Pokud Západ vytrvá v podpoře Ukrajiny, umím si představit, že Rusko vyklidí Krym, říká analytik Votápek

27 minut
Interview ČT24 s analytikem Vladimírem Votápkem
Zdroj: ČT24

Nové zbraňové systémy mohou změnit rozložení sil na ukrajinském bojišti a je možné, že se Rusové budou muset stáhnout za hranice Ruské federace i z okupovaného Krymu, řekl v Interview ČT24 analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek.

Podle Votápka, který dříve působil také jako generální konzul v Rusku, přechází konflikt na Ukrajině do nové fáze, ve které dodávky těžkých zbraní ze Západu krok za krokem mění situaci na bojišti. 

„Už dodání raketometů HIMARS s nižším doletem 70 až 80 kilometrů zásadně změnilo situaci na frontě, protože Rusové museli svoje velitelské štáby a muniční sklady a sklady pohonných hmot stáhnout mnohem dál od fronty, což jim prodloužilo logistické cesty a takový ten ohnivý val, bezduché drcení a orání dělostřelbou, kdy ničili všechno před sebou. To už v posledních dnech nevidíme, protože nemají dostatek munice na frontě,“ vysvětluje analytik.

Vyklidit Krym

Nyní podle něj oplývá ukrajinská armáda zbraněmi schopnými zasáhnout cíl až dvě stě kilometrů od fronty. Podle Votápka tak nebudou mít okupanti bezpečné útočiště na celém ukrajinském území a budou muset svá velitelství a sklady stáhnout za hranice, na území Ruské federace. 

Podle Votápka je potřeba brát vážně prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle kterého válka na Ukrajině musí skončit osvobozením Krymu. 

„Vzhledem k tomu, že na Ukrajině je demokratická vláda, která potřebuje legitimitu v očích svého obyvatelstva, tak si neumím představit, že by prezident Zelenskyj svým voličům předložil nějaké mírové uspořádání s Kremlem, které by nezaručovalo minimálně návrat k hranicím z roku 2014,“ předpokládá analytik.

Pokud Západ udrží svou jednotu a podporu Ukrajině alespoň v té míře, v jaké ji poskytuje nyní, umí si Votápek představit, že Rusové Krym vyklidí. Jiný přijatelný konec války než naprostý neúspěch válečného tažení Vladimira Putina si představit neumí. 

Demokratizace Ruska je možná

„Pokud by válka skončila byť nějakým relativním Putinovým úspěchem, mohlo by se stát, že by se udržel u moci a jeho fašistická diktatura by pokračovala,“ myslí si analytik. V neochvějnou podporu Putinova režimu mezi Rusy však nevěří. „Nevěřím sociologii v podmínkách diktatury,“ říká a zpochybňuje to, že Putinova podpora je tak vysoká, jak udávají statistiky. 

Votápek věří, že se po pádu Putinova režimu může Rusko demokratizovat. „Pracoval jsem v Rusku v devadesátých letech a viděl jsem, že to možné je. Je pravda, že si Rusové sami tuto příležitost vytunelovali. Ruské elity prostě rozkradly celé Rusko a vytvořily vhodnou půdu pro nástup Vladimira Putina,“ říká. 

Evropa se může obejít bez ruského plynu

Pokud by Západ a Evropa ustupovaly od sankcí, byla by to podle něj chyba srovnatelná s přístupem mocností k nacistickému Německu před druhou světovou válkou. Dalším krokem by podle Votápka mělo být zastavení udělování víz ruským občanům, kteří jednoznačně neprohlásí, že jsou proti válce. 

Votápek věří, že se by se Evropa bez ruského plynu obešla, i když by to bylo pro ekonomiku těžké. „Ano, bude to znamenat velké omezení pro domácnosti a zastavení některých průmyslových podniků, ale to je prostě nesrovnatelné s tím, co se děje na Ukrajině a co by se mohlo dít u nás,“ varuje s tím, že pokud by Rusko získalo Ukrajinu, napadlo by další země v Evropě.


Celý rozhovor s Vladimírem Votápkem je k dispozici ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 2 hhodinami

Trump jmenoval guvernéra Landryho zvláštním vyslancem pro Grónsko

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Šéf Bílého domu to v neděli večer uvedl na své síti Truth Social. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla.
před 3 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 6 hhodinami

Jednání ukrajinské delegace označil Witkoff za konstruktivní

Za produktivní a konstruktivní označil v neděli zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Američané v Miami jednali také se zástupci Kremlu, který rusko-ukrajinskou válku téměř před čtyřmi roky napadením sousední země odstartoval. Jako „produktivní“ zhodnotil Witkoff také rozhovory s ruskou stranou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA zasahují proti tankeru směřujícímu do Venezuely

Spojené státy v neděli v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. První zprávy hovořily o nalodění amerických vojáků na palubu lodi, později agentura Reuters napsala, že ji americká pobřežní stráž pronásleduje. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Křesťané v Izraeli slaví advent po dvou letech války v klidnější atmosféře

Po dvou letech války prožívají i křesťané v Izraeli advent a vánoční svátky v poněkud klidnější atmosféře. V klášteře Latrun na pomezí židovského státu a Západního břehu se koledy zpívají arabsky. Arabové totiž tvoří většinu křesťanů v zemi. Nejrozšířenější světové náboženství je v Izraeli menšinovým. Kvůli populačnímu nárůstu židů a muslimů se podíl křesťanů dále snižuje.
před 11 hhodinami

V Nigérii se podařilo osvobodit 130 žáků unesených ozbrojenci

V Nigérii se podařilo osvobodit na 130 žáků, které v listopadu unesli ozbrojenci z katolické školy na východě této více než dvěstětřicetimilionové země, píše agentura AFP.
před 12 hhodinami

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Na deset tisíc lidí se účastnilo pietní akce na místě tragédie, kam přijel i premiér Anthony Albanese, jehož dav vypískal. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...