Turecko

Čínský prezident Si Ťin-pching po schůzce se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer) oznámil, že vzájemné vztahy povyšuje na strategické partnerství. Podle čínských médií spolu jednali o hospodářské spolupráci. Slovenská opozice v souvislosti s Ficovou cestou do Číny dala najevo obavy, aby se slovenská ekonomika a bezpečnost nedostaly do područí země s komunistickým režimem.

Turecké letectvo zaútočilo v Iráku a Sýrii na cíle Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara, USA a Evropská unie považují za teroristickou organizaci. Arabsko-kurdská koalice Syrské demokratické síly (SDF) uvedla, že si turecké údery na východě Sýrie vyžádaly dvanáct civilních obětí na životech, z toho dvě děti. Ze strany Ankary zřejmě šlo o odplatu za středeční útok na sídlo tureckého leteckého výrobce na předměstí Ankary. Podle tureckých činitelů útočníci pravděpodobně patřili k PKK.

Předměstím turecké Ankary zazněly ve středu odpoledne hlasitý výbuch a následná střelba. K incidentu došlo u sídla tureckého leteckého výrobce TUSAS (Turkish Aerospace Industries). Ministr vnitra Ali Yerliakaya oznámil, že výbuch nepřežilo pět lidí, dalších 22 lidí je zraněných. Po smrti jsou také dva útočníci. Podle ministra šlo o teroristický útok, za pravděpodobné pachatele označil členy zakázané Strany kurdských pracujících (PKK).

Kolo je sice nástroj, který člověku pomohl ovládnout planetu a rozšířit se prakticky po celém světě, ale archeologové dodnes nevědí, kde přesně vzniklo. Pracují se třemi teoriemi. Nová studie nyní přináší argumenty pro tu, která klade původ na území dnešního Slovenska.

Kubu v sobotu ráno postihl další výpadek elektrického proudu, a to jen několik hodin poté, co tamní úřady oznámily, že pomalu obnovují dodávky po pátečním rozsáhlém blackoutu, kdy přestala fungovat tamní největší hnědouhelná elektrárna. Páteční výpadek energie postihl téměř celý tento karibský ostrov, miliony lidí se tak ocitly bez proudu, ale i bez tekoucí vody. Státní energetická společnost spouští záložní zdroje na ropu, aby dodávky obnovila.

Budapešť jedná s ruským Gazpromem o dodatečných dodávkách plynu v roce 2025, řekl agentuře RIA šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Pohrozil také, že jeho země by vetovala unijní sankce vůči Moskvě, pokud by přišla o výjimku na nákup ruské ropy. Maďarsko spolu se Slovenskem a Rakouskem musejí hledat alternativu k plynu z potrubí vedoucího přes Ukrajinu. Kyjev totiž odmítá prodloužit smlouvu s Moskvou, která proti němu vede už třetím rokem válku. Problém je, že náhradní trasy se státům významně prodraží, upozorňuje server Politico.

Turecko zvýšilo nákladním lodím poplatky za průjezd Bosporem a Dardanelami meziročně o patnáct procent na v přepočtu 115 korun za tunu nákladu. Dopravci je platí mimo jiné za záchranné služby. Turecké úřady zdražení vysvětlují právě potřebou investic do bezpečnosti plavby.

Ministerstvo zahraničí USA apeluje na své občany, aby necestovali do Ruska. A v případě, že v této zemi už jsou či dlouhodobě pobývají, aby ji neprodleně opustili. Toto několik měsíců staré doporučení Washington znovu zopakoval po odsouzení dalších dvou Američanů, jejichž procesy považuje ze strany ruské justice za zmanipulované. Panuje podezření, že Moskva účelově stíhá cizince, aby je následně mohla vyměnit – například za své Západem odhalené agenty.

Ruské invazní jednotky zaútočily na přístavní infrastrukturu ukrajinské Oděsy balistickou střelou a zasáhly civilní loď Optima plující pod vlajkou Palau. Na Telegramu to napsal předseda správy Oděské oblasti Oleh Kiper s tím, že při útoku zemřel šedesátiletý Ukrajinec a pět cizinců utrpělo zranění. Rusko se nevyjádřilo. O víkendu zasáhlo Rusko podle Kyjeva civilní loď Paresa plovoucí pod vlajkou státu Svatý Kryštof a Nevis.

