Robert Šlachta

Předseda hnutí Přísaha a bývalý policista Robert Šlachta plánuje na podzim kandidovat do Senátu na Břeclavsku. V čele evropské kandidátky bude mít Přísaha spolu s uskupením Motoristé sobě závodníka Filipa Turka. Memorandum o společném postupu a koalici pro volby do Evropského parlamentu Šlachta podepsal s předsedou Motoristů Petrem Macinkou. Mluvčí bývalého prezidenta Václava Klause bude na kandidátní listině trojkou, dvojkou bude jihočeská lídryně Přísahy Nikola Bartůšek. Na kampaň, kterou hodlají spustit dva měsíce před hlasováním, tedy v dubnu, chce Macinka vybrat deset milionů korun.

Po policejním Úřadu vnitřní kontroly se zabývá prosincovými událostmi na pražské filozofické fakultě ještě Generální inspekce bezpečnostních sborů, její závěry ale budou podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) až na jaře. V Otázkách Václava Moravce ministr zdůraznil, že z pohledu trestního práva je masová vražda na Univerzitě Karlově ještě živým případem, a proto ještě nelze o některých okolnostech hovořit. Předseda neparlamentního hnutí Přísaha a bývalý vysoce postavený policista Robert Šlachta je nicméně přesvědčen, že střelba na filozofické fakultě byla důsledkem systémového selhání, rezignovat by podle něj měl policejní prezident Martin Vondrášek i ministr Rakušan. Že pochybilo ministerstvo vnitra, je přesvědčen i někdejší šéf tohoto resortu a nynější bezpečnostní expert opoziční SPD Martin Pecina.

Nejsem muž expremiéra Andreje Babiše (ANO) ani ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), ani nikoho jiného, uvedl v pořadu Události, komentáře nový olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun. Podotkl, že Vrchní státní zastupitelství v Olomouci je podle něj spojováno pouze s kauzou zásahu na Úřadu vlády před deseti lety, zatímco další, pozitivní kauzy jsou opomíjené, proto by se chtěl zaměřit na pozitivní medializaci a vnitřní komunikaci na úřadě.

Deset let po zásahu policie na Úřadu vlády padl trest pro tehdejšího premiéra Petra Nečase za nabízení trafik poslancům. Kromě podmínky 2,5 roku má zaplatit milion korun. Podmínkou a pokutou soud potrestal i Nečasovu manželku Janu Nečasovou, tehdy Nagyovou. Europoslanec a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09) v Událostech, komentářích řekl, že na tehdejším brífinku policie zazněla vážná obvinění, která způsobila chaos ve společnosti. Šéf hnutí Přísaha a tehdejší ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta to ale odmítl a akci policie, o které se hovoří jako o přehnané, hájil.

Uplynulo deset let od policejního zásahu na Úřadu vlády, který vedl k pádu kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) a k předčasným volbám. Státní zástupci na základě získaných dokumentů a odposlechů podali obžaloby v pěti kauzách. Odsouzením ale zatím skončil jen případ zneužití Vojenského zpravodajství. Kvůli křivému svědectví v tomto procesu pak dostal podmínku i expremiér Nečas.

Soud v kauze Bereta týkající se vynášení informací z trestních řízení uložil pražské státní zástupkyni Dagmar Máchové tři roky a čtyři měsíce vězení. Soukromého detektiva Igora Gáboríka poslal do vězení na tři roky, policistu Radka Holuba potrestal dvouapůlletým vězením. V případu čelil obžalobě ještě celník Pavel Šíma a Gáboríkův spolupracovník Vladimír Zmrhal, oběma soud uložil podmíněné tresty. Páteční rozhodnutí není pravomocné, všichni obžalovaní kromě Šímy se proti němu na místě odvolali. Státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která kauzu dozoruje, si pro případné odvolání, stejně jako Šíma, ponechala lhůtu.

Prezident Miloš Zeman uvedl, že nežádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis abolice, která by zastavila trestní stíhání ve dvou kauzách týkajících se Zemanových nejbližších spolupracovníků. Řekl to v sobotním rozhovoru s internetovou televizí XTV. Deník N nicméně v pátek napsal, že Zemanovi šlo v případech skartace vrbětické zprávy a úniků informací Bezpečnostní informační služby (BIS) na Hrad o to, aby se trestní stíhání vůbec nezahajovalo.

