Prezident středoamerického Salvadoru Nayib Bukele si jako svou hlavní prioritu vytyčil boj proti ozbrojeným gangům, jejichž aktivity zemi sužují po dekády. V únoru otevřel obří věznici a na sociálních sítích pravidelně oslavuje pokles kriminality. Nyní se zdá, že Bukeleho strategie „mano dura“ neboli tvrdé ruky, funguje. Nicméně podle odborníků na Latinskou Ameriku i s ohledem na historické zkušenosti to může mít jen krátké trvání. V zemi již přes rok platí výjimečný stav, který umožňuje omezení základních práv a masové zatýkání. Prokurátoři z USA rovněž obvinili jeho vládu, že tajně jedná s vůdci gangu MS-13. „Spolu se zásahy proti novinářům, svobodě slova a tisku je pravděpodobné, že přihlížíme dalšímu pokusu o nastolení autoritativní vlády v regionu,“ upozorňuje iberoamerikanistka z Univerzity Karlovy Monika Brenišínová.
Svět zaujala zpráva z konce února o tom, že Salvador zprovoznil obří věznici, která má podle tamní vlády kapacitu až čtyřicet tisíc osob. To by z ní dělalo dle dostupných zdrojů zřejmě největší věznici na světě, jelikož Guinessova kniha rekordů eviduje jako věznici s nejvyšší kapacitou zařízení v tureckém Silivri u Istanbulu s asi 22 tisíci vězni.
Věznice, oficiálně zvaná Centrum pro omezování terorismu, se nachází na okraji městečka Tecoluca, které leží asi sedmdesát kilometrů jihovýchodně od salvadorské metropole San Salvador. Její areál je přísně střežen i díky moderním technologiím. Má několik velkých budov, v každé jsou tři desítky cel o rozloze asi sto metrů čtverečních. Každá cela pojme více než sto vězňů a má podle BBC jen dvě umyvadla a dva záchody.
„Buňku po buňce eliminujeme rakovinu společnosti,“ uvedl salvadorský ministr spravedlnosti Gustavo Villatoro.
„Tohle bude jejich nový domov, kde budou žít desetiletí, aniž by mohli dále škodit obyvatelstvu,“ napsal tehdy na Twitteru salvadorský prezident Nayib Bukele. Přidal k tomu video, na němž jsou vidět potetovaní mladí muži, kteří jsou jen v trenýrkách a bosi s rukama za hlavou běží po schodech nové věznice.
Demonstrace síly
Bukele, zakladatel strany Nuevas Ideas (Nové ideje), který se v roce 2019 stal jako sedmatřicetiletý nejmladším prezidentem Salvadoru, si jako jednu z priorit své vlády stanovil právě boj proti ozbrojeným gangům, jejichž aktivity malou středoamerickou zemi trápí po dekády.
„Jednoznačně se ze strany prezidenta Bukeleho a jeho administrativy jednalo o demonstraci síly,“ uvedla pro ČT24 iberoamerikanistka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Monika Brenišínová. Podle ní bylo cílem ukázat Bukeleho jako muže tvrdé ruky, který situaci v Salvadoru konečně vyřeší.
S tím souhlasí také odborník na Latinskou Ameriku z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Lukáš Perutka. „Otevření věznice bylo symbolické pro obraz Bukeleho jako bojovníka s násilím a gangy. Je to součást jeho image, kterou si buduje od nástupu do funkce a která mu zvyšuje popularitu a preference,“ sdělil pro ČT24.
Násilí gangů v Salvadoru navazuje na občanskou válku, která probíhala v letech 1979 až 1992 a ve které zemřelo více než 75 tisíc lidí. Tehdy mnoho lidí uprchlo do Spojených států, kde v osmdesátých letech, konkrétně v Los Angeles, vznikly nejvýraznější salvadorské zločinecké skupiny — MS-13 a Barrio 18. Tyto gangy se původně zformovaly jako sebeobranné skupiny bránící latinskoamerickou komunitu.