Blízký východ je po roce od teroristického útoku palestinského Hamásu na Izrael blíž k otevřené válce. Masakr ze 7. října vedl ke konfliktu v Gaze a vlně odvet mezi židovským státem a spojenci Íránu. Tvrdá reakce Izraele v palestinské enklávě oživila antisemitismus a levicové skupiny na Západě, jenž zůstal na politické úrovni ve své podpoře Jeruzaléma ve světě osamocen. Spojené státy v předvolebním období řeší dilema, do jaké míry se do případného širšího konfliktu zapojit, a volají po příměří. Oslabeného vlivu USA na Blízkém východě se mezitím snaží využít Rusko a Čína, které zde mají vlastní mocenské a obchodní zájmy.

Turecko, Rumunsko a Bulharsko zahajují společné pátrání po minách v Černém moři. Rusko se jimi snažilo zablokovat ukrajinské přístavy. Desítky náloží se ale utrhly od kotvy a ve volných vodách nyní ohrožují lodní dopravu.

Starosta New Yorku Eric Adams čelí federální obžalobě, podle níž přijímal úplatky a nelegální volební příspěvky ze zahraničí. Podle prokurátorů Adams za tyto dary pomohl tureckým činitelům s kolaudací nového konzulátu. Demokratický politik uvedl, že obžaloba je postavená na lžích a že pravidla volebních kampaní dodržuje. Guvernérka státu New York Kathy Hochulová, která může Adamse odvolat, ve čtvrtek žádné rozhodnutí neoznámila, ale považuje to za vážnou věc.

Turecko si chce u Evropské komise vymoci chráněný status na svůj recept na döner kebab, tedy tradiční maso grilované na špízu. Pokud by Ankara uspěla, znamenalo by to potíže pro mnohamiliardový byznys v zemích sedmadvacítky, zejména v Německu. Pokrm vyráběný podle jiné receptury by se musel upravit nebo přejmenovat.

V New Yorku v úterý začalo 79. zasedání Valného shromáždění OSN (VS OSN), během něhož jako první vystoupil generální tajemník António Guterres. Ten uvedl, že svět si nemůže dovolit, aby se Libanon stal další Gazou, která je podle něj nepřetržitou noční můrou. Americký prezident Joe Biden vyzval k příměří v Gaze a apeloval, aby svět neodvracel zrak od války na Ukrajině, přičemž USA podle něj ve své podpoře nepoleví.

Současná eskalace napětí mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh se téměř dostala na úroveň plnohodnotné války, prohlásil v New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ministři zahraničí zemí skupiny G7 varovali, že stupňování konfliktu na Blízkém východě nikomu prospěch nepřinese. Česko v reakci zdůraznilo právo židovského státu na sebeobranu. Pondělní izraelské útoky na sklady a odpaliště raket Hizballáhu byly největší akcí Jeruzaléma tohoto druhu v Libanonu od roku 2006. Vzájemné ostřelování pokračuje i v úterý.

Krajský soud v Hradci Králové potrestal v kauze organizování nelegální migrace z Turecka do Česka, případně dalších zemí EU, všech čtrnáct obžalovaných cizinců, dostali nepodmíněné tresty. Nejvyšší trest, pět a půl roku vězení, dostal jeden z nich. Ostatní si vyslechli tříletý trest odnětí svobody. Devět obžalovaných dostalo také peněžitý trest, a to od tří milionů korun do tří set tisíc. Zbývající vyslechli trest vyhoštění na dobu neurčitou. Každému z členů skupiny hrozilo od 10,5 do 16 let vězení.

Oblastí strategicky významného Afrického rohu hýbe v posledních měsících rostoucí napětí mezi klíčovými regionálními hráči – Etiopií, Egyptem a Somálskem. Egypt poprvé za více než čtyřicet let doručil zbraně Somálsku. Země se sblížily poté, co Etiopie podepsala předběžnou dohodu se Somalilandem, separatistickou provincií Somálska, aby si od něj pronajala pobřeží výměnou za možné uznání nezávislosti. Podle analytiků hrozí, že v už tak křehkém regionu nezůstane jen u slovních přestřelek.

