EU

Slovensko minulý týden podalo dříve ohlášenou žalobu proti rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do evropského bloku, uvedlo tiskové oddělení slovenského ministerstva spravedlnosti. Žalobu v uvedené záležitosti dříve podalo k soudu EU také Maďarsko.

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.

Pravděpodobný maďarský premiér Péter Magyar se chystá na převzetí moci v zemi. Jeho Tisza si zajistila v parlamentu ústavní většinu 141 křesel. Novinář a spisovatel Arpád Soltész očekává zřejmě plynulé odevzdání moci dlouho vládnoucí strany Fidesz končícího premiéra Viktora Orbána. Ředitelka pro výzkum z Asociace pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová připomněla Magyarovo zapojení do získání zmrazených eurofondů. Pro Evropskou unii (EU) je změna na maďarském premiérském postu pozitivní, dodal komentátor Deníku.cz Luboš Palata. Debatou v 90' ČT24 provázel Jakub Musil.

Evropská komise má připravit do července revizi systému emisních povolenek ETS, který však má zůstat zachován, vyplývá ze závěrů březnového summitu EU. Jde o výsledek debaty mezi státy, které chtějí ulevit těžkému průmyslu, a zeměmi, které si přejí pokračování dlouho fungujícího systému. Už na začátku dubna Komise navrhla úpravu, která ruší zneplatňování povolenek v rezervě. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně zaslal předsedkyni EK Ursule von der Leyenové a dalším evropským lídrům dopis, v němž navrhuje další bezplatné alokace povolenek některým podnikům.

Pokud chce Evropská unie financovat všechny své priority a zachovat výši příspěvků jednotlivých členských států do rozpočtu, potřebuje nové vlastní zdroje. Po skončení neformálního summitu EU na Kypru to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise již dříve hovořila o příjmech z takzvaného uhlíkového cla či zvýšení spotřební daně z tabáku.

Maximální denní ceny paliv, které určuje stát, o víkendu opět vzrostou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pátku zvýší o 82 haléřů na 42,86 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat maximálně za 42,19 koruny za litr, tedy o 58 haléřů dráž než v pátek. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou. Ministerstvo financí stanovuje ceny od předminulého týdne, mělo by v tom pokračovat přinejmenším do konce dubna.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval na neformálním summitu EU v kyperském letovisku Aja Napa, kde je hostem, představitele Unie a lídry členských států sedmadvacítky, aby dále pracovali na sankcích proti Rusku. Premiéři a prezidenti zemí EU ve čtvrtek jednali o válce na Ukrajině a konfliktech na Blízkém východě, k debatě se vrátí v pátek. Za Česko se účastní premiér Andrej Babiš (ANO).

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů se zřejmě zpřísní. Zákon by měl zavést horní hranici nákladů na takový úvěr. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět překročit o čtyři body čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu zákona, která tyto novinky přináší, ve čtvrtek podpořila sněmovna. Poslanci schválili i zavedení doplňovacích komunálních voleb. Odpoledne se věnují ústním interpelacím.

Slovensko ve čtvrtek dvě hodiny po půlnoci začalo přijímat ropu ropovodem Družba, napsala na sociální síti slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Dodávky suroviny uvedeným ropovodem přes Ukrajinu na Slovensko a do Maďarska byly přerušeny na konci ledna, podle Kyjeva kvůli ruskému útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) je zprovoznění ropovodu potvrzením, že poškozen nebyl. O obnovení dodávek ropy Družbou ve čtvrtek informovala i maďarská petrochemická skupina MOL.

Hosté Událostí, komentářů probrali dění okolo příměří mezi USA a Íránem, včetně jeho dopadů na ekonomiku a energetiku. Pozvání přijali místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) a člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Podle Žáčka je třeba se na národní i evropské úrovni připravit na případné prohlubování krize na Blízkém východě. „Evropa bude nucena přehodnotit politiku energetické bezpečnosti. Krize může trvat roky,“ řekl. „Pokud si Donald Trump myslel, že situaci v Íránu vyřeší do dvou týdnů jako ve Venezuele, tak se to zjevně nesetkalo s pochopením ze strany Íránu. Obávám se, že ten konflikt může zamrznout a budeme tu pak mít něco podobného jako válku ve Vietnamu,“ míní Koten. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.

Na ukrajinské straně začalo ve středu tlakování a napouštění ropovodu Družba. S odvoláním na provozovatele ukrajinské části tohoto ropovodu, společnost Ukrtransnafta, to oznámila slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Obnovení dodávek ropy touto trasou na Slovensko Saková očekává ve čtvrtek ráno. Premiér Robert Fico (Smer) řekl, že je narušena důvěra mezi Slovenskem a Ukrajinou, a vyjádřil pochybnosti ohledně provozu uvedeného ropovodu.

Zástupci států EU ve středu podpořili přijetí dvacátého balíku sankcí vůči Rusku za jeho agresi proti Ukrajině. Maďarsko a Slovensko odvolaly svou blokaci. Podpořili i schválení unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). I v tomto případě Budapešť přestala krok blokovat a dle ČTK uvedla, že souhlasí se zahájením takzvané písemné procedury. Tou by měla být obě opatření finálně schválena.