V devadesátých letech tehdejší americký prezident Bill Clinton podepsal řadu zákonů, na jejichž základě byli někteří členové těchto organizací deportováni zpět do Salvadoru. Když členové gangů dorazili zpět do země, kde vládl poválečný chaos, vláda neměla žádnou reintegrační politiku. Činnost gangů tak tehdy začala nabývat kriminální povahy.
Mano dura a caudillismus
Mnoho z předchozích salvadorských vlád pro boj s gangy zvolilo strategii „mano dura“, v překladu tvrdé ruky. Dodnes je podle Perutky tento přístup v zemi velice populární, jak lze vidět i u současného prezidenta Bukeleho — a to i přesto, že v době, kdy byl starostou San Salvadoru, označoval tyto praktiky za nemorální.
V Latinské Americe tak Bukele navazuje na tradice takzvaného caudillismu, což je označení pro politický režim, který je založený na autoritě a politické síle, případně charismatu jediné osobnosti. „Pro Evropana má těžko vysvětlitelné charisma. Lidé mu a jeho informacím bezmezně věří. Jde o spasitele a hrdinu z lidu zároveň,“ zhodnotil Perutka.
Bukeleho popularita skutečně stoupá a jeho vládu schvaluje dle průzkumů 85 až devadesát procent společnosti. Dle statistik se tak jedná o jednoho z nejpopulárnějších prezidentů na světě. Obrovské podpoře se těší nejen mezi samotnými Salvadorci, ale také obyvateli jiných latinskoamerických států.
Salvadorská hlava státu dle Perutky těží především z toho, že od ukončení zmiňované občanské války v roce 1992 zemi ovládaly dvě strany, pravicová ARENA a levicová FMLN.
Tři z Bukeleho nedávných předchůdců byli buď zatčeni, nebo obviněni a všichni pocházeli z těchto dvou hlavních salvadorských politických stran, které vládly bez přerušení více než dvě desetiletí. Bylo to období chronické chudoby, násilí a masové emigrace.
„Obě (strany) se prezentovaly zkorumpovaností a neschopností řešit bezpečnostní situaci. Zejména vláda FMLN od roku 2015 způsobila masivní nárůst vražd v zemi,“ ujasnil Perutka.
V předvolební kampani pak podle něj Bukele zvítězil tradičním slibem o zajištění bezpečnosti a vymýcení korupce, což se mu sice podařilo (tehdy ztělesňoval nový národní začátek), nicméně zkorumpovaným se stal pro změnu jeho režim.
„Pro Bukeleho je navíc důležité akcentovat válku s gangy, protože díky ní může zakrýt ostatní problémy své vlády, jako je korupce nebo například katastrofální ekonomická politika, která vyvrcholila přijetím bitcoinu jako státní měny,“ připomíná odborník.
Přes rok trvající výjimečný stav
Bukeleho vláda loni v březnu vyhlásila kvůli narůstajícímu počtu vražd výjimečný stav, krátce před jeho zavedením bylo za jediný den zavražděno 62 lidí. Parlament výjimečný stav od té doby několikrát prodloužil.
Výjimečný stav rozšiřuje práva policie a umožňuje zatýkání bez vydání zatykače, zároveň například omezuje právo na shromažďování.
Dosud bylo zatčeno na 65 tisíc podezřelých ze členství v některém z gangů. Lidskoprávní organizace, například Human Rights Watch (HRW), to ale kritizují. Podle nich jsou mezi zatčenými i nevinní, například také kritici režimu. „Případy zahrnují lidi, kteří byli svévolně zatčeni kvůli svému fyzickému vzhledu, protože měli tetování, protože byli v konkrétní čtvrti, v konkrétní dobu,“ řekla pro CNN úřadující ředitelka HRW Americas Tamara Taraciuková. Jen podle oficiálních stížností bylo přes osm tisíc osob zatčeno neprávem.
„Už samotné vyhlášení výjimečného stavu loni bylo obestřeno záhadou,“ uvedl Perutka. „Ačkoliv se počet vražd v Salvadoru snižuje, v jeden den jich bylo spácháno 62. To vypadá poněkud podezřele. I proto, že tato vlna násilí byla důvodem, proč Bukele výjimečný stav vyhlásil,“ doplnil expert. To podle něj prezidentovi vyhovuje, protože naplňuje jeho plán militarizace společnosti.