ANO vyhrálo komunální volby ve většině statutárních měst, ze 13 krajských měst mělo před nedělní jednou hodinou v noci jisté vítězství v osmi z nich. Ve zbylých pěti krajských městech uspěly vládní strany. V Praze vede koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09, v Brně zvítězila koalice ODS a TOP 09. V Liberci figurovala na prvním místě koalice Starostů pro Liberecký kraj (SLK) s TOP 09 a KDU-ČSL, která nakonec první místo uhájila. V Českých Budějovicích zvítězila ODS. V Plzni SPOLU těsně předstihlo ANO.

Bývalý policista Robert Šlachta požádal prostřednictvím advokáta o přeložení sporu s bývalým vrchním státním zástupcem Liborem Grygárkem k Okresnímu soudu Brno-venkov. Grygárek po Šlachtovi žádá omluvu a půlmilionové odškodnění za tvrzení, která o něm někdejší šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) napsal ve své knize. O návrhu na přesun kauzy musí nyní rozhodnout Nejvyšší soud. Obvodní soud pro Prahu 5 proto odročil jednání ve věci na neurčito.

Den po volbách navštívil předseda ANO a úřadující premiér Andrej Babiš prezidenta Miloše Zemana na lánském zámku. Předem tvrdil, že se schůzka nemá týkat výsledku voleb, z Lán odjel bez komentáře poté, co Zemana odvezla sanitka do nemocnice. Podle hradního mluvčího prezident na jednání Babiše nepověřil vyjednáváním o vládě, píší Lidovky.cz. Ve volbách získala nejvíce hlasů koalice SPOLU, ale Babišovo ANO má díky volebnímu systému o jednoho poslance více. SPOLU však má s koalicí PirátiSTAN většinu ve sněmovně a oba bloky již vyzvaly prezidenta, aby vyjednáváním o sestavení vlády pověřil lídra SPOLU Petra Fialu.

ČT24 požádala vědce, kteří spolupracují s Univerzitou Karlovou, aby oficiální životopisy lídrů i části jejich programů, které se týkají budoucnosti, zadali ke zpracování umělé inteligenci jménem Matylda. Ta připravila pro každého účastníka předvolební superdebaty otázku. Odpovídali Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).

Část předvolební superdebaty se točila kolem postoje lídrů k možnému zákazu výroby aut se spalovacími motory po roce 2035. Všechny subjekty zastoupené v debatě uvedly, že proti zákazu bojovat budou, jen ČSSD uvedla, že proti zákazu spíše bude bojovat. Debaty se účastnili Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).

Lidem s příjmem do sto tisíc korun nechce zvyšovat daň z příjmu žádná z osmi stran, jejichž zástupci přišli do předvolební superdebaty České televize. Většina stran připouští nanejvýš zavedení digitální daně, levicoví lídři se zmínili i o možnosti více zdanit lidi s příjmem přes sto tisíc měsíčně. O ekonomice a také kauze Pandora Papers diskutovali Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).

Lidé očkovaní proti covidu-19 by neměli mít privilegia, která by je zvýhodňovala před neočkovanými. Vyplývá to z postojů většiny volebních subjektů, jejichž lídři diskutovali v superdebatě České televize. Pro zvýhodnění očkovaných je pouze hnutí ANO. Vedle jeho šéfa Andreje Babiše o koronaviru debatoval také Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA). Diskusi moderovala Světlana Witowská.

Česká televize ve středu večer po 20. hodině na ČT1 a ČT24 odvysílá předvolební superdebatu osmi lídrů stran, hnutí a koalic. Vůbec poprvé v historii předvolebních televizních debat v Česku jim bude otázky pokládat kromě moderátorky Světlany Witowské také umělá inteligence –⁠ virtuální moderátorka, která si sama vybrala jméno Matylda. Superdebata se uskuteční v prostorách Právnické fakulty UK.

