TÉMA

Genetika

Smrt mohl přinést i polibek. Vědci popsali, jaké nemoci mučily naše předky

Když se lidé poprvé usadili a začali se věnovat zemědělství, změnilo to nejen jejich stravu, ale také to přineslo do té doby neznámé zdravotní hrozby. Konkrétně záplavu bakterií, proti nimž tehdejší kultury neměly obranu.
před 20 h hodinami|

Labradoři jsou nejobéznější plemeno psa. Vědci teď vysvětlili proč

Genetická mutace způsobuje, že někteří labradorští a hladkosrstí retrívři jsou neustále hladoví. A to přesto, že reálně třeba spalují méně kalorií. Popsali to vědci v odborném časopise Science Advances. Tento dvojitý problém následně vede u psů k nadváze, tvrdí ve studii.
11. 3. 2024|

Čínští vědci vysvětlili záhadu hnědých pand

Vědcům se podařilo odhalit příčinu hnědého zbarvení srsti některých pand velkých, podle nich za to může chybějící úsek DNA. Informoval o tom odborný časopis Nature.
10. 3. 2024|

Brněnští vědci našli zákonitosti ve velikosti genomu rostlin. Nejsou tak jednoduché, jak to vypadalo

Brněnští botanici s britskými kolegy objevili při výzkumu rostlinného genomu překvapivý jev. Na základě předchozích studií očekávali, že velikost genomu, která ovlivňuje růst rostlin i jejich výskyt, se bude zvětšovat od rovníku k pólům. Výzkum ale ukázal, že takto jednoduše to platí jen na jižní polokouli. Čerpali z existujících databází, prováděli i nová měření. Studie, o které informovala Masarykova univerzita, nakonec zahrnula přes šestnáct tisíc druhů kvetoucích rostlin.
8. 3. 2024|

Genetické nůžky mohou ochránit prasata před nemocí modrých oušek. CRISPR jim dá celoživotní imunitu

Takzvaná nemoc modrých oušek poškozuje už desítky let chovatele prasat a ani v dnešní době se stále nedá dobře léčit. Vědci ale teď našli řešení, které spočívá v úpravě genomu vepřů.
3. 3. 2024|

Proč lidé nemají ocasy jako opice? Možná za to může náhoda

Evoluční genetici popsali, jak podle nich mohla vypadat ztráta ocasu u předků lidí. Podle nové studie šlo o velmi drobnou změnu, která se projevila v genech. Vědci dokonce dokázali tento proces zopakovat s myšmi.
29. 2. 2024|

Motýli ignorují evoluční kvalt. Jejich genom se za 250 milionů let téměř nezměnil

Genomy motýlů a můr zůstaly po více než 250 milionů let z velké části nezměněné. A to přes jejich obrovskou druhovou rozmanitost i množství změn, které mezitím Země zažila. Vědci to popsali ve studii, která naznačuje, proč je právě tento hmyzí řád odolný vůči dramatickým změnám, a která by mohla pomoci s jeho ochranou v budoucnu.
24. 2. 2024|

Geneticky významná plemena zvířat se v Česku chrání v chovech i kryobankách

Každý vyspělý stát se snaží ochránit svá geneticky důležitá zvířata. V České republice narůstá důležitost těchto programů v době, kdy mezi chovná zvířata proniká ptačí chřipka. Tento měsíc se vyskytla blízko chráněného chovu slepic horalek na Vysočině. Na seznam opečovávaných hospodářských zvířat patří i šumavská ovce, moravský bílý králík nebo přeštické prase.
21. 2. 2024|

Policisté objasnili po 20 letech vraždu novorozence v Krupce, pomohl jim pokrok v genetice

Policisté po dvaceti letech objasnili případ vraždy novorozence v Krupce na Teplicku. Díky vývoji v oboru genetického zkoumání vyšetřovatelé našli otce a pak i matku dítěte, která se k činu přiznala. Žena podle znalců v dané době prakticky nevěděla, co dělá. Na základě posudků policie případ odložila s tím, že při činu nebyla schopna vnímat důsledky svého jednání.
9. 2. 2024|

Europoslanci dali zelenou pěstování vylepšených rostlin, kritici varují před zdravotními a dalšími riziky

Europoslanci podpořili mírnější regulaci pro některé rostliny, které byly upravené pomocí nových genomických technik. Ve středečním hlasování na plenární schůzi ve Štrasburku podpořili návrh Evropské komise, která chce, aby se na rostliny se změnami, které by byly dosažitelné v přírodě nebo skrze obvyklé šlechtění, nevztahovala přísná pravidla pro geneticky upravené organismy. O tématu se v Evropském parlamentu vedla ostrá debata. Většina českých europoslanců byla v těsném hlasování pro zmírnění omezení.
8. 2. 2024|

Ukrajina se snaží obnovit obří genovou banku rostlin, kterou zničili Rusové

Rusové během války na Ukrajině zničili i tamní Národní genovou banku rostlin. Patřila mezi deset největších semenných bank na světě. Její zaměstnanci se teď v různých částech země pokoušejí navázat na předchozí práci a zajistit Ukrajině nový depozitář rostlinných genetických zdrojů.
1. 2. 2024Aktualizováno1. 2. 2024, 22:12|

Povolte geneticky upravené rostliny, vyzývá Evropskou unii skupina elitních vědců

