Turecko

Výbuchy nedávno poškodily tanker Mersin s vazbami na Rusko. U pobřeží Senegalu v západní Africe v důsledku explozí došlo k prasknutí trupu lodi a do strojovny se dostala mořská voda, informovala v pondělí agentura Bloomberg. Jedná se o třetí incident za poslední týden, který se týká plavidel přepravujících ruské ropné produkty. Předchozí dva údery se odehrály v Černém moři. K situaci se vyjádřil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Papež Lev XIV. po příjezdu do Bejrútu vyzval libanonské politiky k usilování o mír a místním lidem vzkázal, aby ze země neodcházeli, píší agentury. Před příletem zopakoval, že dvoustátní řešení konfliktu mezi Palestinci a Izraelem považuje za jediné spravedlivé řešení. Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vznik samostatného státu Palestina dlouhodobě odmítá. Papež je na své první zahraniční cestě v roli nejvyššího představitele katolické církve, v předchozích dnech navštívil Turecko.

Ukrajinská tajná služba SBU společně s námořnictvem zasáhla námořními drony v Černém moři dva tankery takzvané ruské stínové flotily, řekl agentuře Reuters zdroj z SBU. Agentura AFP s odvoláním na zdroj ze stejné tajné služby uvedla, že Ukrajina stojí za útokem na dva ropné tankery Kairos a Virat, kterými v pátek v Černém moři otřásly výbuchy. Turecké ministerstvo dopravy uvedlo, že jednu z těchto dvou lodí v sobotu ráno zasáhlo bezposádkové námořní plavidlo.

Papež Lev XIV. se v pátek v rámci druhého dne návštěvy Turecka setkal s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem I. v Izniku, kde si společně připomněli 1700. výročí konání nicejského koncilu, informuje agentura AP. Iznik, někdejší Nikáj, je místo, kde se v roce 325 křesťanští biskupové shodli na základních principech křesťanské víry. Představitelé dvou větví křesťanské víry se na místě společně pomodlili za opětovné sjednocení křesťanů.

Papež Lev XIV. v Ankaře při svém prvním oficiálním projevu na zahraniční cestě vyzval k pluralitní společnosti a vzájemnému respektu. Vyjádřil také přání, aby Turecko přispělo k mezinárodní stabilitě a sblížení národů. V proslovu před prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, politiky a diplomatickým sborem kritizoval rostoucí silné napětí na globální úrovni. Zároveň vyzdvihl rostoucí roli žen v turecké společnosti a jejich vliv na mezinárodní záležitosti.

Íránské úřady varují, že v Teheránu hrozí během pár týdnů „den nula“, kdy vyschnou kohoutky. Za krizí stojí změny klimatu, špatné hospodaření i nedávná válka s Izraelem. Islámská republika začala s oséváním mraků a zvažuje využití odsolené vody z Perského zálivu. Obě řešení jsou ale pro skomírající ekonomiku nákladná. Podle expertů může krize vyústit i v pád režimu.

Český ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS) zkritizoval nový americko-ruský plán. Podle Lipavského jde opět o princip o Ukrajině bez Ukrajiny. Aby plán uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, prohlásila pak šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podle médií návrh počítá se zeštíhlením ukrajinské armády a územními ústupky.

Spojené státy naznačily ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí přijmout jejich rámcový plán pro ukončení rusko-ukrajinské války, na jehož základě by se Kyjev měl mimo jiné vzdát části území a některých zbraní, napsala ve středu agentura Reuters s odvoláním na dva o věci informované zdroje. Zelenskyj večer v Turecku prohlásil, že jen USA a jejich prezident Donald Trump mají dost síly na zastavení války.

Čtvrté nejlidnatější město Turecka a významné průmyslové a zemědělské centrum Bursa čelí bezprecedentnímu nedostatku vody. Obě hlavní nádrže téměř vyschly. Podle úřadů i odborníků hrozí, že v jedné z nejúrodnějších oblastí 86milionové země skončí zemědělství.

Do Gazy poničené dvěma roky války se vrací život. Mezinárodní jednotky by zde měly zajistit stabilitu příměří, o jejich budoucím složení se ale svádí tvrdá diplomatická bitva. Turecko by se totiž rádo stalo jejich součástí, aby tak posílilo svou roli regionální mocnosti. Proti možné turecké účasti se však tvrdě staví izraelská vláda. Nelíbí se jí, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan neustále obviňuje Izrael z genocidy, Turecko navíc vydalo zatykače na 37 izraelských představitelů včetně premiéra Benjamina Netanjahua. Ankara se proto pokusila zatlačit na Izrael přes Spojené státy, Izrael je však v tomto nekompromisní.

Při úterní nehodě tureckého transportního vojenského letounu v Gruzii zahynulo všech 20 lidí na palubě, uvedl ve středu ráno středoevropského času ministr obrany Yaşar Güler. Citovala jej agentura AP.

