich tajemství se v zárodku výzkumu snažila německá matematička Maria Reicheová, která zemřela před 25 lety, 8. června 1998. Většinu života strávila na poušti, kde obrazce studovala pomocí žebříku i koštěte.

Astronomové objevili stovky podivných vesmírných vláken, která směřují k supermasivní černé díře v srdci Mléčné dráhy.

Blesky na Jupiteru se svou povahou podobají pozemským, ukazují nová data sondy Juno. Studii mezinárodního týmu pod vedením vědců z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a katedry fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty UK vydal časopis Nature Communications.

V časných ranních hodinách v neděli bude k vidění meteorický roj Lyridy. Podle astronomů jsou letos pro jeho pozorování ideální podmínky, kdy sledování nebude rušit svit Měsíce. Zahlédnout bude možno během maxima roje asi jen patnáct meteorů, takže Lyridy nenabízejí takový zážitek jako třeba Perseidy s desítkami meteorů za hodinu.

Japonská mise, která odebrala vzorky prachu z planetky, zveřejnila, že tato hmota obsahuje základní stavební prvky, z nichž vzniká život. Analýza těchto sloučenin navíc říká, že se mohou vyskytovat na různých místech v kosmu.

Začátek března nabízí na večerní obloze konjunkci planet. Protože by mělo přát i počasí, bude nebe zářit spojeným svitem Venuše a Jupiteru.

Obří katalog Mléčné dráhy si nyní může prohlédnout úplně každý. Díky novému výzkumu obsahuje rekordní množství objektů, které se v naší domovské galaxii nacházejí – poprvé i ty skryté za temnými mračny.

Český vojenský letec Aleš Svoboda se stal členem záložního týmu pro lety do vesmíru Evropské kosmické agentury (ESA). V rozhovoru pro ČT, který vedl Daniel Stach, říká, že je v rychle se rozvíjejícím odvětví důležité získat know-how a budovat si své místo. V náročném výběrovém řízení uspěl mezi více než 22 tisíci konkurenty. Musel prokázat týmového ducha, ale i psychickou odolnost a fyzickou zdatnost.

Astronomové pátrají v okolí Třešti na Vysočině po úlomcích bolidu. Nad jihem Čech proletěl 10. listopadu a dopadl na západním okraji Moravy. Astronomové zhruba vědí, kam spadl, pátrají ale po meteoritech o velikosti lískového ořechu. Nezbývá jim tedy než pročesávat terén v rojnicích.