Ukrajina

Spojené státy ohlásily další vojenskou pomoc Ukrajině. Kyjevu hodlají nakoupit rakety do protivzdušných baterií a další vybavení v hodnotě šesti miliard dolarů (přes 140 miliard korun), oznámil v pátek americký ministr obrany Lloyd Austin. Některá americká média mluví o dosud největším balíku vojenské pomoci pro Ukrajinu. Web Politico ovšem podotýká, že doručování materiálu potrvá pravděpodobně delší dobu.

Ukrajina zavádí nový mobilizační zákon. Země čelící ruské agresi snižuje věk odvodu do vojenské služby a cílí i na své občany v cizině. Hlavním úkolem nové legislativy je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády. Podle posledního průzkumu je za svou zemi připravených bojovat až 62 procent populace. Zákon začne platit za tři týdny.

Spojené státy jsou znepokojeny čínskou podporou ruské armády, řekl na návštěvě Pekingu americký ministr zahraničí Antony Blinken při jednání se svým tamním protějškem. Wang I naopak mimo jiné varoval před rostoucími negativními faktory ve vzájemné spolupráci USA a Číny. Blinken jednal také s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, který uvedl, že obě velmoci musejí být partnery.

Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se Evropská unie naučila hodně o vzorcích chování Kremlu i ruského vůdce Vladimira Putina a stala se tak ostražitější. V rozhovoru ke 20. výročí dosud největšího rozšíření Evropské unie to v pátek uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Evropská unie podle ní není dokonalá, ani taková nemůže být, protože je spolkem 27 členských států a 450 milionů obyvatel, připomněla šéfka unijní exekutivy. Výhody, které členství v EU přináší, jsou ovšem podle ní obrovské.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se v Maďarsku setkal se svým protějškem Péterem Szijjártóem. Hovořili spolu o nadcházejícím maďarském předsednictví Radě Evropské unie, které se má soustředit na boj s nelegální migrací, rozšíření EU o země západního Balkánu a na energetickou bezpečnost. Lipavský zmínil i podporu Ukrajiny, v čemž se pohled Budapešti a Prahy liší. Podle ministra je však třeba o tématu s partnery upřímně mluvit.

Konvoj zhruba dvou desítek historických armádních vozidel a motocyklů v pátek v centru Prahy připomněl 79 let od konce druhé světové války. Před americkým velvyslanectvím na Malé Straně si mohli lidé zrekonstruované vozy prohlédnout, Konvoj svobody následně odjel do jižních a západních Čech. Akce připomínající osvobození části Československa americkou armádou se koná vždy poslední pátek v dubnu pravidelně od roku 2005. Oslavy vyvrcholí příští týden v Plzni.

Zájem o vstup do Evropské unie (EU) má dalších deset států. Některé se o to snaží desítky let, jiné zase přístupová jednání teprve zahajují. Politický geograf z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Miloš Fňukal řekl, že například z balkánských zemí je v současné době nejlépe připraveno Kosovo, i když má jiné problémy, například neutichající spory se Srbskem. Naopak vstup Turecka do EU je podle něj stále v nedohlednu. Míra demokracie v této zemi je nadále na velmi nízké úrovni.

Polsko se chce vrátit do skupiny zemí, které určují agendu Evropské unie, řekl ve čtvrtek šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski v parlamentu ve Varšavě. Ministr nového polského kabinetu, který loni vystřídal dlouholetou vládu národněkonzervativní strany Právo a Spravedlnost (PiS) také uvedl, že chce urovnat konflikty s unijními institucemi, napsal server onet.pl.

Ukrajina se potýká s nedostatkem vojáků, kteří by ji bránili před ruskou agresí. Tamní vláda proto dále zpřísňuje předpisy. Nová ustanovení přerušují mužům vojenského věku od osmnácti do šedesáti let možnost žádat o cestovní pasy v zahraničí. Ukrajinské ministerstvo zahraničí pozastavilo v úterý tyto konzulární služby do 18. května. Hned ve čtvrtek upřesnilo ministerstvo obrany, že ukrajinské odvodové úřady nebudou působit v zahraničí a nebudou doručovat povolávací rozkazy.

