Moskva tlačí Ukrajince na okupovaných územích k výměně pasu. S ruským dostanou výplatu, hrozí jim ale povolání do armády

Ukrajinci na některých okupovaných územích musejí přijmout ruský pas a zříct se ukrajinského občanství, aby dostali výplatu. Jinde bez dokladu nemohou pracovat ve zdravotnictví. Když ho ovšem přijmou, hrozí jim povolání do ruské armády. Státy Evropské unie je navíc nejspíš nebudou chtít vpustit do země. Rusko vůči svým sousedům využívá politiku nucené pasportizace již dvě desetiletí.

Zejména ukrajinské lékaře a pracovníky komunálních služeb ruské okupační úřady informovaly, že pokud chtějí nadále zůstat ve svém zaměstnání, musí si opatřit ruský pas a vypsat formulář, v němž se zříkají ukrajinského občanství. Upozornilo na to ukrajinské vojenské Národní centrum odporu.

Rusko prý na okupovaných územích zřizuje úřady práce, na které se bude možné zapsat pouze s ruským pasem. Ruské síly také nutí obyvatele v okupovaném Melitopolu v Záporožské oblasti, aby si pořídili ruské pasy, jinak nedostanou výplaty, napsal v prosinci server Kyiv Independent s odvoláním na Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil.

K nucené výměně dokladů přistoupili okupanti v květnu 2022 také na jihu Ukrajiny, včetně Chersonu a Mariupolu. Ačkoliv Ukrajinci výzvy podle dostupných informací převážně ignorovali, Moskva vyvíjela nátlak, aby tamní občané získali ruský pas. Okupační správa jeho vlastnictvím podmiňovala například humanitární pomoc nebo udržení zaměstnání.

Ukrajinská vicepremiérka a ministryně pro reintegraci dočasně okupovaných území Iryna Vereščuková považuje přeměnu ukrajinských občanů na ruské za válečný zločin. „Ženevské konvence jasně zakazují nucenou pasportizaci obyvatel okupovaných území,“ řekla serveru Politico.

Již v létě šéf unijní diplomacie Josep Borrell upozornil, že Evropská unie nebude uznávat ruské pasy vydané ukrajinským občanům na okupovaných územích. To ovšem přináší problémy i řadě lidí, kteří byli ukrajinskými občany, ale ztratili přístup k úřadům svého státu.

Trable pro Krymské Tatary

Krátce po vyhlášení ruské částečné mobilizace v září 2022 vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Ukrajince, aby opustili okupovaná území a vyhnuli se tak ruskému odvodu.

Koncem září začal zastupitelský a reprezentativní orgán Krymských Tatarů dostávat stovky telefonátů od lidí, kteří chtěli odejít z poloostrova. „Snažili jsme se tento problém řešit nepřetržitě,“ popsal tehdejší situaci šéf orgánu Refat Čubarov. Podle něj mnozí z těch, kteří se obrátili na jeho organizaci, vyčerpali své možnosti a vrátili se do svých domovů.

Mít ruský pas z Krymu je v Evropě nesmírně problematické, upozornil pro Politico jednatřicetiletý Krymský Tatar Usein (vystupuje pod pseudonymem), který v září opustil svůj domov na anektovaném poloostrově, aby se vyhnul odvodu do ruské armády. Dostal se až k rusko-litevským hranicím, které dokázal překročit díky propadlému ukrajinskému pasu. Popsal, že jiným mužům litevské úřady vstup odepřely s odůvodněním, že jedná o Rusy, kteří odchází jen proto, aby se vyhnuli nasazení ve válce.

„Osmdesát procent těch, kteří se dostali na hranice, narazili na problémy s doklady a prostě se otočili zpátky domů,“ přiblížit Usein osud většiny těch, kteří se snažili dostat z okupovaného poloostrova.

EU v září pozastavila zjednodušenou vízovou dohodu pro ruské občany. Pobaltské státy, Finsko a Polsko v říjnu zakázaly vstup ruským turistům a vyzvaly k zákazu v celé Unii. Slovensko a Česko v září zastavily vydávání humanitárních víz Rusům.

