Navzdory příměří, na kterém se v úterý dohodly obě znepřátelené strany v Súdánu, boje armády a polovojenských milicí zejména v Chartúmu pokračují. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že násilí si od soboty vyžádalo životy 270 lidí, 2,6 tisíce dalších utrpělo zranění. Ve třetí největší africké zemi o moc soupeří představitelé armády a polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF).
Navzdory příměří boje v Súdánu pokračují. Napaden byl velvyslanec Evropské unie
Čtyřiadvacetihodinový klid zbraní, na němž se armáda s RSF dohodla, oficiálně začal v úterý v 18:00 SELČ. Nicméně novináři z Chartúmu ohlásili, že příměří vůbec nenastalo a že se ve městě neustále ozývá střelba.
Už během dne byly nejtěžší boje hlášeny z metropole, kde je podle Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) nyní téměř nemožné rozdělovat humanitární pomoc. Cílem útoků v Súdánu, zemi se 45 miliony obyvatel, jsou i humanitární pracovníci. Nejméně tři pracovníci OSN od soboty v této zemi zemřeli.
Vzhledem k narůstajícímu počtu mrtvých a zraněných šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval bojující strany, aby zajistily zraněným a dalším potřebným lidem přístup k zdravotnickým službám.
Deník Le Monde situaci v Chartúmu popsal jako městskou bitvu a jeho pět milionů obyvatel označil za rukojmí znesvářených stran. Ve snaze ovládnout klíčové opěrné body a instituce obě strany používají těžkou techniku včetně tanků, střílí se také v hustě obydlených oblastech.
Napaden byl velvyslanec EU i americký diplomatický konvoj
Velvyslanec Evropské unie v Súdánu byl napaden ve své rezidenci v Chartúmu, vyvázl ale bez většího zranění. Pod palbou se ocitnul i americký diplomatický konvoj. Mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella Nabila Massraliová uvedla, že velvyslanec Aidan O'Hara je v pořádku. Delegace EU podle ní zatím nebyla z Chartúmu evakuována. Bezpečnostní opatření na místě se vyhodnocují.
Irský ministr zahraničí Micheál Martin podle BBC potvrdil, že irský diplomat nebyl „vážně zraněn“. Útok označil za „hrubé porušení povinnosti chránit diplomaty“. Velvyslance popsal jako „vynikajícího irského a evropského diplomata, který slouží EU za těch nejtěžších okolností“. „Děkujeme mu za jeho službu a vyzýváme k okamžitému zastavení násilí v Súdánu a obnovení dialogu,“ řekl.
Borrell napadení kritizoval jako hrubé porušení Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích a připomněl, že ochrana bezpečnosti diplomatických prostor a personálu je na zodpovědnosti súdánských úřadů. Podrobnosti o napadení nezveřejnil.
Příliš detailů není známo ani o útoku na americký konvoj. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ale uvedl, že se podle prvotních zpráv zdá, že za ním stály síly napojené na Jednotky rychlé podpory (RSF), které ve 45milionové zemi na severovýchodě Afriky od soboty bojují o moc s armádou. „Jakékoli útoky, výhrůžky a bezprostřední nebezpečí pro naše diplomaty jsou nepřijatelné. Tento konkrétní incident se stále vyšetřuje,“ zdůraznil ministr zahraničí USA.
Chartúm je bez elektřiny, dochází jídlo
Ve městě nejde elektřina, docházejí potraviny i voda. Jediným pozitivem je fungující internet. Lidé síť využívají k organizaci sousedské pomoci, sdílení informací o zdrojích vody nebo bezpečných úkrytech.
Postupně jedna po druhé zavírají v Chartúmu všechny nemocnice – došel jim zdravotnický materiál, nemají proud a kvůli bojům se do nich nemohou dostat zaměstnanci. Pět zdravotnických zařízení muselo být evakuováno, lékaři popisují chaos, beznaděj, děti zabité zbloudilými kulkami.
„Výdaje na armádu představují 80 procent státního rozpočtu, dusí základní služby, jako je vzdělávání a zdravotnictví, a nyní se používají k tomu, aby se našim synům a dcerám do hrudi posílaly kulky,“ řekla Amira Osmanová, feministická aktivistka a představitelka prodemokratického hnutí.
Na prahu občanské války
Zatím situace ještě nepřekročila hranici, kdy by se dalo hovořit o občanské válce, pokud ale eskalace konfliktu neskončí, brzy se tak stane, míní politický geograf Bohumil Doboš z Fakulty sociálních věd UK. „Situace je nyní velmi chaotická, obzvlášť v Chartúmu,“ upozornil Doboš s tím, že se dají očekávat další útoky podobné těm na diplomaty západních zemí.
„Problém je, že přechodná civilní vláda je ovládána dvěma hlavními postavami, které spolu bojují, takže je ochromená. Její cíl byl od prvního dubna předat moc zpět civilistům, což se nepodařilo,“ podotkl Doboš. „Tlak veřejnosti je spíš k tomu, aby byl dokončen přechod k civilní vládě, nemyslím si, že je nějaká velká podpora milic RSF,“ dodal expert.
Chaos v Súdánu trvá čtvrtým rokem
„Súdán byl do roku 2019 třicet let pod autokratickou vládou Umara Bašíra, která byla velmi dlouho definována příklonem k radikálnímu islamismu. Vedla boje jak v jižním Súdánu, tak v Dárfúru, tak i na jiných místech. Až v roce 2019 vedla (špatná) ekonomická situace k masivním protestům, které vedly ke svržení Bašíra,“ vysvětluje Doboš.
Armáda se tehdy zbavila Bašíra obviněného z válečných zločinů i genocidy ještě s pomocí RSF. Moc následně převzala dočasná vláda, v níž byli zastoupeni civilisté i vojáci. Armáda měla předloni na podzim moc předat civilistům, místo toho však za podpory RSF provedla převrat. V poslední době se ale cesty šéfů armády a milic rozešly.
„Historie vojenských pučů je v Súdánu dlouhodobá. Vidíme nějakou šablonu, která se objevila třeba i v Jižním Súdánu, který potom získal nezávislost. Boje, které tam vypukly, měly velmi podobnou dynamiku. Jednička a dvojka ve státě spolu nesouhlasily, měly svoje ozbrojené složky, vypuknul konflikt. A na severu teď vidíme úplně to samé,“ konstatoval Doboš.