Očekávané se na Slovensku stalo realitou. Ódorova vláda nezískala důvěru, v úřadu zůstane

Úřednická vláda slovenského premiéra Ľudovíta Ódora nezískala podle očekávání důvěru poslanců. Prezidentka Zuzana Čaputová následně v souladu s ústavou kabinet odvolala a zároveň pověřila, aby s omezenými pravomocemi zůstal v úřadu až do jmenování nové vlády, která vzejde ze zářijových předčasných parlamentních voleb. Pro vyslovení důvěry vládě odborníků, jež nastoupila v polovině května, hlasovalo jen 34 ze 136 přítomných poslanců.

Kabinet bez důvěry sněmovny například nebude moci rozhodovat o zásadních otázkách vnitřní a zahraniční politiky. Výkon jiných pravomocí, které vládě vyplývají ze zákonů, a nikoliv přímo z ústavy, zase bude podléhat předchozímu souhlasu hlavy státu. V tomto režimu fungovala předchozí Hegerova vláda od poloviny prosince, kdy jí Národní rada vyslovila nedůvěru.  

„Výsledek pro nás není překvapením. Dopředu jsme věděli, které strany podporují program vlády a které strany se zdrží nebo budou proti,“ řekl Ódor po hlasování a dodal, že kabinet hodlá naplňovat své programové prohlášení, byť dokument sněmovna neschválila.

Minimální šance na prosazení návrhů a reforem

Ódorova vláda ve svém programovém prohlášení například slíbila pokračovat v pomoci Ukrajině bránící se ruské invazi, dále chce zajistit co největší čerpání peněz z evropských fondů z předchozího sedmiletého rozpočtového období a zrychlit plnění milníků z plánu obnovy. Kromě toho hodlá v klíčových oblastech připravit strategické materiály pro příští vládu. 

S ohledem na blížící se parlamentní volby vláda ekonoma Ódora už prakticky nemá prostor prosadit zásadnější návrhy či reformy.

Čaputová označila postoj většiny poslanců při hlasování za velmi nezralý. V tiskové zprávě také uvedla, že vznik úřednické vlády byl jedinou ústavní možností, jak přivést Slovensko k předčasným volbám poté, co parlament vyslovil nedůvěru předchozí vládě a zároveň se v něm nenašla většina potřebná ke vzniku jiné vlády.

Kabinet podpořili zejména poslanci liberální strany Sloboda a Solidarita (SaS) a skupina zákonodárců kolem expremiéra Eduarda Hegera. Dvě v současnosti nejpopulárnější strany, Smer – sociálna demokracia bývalého trojnásobného předsedy vlády Roberta Fica a Hlas – sociálna demokracia expremiéra Petera Pellegriniho, už naopak předem ohlásily, že úřednickou vládu nepodpoří.

K nim se přidali rovněž poslanci nejsilnějšího parlamentního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igora Matoviče. Pro vyslovení důvěry vládě navíc nehlasovali ani poslanci krajně pravicové strany Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko, jejíž poslanec Rastislav Schlosár v rozpravě kritizoval, že slovenským premiérem poprvé v historii země není příslušník státotvorného národa, ale národnostní menšiny, konkrétně maďarské.

Úřednický kabinet také bude muset připravit návrh rozpočtu veřejného sektoru na příští rok bez deficitu. Očekává se, že příští vládní koalice, která vzejde z voleb, parametry rozpočtu upraví. Dosažení vyrovnaného rozpočtu v příštím roce by ekonomiku země podle nezávislé rozpočtové rady stáhlo do recese. Pro letošek rada dříve odhadla, že schodek veřejných financí země dosáhne 7,5 miliardy eur (179 miliard korun), tedy více než šesti procent výkonu ekonomiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké úřady zveřejnily další dokumenty ke kauze Jeffreyho Epsteina

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Ta nyní prověřuje obsah těchto dokumentů. Náměstek americké ministryně spravedlnosti Pam Bondiové Todd Blanche podle portálu BBC už dříve řekl, že jeho úřad plánuje zveřejnit několik stovek tisíc stran, zbytek chce zpřístupnit v nadcházejících týdnech.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

USA tvrdě útočí na IS v Sýrii v odvetě za zabití tří Američanů, uvedl Trump

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
před 1 hhodinou

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil sedm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil sedm lidí a dalších 15 zranil. Napsala to agentura Reuters. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy. Podle předběžných informací bylo zabito sedm lidí. Asi 15 (osob) bylo zraněno a je jim poskytována pomoc,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba.
před 3 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 7 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...