Europoslanci v Polsku zkoumali zneužití špionážního systému, objevili „šokující informace“

Ve Varšavě je od pondělí delegace deseti poslanců Evropského parlamentu (EP), kteří zjišťují, zda nebyla použitím špionážního softwaru Pegasus porušena legislativa Evropské unie. Podezírají totiž vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS), že jej nasadila na opoziční politiky, ale i právníky a státní zástupce. Lídr delegace Jeroen Lenaers na závěr dvoudenní mise ve středu uvedl, že návštěva přinesla „šokující informace“ o používání sledovacího softwaru.

Jeroen Lenaers podotkl, že podle něj v Polsku dochází k hrubému porušování občanských práv a demokratických norem. „Rozhovory, které jsme absolvovali, podle mě ukazují v novém světle nelegální používání špehovacího softwaru proti demokratickým aktérům v Polsku,“ řekl. Europoslanci zároveň nevidí ze strany Varšavy snahu problém eliminovat a vyzývají k zásahu Evropskou komisi. 

Evropský parlament před několika měsíci obvinil polskou vládu ze sledování novinářů, opozičních politiků nebo občanských aktivistů a nakonec se rozhodl do Polska vyslat desetičlennou delegaci. Výsledkem byla slyšení s desítkami lidí včetně zástupců orgánů dohlížejících na činnost vlády, soudců, zákonodárců a obětí špehování skrze program Pegasus. Vládní politici se s europoslanci setkat odmítli.

Pojistky proti zneužívání sledovacích systémů nefungují

Na tiskové konferenci zmínil Lenaers i jeho kolegyně Sophie in't Veldová, že podle jejich zjištění v Polsku přestávají fungovat jakékoli pojistky proti zneužívání digitálních sledovacích nástrojů. Vláda se podle nich odvolává na „národní bezpečnost“, spíše ale sleduje autoritářské politické zájmy. 

„Končíme tuto návštěvu velmi, velmi znepokojeni,“ uvedla in't Veldová. Podrobnosti mají europoslanci shrnout ve zprávě, která bude publikovaná v listopadu.

Porušení evropských norem a spory o právní stát

Evropský parlament vyšetřuje zneužívání sledovacích technologií i v jiných zemích Unie. V centru aféry je software izraelské výroby s názvem Pegasus, který je navržen tak, aby umožnil vzdálený přístup k mikrofonům, fotoaparátům a údajům v telefonech iPhone, i těch s operačním systémem Android. Do zařízení může proniknout bez jakékoli akce uživatele a bez zanechání stop.

Podle zpravodaje České televize ve Varšavě Andrease Papadopulose je celý případ důležitým milníkem ve sporu EU a Polska ohledně podoby právního státu. 

Vyšetřovací komise sestává ze zástupců pěti evropských frakcí a zástupců šesti různých států – Německa, Polska, Slovenska, Česka, Španělska a Nizozemska. Ti všichni se dotazovali aktérů kauzy, jakým způsobem ovlivnilo jejich životy, že měli ve svých mobilních telefonech špionážní software.

„Pokud členská země EU cíleně špehovala své obyvatele, tak zcela evidentně z toho budou vyplývat velké problémy s fungováním právního státu. Polská konzervativní vláda je v tomto ohledu s Bruselem dlouhodobě ve sporu a závěry tohoto vyšetřování mohou sloužit jako jeden z mnoha důkazů o tom, že polská vláda má problém s podobou právního státu,“ zmínil zpravodaj s odkazem na problémy týkající se kontroverzní soudní reformy, zpochybňování postavení sexuálních menšin nebo fungování veřejnoprávní televize. 

V Polsku byl program Pegasus použit u minimálně šedesáti osob, uvedl v tiskové zprávě český europoslanec Marcel Kolaja, který byl rovněž členem delegace. Polská vláda podle něj skandál zametá pod koberec a nečiní kroky, které by pomohly rozptýlit obavy z antidemokratického jednání. „Musíme vyvinout tlak na Evropskou komisi a ta musí jednat. Důležité je též konat na půdě Rady Evropské unie, které do konce roku jako Česká republika předsedáme,“ dodal Kolaja. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa a plyn výrazně zdražují po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí. Hútíové mezitím oznámili, že ovládli další strategické ostrovy v Rudém moři.
08:05Aktualizovánopřed 11 mminutami

Hútíové tvrdí, že zasáhli základnu v Saúdské Arábii. Obsadili také další ostrovy

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že desítkami raket a dronů zaútočili na leteckou základnu v saúdskoarabském městě Chamís Mušajt. Zasaženy podle nich byly ranveje, hangáry, radarové systémy a muniční sklady. Íránem podporovaní džihádisté uvedli, že útok byl odvetou za stovky vzdušných úderů, které Rijád v uplynulých dnech provedl v Jemenu, píše Reuters. AP informovala, že hútíové také obsadili v jižní části Rudého moře další strategické ostrovy, a posilují tak kontrolu nad významnou trasou pro námořní dopravu.
před 12 mminutami

Neslyší sirény, drony ani výbuchy. Jak se žije lidem se sluchovým postižením v Kramatorsku

Osmadvacetiletá Viktoriia Kolomijecová má od dětství sluchové postižení a používá naslouchátko. Navzdory každodennímu ostřelování zůstává v Kramatorsku poblíž frontové linie a stará se asi o dvě desítky starších a osamělých lidí, kteří jsou téměř nebo úplně neslyšící. Neslyší sirény, bzukot dronů ani výbuchy.
před 18 mminutami

EU reaguje na ruský útok nedaleko vlaku s evropskými politiky a poradci

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, uvedla v pondělí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Krátce před zasaženým vlakem projížděl po stejné trati směrem do Polska vlak s řadou prominentních Evropanů, včetně britského expremiéra Borise Johnsona. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat.
11:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové zabíjeli v Černihivské oblasti. V Izjumu zranili kojence

Při ruském útoku na sklad zemědělské firmy v severoukrajinské Černihivské oblasti zahynuli podle Reuters nejméně tři lidé, sedm utrpělo zranění. Útok zasáhl centrum města Pryluky východně od Kyjeva. Rusko také v noci na pondělí zasáhlo naváděnou leteckou bombou východukrajinský Izjum, kde utrpěli zranění tři lidé, včetně dvouměsíčního dítěte, oznámil náčelník správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ještě v neděli ruské útoky v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zranily čtyři lidi, v noci na pondělí pak další dva. V Konotopu v Sumské oblasti zabil ruský dron energetika, informoval v neděli večer list Ukrajinska pravda.
před 2 hhodinami

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu. Krajně pravicoví Švédští demokraté si oproti předvolebním průzkumům i v porovnání s minulými volbami pohoršili.
03:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku vyhrála Merzova CDU, úspěch slaví i AfD

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.
01:11Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.