Turecko

Pražské Letiště Václava Havla má problémy s odbavováním zavazadel. Důvodem je podle mluvčí letiště Kláry Divíškové hustý prázdninový letový provoz. Prioritu podle ní dostal náklad zavazadel pro odlety, do cílových destinací letiště kufry posílá nejbližšími spoji. Tím se zpožďuje jejich výdej cestujícím, kteří přiletí do Prahy. Lidé mohou vyplnit reklamační formulář, díky kterému dostanou zavazadlo domů. Letiště také zřídilo dočasnou telefonní linku pro cestující, kterým nedorazilo.

České fotbalisty čeká na fotbalovém mistrovství Evropy náročné utkání s tureckým národním týmem. K postupu do osmifinále potřebují Češi vyhrát. Na zápas do Hamburku znovu dorazily tisíce českých fanoušků.

Severní Kypr zpřísnil pravidla nákupu nemovitostí pro cizince. Reaguje tak na obvinění, že umožňuje praní špinavých peněz. Mezinárodně neuznávaná část ostrova se po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu nepřipojila k západním sankcím, což přitahuje například Rusy nebo Íránce.

Archeologové na Hradecku objevili zřejmě nejdelší pravěkou mohylu v Evropě. Má až 190 metrů. Jde o jeden z nálezů v trase budoucí dálnice D35 u Hradce Králové.

Turecká vláda upouští od kontroverzního návrhu zákona, který má snížit populaci pouličních psů. Původně měli být utraceni, pokud by je nikdo do měsíce po odchytu neadoptoval. Vládní politici po protestech veřejnosti a opozice mluví o tom, že eutanazie se má týkat jen nemocných a agresivních psů. Finální podobu novely má parlament projednat v řádu týdnů.

Cenu Arnošta Lustiga za rok 2023 za rozvoj celospolečenských hodnot obdržela diplomatka a expertka na Blízký východ Eva Filipi. Jako velvyslankyně působila posledních třináct let v Sýrii, předtím byla mimo jiné v Turecku a Iráku. Výbor Ceny Arnošta Lustiga zvolil osmdesátiletou Filipi jednomyslně.

Ankara už před měsícem zavedla kvůli humanitární tragédii v Pásmu Gazy na Izrael obchodní embargo. Více než na izraelské firmy ale dopadá na ty palestinské na Západním břehu.

Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové podalo obžalobu k hradeckému krajskému soudu na čtrnáct cizinců, které žalobce viní z organizování nelegální migrace z Turecka do Česka nebo dále do dalších zemí EU. Všichni obvinění zůstávají ve vazbě. Za umožnění nedovoleného překročení státní hranice nejméně dvěma tisícům migrantů, převážně tureckým Kurdům, hrozí každému z členů gangu 10,5 roku až 16 let vězení, uvedl státní zástupce Milan Šimek. Podle něj jde o největší organizovanou skupinu převaděčů, která byla v Česku zadržena.

Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Oznámili to ve středu podle agentury Reuters premiéři tří evropských zemí. Bez uznání palestinského státu nemůže nastat mír na Blízkém východě, zdůraznil norský premiér Jonas Gahr Störe a dodal, že uznání vstoupí v platnost 28. května. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac nařídil izraelským velvyslancům ve všech třech zemích, aby se okamžitě vrátili do Izraele ke konzultacím. Naopak palestinská samospráva a konkurenční hnutí Hamás ve svých prohlášeních uznání třemi evropskými zeměmi uvítaly.

Kriminalisté navrhli obžalovat čtrnáct lidí, které viní z organizování nelegální migrace z Turecka do Česka nebo do dalších zemí Evropské unie. Všichni obvinění zůstávají ve vazbě, za umožnění nedovoleného překročení státní hranice nejméně dvěma tisícovkám migrantů hrozí každému z členů organizované zločinecké skupiny až šestnáct let vězení. O posunu v kauze informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej.

V tureckých nemocnicích se zotavuje více než tisíc příslušníků hnutí Hamás, prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle zdroje agentury Reuters měl mít ale Erdogan na mysli Palestince, nikoliv jen bojovníky. Hamás, proti kterému Izrael vede válku v Pásmu Gazy a který za teroristickou skupinu označují USA i EU, Erdogan opět označil za hnutí odporu.

Lidé si zřejmě zdobili svá těla pomocí různých vylepšení odpradávna. Ale důkazy o tom se jen těžko hledají – teď se to podařilo archeologům, kteří popsali nejstarší doložený piercing v dějinách. Našel se ve starověké turecké lokalitě.

Do Pásma Gazy zatím nevypluje flotila, která chce prorazit izraelskou námořní blokádu. Kvůli rozhodnutí africké Guiney-Bissau přišla o dvě ze tří lodí s humanitární pomocí. Akci iniciovala turecká organizace IHH, která o proplutí usilovala už v roce 2010. Tehdy střet s izraelským námořním komandem skončil smrtí deseti lidí.

Zájem o vstup do Evropské unie (EU) má dalších deset států. Některé se o to snaží desítky let, jiné zase přístupová jednání teprve zahajují. Politický geograf z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Miloš Fňukal řekl, že například z balkánských zemí je v současné době nejlépe připraveno Kosovo, i když má jiné problémy, například neutichající spory se Srbskem. Naopak vstup Turecka do EU je podle něj stále v nedohlednu. Míra demokracie v této zemi je nadále na velmi nízké úrovni.

