Europoslanci v Polsku zkoumali zneužití špionážního systému, objevili „šokující informace“

Ve Varšavě je od pondělí delegace deseti poslanců Evropského parlamentu (EP), kteří zjišťují, zda nebyla použitím špionážního softwaru Pegasus porušena legislativa Evropské unie. Podezírají totiž vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS), že jej nasadila na opoziční politiky, ale i právníky a státní zástupce. Lídr delegace Jeroen Lenaers na závěr dvoudenní mise ve středu uvedl, že návštěva přinesla „šokující informace“ o používání sledovacího softwaru.

Jeroen Lenaers podotkl, že podle něj v Polsku dochází k hrubému porušování občanských práv a demokratických norem. „Rozhovory, které jsme absolvovali, podle mě ukazují v novém světle nelegální používání špehovacího softwaru proti demokratickým aktérům v Polsku,“ řekl. Europoslanci zároveň nevidí ze strany Varšavy snahu problém eliminovat a vyzývají k zásahu Evropskou komisi. 

Evropský parlament před několika měsíci obvinil polskou vládu ze sledování novinářů, opozičních politiků nebo občanských aktivistů a nakonec se rozhodl do Polska vyslat desetičlennou delegaci. Výsledkem byla slyšení s desítkami lidí včetně zástupců orgánů dohlížejících na činnost vlády, soudců, zákonodárců a obětí špehování skrze program Pegasus. Vládní politici se s europoslanci setkat odmítli.

Pojistky proti zneužívání sledovacích systémů nefungují

Na tiskové konferenci zmínil Lenaers i jeho kolegyně Sophie in't Veldová, že podle jejich zjištění v Polsku přestávají fungovat jakékoli pojistky proti zneužívání digitálních sledovacích nástrojů. Vláda se podle nich odvolává na „národní bezpečnost“, spíše ale sleduje autoritářské politické zájmy. 

„Končíme tuto návštěvu velmi, velmi znepokojeni,“ uvedla in't Veldová. Podrobnosti mají europoslanci shrnout ve zprávě, která bude publikovaná v listopadu.

Porušení evropských norem a spory o právní stát

Evropský parlament vyšetřuje zneužívání sledovacích technologií i v jiných zemích Unie. V centru aféry je software izraelské výroby s názvem Pegasus, který je navržen tak, aby umožnil vzdálený přístup k mikrofonům, fotoaparátům a údajům v telefonech iPhone, i těch s operačním systémem Android. Do zařízení může proniknout bez jakékoli akce uživatele a bez zanechání stop.

Podle zpravodaje České televize ve Varšavě Andrease Papadopulose je celý případ důležitým milníkem ve sporu EU a Polska ohledně podoby právního státu. 

Vyšetřovací komise sestává ze zástupců pěti evropských frakcí a zástupců šesti různých států – Německa, Polska, Slovenska, Česka, Španělska a Nizozemska. Ti všichni se dotazovali aktérů kauzy, jakým způsobem ovlivnilo jejich životy, že měli ve svých mobilních telefonech špionážní software.

„Pokud členská země EU cíleně špehovala své obyvatele, tak zcela evidentně z toho budou vyplývat velké problémy s fungováním právního státu. Polská konzervativní vláda je v tomto ohledu s Bruselem dlouhodobě ve sporu a závěry tohoto vyšetřování mohou sloužit jako jeden z mnoha důkazů o tom, že polská vláda má problém s podobou právního státu,“ zmínil zpravodaj s odkazem na problémy týkající se kontroverzní soudní reformy, zpochybňování postavení sexuálních menšin nebo fungování veřejnoprávní televize. 

V Polsku byl program Pegasus použit u minimálně šedesáti osob, uvedl v tiskové zprávě český europoslanec Marcel Kolaja, který byl rovněž členem delegace. Polská vláda podle něj skandál zametá pod koberec a nečiní kroky, které by pomohly rozptýlit obavy z antidemokratického jednání. „Musíme vyvinout tlak na Evropskou komisi a ta musí jednat. Důležité je též konat na půdě Rady Evropské unie, které do konce roku jako Česká republika předsedáme,“ dodal Kolaja. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...