Do Jižní Koreje zamíří americké jaderné ponorky. Soul se nukleárního arzenálu vzdá

Nahrávám video
Události: USA a Jižní Korea uzavřely přelomovou dohodu o jaderné spolupráci
Zdroj: ČT24

Spojené státy a Jižní Korea uzavřely přelomovou dohodu proti jaderné hrozbě Pchjongjangu. Washington bude na jihu Korejského poloostrova pravidelně rozmisťovat americké ponorky s nukleárními zbraněmi. Zároveň tam vyšle další strategické zbraně včetně bombardérů. Soul na oplátku nebude vyvíjet vlastní jaderné rakety.

Spojené státy pošlou poprvé po čtyřech dekádách ponorku s jadernými zbraněmi do Jižní Koreje. „Naše země se dohodly na okamžitých prezidentských konzultacích v případě severokorejského jaderného útoku. Budeme reagovat rychle a rozhodně s využitím veškeré síly včetně amerických jaderných zbraní,“ konstatoval jihokorejský prezident Jun Sok-jol.

Pro Soul znamená dohoda velký úspěch. Jihokorejští politici se delší dobu snažili přimět administrativu amerického prezidenta Joea Bidena, aby je víc zapojila do plánovaní, kdy a za jakých okolností použít proti Severní Koreji jaderné zbraně, což se nyní podařilo.

Americká jaderná ponorka USS Pennsylvania
Zdroj: ISIFA

Víc vojenských cvičení

Součástí „Washingtonské deklarace“ je vytvoření nové bilaterální pracovní skupiny, která by posílila roli Jižní Koreje při tvorbě amerických krizových plánů. Dále je v plánu vystupňování společných vojenských cvičení a zapojení dalších částí amerického jaderného arzenálu do krátkodobých misí v Jižní Koreji.

Soul na oplátku nebude vyvíjet vlastní jaderné zbraně. V Jižní Koreji sílí pochybnosti o jaderném partnerství s USA a hlasy volající po vývoji vlastního jaderného arzenálu. Podle průzkumu zveřejněného na začátku měsíce takový postup podporuje 64 procent Jihokorejců, píše agentura Reuters.

Přestože Spojené státy mají z minulosti smluvní závazek Jižní Koreu bránit, na poloostrově sílí pochybnosti, zda by Biden jaderné tlačítko opravdu stiskl. „Naše smlouva o vzájemné obraně je pevná. Zahrnuje i závazek k rozšířenému odstrašení včetně jaderné hrozby a jaderných odstrašovacích prostředků,“ zdůrazňuje šéf Bílého domu.

Biden a jeho jihokorejský protějšek Jun na summitu ve Washingtonu varovali, že „jaderný útok Severní Koreje na Spojené státy nebo jejich spojence či partnery… by znamenal konec režimu, pokud by se k takové akci rozhodl“.

Čínská kritika

Posílení spolupráce následně odsoudila Čína, která je klíčovým spojencem Pchjongjangu. Obě země varovala, aby „neprovokovaly konfrontaci“ se Severní Koreou, uvedla agentura AFP. „Všechny strany by se měly postavit k jádru problému (Korejského) poloostrova a hrát konstruktivní roli při podpoře mírového řešení této otázky,“ uvedla mluvčí čínské diplomacie Mao Ning.

„To, co USA dělají… provokuje konfrontaci mezi stranami, podkopává režim nešíření jaderných zbraní a strategické zájmy ostatních zemí,“ uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Dodala, že Spojené státy „zhoršují napětí na poloostrově, podkopávají regionální mír a stabilitu“ a jejich prohlášení „jsou v rozporu s cílem denuklearizace poloostrova“.

USA měly v minulosti na jihokorejském území stovky jaderných hlavic, v roce 1991 tyto zbraně definitivně stáhly, načež se Pchjongjang a Soul ve společné deklaraci zavázaly nevyvíjet takové zbraně. KLDR však slib opakovaně porušuje a minulý měsíc například oznámila test rakety vybavené maketou jaderné hlavice.

Letos už podle agentury AP odpálila kolem třiceti raket, loni jich bylo rekordních více než sedmdesát, včetně mezikontinentálních balistických střel schopných dosáhnout americké pevniny. Američtí a jihokorejští představitelé i proto varovali, že se komunistická země může připravovat na první jaderný test od roku 2017. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 9 hhodinami
Načítání...