Nejméně devět lidí zemřelo a 26 dalších utrpělo zranění při nehodě autobusu nedaleko Ankary, informuje agentura Anadolu. Některá místní média píší o jedenácti mrtvých. Autobus, který podle Anadolu patřil společnosti Öz Agri Seç Turizm, ze zatím neznámých příčin časně ráno narazil na dálnici do pilíře mostu. Podle agentury DPA nešlo o turistický autobus.

Vladimir Kara-Murza a Andrej Pivovarov, dva ruští aktivisté, propuštění v rámci výměny vězňů vyzvali při páteční tiskové konferenci v Německu svět, aby rozlišoval mezi ruským lidem a Vladimirem Putinem. Poděkovali také všem, kteří pomohli zajistit jejich čtvrteční propuštění. Ruský opoziční politik Ilja Jašin, který byl rovněž součástí výměny, však řekl, že jeho cílem je návrat do Ruska. Informovala o tom agentura Reuters.

Na páteční pohřeb lídra politického křídla palestinské teroristické skupiny Hamás Ismáíla Haníji dorazily v Kataru podle tamní televize al-Džazíra tisíce lidí. Smrt Haníji si lidé připomněli v některých muslimských zemích při tradičních pátečních modlitbách. Ve východním Jeruzalémě kvůli tomu izraelská policie zadržela imáma mešity al-Aksá. V Bejrútu uspořádali symbolický pohřeb, na nějž přišly stovky lidí s vlajkami Palestiny a libanonského hnutí Hizballáh. První smuteční obřad se konal ve čtvrtek v Teheránu, kde byl Haníja zabit v noci na středu. Hamás a Írán jeho smrt přičítají Izraeli. Ten se však k atentátu nepřihlásil.

Západ v rámci výměny vězňů pustil na svobodu i osoby spojované s ruskými tajnými službami včetně Vadima Krasikova, který dostal v Německu doživotní trest za vraždu. Kreml v pátek přiznal, že Krasikov byl příslušníkem Federální bezpečnostní služby (FSB). Propuštěné novináře Evana Gershkoviche a Alsu Kurmaševovou a bývalého příslušníka americké námořní pěchoty Paula Whelana přivítali v USA šéf Bílého domu Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová. Německý kancléř Olaf Scholz označil setkání se skupinou lidí, z nichž někteří strávili v ruských věznicích i několik let, za velmi emotivní. Někteří se podle něj báli o život.

Turecko potvrdilo, že součástí výměny vězňů mezi Ruskem a několika západními zeměmi včetně USA, kterou pomáhalo dojednávat, jsou dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Výměna se týká 26 lidí ze sedmi zemí, uvedl podle agentury Reuters úřad tureckého prezidenta. USA měly podle turecké strany převzít tři vězně, Německo třináct dalších a Rusko deset. Podle médií se jedná o největší takovou výměnnou akci mezi Ruskem a západními zeměmi od konce studené války.

Dochází k velké eskalaci, řekl v Událostech, komentářích senátor Pavel Fischer (nestr.). Zhodnotil tak dění na Blízkém východě poté, co v sobotu raketa odpálená z Libanonu zasáhla Golanské výšiny a usmrtila děti a mladé lidi. Odpovědnost se přičítá teroristickému hnutí Hizballáh, který to odmítá. Česká diplomacie vnímá situaci jako velmi vážnou a doufá, že nebude eskalovat do otevřené války mezi Libanonem a Izraelem, sdělil ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničních věcí Petr Hladík.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Ankara by mohla vojensky zakročit proti Izraeli podobně, jako to v minulosti učinila v Libyi či Náhorním Karabachu. Detaily ohledně případného zásahu neuvedl, píše agentura Reuters. Izraelský ministr zahraničí Jisra'el Kac vzápětí přirovnal tureckého vládce k někdejšímu iráckému diktátorovi Saddámovi Husajnovi.