Klíčový americký vojenský a finanční balík pro Ukrajinu, který se podařilo po měsících sporů schválit v Kongresu a který svým podpisem definitivně stvrdil prezident Joe Biden, obsahuje hlavně dodávky dělostřeleckých granátů, protiletadlových střel a prostředků protivzdušné obrany. Spojené státy Ukrajině také již dříve v utajení poskytly požadované rakety dlouhého doletu ATACMS, potvrdil ve středu Washington. Díky těmto střelám může ukrajinská armáda zasáhnout ruské síly hluboko za frontovou linií včetně okupovaného Krymu.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) a zástupci členských zemí Evropské unie si ve Štrasburku připomínají 20. výročí dosud největšího rozšíření evropského bloku. Přistoupení deseti členských zemí, včetně Česka, si europarlament připomíná na slavnostním zasedání. Během něj vystoupila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která mluvila o přínosu nově příchozích zemí a ruské agresi proti Ukrajině.

Královéhradecká policie s ukrajinskými kolegy zlikvidovala česko-ukrajinský gang falešných bankéřů, který je podezřelý ze stovek telefonických podvodů se škodou v desítkách milionů korun. V Česku a na Ukrajině policisté minulý týden zadrželi čtyřicet lidí. Uvedla to mluvčí královéhradecké policie Iva Kormošová. Policie předpokládá, že obviněným ještě prokáže dalších několik stovek podvodů, s nimiž vzroste i způsobená škoda. Na případu pracovala téměř rok a půl. V úterý o své části případu informovala ukrajinská policie.

Rusko ve středu brzy ráno útočilo střelami S-300 na východoukrajinský Charkov. Ruský útok si v Charkově vyžádal dle šéfa oblastní správy Olega Syněhubova šest zraněných. Střely poničily čtyři obytné budovy, oznámil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov na platformě Telegram. Výbuchy se ozvaly rovněž v Oděse, kde v části města po zásazích ruských střel podle serveru BBC News vypadl elektrický proud. Zranění podle serveru Meduza utrpěla jedna žena. Ruské úřady zase hlásí ukrajinské dronové útoky na energetickou infrastrukturu. Zdroje z ukrajinské tajné služby uvedly, že jejich drony zasáhly dva ropné sklady v ruské Smolenské oblasti.

Štáb ČT na Ukrajině zdokumentoval povinnou evakuaci, která platila téměř pro dvacet obcí v Charkovské oblasti. Rodiče mohli kontaktovat dobrovolníky, kteří s přesunem pomáhají. V případě odmítnutí se je snažili přesvědčovat policisté.

Americký balík vojenské pomoci Ukrajině o rozsahu téměř 61 miliard dolarů je určitě jedním z důležitých momentů, řekl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Interview ČT24. Nyní o něm jedná Senát Spojených států, o víkendu jej schválila Sněmovna reprezentantů. Pojar také nepochybuje, že právě díky této pomoci a dodávkám munice ze Západu se bude moct Ukrajina lépe bránit.

Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl v úterý britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy, kde jednal s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem a polským premiérem Donaldem Tuskem. Británii čeká „největší posílení obrany za poslední generaci“, zmínil ministerský předseda.

Obvodní soud pro Prahu 9 potrestal dezinformátora Patrika Tušla, tentokrát za finanční kriminalitu. Uložil mu trest vězení na 23 měsíců. České televizi informaci poskytla mluvčí soudu Barbora Chlostová. Tušl, kterého už soudy potrestaly například za nenávistné výroky o Ukrajincích nebo pronásledování šéfa lékařské komory, neplatil své dluhy. Podle serveru Aktuálně.cz dezinformátor způsobil svým věřitelům škodu 130 tisíc korun. Podle mluvčí soudu je rozsudek již pravomocný.