S obyvateli Krymu, kterým nezbylo nic jiného než přijmout ruský pas, by se však mělo zacházet jinak než s Rusy, domnívá se Čubarov. „Pokud jsou z Krymu, nejsou hrozbou.“ Přesto definování hrozby a trestání spolupráce s Ruskem zůstává ožehavým tématem.

Rodina mohla odejít, jen kdyby v Rusku nechala nejmladšího syna

Prodejce automobilů Ernes chtěl v září odejít z Krymu do Gruzie, aby unikl částečné ruské mobilizaci. Vzal s sebou manželku a tři děti. Rodina rovněž patří ke Krymským Tatarům, které sovětské úřady v minulém století vyhnaly z Krymu, ale po pádu železné opony v 90. letech se jeho členové vrátili do své vlasti. Krymští Tataři se ve velké míře postavili proti ruské anexi poloostrova z roku 2014.

Když Ernes se svou rodinou dorazil na gruzínskou hranici, narazili na administrativní překážku. Gruzínská pohraniční služba začala Rusům, stejně jako mnoho dalších evropských zemí, bránit ve vstupu. Zatímco Ernes, jeho žena a starší děti měli ukrajinské pasy, nejmladší – tříletý Emil (jména jsou změněna) – měl pouze ruský rodný list. Podle pohraničních úřadů mohla rodina vstoupit, ale pouze pokud by tam nechala nejmladší dítě.

„Řekli: ‚Nechte ho tam.‘ Jako by to byl kufr,“ vyprávěl později Ernes. Rodina, která už utratila velkou část svých úspor, aby se dostala tak daleko, se musela otočit a vrátit se na Krym.

Dlouhodobá taktika výměny pasů

Nucenou pasportizaci Rusko používá jako zbraň ve válkách s „blízkým zahraničím“ dlouhodobě, upozorňují odborníci. Tato taktika, k níž se Rusko uchýlilo už na územích Gruzie a Moldavska v roce 2002 a poté na Ukrajině v roce 2014, Kremlu přinesla několik milionů nových občanů a zároveň podkopala suverenitu daných zemí.

Když Rusko v roce 2014 anektovalo Krym, udělalo z více než dvou milionů tamních obyvatel své občany, přičemž na případné odmítnutí nového pasu poskytlo jen šest týdnů. Ruskými občany se proti své vůli stali dokonce i ti, kteří již Krym opustili. Příkladem může být aktivistka Olga Skripniková, která nyní vede Krymskou skupinu pro lidská práva v Kyjevě.

V roce 2016 Rusko znemožnilo osobám bez ruského pasu získat na Krymu lékařskou péči, vzdělání nebo zdravotní pojištění povinné pro zaměstnání. V roce 2020 Moskva zakázala neruským občanům vlastnit nemovitosti na většině území Krymu. Když se někdo pokusil opustit poloostrov a odjet na pevninskou Ukrajinu, ruská pohraniční stráž požadovala ruský pas a někdy zabavila nebo poškodila ten ukrajinský, vylíčila Skripniková.

Na východě Ukrajiny na území samozvaných donbaských „republik“ dostali od roku 2019 ukrajinští občané možnost urychleně získat ruské pasy, které by jim umožnily pracovat a studovat v Rusku. Na tuto nabídku přistoupilo asi půl milionu z nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové při leteckých útocích na Ukrajině zabíjeli i o Vánocích

Nejméně čtyři lidé zemřeli při ruských leteckých útocích na Ukrajinu od středečního večera v Oděské, Charkovské a Černihivské oblasti, informovaly místní úřady. Kvůli zásahům energetické infrastruktury jsou napříč zemí hlášeny četné odstávky a výpadky proudu. V noci byl opět na několika místech, mimo jiné v Kyjevě, slyšet poplach. Terčem dronových náletů se stal i přístav a průmyslová zóna v Oděse. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek telefonicky hovořil s americkou delegací.
18:25Aktualizovánopřed 16 mminutami

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína tvrdí, že prodej amerických zbraní Tchaj-wanu přibližuje hrozbu války

Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.
před 4 hhodinami

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 10 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 11 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 11 hhodinami
Načítání...