Pokud Západ vytrvá v podpoře Ukrajiny, umím si představit, že Rusko vyklidí Krym, říká analytik Votápek

27 minut
Interview ČT24 s analytikem Vladimírem Votápkem
Zdroj: ČT24

Nové zbraňové systémy mohou změnit rozložení sil na ukrajinském bojišti a je možné, že se Rusové budou muset stáhnout za hranice Ruské federace i z okupovaného Krymu, řekl v Interview ČT24 analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek.

Podle Votápka, který dříve působil také jako generální konzul v Rusku, přechází konflikt na Ukrajině do nové fáze, ve které dodávky těžkých zbraní ze Západu krok za krokem mění situaci na bojišti. 

„Už dodání raketometů HIMARS s nižším doletem 70 až 80 kilometrů zásadně změnilo situaci na frontě, protože Rusové museli svoje velitelské štáby a muniční sklady a sklady pohonných hmot stáhnout mnohem dál od fronty, což jim prodloužilo logistické cesty a takový ten ohnivý val, bezduché drcení a orání dělostřelbou, kdy ničili všechno před sebou. To už v posledních dnech nevidíme, protože nemají dostatek munice na frontě,“ vysvětluje analytik.

Vyklidit Krym

Nyní podle něj oplývá ukrajinská armáda zbraněmi schopnými zasáhnout cíl až dvě stě kilometrů od fronty. Podle Votápka tak nebudou mít okupanti bezpečné útočiště na celém ukrajinském území a budou muset svá velitelství a sklady stáhnout za hranice, na území Ruské federace. 

Podle Votápka je potřeba brát vážně prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle kterého válka na Ukrajině musí skončit osvobozením Krymu. 

„Vzhledem k tomu, že na Ukrajině je demokratická vláda, která potřebuje legitimitu v očích svého obyvatelstva, tak si neumím představit, že by prezident Zelenskyj svým voličům předložil nějaké mírové uspořádání s Kremlem, které by nezaručovalo minimálně návrat k hranicím z roku 2014,“ předpokládá analytik.

Pokud Západ udrží svou jednotu a podporu Ukrajině alespoň v té míře, v jaké ji poskytuje nyní, umí si Votápek představit, že Rusové Krym vyklidí. Jiný přijatelný konec války než naprostý neúspěch válečného tažení Vladimira Putina si představit neumí. 

Demokratizace Ruska je možná

„Pokud by válka skončila byť nějakým relativním Putinovým úspěchem, mohlo by se stát, že by se udržel u moci a jeho fašistická diktatura by pokračovala,“ myslí si analytik. V neochvějnou podporu Putinova režimu mezi Rusy však nevěří. „Nevěřím sociologii v podmínkách diktatury,“ říká a zpochybňuje to, že Putinova podpora je tak vysoká, jak udávají statistiky. 

Votápek věří, že se po pádu Putinova režimu může Rusko demokratizovat. „Pracoval jsem v Rusku v devadesátých letech a viděl jsem, že to možné je. Je pravda, že si Rusové sami tuto příležitost vytunelovali. Ruské elity prostě rozkradly celé Rusko a vytvořily vhodnou půdu pro nástup Vladimira Putina,“ říká. 

Evropa se může obejít bez ruského plynu

Pokud by Západ a Evropa ustupovaly od sankcí, byla by to podle něj chyba srovnatelná s přístupem mocností k nacistickému Německu před druhou světovou válkou. Dalším krokem by podle Votápka mělo být zastavení udělování víz ruským občanům, kteří jednoznačně neprohlásí, že jsou proti válce. 

Votápek věří, že se by se Evropa bez ruského plynu obešla, i když by to bylo pro ekonomiku těžké. „Ano, bude to znamenat velké omezení pro domácnosti a zastavení některých průmyslových podniků, ale to je prostě nesrovnatelné s tím, co se děje na Ukrajině a co by se mohlo dít u nás,“ varuje s tím, že pokud by Rusko získalo Ukrajinu, napadlo by další země v Evropě.


Celý rozhovor s Vladimírem Votápkem je k dispozici ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán navrhl jednání s USA, tvrdí Trump. Protesty si vyžádaly přes pět set mrtvých

Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči tamnímu režimu. Uvedl v neděli podle agentur americký prezident Donald Trump. Přípravy na schůzku jsou v procesu. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 544 lidí, píše AP. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti.
04:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají přes pět set obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 544 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 544 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
před 7 hhodinami

Británie vyvine pro Ukrajinu raketu s dlouhým doletem

Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to v neděli britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
před 9 hhodinami

Čína přitvrzuje vůči Japonsku, opatření se dotkla i turismu

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.
před 9 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 10 hhodinami

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu. Předtím prý vyzvala k evakuaci

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu na cíle, které jsou dle ní spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Uvedla to místní tisková agentura ANI. Před útokem vyzvala izraelská armáda obyvatele oblasti, aby se evakuovali, podotkla agentura AFP.
před 10 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 14 hhodinami
Načítání...