Pokud Západ vytrvá v podpoře Ukrajiny, umím si představit, že Rusko vyklidí Krym, říká analytik Votápek

Nahrávám video
Interview ČT24 s analytikem Vladimírem Votápkem
Zdroj: ČT24

Nové zbraňové systémy mohou změnit rozložení sil na ukrajinském bojišti a je možné, že se Rusové budou muset stáhnout za hranice Ruské federace i z okupovaného Krymu, řekl v Interview ČT24 analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek.

Podle Votápka, který dříve působil také jako generální konzul v Rusku, přechází konflikt na Ukrajině do nové fáze, ve které dodávky těžkých zbraní ze Západu krok za krokem mění situaci na bojišti. 

„Už dodání raketometů HIMARS s nižším doletem 70 až 80 kilometrů zásadně změnilo situaci na frontě, protože Rusové museli svoje velitelské štáby a muniční sklady a sklady pohonných hmot stáhnout mnohem dál od fronty, což jim prodloužilo logistické cesty a takový ten ohnivý val, bezduché drcení a orání dělostřelbou, kdy ničili všechno před sebou. To už v posledních dnech nevidíme, protože nemají dostatek munice na frontě,“ vysvětluje analytik.

Vyklidit Krym

Nyní podle něj oplývá ukrajinská armáda zbraněmi schopnými zasáhnout cíl až dvě stě kilometrů od fronty. Podle Votápka tak nebudou mít okupanti bezpečné útočiště na celém ukrajinském území a budou muset svá velitelství a sklady stáhnout za hranice, na území Ruské federace. 

Podle Votápka je potřeba brát vážně prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle kterého válka na Ukrajině musí skončit osvobozením Krymu. 

„Vzhledem k tomu, že na Ukrajině je demokratická vláda, která potřebuje legitimitu v očích svého obyvatelstva, tak si neumím představit, že by prezident Zelenskyj svým voličům předložil nějaké mírové uspořádání s Kremlem, které by nezaručovalo minimálně návrat k hranicím z roku 2014,“ předpokládá analytik.

Pokud Západ udrží svou jednotu a podporu Ukrajině alespoň v té míře, v jaké ji poskytuje nyní, umí si Votápek představit, že Rusové Krym vyklidí. Jiný přijatelný konec války než naprostý neúspěch válečného tažení Vladimira Putina si představit neumí. 

Demokratizace Ruska je možná

„Pokud by válka skončila byť nějakým relativním Putinovým úspěchem, mohlo by se stát, že by se udržel u moci a jeho fašistická diktatura by pokračovala,“ myslí si analytik. V neochvějnou podporu Putinova režimu mezi Rusy však nevěří. „Nevěřím sociologii v podmínkách diktatury,“ říká a zpochybňuje to, že Putinova podpora je tak vysoká, jak udávají statistiky. 

Votápek věří, že se po pádu Putinova režimu může Rusko demokratizovat. „Pracoval jsem v Rusku v devadesátých letech a viděl jsem, že to možné je. Je pravda, že si Rusové sami tuto příležitost vytunelovali. Ruské elity prostě rozkradly celé Rusko a vytvořily vhodnou půdu pro nástup Vladimira Putina,“ říká. 

Evropa se může obejít bez ruského plynu

Pokud by Západ a Evropa ustupovaly od sankcí, byla by to podle něj chyba srovnatelná s přístupem mocností k nacistickému Německu před druhou světovou válkou. Dalším krokem by podle Votápka mělo být zastavení udělování víz ruským občanům, kteří jednoznačně neprohlásí, že jsou proti válce. 

Votápek věří, že se by se Evropa bez ruského plynu obešla, i když by to bylo pro ekonomiku těžké. „Ano, bude to znamenat velké omezení pro domácnosti a zastavení některých průmyslových podniků, ale to je prostě nesrovnatelné s tím, co se děje na Ukrajině a co by se mohlo dít u nás,“ varuje s tím, že pokud by Rusko získalo Ukrajinu, napadlo by další země v Evropě.


Celý rozhovor s Vladimírem Votápkem je k dispozici ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...