Běloruský soud potvrdil trest novináři z tamní polské menšiny, Varšava chystá odvetné kroky

Běloruský nejvyšší soud potvrdil trest osmi let vězení novináři a aktivistovi polské menšiny Andrzeji Poczobutovi (bělorusky Andreji Pačobutovi). Trest dostal letos v únoru, mimo jiné za údajné podněcování k sociální nenávisti. Varšava, která už dříve proces označila za politicky motivovaný, v reakci chystá odvetné kroky. Informovala o tom polská agentura PAP.

V reakci na potvrzení rozsudku Polsko doplní řadu subjektů spojených s režimem v Minsku na sankční seznam. Podle návrhu nařízení polského ministerstva vnitra, o kterém informovala agentura Reuters, by země také mohla až do dalšího rozhodnutí uzavřít svou východní hranici pro nákladní vozidla registrovaná v Bělorusku a Rusku.

„V souvislosti s potvrzením rozsudku v případu Andrzeje Poczobuta oznámím v pondělí rozhodnutí zařadit několik set představitelů režimu Alexandra Lukašenka na sankční seznam,“ oznámil polský ministr vnitra Mariusz Kamiński.

Ministerstvo vnitra rovněž plánuje až do odvolání pozastavit dopravu na hranicích s Běloruskem pro nákladní automobily, tahače včetně návěsů, které jsou registrovány na území Běloruska a Ruska, dodalo ministerstvo vnitra.

Poczobut je za mřížemi od března 2021

Policie Poczobuta zatkla v březnu roku 2021, od té doby je za mřížemi. Čelil obžalobě z „podněcování k sociální nenávisti“, „rehabilitace nacismu“ a „činnosti poškozující národní bezpečnost“. Polsko proces v březnu označilo za politicky motivovaný a roszudek za namířený proti polské identitě.

Devětačtyřicetiletý Poczobut je dlouholetým dopisovatelem listu Gazeta Wyborcza. Působil rovněž ve Svazu Poláků v Bělorusku (ZPB), což je organizace sdružující polskou diasporu. Úřady Poczobuta vinily konkrétně třeba z toho, že v médiích označil sovětský útok na Polsko z roku 1939 za agresi, uvedla běloruská organizace na ochranu lidských práv Vjasna. 

Agentura AP už dříve napsala, že Poczobut informoval také o rozsáhlých protestech, které v roce 2020 zachvátily Bělorusko po tehdejších prezidentských volbách. Jejich oficiální výsledky dlouholetému běloruskému vůdci Alexandrovi Lukašenkovi přinesly nové funkční období, opozice a západní země je ale považují za zfalšované. 

Varšava uzavřela přechod, Minsk omezil dopravce

Polsko už v únoru v reakci na Poczobutovo odsouzení uzavřelo přechod v Bobrownikách na hranici s Běloruskem, což byl poslední fungující přechod s Polskem v Grodněnské oblasti.

Minsk následně zavedl omezení pro polské dopravce; do Běloruska smějí vjíždět pouze přímo z Polska, nikoliv z území Litvy nebo Lotyšska. Varšava poté oznámila nové omezení pro hraniční přechod Kukuryki-Kazlovičy; zákaz by měl platit až do doby, než se běloruské úřady rozhodnou zrušit svá omezení pro polské dopravce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 2 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 3 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 6 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 8 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 9 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 9 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...