Evropská unie podle špičkových vědců podceňuje výzkum geneticky modifikovaných plodin, které by ji mohly ochránit před mnoha riziky klimatické změny. Místo věcné diskuse podle nich dochází k vyvolávání strachu.
22. 1. 2024|

Nová metoda usnadnila klonování primátů. S člověkem to neuděláme, slibují v Šanghaji

Genetickým inženýrům se v Šanghaji povedlo výrazně zlepšit klonování. Doufají, že díky tomu budou moci tvořit desítky klonů laboratorních zvířat pro lékařské pokusy.
17. 1. 2024|

Sledujme geny divoce žijících zvířat, navrhují čeští vědci. Pomůže to jejich záchraně

Genetické sledování živých organismů zejména v teplejších a sušších oblastech by mohlo s ohledem na klimatickou změnu přispět k ochraně biologické rozmanitosti. Variabilita genů v populacích dává jednotlivým druhům šanci přizpůsobit se novým podmínkám. Mezinárodní studie ale ukázala, že v některých evropských zemích se takzvaných genetických monitoringů uskutečnilo velmi málo.
16. 1. 2024|

Analýza šupin může omezit pašování luskounů

Nadějí pro ohrožené luskouny v boji proti pašerákům může být genetická analýza. Pracoval na ní mezinárodní vědecký tým včetně dvou Češek. Má pomoct odkrýt trasy, přes které se zvířata pašují.
25. 12. 2023|

Čeští vědci popsali, že někteří ptáci přišli o gen, který je chrání proti virům

Týmu vědců z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd se povedlo popsat ztrátu protivirového genu zvaného tetherin u několika ptačích druhů, včetně krocanů. Podle autorů se jedná o překvapivý objev, protože jde o první popis evoluční ztráty tohoto důležitého protivirového mechanismu u obratlovců.
21. 12. 2023|

Upravená bakterie zabrání vzniku kazů, slibuje start-up. Se svým přípravkem ovšem obešel pravidla

Neschválený výzkum, který dokázal obejít zákony o regulaci léků, chce příští rok uvést na trh přípravek, který má člověka zbavit navždy zubního kazu. Nahradí totiž bakterie, jež kazy způsobují, za geneticky upravenou variantu. Ta nevyrábí jako odpad kyselinu, a nepoškozuje tak sklovinu.
18. 12. 2023|

Čeští vědci představili genetickou mapu luskounů. Může pomoci proti jejich pašování

Genetická detekce původu luskounů pomůže proti ilegálnímu obchodu. Na mezinárodní studii, která se problematikou zabývá, se podílely i vědkyně z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Pašovaná zvířata často nepocházejí z místa, kde byla zabavena, určení původu je přitom podle vědců zásadní především pro ochranu přírody. Studii publikoval časopis Science.
18. 12. 2023|

Český výzkum popsal geny zodpovědné za adaptaci na změny klimatu

Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd našli soubor genů, které umožňují zvířatům přežít teplotní extrémy nebo sucho. Tyto geny jsou spojené s ochranou buněk před takzvaným oxidačním stresem a vytvářejí univerzální genetickou výbavu, která může následně ovlivnit osud druhů během globálního oteplování.
14. 12. 2023|

Genová terapie může uzdravit miliony lidí a některé nemoci úplně vymýtit, věří vědkyně Alžběta Ressnerová

Česká vědkyně, která studuje genetické nůžky, popisuje naděje i rizika spojená s genovou terapíí. Jde podle ní o technologii, která má potenciál zásadně změnit svět a zbavit lidstvo spousty nemocí, s nimiž dosud muselo žít. Připouští ale také, že technologie genové editace mohou znamenat hrozbu.
10. 10. 2023|

Vědci rozluštili netopýří odolnost vůči rakovině, je to první krok k využití v léčbě

Pátrání po lécích vede vědce stále častěji ke studiu toho, jak se proti nemocem brání zvířata. Když se před několika lety prokázalo, že netopýři prakticky neonemocní rakovinou, upřela řada výzkumníků své síly k pochopení, jak je to možné a zda by se toho nedalo nějak využít.
21. 9. 2023|
Doporučujeme

Nejen dědičnost a životní styl mohou za obezitu. Vědci popsali třetí faktor

Co rozhoduje o tom, jestli má člověk nadváhu? Největší vliv má životní styl, ale už řadu let se ví, že významnou roli hrají i zděděné vlastnosti. Jenže ani geny nemohou plně vysvětlit dědičný sklon k nadváze. Vědci teď popsali, jak významný vliv hraje takzvaná epigenetika.
20. 7. 2023Aktualizováno23. 7. 2023, 17:10|
Doporučujeme

Skotská seniorka necítí bolest. Vědci chtějí genetickou mutaci využít pro vývoj léčiv

Vědci popsali, jak je možné, že skotská seniorka je jedinou známou ženou na světě, která necítí bolest. Popsali, jak funguje její genetická mutace, a doufají, že výsledky jejich výzkumu povedou k novým lékům.
25. 5. 2023|

Podle nosa poznáš… potomka neandertálce. Zjistila to rozsáhlá studie

Někteří lidé mají větší nos, protože jejich rodokmen zahrnuje vzdáleného neandertálského předka. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Communications Biology. Mnoho lidí v sobě má malé množství genetického materiálu zděděné po neandertálcích, kteří do doby před zhruba čtyřiceti tisíci lety sdíleli svět s druhem Homo sapiens.
10. 5. 2023|