Matka se v Kyjevě po roce setkala s dcerou, kterou odvezli do Ruska

3 minuty
Události ČT: Unesené ukrajinské děti
Zdroj: ČT24

Nekonečné čekání a nejistota uprostřed mlhavého Kyjeva provázela vyhlížení jedenáctileté dcery paní Oksany. Dívku bez jejího vědomí okupanti odvezli do Ruska. Nyní se opět setkaly. Jejich příběh sledovala v hlavním městě Ukrajiny zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Boj o svoji dceru Oksana nevzdala. Po dlouhý měsících se konečně setkaly. „Skoro rok jsem ji neviděla,“ říká.  

Matka s dcerou Jevou žily v Charkovské oblasti ve Vovčansku, který od počátku invaze okupují ruské jednotky. Ve městě Jeva zůstala s bratrem Oksany. Mladá žena s nimi být nemohla, slouží v armádě a musela na frontu.

Rodinný rozkol

Bratr Oksany začal sympatizovat s Moskvou a se sestrou se názorově rozešel. Její dceru odvezl do Belgorodské oblasti v Rusku v době, kdy Oksana bezmocně ležela zraněná v nemocnici. Po propuštění podala trestní oznámení a obrátila se na humanitární organizaci.

„Byly to těžké rozhovory, těžká operace,“ vzpomíná Miroslava Charčenko z organizace Save Ukraine. Jeva je jedním z dvaceti dětí, které se podařilo z Ruska na Ukrajinu dostat zpátky, uvádí zpravodajka. Dodává, že děti mají za sebou vyčerpávající cestu. V autobuse strávily deset dní. Z Ruska se na Ukrajinu musely vydat přes Bělorusko a Polsko.

Dcera Oksany byla jediná z autobusu, kdo v Rusku žil u příbuzných. Ostatní skončily v dětském táboře. Ruská propaganda v televizi i na sociálních sítích opakovaně zveřejňuje videa, na kterých ukazuje deportované šťastné děti. Podle Kyjeva i lidskoprávních organizací se jedná o násilnou rusifikaci.

Jak se dostat zpět

Dostat děti zpět na Ukrajinu není jednoduché. Kyjev o jejich návratu organizovaně nejedná a vše závisí na rodinách. „Matky musí přijet do tábora v Ruské federaci. Vyběhne jejich dítě, řekne, že je to jejich máma. Pokud souhlasí rodný list s údaji v občanském průkazu, tak děti vydají,“ vysvětlila právní expertka Regionální organizace pro lidská práva Kateryna Raševská.

Kolik ukrajinských dětí skončilo v Rusku není jasné, uvedla Maxová. Dodala, že podle aktivistů jich může být i víc než 600 tisíc. Zpět se zatím podařilo dostat jen zhruba tři stovky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

FBI se má místo „bílých límečků“ zaměřit na přistěhovalce

Vedení amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) dalo pokyn svým agentům, aby se více zaměřili na vyšetřování související s přistěhovalectvím než na hospodářskou kriminalitu vysoce postavených osob. Agentuře Reuters to sdělili čtyři lidé obeznámení s touto záležitostí.
06:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V libyjském Tripolisu vypukly boje mezi ozbrojenými skupinami

V libyjském hlavním městě Tripolisu v noci na úterý vypukly násilné střety mezi znepřátelenými ozbrojenými skupinami. Stalo se tak poté, co se rozšířily zprávy o zabití vůdce jedné z nich, uvedla agentura AFP.
06:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Británie se chystá na odražení přímého útoku, armáda ale přichází o vojáky

Velká Británie se tajně připravuje na možný přímý útok ze strany Ruska, aktualizovány mají být dvacet let staré pohotovostní plány, píše deník The Telegraph. Britští ministři se obávají, že by země neměla proti Rusku na bojišti převahu. Náčelník štábu obrany Tony Radakin zároveň upozornil, že z armády odcházejí stovky vojáků měsíčně. Pro britskou armádu je však stěžejní námořnictvo.
před 2 hhodinami

Oběť, nebo spoluviník? Obtížná rakouská cesta od sebeklamu

Už během války získalo Rakousko víceméně náhodou nálepku první oběti Hitlerovského Německa a rádo si ji ponechalo i po roce 1945. Teze oběti zemi zbavila viny za zvěrstva holocaustu a pro budování poválečné rakouské identity byla vítaným odrazovým můstkem. S tichým souhlasem Západu nebyli rakouští váleční zločinci potrestáni a země si mohla žít desítky let v sebeklamu. O to tvrdší dopad měla koncem 80. let aféra Kurta Waldheima, která společnost postavila před realitu historických událostí.
před 3 hhodinami

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...