Nákladní letoun turecké armády v úterý havaroval poblíž hranice mezi Ázerbájdžánem a Gruzií, oznámilo podle agentur turecké ministerstvo obrany. Letadlo typu C-130 vzlétlo z Ázerbájdžánu a bylo na cestě zpět do Turecka. Resort obrany podle agentury Reuters uvedl, že na palubě bylo dvacet tureckých vojáků včetně posádky. Úřady však prozatím neinformovaly o počtu případných obětí.

Přes dva tisíce let vězení hrozí přednímu tureckému opozičnímu politikovi Ekremu Imamogluovi, který byl zatčen v březnu, kdy vykonával funkci istanbulského starosty. Podle obžaloby vytvořil s dalšími čtyřmi stovkami lidí korupční síť, která v průběhu deseti let připravila stát o 160 miliard tureckých lir (přibližně 79 miliard korun). Prokuratura navrhuje obžalovat i největší opoziční stranu CHP, jejímž je Imamoglu členem, což by mohlo vést až k jejímu zrušení, píší agentury. CHP tvrzení prokuratury proti Imamogluovi a dalším svým politikům odmítla.

Opakované porušování vzdušného prostoru zemí NATO ze strany Ruska by nemělo být donekonečna tolerováno, sdělil v úterý prezident Petr Pavel při diskusi se studenty středních škol Karlovarského kraje. Soudí, že je třeba adekvátní odpověď a Moskvě ukázat sílu. Český prezident a někdejší šéf vojenského výboru Severoatlantické aliance studentům také řekl, že v navrženém programu vznikající vlády mu chybí zmínky o bezpečnosti.

Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif oznámil, že mírová jednání s Afghánistánem, která se konala v Istanbulu s cílem zamezit dalším přeshraničním střetům, opět selhala. V rozhovoru pro pákistánskou televizní stanici GEO News Ásif dodal, že příměří potrvá pouze do doby, než dojde k novým útokům z afghánské strany, informovala agentura Reuters.

Istanbulská prokuratura vydala zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, ministra obrany Jisra'ela Kace, ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira a několik dalších izraelských představitelů. Viní je z genocidy a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Informovala o tom agentura AFP.

Jednotky rychlé podpory (RSF) po vpádu do súdánského Fáširu oddělovaly ženy od mužů, které pak na „náměstí smrti“ hromadně povraždily včetně malých dětí. Kdo neměl na výkupné, byl zabit. Tak popisují pád města svědci, kterým se po několika dnech o hladu podařilo dostat do bezpečí. Zvěrstva připomínají genocidu v Dárfúru před více než dvěma dekádami, za níž stály milice Džandžavíd. Právě z nich později vzešly RSF.

Teroristická organizace Hamás vrátila tělo dalšího rukojmího. V Gaze jich zůstává ještě šest. Izrael v rámci dohody o příměří vydal 270 těl. Dva a čtvrt milionu Gazanů zatím v uprchlických táborech a mezi troskami využívají nezvykle horkého počasí k přípravám na rychle se blížící zimu.

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.

Lotyšský parlament o rok odložil debatu a nové hlasování o odstoupení od Istanbulské úmluvy. Dokument má chránit ženy před násilím. O rozhodnutí informovala lotyšská média a zpravodajské agentury. Tamní parlament minulý čtvrtek odhlasoval – jako první v Evropské unii (EU) – odstoupení od úmluvy. Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs ovšem příslušný zákon nepodepsal a vrátil jej poslancům zpět se žádostí, aby své rozhodnutí přezkoumali.

Při příjezdu nebo odjezdu z Arménie už lidé nedostanou do pasu razítko s horou Ararat. Počínaje listopadem její silueta z razítek zmizela. Vláda to zdůvodňuje mimo jiné potřebou akceptovat Arménii v jejích současných, nikoliv historických hranicích, opozice to ale považuje za zbytečný ústupek Turecku a Ázerbájdžánu. Ararat je totiž jedním z nejdůležitějších národních symbolů Arménie.

Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs požádal parlament o přezkoumání rozhodnutí odstoupit od Istanbulské úmluvy, jejímž cílem je potírání násilí vůči ženám. Patřičný zákon nepodepsal, poslal ho zpět zákonodárcům. Podle hlavy státu ratifikace i vypovězení úmluvy během jediného volebního období parlamentu vysílá protichůdný signál společnosti i mezinárodním spojencům o připravenosti země plnit své závazky.

Soud v tureckém městě Bolu v pátek vyměřil tresty doživotního vězení jedenácti lidem kvůli požáru hotelu v lyžařském středisku Kartalkaya na severu země. Informovala o tom agentura Bianet. Při neštěstí letos v lednu zemřelo 78 lidí včetně 36 dětí, dalších asi 130 lidí bylo zraněno.

Lotyšský parlament jako první v Evropské unii odhlasoval odstoupení od Istanbulské úmluvy, která má chránit ženy před násilím. Informovaly o tom ve čtvrtek pozdě večer tiskové agentury. Ve středu večer před parlamentem v Rize protestovalo proti odstoupení od úmluvy podle policie přibližně pět tisíc lidí na jedné z největších demonstrací v pobaltské zemi v posledních letech.