Původně dvanáctitisícové město v Doněcké oblasti Časiv Jar je cílem ruské armády. V jeho okolí Moskva soustředila až 25 tisíc vojáků a podle ukrajinských představitelů se jej bude snažit dobýt do 9. května. Obránci podle Kyjeva Časiv Jar kontrolují, kriticky jim ale chybí munice. Nad hlavami ukrajinských vojáků tak nerušeně létají ruská letadla i průzkumné drony, které upřesňují dělostřeleckou palbu na pozice obránců. Situace by se však mohla změnit s dodávkami americké pomoci.

Odblokování šedesáti miliard dolarů převážně vojenské pomoci pro Ukrajinu v americké Sněmovně reprezentantů je sice skvělá zpráva, Kyjev a jeho spojenci tím ale získají jen oddechový čas, upozornil bezpečnostní analytik Michal Smetana. Expert z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Interview ČT24 dodal, že tento zhruba rok je třeba využít k výraznému navýšení výrobních kapacit zbrojního průmyslu, přičemž hlavní odpovědnost je na Evropě. Pro Spojené státy totiž bude prioritou spíše situace v Indo-Pacifiku.

Ruské síly v pondělí odpoledne zničily televizní věž v Charkově na východě Ukrajiny. Na internetu se šíří videozáznamy, které zachycují, jak se část 240 metrů vysoké stavby hroutí k zemi. Na místě jsou problémy s digitálním signálem, oběti na životě si útok nevyžádal, sdělil šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Na jiném místě v témže regionu si ruské ostřelování vyžádalo jeden lidský život.

Pro schválení balíku pomoci pro Ukrajinu v americké sněmovně byla důležitá změna postoje republikánského kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa, míní experti na americkou politiku. Pozici republikánského předsedy sněmovny Mikea Johnsona, který kvůli připuštění návrhu k hlasování čelí kritice části zákonodárců své strany, podle nich v ohrožení není.

Země EU by měly poskytnout Ukrajině další protivzdušné systémy a rakety, které naléhavě potřebuje k obraně proti stupňující se ruské agresi. Před zasedáním ministrů zahraničí zemí EU to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Po jednání uvedl, že ministři dosáhli politické shody na rozšíření sankcí vůči Íránu. Některé státy na jednání hovořily o dalším balíku protiruských sankcí, jehož podoba se však zatím teprve rodí. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) Praha znovu prosazovala omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. K jednání týkajícímu se Ukrajiny se připojili i unijní ministři obrany, Česko zastupoval náměstek Daniel Blažkovec.

Enormní užívání dronů na Ukrajině, které postupně mění válečnou strategii, si začalo vybírat daň na jednom z nejmocnějších symbolů vojenské síly – tanku. Za poslední dva měsíce vyřadili Rusové z provozu pět z jednatřiceti tanků M1 Abrams americké výroby, které Pentagon loni na podzim poslal armádě okupované země, což potvrdil jeden z vysoce postavených amerických činitelů. Také Ukrajina se ovšem na používání dronů zaměřila. I proto, že se hlasování ve Sněmovně reprezentantů USA o balíčku další pomoci ve výši 61 miliard dolarů notně pozdrželo.

Pomoc od Spojených států by se měla k vojákům na Ukrajinu dostat už v řádu týdnů, mezi dodávkami by také podle zpravodaje ČT Jana Řápka měly být střely ATACMS, které mají dostřel až 150 kilometrů. Na frontě se ale dodávky projeví později. Munice, kterou pomáhá zprostředkovat česká iniciativa, by na Ukrajinu měla dorazit nejdříve v červnu. Americký Institut pro studium války (ISW) varuje, že Rusko se pokusí mezičas využít k útokům a získání dalších území. Prezident USA Joe Biden už ujistil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že jeho země urychleně poskytne Kyjevu významné balíky vojenské pomoci, jakmile Senát po Sněmovně reprezentantů schválí uvolnění dodatečných peněz na tento účel.