Arménie si připomněla 109. výročí národní genocidy pálením praporů Turecka a Ázerbájdžánu v centru Jerevanu. V roce 1915 zahájily turecké, kurdské a arabské síly Osmanské říše systematické vyvražďování křesťanské menšiny. Nyní takřka třímilionová země čelí nebezpečí znovu, a to ze strany sousedního Ázerbájdžánu. Arménie s ním prohrála dvě bleskové války v letech 2020 a 2023, a nakonec přišla o celou separatistickou provincii Náhorní Karabach.

Turecký lídr Recep Tayyip Erdogan jednal v Istanbulu s vůdcem teroristů z Hamásu Ismáílem Haníjou. Hovořili mimo jiné o snaze dosáhnout příměří v Pásmu Gazy a o dodávkách humanitární pomoci. Erdogan po jednání vyzval Palestince k jednotě. Hamás údajně zvažuje přesun politického vedení z Kataru.

Narůstá propast mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými, pokud jde o konkurenceschopnost, prohlásil italský expremiér Enrico Letta na summitu lídrů členských zemí EU. Letta ve své zprávě o jednotném trhu navrhuje propojení vysokorychlostních železnic nebo zajištění dostupnějších energií, což by podle premiéra Petra Fialy (ODS) bylo pro Česko prospěšné. Prezidenti a premiéři se během noci ze středy na čtvrtek shodli na přijetí dalších sankcí vůči Íránu po jeho víkendovém masivním útoku na Izrael. Obě země zároveň vyzvali ke zdrženlivosti. V noci na čtvrtek byl také představen plán na boj proti zahraničnímu vměšování do evropských voleb.

Katar přehodnocuje svou roli prostředníka v rozhovorech o příměří mezi Izraelem a Hamásem. Dauhá signalizovalo obavy, že snahy o klid zbraní podrývají někteří politici kvůli vlastnímu politickému prospěchu.

Spojené státy předpokládají, že Írán zaútočí proti Izraeli v odvetě za bombardování íránského konzulátu v Damašku, ale ne v takovém rozsahu, aby zavlekl Washington do války na Blízkém východě, informovala agentura Reuters s odvoláním na vyjádření nejmenovaného amerického představitele. Jeruzalém očekává íránský úder v pátek nebo v sobotu, napsal server The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na své zdroje.

„Propustit velitele je určitě to nejmenší, říct ‚omlouváme se‘ je také to nejmenší, protože ty škody se už nenapraví,“ soudí o izraelských krocích po úderu na humanitární konvoj bývalá velvyslankyně Česka v Libanonu, Turecku a Sýrii Eva Filipi. Bývalý český velvyslanec v židovském státě Jiří Schneider pak poznamenal, že jej reakce Jeruzaléma překvapila, označil ji za „pokornou a omluvnou“. O situaci v Pásmu Gazy debatovali v pořadu Události, komentáře.

Dlouhodobá, více předvídatelná a robustní pomoc Kyjevu vyšle Rusku zprávu, že válku nemůže vyhrát, řekl ve středu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle agentur navrhl vznik fondu pro Ukrajinu ve výši 100 miliard eur (některé jiné zprávy zmiňují sto miliard dolarů), ale na brífinku k tomu na přímou otázku odpověděl, že nemůže mluvit o podrobnostech. V Bruselu začalo dvoudenní jednání ministrů zahraničí členských zemí Aliance. Setkání se koná 75 let poté, co byla založena. Ministři mají jednat zejména o nadcházejícím červencovém summitu NATO ve Washingtonu, o situaci na Ukrajině i o možném nástupci Stoltenberga, kterému v říjnu končí mandát.

Podle tureckého tisku vyhaslo při požáru budovy v Istanbulu nejméně 29 lidských životů. Další osoby jsou zraněné a nejméně jedna je ve velmi vážném stavu. Bilance tragédie v posledních hodinách rostla. Podle prvních informací tisku začalo hořet v podzemí obytného domu, kde se nachází noční klub. Příčiny požáru zatím nejsou jasné a jsou předmětem šetření. Policie několik lidí zadržela a vyslýchá je.

Kandidáti vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana utrpěli výraznou porážku v místních volbách. Nepodařilo se jim získat radnice v Istanbulu a Ankaře, kde budou dál vládnout zástupci opoziční Republikánské lidové strany (CHP). Prezident k tomu uvedl, že jeho strana nenaplnila očekávání. Podle Reuters jde o největší Erdoganovu prohru za 22 let. Podle expertů Turci ztratili s AKP trpělivost kvůli zdražování, jelikož zemi sužuje sedmdesátiprocentní inflace. Voliče prý unavuje i Erdoganův styl vládnutí, který národ rozděluje.

Tureckému prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi a jeho vládní Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP) se podle průběžných výsledků zřejmě nepodařilo v místních volbách dobýt radnice v Istanbulu a Ankaře. Prezident výsledky označil za zlomové a uznal, že jeho strana nedosáhla požadovaných výsledků. Starostové obou měst z největšího opozičního uskupení, Lidové republikánské strany (CHP), vedou s velkým náskokem v průběžném sčítání hlasů a již se prohlásili za vítěze. Kandidáti CHP uspěli i v dalších velkých tureckých městech a metropolitních oblastech. Pro opozici bylo nedělní hlasování zásadním testem po prohře v loňských prezidentských a parlamentních volbách. Při násilných střetech během hlasování zemřeli nejméně tři lidé a další desítky utrpěly zranění.