Evropská komise zveřejnila řadu opatření k řešení dopadů konfliktu na Blízkém východě. Bude například více koordinovat doplňování zásobníků plynu či uvolňování zásob ropy. Unijní exekutiva rovněž navrhuje urychlení elektrifikace, větší investice do čistých energií a výraznější odklon od fosilních paliv. Už dva měsíce trvající konflikt v Íránu zvýšil podle EK náklady unie na dovoz fosilních paliv o 24 miliard eur (asi 583 miliard korun), což ukazuje obrovský dopad na ekonomiku EU.

Ochrana dat a pravidla pro umělou inteligenci (AI) v EU nejsou příliš přísná a nebrzdí podnikání, uvedla na dotaz ČTK analytička Itxaso Dominguezová z organizace na ochranu digitálních práv European Digital Rights. Reagovala tak na slova šéfa Siemensu Rolanda Busche, podle nějž německý průmyslový koncern bude upřednostňovat investice do AI ve Spojených státech a Číně, pokud EU neuvolní předpisy, které jej prý brzdí.

Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, uvedl po skončení jednání v Lucemburku český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podobný názor jako Česká republika má podle něj řada dalších zemí. Pokud jde o sankce vůči násilným židovským osadníkům, návrh by neměl být jednostranný, dodal Macinka s tím, že by se mělo hovořit rovněž o sankcích vůči zástupcům palestinského radikálního hnutí Hamás. Návrh sankcí se nyní podle něj bude řešit na pracovní úrovni.

Ukrajina podle tamního prezidenta Volodymyra Zelenského dokončila opravy ropovodu Družba, který poškodil ruský úder. Zařízení se tak může vrátit k provozu. Maďarsko jeho znovuzprovozněním podmiňovalo svůj souhlas s půjčkou Evropské unie pro Kyjev ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), na které se členské státy dohodly již v prosinci 2025. Podle serveru Ukrajinska pravda EU plánuje poskytnout Ukrajině první tranši z úvěru koncem května nebo začátkem června.

Maďarsko takzvaným zákonem o ochraně dětí namířeným proti LGBTQ+ komunitě porušilo právo Evropské unie, rozhodl Soudní dvůr EU. Zákon z roku 2021, který zakazoval zobrazování homosexuality a transgender osob před nezletilými, porušuje několik evropských právních nařízení včetně Listiny základních práv EU, uvedl soud. Server Politico rozsudek označil za přelomový.

Téměř šedesát procent firem chce větší koordinaci energetické politiky v EU, řekl novinářům Christian Rühmkorf z Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK). Právě ceny energií považuje každá druhá firma za hlavní riziko svého podnikání v následujících dvanácti měsících, v horizontu pěti let pak za největší úskalí považují zabezpečení dodávek energie a surovin. Vyplývá to z průzkumu komory, kterého se na začátku března a dubna zúčastnilo 125 firem.

Domlouvat se na změně rozpočtového určení daní lze, až se všechny regiony domluví na její podobě, uvedl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda tak zamítla návrh Pardubického kraje. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po zasedání oznámil, že stát a ČEZ v pátek uzavřou memorandum k rozvoji malých modulárních reaktorů. Ministři také mimo jiné schválili cestu šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) do Saúdské Arábie, kde má od středy usilovat o spolupráci.

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.

„V tuto chvíli je velmi diskutabilní, jestli byl (íránský) režim oslaben,“ uvedl v Duelu ČT24 bývalý eurokomisař a poslanec Evropského parlamentu Pavel Telička. Existuje podle něj také možnost, že Írán bude ještě „agresivnější“, než tomu bylo doposud. „Z hlediska dlouhodobé perspektivy nejsem příliš velkým optimistou,“ dodal. Primárních cílů útoku na Írán, tedy oddálit tuto blízkovýchodní zemi od jaderné bomby, bylo podle bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského dosaženo. „Změna režimu jako sekundární cíl se nepovedla,“ připustil ale. Kromě války v Íránu probrali hosté debaty moderované Danielem Takáčem také opakovaná vyjádření některých amerických představitelů týkající se možnosti odchodu USA z NATO a obchodní vztahy mezi EU a Spojenými státy.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl, že po dobu příměří se otevře Hormuzský průliv pro veškerou plavbu. Teherán se tak rozhodl po vyhlášení klidu zbraní v Libanonu. Americká blokáda nicméně zůstává v platnosti. Teherán podle íránských médií pohrozil, že v případě jejího pokračování průliv opět uzavře, píše agentura Reuters. Evropa plánuje mírovou misi k zajištění průjezdnosti Hormuzu.

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.

Alexandra Semancová, u níž vzniklo podezření na střet zájmů, už nepracuje pro ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), sdělil poslancům šéf resortu Aleš Juchelka (ANO). Server Seznam Zprávy minulý měsíc napsal, že kvůli jejímu možnému střetu zájmů by Česko mohlo přijít o 103 milionů korun z evropských dotací. Juchelka tehdy prohlásil, že Semancová je jako jeho poradkyně člověk na svém místě.