Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová řekla agentuře Reuters, že je nakloněna možnosti uspořádat nové volby v převážně srbských okresech na severu země. Předpokladem podle ní je, že tento krok podpoří formou petice alespoň pětina tamních obyvatel. V reakci na novou vlnu násilí v severním Kosovu vyzvalo Prištinu k opakování voleb mezinárodní společenství. Spojené státy podle Reuters Prištině otevřeně pohrozily, že musí poskytnout kosovským Srbům více autonomie, pokud chce pomýšlet na vstup do NATO a Evropské unie.
V severním Kosovu v minulých dnech propukly násilné protesty v souvislosti s nástupem čtyř starostů – etnických Albánců – na radnice. Starostové byli zvoleni v dubnových volbách, které místní Srbové bojkotovali. Místní policie se snažila jejich nástup do úřadů umožnit, což vyvolalo střety s demonstranty. Zranění utrpěly tři desítky členů mezinárodních jednotek KFOR a asi padesát protestujících Srbů.
Petice je podle Osmaniové „nejdemokratičtější způsob“, jak v řádu několika měsíců dospět k opakování voleb. „Myslím, že bychom tak zajistili účast Srbů, protože žádost by vzešla od nich, od občanů,“ řekla prezidentka agentuře Reuters.
Je značně nejisté, zda se Srbové ze severu Kosova budou chtít za této situace plebiscitu zúčastnit. Jejich zástupci loni v listopadu opustili svá místa v kosovských institucích a s podporou vlády v Bělehradě svůj návrat podmiňují mimo jiné tím, že Kosovo poskytne většinově srbským okresům určitý stupeň samosprávy. To však vláda kosovského premiéra Albina Kurtiho přes naléhání svých západních spojenců dosud odmítá.
Nové volby požadují i další země
K co nejrychlejšímu konání nových voleb vyzvaly kosovské a srbské představitele Francie a Německo minulý týden po summitu Evropského politického společenství (EPC) v Kišiněvě. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz se na okraj summitu setkali s Osmaniovou a srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem.
Otevřenost k novým volbám deklarovala v úterý při návštěvě Prahy také kosovská ministryně zahraničí Donika Gërvallová-Schwarzová. Podle ní by se mělo Srbsko zavázat, že srbským voličům na území Kosova nebude hrozit násilí, pokud se hlasování zúčastní.
Bělehrad ztratil kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily ozbrojený konflikt v regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku, které ho ale dál považuje za součást svého území. Kosovo za suverénní stát považuje asi polovina států OSN včetně Česka.
USA: Kosovo musí dát Srbům víc autonomie
Americký zmocněnec pro západní Balkán Gabriel Escobar podle Reuters při středeční návštěvě Bělehradu nebývale ostře prohlásil, že Priština musí poskytnout většinově srbským okresům na severu Kosova více autonomie, pokud chce pomýšlet na vstup do NATO a Evropské unie.
„Pokud chce Kosovo směřovat k euroatlantické integraci, bude to muset zřídit,“ uvedl Escobar s odkazem na zvažovaný vznik autonomního Společenství srbských okresů, kterému se kosovská vláda brání.
Vyzval také zvolené starosty z řad etnických Albánců, aby radnice na severu Kosova opustili. Úkolem Bělehradu podle něj naopak bude přesvědčit kosovské Srby, aby se vrátili do kosovských institucí, uvedla stanice al-Džazíra Balkans.