Jedním ze způsobů, kterým chce Evropská unie bojovat proti znečišťování životního prostředí je zákaz prodeje spalovacích motorů. O návrhu debatovali lídři kandidátek z Jihomoravského kraje v předvolební diskuzi České televize. Zúčastnili se jí Petr Fiala (SPOLU), Radek Holomčík (PirátiSTAN), Jan Hrnčíř (SPD), Roman Onderka (ČSSD), Ivo Pojezný (KSČM), Alena Schillerová (ANO) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA). Pro zákaz se nikdo z nich nevyslovil. Debatu moderovala Světlana Witowská.

Lídři z Jihomoravského kraje se shodli na tom, že pro české soudnictví je nutná digitalizace, v některých vizích se ale jejich pohledy rozcházely. Debaty se účastnili Petr Fiala (SPOLU), Radek Holomčík (PirátiSTAN), Jan Hrnčíř (SPD), Roman Onderka (ČSSD), Ivo Pojezný (KSČM), Alena Schillerová (ANO) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA). Moderovala Světlana Witowská.

Předvolební debaty pokračovaly s lídry z Jihomoravského kraje. Prvním tématem byl státní rozpočet a udržitelnost veřejných financí. Většina diskutujících by návrh rozpočtu na rok 2022 nepodpořila, chtějí více šetřit a snižovat inflaci. Debaty se účastnili Petr Fiala (SPOLU), Radek Holomčík (PirátiSTAN), Jan Hrnčíř (SPD), Roman Onderka (ČSSD), Ivo Pojezný (KSČM), Alena Schillerová (ANO) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA). Moderovala Světlana Witowská.

Volby do sněmovny by v srpnu podle modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO, které by podpořilo 27 procent voličů. Druhá by byla koalice Spolu, tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, s 21 procenty hlasů a o půl procentního bodu méně by mělo uskupení Pirátů a STAN. Do dolní parlamentní komory by se s devíti procenty hlasů ještě dostalo SPD a se šesti procenty komunisté. Těsně pod pětiprocentní hranicí vstupu do sněmovny by skončila vládní ČSSD. Vyplynulo to z průzkumu Medianu, který jeho výsledky v úterý poskytl ČTK.

Politické hnutí Přísaha zahájilo finální část volební kampaně. Představili se lídři krajských kandidátek, kromě předsedy hnutí Roberta Šlachty jsou mezi nimi bývalý prezidentský kandidát Jiří Hynek nebo bývalí Šlachtovi kolegové od policie Jiří Komárek, Václav Vévoda, Zdeňka Víchová a také Tomáš Sochr s Jaroslavem Pelcem, kteří jsou zároveň ve vedení Přísahy.

K letošním volbám do sněmovny předložilo kandidátní listiny 22 volebních seskupení. Je jich zhruba o třetinu méně než při minulých volbách před čtyřmi roky. Lhůta pro nominace v úterý v 16:00 skončila. Podobně jako v minulých letech ne všechna seskupení přihlásila své adepty na poslance ve všech krajích.

Podpora hnutí ANO se zvýšila a podle modelu agentury Median by volby do Poslanecké sněmovny v červnu vyhrálo s 26 procenty hlasů. Po čtyřech měsících se tak opět dostalo v průzkumu do pozice lídra, kde vystřídalo koalici Pirátů a Starostů. Tu by podpořilo 21,5 procenta lidí. Následovala by koalice Spolu, kterou tvoří ODS, lidovci a TOP 09, s 20 procenty hlasů. Do dolní parlamentní komory by se ještě dostala SPD a hnutí Přísaha před KSČM a ČSSD se zhruba pěti procenty hlasů. Vítězství ANO v červnu predikuje i volební model agentury Ipsos.

Členové hnutí Přísaha v sobotu zvolili v Ostravě za jeho prvního předsedu svého zakladatele Roberta Šlachtu. Neměl protikandidáta, dostal 110 hlasů ze 120 přítomných delegátů. Prvním místopředsedou se stal Tomáš Sochr a druhým Jaroslav Pelc. Oba jsou bývalými Šlachtovými kolegy od policie.

Volby by nyní vyhrálo hnutí ANO se ziskem 24,5 procenta hlasů. Piráti a STAN by měli 22,5 procenta, pro koalici Spolu by se rozhodlo 19,5 procenta voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostaly také SPD, KSČM a ČSSD. Vyplývá to z červnového volebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle něj není rozdíl mezi ANO a koalicí Pirátů se STAN statisticky významný.