Turecko

Sýrie se po pádu diktátorského režimu Bašára Asada nachází na historické křižovatce. Naděje tamních obyvatel se však mísí s chaosem – devadesát procent z nich žije pod hranicí chudoby, polovině populace schází základní potraviny. Život v zemi se ale i tak vrací k normálu. Otevřely se školy, z Damašku se vydal první civilní let.

U hranic se Sýrií se shromažďují turečtí vojáci a technika, píše list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož může být invaze na spadnutí. Kurdové prosí o pomoc i budoucího prezidenta USA Donalda Trumpa. Turecko roky okupuje část Sýrie a ohání se ochranou před „teroristy“. Právě kurdské milice přitom porazily s pomocí Západu Islámský stát (IS) a brzdí jeho vzkříšení. Nad jejich autonomií teď visí otazníky. S příchodem nového režimu v Damašku vliv Ankary značně posílí, míní experti.

Turecko shromažďuje vojáky u hranic se Sýrií. Podle Kurdů, kteří sever země kontrolují, může Ankara v nejbližších dnech na oblast zaútočit. Vedení syrských Kurdů varuje, že by konflikt mohl posílit takzvaný Islámský stát (IS). Štáb ČT navštívil tábor žen islamistů i věznici, kde jsou členové této teroristické organizace drženi v naprosté informační izolaci.

Evropská unie znovu plně otevře svůj zastupitelský úřad v Sýrii, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Unijní zastoupení v Sýrii nebylo nikdy podle ní plně uzavřeno, avšak v průběhu války neměla EU v Damašku svého velvyslance. Nový faktický vládce Sýrie Ahmad Šara vyzval ke zrušení mezinárodních sankcí vůči Damašku, aby se mohli do země vracet uprchlíci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý nečekaně navštívil horu Hermon, jejíž vrchol leží v nárazníkovém pásmu na území Sýrie. Izraelské jednotky podle něj zůstanou v Sýrii, dokud se nenajde jiné řešení bezpečnosti Izraele.

Turecký ministr obrany Yaşar Güler prohlásil, že jeho země je nové syrské vládě povstalců připravena poskytnout vojenský výcvik, pokud o to požádá. OSN, Katar i Velká Británie navázaly styky s novým režimem v Damašku, už dříve stejný krok avizovaly také Spojené státy. V neděli se v zemi znovu otevřely školy. Nevládní organizace HALO Trust vyzvala k urychlenému odstranění nášlapných min a nevybuchlé munice.

Město Rakká na severu Sýrie před lety nechvalně proslulo jako bašta Islámského státu (IS). Znovuzrození teroristické organizace se obávají Kurdové, kteří nyní Rakká ovládají, na ulicích proto i v noci hlídkují patroly. Pozici Kurdů se snaží posílit Američané, naopak povstalci podporovaní Tureckem v regionu s nimi svádějí boje. Někteří Syřané prchající před povstalci teď našli útočiště právě v Rakká, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Spojené státy navázaly přímý kontakt s islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS), které před týdnem svrhlo v Sýrii režim prezidenta Bašára Asada a které je také na americkém seznamu teroristických organizací. Po jednání o situaci v Sýrii, kterého se účastnily USA, arabské země a Turecko, to řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Pád syrského režimu vedl také k přerušení zásobovacích tras libanonského teroristického hnutí Hizballáh v zemi, uvedl jeho lídr Naím Kásim.

Davy lidí v pátek vyšly do ulic Damašku i dalších měst, aby oslavily první den velkých muslimských modliteb od pádu režimu diktátora Bašára Asada. Současně OSN oznámila, že víc než milion Syřanů musel v důsledku ofenzivy povstalců opustit domovy. Podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena je nyní klíčové zabránit návratu teroristické organizace Islámský stát (IS). Americké vojáky natočil štáb ČT v Rakká ovládaném kurdskými jednotkami.

Nové vedení Sýrie pozastaví platnost ústavy a parlamentu do 1. března 2025. Do té doby má vládnout přechodná vláda. Mluvčí kabinetu pro politické záležitosti Ubajda Arnáút ale zdůraznil, že cílem je vytvoření právního státu. Tamní islamističtí rebelové, kteří svrhli vládu Bašára Asada, chtějí také uzavřít vězení provozovaná bývalým režimem, v nichž docházelo k mučení a zabíjení odpůrců vlády.

Syrští povstalci jsou poučeni vývojem z Libye nebo Iráku, zhodnotil dosavadní kroky rebelů ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v Interview ČT24. Situace v zemi v něm prý budí „velmi opatrný optimismus“. Česká diplomacie má však nadále všechny diplomatické pracovníky mimo Sýrii, o jejich návratu se má rozhodnout podle aktuální situace.

Syrská občanská válka vyvolala jednu z největších migračních krizí na světě, kdy více než šest milionů lidí uteklo před boji do zahraničí. Pět milionů z nich zůstalo nedaleko za hranicemi vlasti: v Iráku, Libanonu, Jordánsku, Turecku a Egyptě. Po pádu režimu Bašára Asada se tisíce uprchlíků vracejí zpět v naději na lepší budoucnost. Zlepšit situaci v zemi však nebude snadné a lidé se vracejí do nejistoty. Podle údajů OSN nemá třináct milionů obyvatel, tedy polovina tamní populace, dostatek potravin, stejnému počtu lidí chybí pitná voda. Šestadevadesát procent civilistů pak musí vyžít s méně než sedmi dolary na den.

