Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov tento týden vyrazil sbírat podporu jihoamerických států. Zatím poslední zastávkou Putinova ministra byla Kuba, už ve středu Lavrova přivítal brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Ten během jednání prohlásil, že za konflikt na Ukrajině mohou obě strany a Západ jej navíc umocňuje dodávkami zbraní. Proti těmto slovům se Washington obratem vymezil. Brazílie přitom oficiálně zaujala k ruské invazi na Ukrajinu neutrální stanovisko a volá po urovnání války diplomatickou cestou.
Brazílie trvá na své neutralitě, Lulova slova ohledně války na Ukrajině ale Západ znepokojují
Podle analytiků má Lavrovova zahraniční mise za cíl posílit podporu nejbližších spojenců Ruska v Latinské Americe. Putinův režim se zároveň snaží prohloubit politické a hospodářské vazby s dalšími zeměmi jihoamerického kontinentu, které se vyslovují proti politice Spojených států. Počátkem týdne navštívil Lavrov také Nikaraguu a Venezuelu.
Ministr zahraničí Ruské federace po jednání s kubánským prezidentem Miguelem Díazem-Canelem prohlásil, že si oba státy vzájemně rozumí. Rusko i Kuba totiž čelí ekonomickým sankcím, které na ně USA uvalily, Moskva v poslední době především za invazi na Ukrajinu, Havana je naopak pod hospodářským embargem od roku 1959, nedlouho po revoluci Fidela Castra.
Kuba patří mezi spojence Kremlu dlouhodobě, tamní komunistický režim opakovaně vyjádřil podporu invazi ruských vojsk na Ukrajině. Vyzývá však k diplomatickému řešení krize. „Nemyslím si, že Putin vyprovokoval konflikt s Ukrajinou,“ zastal se v březnu ruského prezidenta jeho kubánský protějšek Miguel Díaz-Canel. Vztahy mezi Havanou a Moskvou označil v rozhovoru pro arabskou stanici al-Mayadeen jako „velkolepé“.
„Nemůžeme souhlasit s tím, že by svět měl nadále trvale žít podle těchto amerických ‚pravidel‘,“ prohlásil šéf ruské diplomacie. „Na mezinárodní scéně se stupňuje napětí. A pokusy Západu diktovat svou vůli a ignorovat legitimní postoje ostatních nejenže přetrvávají, ale ještě se stupňují.“
Červený koberec pro Lavrova
Oproti Kubě zastává Brazílie jiný postoj. Hlavní město Brasília přivítalo ruského ministra na červeném koberci, tamní prezident Luiz Inácio Lula da Silva po jednání s Lavrovem rovněž zopakoval svou výzvu k vyjednání míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Vůči ruské politice se ale vymezil, když odsoudil „porušení územní celistvosti Ukrajiny“.
„Moje vláda odsuzuje narušení územní celistvosti Ukrajiny, ale zároveň prosazujeme politické řešení konfliktu,“ uvedl už před časem Lula da Silva v projevu po setkání s rumunským prezidentem Klausem Iohannisem. Brazílie se tak podle arabské stanice al-Džazíra postavila do role zastánce míru.
Šéf brazilské diplomacie Mauro Vieira po jednání s Lavrovem uvedl, že se obě země dohodly na prohloubení a diverzifikaci obchodních vztahů, které nyní dosahují hodnoty přibližně deset miliard dolarů. Velká část hnojiv pro brazilský rychle se rozvíjející zemědělský sektor, jehož hodnota dosahuje téměř 30 procent HDP, pochází právě z Ruska.
Lulův poradce pro zahraniční záležitosti Celso Amorim ve snaze napomoci mírovým jednáním odletěl začátkem dubna do Moskvy a osobně se setkal s ruským prezidentem Putinem.
„Říci, že dveře (k jednání) jsou otevřené, by bylo přehnané,“ komentoval výsledek jednání Amorim. „Ale říci, že jsou zcela zavřené, také není pravda.“ Amorim pro CNN Brasil připustil, že Rusko i Ukrajina dávají přednost pokračování bojů před uzavřením příměří nyní, zejména v době, kdy se Ukrajina připravuje na jarní protiofenzivu proti Rusku.
Brazilský názorový obrat
V posledních týdnech však brazilský prezident rétoriku vůči Ukrajině měnil. Během uplynulého víkendu obvinil Ukrajinu z toho, že se na vyvolání války přímo podílela. Kritizoval také Spojené státy a Evropu za to, že „přispívají“ k nepřátelství mezi Ruskem a Ukrajinou dodávkami zbraní Kyjevu.
Lula prohlásil, že doufá ve vytvoření „skupiny zemí, které nemají nic společného s válkou, které válku nechtějí“. Podle něj by právě toto společenství mělo vést k jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, píše al-Džazíra.
Ukrajina a Spojené státy se vůči výrokům brazilského prezidenta ohradily. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleg Nikolenko v úterý na Facebooku vyzval Lulu k návštěvě Ukrajiny. „Aby pochopil skutečné příčiny a podstatu ruské agrese a její důsledky pro globální společnost,“ připojil mluvčí.
Spojené státy se ústy mluvčího Rady národní bezpečnosti Johna Kirbyho vymezily proti Lulovým výrokům tvrzením, že podle nich jen „papouškuje“ ruskou a čínskou propagandu. Reakci pak přidala i mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová, podle níž nemá Washington námitky proti žádné zemi, která se snaží ukončit ruskou válku proti Ukrajině. „Jsem nadále přesvědčena o síle americko-brazilských vztahů,“ doplnila. Bidenova administrativa však zdůraznila, že válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko.
Návštěva ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Brazílii
Lula ztrácí politický kapitál, tvrdí expert
Spor odráží rostoucí napětí mezi Západem a Brazílií, která se od Lulova zvolení do třetího funkčního období koncem loňského roku snaží vrátit k neangažované zahraniční politice. Kritici vidí v největší latinskoamerické zemi příklon k Pekingu a Moskvě, píše deník Financial Times.
Lula již dříve vyzval Rusko, aby se stáhlo z území, která obsadilo od začátku své plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022, ale také navrhl, aby Ukrajina stáhla své nároky na Krym, poloostrov v Černém moři, který Moskva obsadila a anektovala v roce 2014. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jakýkoli takový návrh odmítl.
Lulův poradce pro zahraniční politiku Amorim v pondělí sdělil zpravodajskému serveru Globo, že brazilský prezident nikdy nechtěl nikoho „urazit“. „Brazílie brání územní celistvost Ukrajiny. Dokud se nebude jednat, ideální mír pro Ukrajince a Rusy nenastane. Musí dojít k ústupkům,“ vysvětlil Amorim.
Oficiálně zůstává Brazílie vůči ukrajinské válce neutrální, nepřipojila se k hospodářským sankcím proti Rusku a současně odmítla dodávat Kyjevu munici. „Hlavní západní mocnosti budou od nynějška jistě věnovat Brazílii více pozornosti, ale Lula možná ztrácí politický kapitál tím, že zaujímá postoje, které Brazílii vzdalují od její tradiční neutrality,“ prohlásil Mario Marconini, výkonný ředitel analytické společnosti Teneo v Brazílii.
