Turecko

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Současný arménský premiér Nikol Pašinjan bude po parlamentních volbách, které se konaly o víkendu, ve funkci pokračovat ještě minimálně dalších pět let. Jeho Občanská smlouva porazila proruské opoziční síly, a země tak bude moci pokračovat ve směřování do Evropské unie (EU). Pašinjan si ale dle odborníka Slavomíra Horáka uvědomuje, že vstup do EU je dlouhodobá záležitost, a zdůrazňuje proto i rozvíjení vztahů s Moskvou. Ta však arménskou spolupráci se Západem nepřipouští.

Prezident Petr Pavel stále neví, jestli bude součástí delegace na summit NATO v Ankaře. Vláda rozhodnutí o složení delegace odložila na 22. června, původně avizovala už 8. červen. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) by Česko mělo být na summitu zastoupeno delegací v čele s premiérem Andreje Babišem (ANO). Ministrovi také vadila prezidentova „kritika vlády“ na návštěvě Estonska. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by národní zájmy měli hájit „ti nejvyšší, nejsilnější, s největšími kompetencemi“, prezidentovu účast na akci tak podporuje. Diskuzí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Rozhodnutí o složení delegace na summit NATO v Ankaře nepadlo, řekl prezident Petr Pavel při odchodu z Úřadu vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) měl zároveň prezidenta ujistit, že výkon jeho pravomocí omezovat nehodlá a zopakoval, že vláda o složení delegace rozhodne 22. června. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) by měl na neformální části summitu zastoupit Česko někdo, kdo skutečně rozhoduje. Vláda zároveň v pondělí schválila Pavla jako vedoucího delegace Valného shromáždění OSN.

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.

Africký roh se stává dějištěm rostoucího soupeření regionálních i globálních mocností, zejména Turecka a Izraele. Obě země zde posilují vliv v rámci širšího boje mimo jiné o kontrolu nad klíčovými námořními trasami. Podle expertů hrozí, že napětí může dále eskalovat a proměnit region v zástupné bojiště rivalů v Ankaře a Jeruzalémě.

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.

Hosté Události, komentářů probrali českou zahraniční politiku a spor prezidenta Petra Pavla s vládou Andreje Babiše (ANO) o účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Pozvání přijali členové sněmovního zahraničního výboru Michal Ratiborský (ANO) a Barbora Urbanová (STAN). „Prezident a vláda se shodují v nutnosti naplňování závazku k výdajům na obranu, ale v zahraniční politice tomu tak není. Například v otázce Číny,“ uvedl Ratiborský. „Svět není černobílý. Nemáme dvě různé zahraniční politiky. Vláda a prezident by se měli shodovat a reprezentovat zájmy naší země,“ míní Urbanová. Pořad moderoval Lukáš Dolanský.

Rostoucí napětí ve světě a ochlazení vztahů s Washingtonem žene Kanadu do náruče Evropské unie. Vzájemné obchodní i bezpečnostní vazby sílí a vyvstala i otázka, zda by se Ottawa mohla v budoucnu k bloku připojit. Někteří experti tvrdí, že Kanada je, co se hodnot a politik týká, ve skutečnosti „evropská“, změny smluv by však byly nutné. Ottawa zatím ideu odmítá, podle průzkumů by ji nicméně zvážila většina Kanaďanů.

V desítkách zemí celého světa se v pátek uskutečnily prvomájové demonstrace a pochody. Odboráři a aktivisté od Paříže přes Jakartu až po Soul na nich dle AP požadovali mimo jiné vyšší mzdy, lepší pracovní podmínky nebo mír. V Turecku policie použila slzný plyn proti prvomájovým shromážděním v Istanbulu. Tamní úřady již dříve zakázaly demonstrace v tento den na náměstí Taksim, kde se často shromáždění odborářů a levicových stran konají.

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.

Nemocnice, kterou chce stát vybudovat v pražských Letňanech, bude vojenská. Bude mít několik podzemních podlaží a bude možné je proměnit v krizový štáb. Na síti X to v neděli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Před odletem do Ázerbájdžánu poté dal rozhodnutí do souvislosti se závazkem dvouprocentních výdajů na obranu, který Česko jako člen NATO má.

Pro skutečný mírový proces s Izraelem neexistuje v Libanonu ani politická shoda, ani regionální podmínky. V rozhovoru se zpravodajem ČT Andreasem Papadopulosem to v Bejrútu uvedl Nizar Ghanem, výzkumný ředitel tamního institutu Badil. Hizballáh podle Ghanema nesloží zbraně bez tvrdých bezpečnostních záruk, bez širší dohody mezi Spojenými státy a Íránem se Libanon nedostane z kruhu násilí.

Státy Perského zálivu zvažují, jak co nejrychleji obejít Hormuzský průliv. Podle expertů je nejpravděpodobnější variantou rozšíření stávajících terminálů v regionu a ropovodů v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE). Pomoci by mohlo i oživení zastaralých přeshraničních sítí či budování nových koridorů. Překážek je ale celá řada – od miliardových nákladů přes časovou obtížnost až po nutnost překonat vzájemné sváry. Ani dostat ropu do Rudého moře přitom nemusí znamenat výhru.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl, že po dobu příměří se otevře Hormuzský průliv pro veškerou plavbu. Teherán se tak rozhodl po vyhlášení klidu zbraní v Libanonu. Americká blokáda nicméně zůstává v platnosti. Teherán podle íránských médií pohrozil, že v případě jejího pokračování průliv opět uzavře, píše agentura Reuters. Evropa plánuje mírovou misi k zajištění průjezdnosti Hormuzu.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) předvolal ruského velvyslance, aby vyjádření Moskvy české straně vysvětlil.

Armádní letadlo mířící na červencový summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře vyčlenila vláda pro premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministry zahraničí Petra Macinku (Motoristé) a obrany Jaromíra Zůnu (za SPD). Vyplývá to z přílohy usnesení o letecké přepravě ústavních činitelů, které kabinet schválil v pondělí. O vedení delegace usiluje prezident Petr Pavel. Babiš v pondělí řekl, je nelogické, aby prezident jel spolu s vládní delegací. Podle Pavla by mohl jet on i Babiš, sejde se s ním příští týden.

Súdánská občanská válka mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) trvá už tři roky. Kromě masakrů civilistů a etnického násilí s náznaky genocidy spustila nejhorší humanitární krizi světa. Každý čtvrtý Súdánec uprchl z domova, upozornila organizace OSN, která mluví o „opuštěné krizi“. Katastrofální situaci teď umocnil blízkovýchodní konflikt, jenž vedl k prudkému zdražování jídla a paliv. Pomoc hladovějícím Súdáncům tak vázne.

V Turecku bylo po dvou střelbách ve školách na jihu země zatčeno 162 lidí a prokuratura nařídila zablokovat tisícovku účtů na sociálních sítích. Zadržení jsou obviněni z toho, že na sítích podle prokuratury podpořili pachatele střelby z tohoto týdne či šířili strach, paniku a zavádějící informace. Podle agentury AFP to oznámil turecký ministr spravedlnosti Akin Gürlek. V úterý střelec na jedné škole zranil šestnáct lidí a ve středu na jiné škole útočník zabil osm žáků a učitele a dalších třináct osob zranil.