Že se konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vede pomocí nejmodernější vojenské techniky, není žádným tajemstvím. Ukrajinská armáda se zejména díky pomoci Severoatlantické aliance může spoléhat na jedny z nejvýkonnější raketometů HIMARS nebo turecké bezpilotní letouny Bayraktar. V minulých týdnech ale veřejnost upoutala jiná vymoženost ve službách obránců vlasti – dálkově ovládaná hladinová plavidla, známá také jako námořní drony nebo odborně USVs (unmanned surface vessels).
Ukrajina mění pravidla hry námořními drony. Černomořské flotile nahánějí strach
Právě ty údajně způsobily z dálky viditelný záblesk, který 18. listopadu na krátkou chvíli ozářil ruský přístav Novorossijsk.
Experti nyní mají za to, že tyto bezpilotní lodě mohou už brzy změnit rovnováhu sil v Černém moři. A nejen to – podle některých má jejich používání potenciál utvářet budoucnost námořní války.
Plovoucí bestie v Sevastopolu
Vědět o sobě přitom daly už o tři týdny dříve – 29. října, kdy jich více než půl tuctu zaútočilo na ruskou černomořskou flotilu v sevastopolském přístavu. Záběry z palubních kamer, zveřejněných Ukrajinci, ukazovaly, jak stroje z černého kovu proplouvají vysokou rychlostí po rozbouřeném šedém moři a kulometné střely spolu s raketami kolem nich zvedají vlny.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během útoku devítky leteckých a sedmi námořních bezpilotních strojů zaznamenalo pouze „nevýznamné škody“. Ty se navíc měly týkat jen jediné lodi – minolovky s názvem Ivan Golubec. Drony se Moskvě navíc údajně podařilo zlikvidovat.
Podle nezávislých analytiků, se kterými mluvil britský list The Telegraph, byla zřejmě vážně poškozena i fregata Admirál Makarov, ačkoli se nezdá, že by se loď potopila. Známkou úspěchu nicméně není samotné potopení, nýbrž strach, který v ruském námořnictvu tyto „plovoucí bestie“ zasely.
Už to samo o sobě je velký úspěch. Vplutí bezpilotního člunu do Novorossijsku, který měl být údajně mimo dosah ukrajinských útoků, musí být pro Rusy dvojnásob znepokojivé.
Každou loď musí doprovázet plavidlo
„Rusové po útocích zcela změnili své obranné postavení v Sevastopolu a Novorossijsku. Zvýšili plovoucí zábrany přes ústí přístavu a změnili postupy tak, aby je mohli zavírat mnohem častěji. Každou válečnou loď, i silnou, která opouští Sevastopol, nyní doprovází rychlé plavidlo,“ všiml si vojenský analytik H. I. Sutton.
V kombinaci s řadou dalších hrozeb napomohly údery dronů účinně omezit počet plavidel ruské lodní flotily v Černém moři a prakticky je vyhnaly do Rusy ovládaných přístavů. Pro Ukrajinu to znamená zajištění kritické námořní cesty z Oděsy a zmírnění hrozby ruského ostřelování nebo obojživelného útoku na neobsazené jihozápadní pobřeží Ukrajiny.
Hrozbou pro ni zůstávají ruské ponorky, které jsou podle západních námořních sil mnohem efektivnější a lépe řízené než jejich hladinové loďstvo. Kdysi nesporná dominance Moskvy v námořní válce je však již dávno u konce.
Zelenskyj shání na plovoucí drony finance
O potřebě flotily námořních dronů hovořil už 12. listopadu přímo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň podpořil sbírku na jejich pořízení. Ukrajinská vládní nadace United24 shání prostředky na pořízení stovky takových dronů, z nichž každý stojí 10 milionů hřiven (asi 6,4 milionu korun).
„Musíme bránit vody našich moří a pokojná města před ruskými střelami vypálenými z lodí,“ napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram. „Námořní drony také pomůžou odblokovat koridor pro plavbu civilních lodí vyvážejících do světa obilí,“ zdůraznil.
Rusko brzy po svém únorovém vpádu na Ukrajinu začalo blokovat ukrajinské černomořské přístavy, což znemožnilo export ukrajinského obilí. Díky dohodě, kterou v červenci pomohly dojednat OSN a Turecko, začaly pak fungovat tři z těchto přístavů.
„Jsem si jist, že tuto důležitou oblast ukrajinské obrany podpoří miliony lidí,“ dodal Zelenskyj ke sbírce.