Je zde tak podle něj oprávněná obava z nástupu nové diktatury v Salvadoru. Bukele je ze systematické demontáže salvadorských demokratických institucí a ničení právního státu obviňován již od svého nástupu do funkce.
V roce 2020 poslal do parlamentu vojáky, aby prosadil svou politiku militarizace, upozorňuje Perutka. „Salvadorská společnost jej v tomto podpořila, když Bukeleho strana v roce 2021 zvítězila ve volbách a parlament zcela ovládla.“ Se spojenci tak nyní drží v zákonodárném sboru ústavní většinu.
Mezi další podle The New Yorker „odvážné“ činy prezidenta patří mimo jiné odvolání ministra spravedlnosti a několika ústavních soudců, které nahradil jinými. Dle časopisu tak učinil zejména proto, aby mu umožnili navzdory ústavnímu zákazu ucházet se o prezidentský úřad podruhé.
Bukele dnes výjimečný stav k prosazování své politiky vzhledem k výše uvedeným skutečnostem ani nepotřebuje. „Ale vzhledem k tomu, že lidem nevadí, tak jej udrží, dokud mu bude vyhovovat snadnější způsob vládnutí,“ dodal Perutka.
Mediální manipulace a odchody novinářů ze země
Výjimečný stav doprovází výrazné omezení ústavních i lidských práv. Bukeleho administrativa situaci využívá rovněž k omezování svobody slova a tisku. „Zaměstnává trolly, kteří napadají například salvadorské novináře vyšetřující jeho vládu a napojení na gangy,“ upozorňuje Brenišínová.
Dochází tak k autocenzuře a autoemigraci, jak podotýká expertka. Řada investigativních pořadů podle ní již byla zrušena, salvadorští novináři odcházejí do zahraničí nebo přestávají psát o „ožehavých“, s Bukeleho administrativou spojených, tématech.
Bukele také v dubnu podepsal zákon, který by mohl uložit až patnáctiletý trest odnětí svobody každému, kdo reprodukuje nebo přenáší zprávy od zločineckých gangů prostřednictvím rádia, televize, psaných nebo digitálních médií. Administrativa podpořila zákon jako způsob, jak posílit Bukeleho politiku proti gangům. Novináři ale tvrdí, že opatření poškozuje jejich schopnost referovat o organizovaném zločinu a státní bezpečnostní politice.
Na manipulaci s internetovou komunikací pak upozorňuje oficiální zpráva amerického ministerstva zahraničí. Bukeleho vláda podle ní využívá placené influencery a „pravděpodobné farmy botů“ k masivnímu tweetování provládních zpráv. Maskuje přitom jejich původ, aby „vytvářela zdání autentické základní podpory“, píše se v ní.
Podle některých médií, jako je například agentura Reuters, která tématu věnovala dlouhou reportáž, tak i Bukeleho mediální manipulace mohou přispívat k obrovské podpoře jeho vlády. Prezident podle ní účinně využívá státní média k propagaci své agendy. Podle průzkumu z května 2022, který provedli odborníci z Francisco Gavidia University, Salvadorci mají větší důvěru v média státní než v ta soukromá.
Salvadorci pociťují větší bezpečí
Že by šlo ale o jeden z hlavních důvodů jeho obrovské podpory, se Brenišínová nedomnívá. Bukeleho obliba podle ní plyne především z toho, že běžní Salvadorci vidí ve svém životě zlepšení. „Lidé, zvláště v chudších čtvrtích salvadorských měst, nemohli vycházet na ulici, procházet se se svými dětmi, bez obav chodit do a z práce. Tato situace trvala několik desetiletí. (…) Nyní mohou konečně vyjít do ulic bez ohledu na negativa, která s sebou tato represivní politika nese,“ soudí.
„Bukeleho zdatná mediální politika a manipulace na tom samozřejmě podíl mají, ale hlavním důvodem jeho obliby je dočasné, nově nabyté bezpečí,“ dodala.