Pád režimu syrského diktátora Bašára Asada neulehčil pozici syrským Kurdům. Menšina, která ovládá území převážně na severu země, se obává aktivit jak povstalců ze skupiny Haját Tahrír aš-Šám, tak i Syrské národní armády podporované Tureckem. Konflikt se komplikuje i kvůli nejasným vztahům s Irákem. Na severovýchodě Sýrie natáčela reportérka ČT Darja Stomatová.

Syrští povstalci ze skupiny Syrská národní armáda (SNA), kterou podporuje Turecko, v pondělí dobyli město Manbidž na severu země ovládané od roku 2016 jednotkami kurdsko-arabské koalice Syrské demokratické síly (SDF). Serveru Rudaw, který má sídlo v iráckém Kurdistánu, to potvrdil vysoký představitel SDF. Agentura Reuters zároveň napsala, že Turecko a Spojené státy americké se dohodly, že jednotky SDF se budou moci z Manbidže bezpečně stáhnout.

S pádem režimu syrského diktátora Bašára Asada se pozornost obrací nejen na další vývoj v zemi, ale i na více než šest milionů běženců, kteří ze země uprchli do zahraničí. Z okolních zemí už se někteří vracejí, další dávají najevo, že se na návrat domů chystají. Mnohé země včetně Česka přestaly rozhodovat o žádostech Syřanů o azyl.

Na severu Sýrie udeřil turecký dron, část území obsadil Izrael, Spojené státy ostřelovaly pozice teroristů z Islámského státu. Sýrie po pádu režimu Bašára Asada zůstává rozdělena, zatímco svržený vůdce uprchl do Moskvy, která mu poskytla azyl. Bílé přilby pátrají po vězněných v nechvalně proslulém komplexu Sajdnájá.

Nová šance pro Syřany po autokracii, která trvala více než padesát let, nebo nástup jiné autoritářské vlády? Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada zmítá v nejistotě, jaká bude její dlouhodobá politická budoucnost. O rozšíření vlivu v zemi usilují opoziční frakce, teroristické skupiny či světové mocnosti. V přední linii jsou zatím povstalci ze Syrské vlády spásy z provincie Idlib, předsedou přechodné vlády se má totiž stát jejich šéf Mohamed Bašír.

Americký prezident Joe Biden mluví v souvislosti s pádem režimu syrského vládce Bašára Asada o historické příležitosti pro obyvatele Sýrie vybudovat si lepší budoucnost. Příští prezident USA Donald Trump míní, že Asad utekl, protože Rusko nemělo zájem ho dále chránit. Před cestami do Sýrie už varovala česká diplomacie a situaci komentují i tuzemští politici.

Rychlost, jakou syrští rebelové obsadili velkou část země a svrhli režim Bašára Asada, nečekal nikdo, shodují se experti. „Všechny mocnosti – Rusko, USA, EU – teď jenom říkají, že to sledují. Ale nikdo to dopředu nepredikoval,“ řekl orientalista Petr Pelikán. „Asi neznám nikoho, kdo nebyl překvapen, že ten postup byl tak rychlý,“ doplnil expert Vlastislav Bříza. Podle odborníků syrské armádě chyběla morálka a hlavními poraženými jsou Rusko a Írán.

Syrští islamističtí povstalci oznámili, že mají pod kontrolou klíčové město Homs. Vojáci věrní režimu syrského prezidenta Bašára Asada z něj podle Reuters ustupují. Vládní síly se podle AFP zároveň stahují z míst vzdálených jen asi deset kilometrů jihozápadně od Damašku. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) tvrdí, že povstalci hlavní město země obkličují.

Protivládní povstalci tvrdí, že po dohodě s armádou ovládli jihosyrské město Dará, píše agentura Reuters. Islamisté vedení uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS) mezitím pokračují v ofenzivě u města Homs, které podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) provládní síly opustily. Damašek to ale popřel. Údery ruské a syrské armády poblíž Homsu v pátek zabily nejméně dvacet lidí včetně pěti dětí, uvedla večer AFP. Režim vládce Bašára Asada ztratil dle AP kontrolu nad dvěma důležitými hraničními přechody do Iráku a Jordánska, které obsadila různá protirežimní uskupení.

Dvě místa, která jsou spojena se svatým Mikulášem, procházejí dramatickými klimatickými změnami. Oběma to působí značné problémy.

Syrská armáda oznámila, že ztratila kontrolu nad strategickým městem Hamá, kam pronikli povstalci pod vedením džihádistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Vojáci poté ustoupili, píše AFP. Džihádisté oznámili, že osvobodili stovky vězňů. Rebelové postupují, přestože síly syrského vládce Bašára Asada zahájily protiofenzivu. Podle ukrajinské rozvědky Rusko posílá do Sýrie na pomoc režimu v Damašku žoldáky, nejspíš z Afrického sboru.

Moskva zřejmě začala přesouvat lodě ze syrského přístavu Tartús, kde sídlí klíčová ruská námořní základna v regionu. Informoval o tom server Naval News a další média. Rusy ohrožuje ofenziva syrské opozice vedená džihádisty z milice Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Kreml patří spolu s Íránem mezi nejdůležitější spojence režimu Bašára Asada. Podle Guardianu může obsazení části Sýrie islamisty uštědřit ránu pozici Ruska jako globálního hráče a významně ovlivnit geopolitiku v regionu.

Režim Bašára Asada v Sýrii od minulé středy čelí útoku povstalců vedených radikální islamistickou skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) blízkou al-Káidě. Do bojů se zapojily i další ozbrojené skupiny, například Syrská národní armáda, a rychle ovládly rozsáhlé oblasti v provinciích Aleppo a Idlib. Útok radikálních džihádistů světová média označují za nejvážnější problém pro syrský režim za poslední roky.