Salvadorská hlava státu pokles kriminality pravidelně oslavuje, svou zemi na Twitteru dokonce označil za nejbezpečnější v Latinské Americe. Oficiální statistiky salvadorské vlády ukazují, že od roku 2015, kdy bylo násilně zabito 103 lidí na sto tisíc obyvatel a Salvador byl v tomto ohledu nejhorší zemí na světě, kde neprobíhal konflikt, se situace zlepšila na zhruba osm zabitých na sto tisíc obyvatel v roce 2022. Nominálně se tak minulý rok odehrálo 496 vražd.
„To je výrazný propad, který ze Salvadoru činí jednu z nejbezpečnějších zemí v Latinské Americe,“ uznává Perutka. Upozorňuje ale, že je otázkou, nakolik lze oficiálním statistikám věřit. „Kritici namítají, že k vysokému počtu vražd dochází stále, avšak mrtvoly jsou odklízeny. Tím pádem není co vyšetřovat,“ doplnil expert. Tento efekt nově nabytého bezpečí navíc může být pouze dočasný, jak se shodl s Brenišínovou.
Připomněl přitom vládu pravicových politiků ze strany ARENA, kterým se na přelomu tisíciletí podařilo, že násilí v zemi dočasně pokleslo. „Členové gangů byli uvězněni, avšak právě z bezpečí vězeňských zařízení ovládali podsvětí i nadále a jen svou moc konsolidovali,“ podotkl Perutka.
Tajná dohoda s gangem?
Americká prokuratura obvinila členy Bukeleho vlády, že maskovaní navštěvovali americké věznice a vedli v nich tajná jednání s vůdci gangu MS-13. Obžaloba zveřejněná 23. února uvádí, že vládní představitelé měli gangu slíbit lepší zacházení, pohodlnější podmínky ve vězení včetně kratších trestů odnětí svobody výměnou za pomoc při plnění Bukeleho předvolebního slibu — snížit počet vražd v zemi.
„Výměnou se vedoucí představitelé MS-13 dohodli na snížení počtu veřejných vražd v Salvadoru, což politicky prospělo vládě Salvadoru vytvořením dojmu, že vláda snižuje míru vražd,“ tvrdí obžaloba. „Ve skutečnosti vůdci MS-13 nadále povolovali vraždy, kde byla těla obětí pohřbena nebo jinak ukryta,“ dodává. Konkrétní členy vlády, kteří měli s gangem vyjednávat, obžaloba neuvádí.
Když s podobným obviněním přišel salvadorský digitální týdeník El Faro, Bukele jej začal vyšetřovat pro praní špinavých peněz. Na týdeník od té doby neúprosně útočí a několik redaktorů raději emigrovalo.
Obviněním americké prokuratury se salvadorský prezident vysmál. „Poukázal na fakt, že se mu podařilo uvěznit několik z vůdců MS-13, přičemž další se raději skrývají mimo Salvador,“ uvedl Perutka. Pozoruhodné také je, že záběry z nové salvadorské věznice byly zveřejněny jen čtyřiadvacet hodin poté, co americká justice vydala svou zprávu.
„Těžko momentálně soudit, která verze je pravdivá. To se dozvíme pravděpodobně s odstupem času. Pokud bychom se podívali na analogické případy v Latinské Americe, tak represivní a tvrdý přístup vůči organizovanému zločinu situaci spíše eskaloval, než uklidnil. Počet vražd stoupal, a proto se domnívám, že teorie o dohodě s gangy, případně o podhodnocování statistik je pravděpodobná,“ doplnil.
Podle Brenišínové Bukele masivně zatýká především členy gangů, kteří pocházejí z nejchudších skupin, a s mocnými a bohatými uzavírá pakty. „Jeho represivní politika tvrdé ruky je tedy nejenom krátkodobá a není pravděpodobné, že se jí situaci v zemi podaří vyřešit dlouhodobě, ale je především založena na pochybných vazbách se samotnými gangy,“ upozornila.
„Spolu se zásahy proti novinářům, svobodě slova a tisku je proto pravděpodobné, že přihlížíme dalšímu pokusu o nastolení autoritativní vlády v regionu, která bude navíc propojena s podsvětím a podnikatelským polosvětem“ uzavřela.
