Letiště po Evropě nezvládají. Chybí personál, zbylí pracovníci zase hrozí kvůli přetížení stávkami

6 minut
Horizont ČT24: Chaos v letecké dopravě
Zdroj: ČT24

Chaos zasáhl letiště. V řadě evropských metropolí si cestující stěžují na dlouhé čekací doby, zpoždění a zrušené lety. Za potížemi stojí nedostatek personálu, který se manažerům po covidovém propadu nedaří doplnit. Pracovníci, kteří na pozicích zůstali, zase hrozí kvůli přetížení stávkami. A požadují vyšší platy.

Cestující čekají v hodinových frontách, často si nemají ani kam sednout. Jsou frustrovaní, nestíhají se odbavit. Startující letní sezonu na londýnských letištích, jako je třeba Luton, brzdí chaos. Potíže netrápí zdaleka jen Brity. Upozornění, že nemusí let stihnout, dostávají i cestující v Dublinu. Čekat tu musejí navíc před odletovou halou. Situaci nezvládají ani ve Španělsku nebo Portugalsku.

„Snažíme se postavit na nohy po covidu. Přecházíme z doby, kdy jsme měli pět procent cestujících oproti normálnímu roku, k devadesáti procentům toho, co jsme zaznamenali v roce 2019, což pro nás byl rekordní rok,“ uvádí zástupce letiště v Dublinu Graeme McQueen.

Odborník na leteckou dopravu Petr Kováč prohlásil, že se nyní nacházíme ve fázi rekonvalescence po covidu, zároveň se letecká doprava adaptuje na nové podmínky a na nový byznys model, který covid způsobil. „Je tady větší důraz na turistickou leteckou dopravu, ta byznys část je mnohem méně obsazována, takže i aerolinky se musí proměnit ve svém modelu fungování,“ uvádí. Lidé také nyní mnohem více kupují letenky na poslední chvíli, což je prý další vrstvou problému. 

Nečekaný zájem

Za chaosem stojí podle správ letišť nedostatek pracovní síly u bezpečnostních prohlídek i zavazadel. Kvůli pandemii si pracovníci našli obživu jinde a vracet se už nechtějí. Nabrat nováčky, vyškolit je, a hlavně prověřit trvá dlouho. „Na letiště Barajas se přidá dalších dvě stě pozic pro policii, aby dokázala reagovat na tyto výjimečné letní měsíce,“ prohlásila mluvčí španělské vlády Isabel Rodríguezová. 

Kvůli chybějícímu personálu řada společností lety zrušila. Aerolinky přiznávají, že v době lockdownů nepočítaly s tak rychlým návratem zájmu o cestování. Proškrtání letových řádů teď litují. „Z dnešního pohledu bychom stejný krok znovu nepodnikli. Ale tehdy bylo naše rozhodnutí správné,“ míní vedoucí letového úseku Swiss Oliver Bucher.

Lidé, kteří v odvětví zůstali, si zase stěžují na přetížení a nezaplacené přesčasy. Zaměstnanci největšího pařížského letiště si chtějí stávkou vymoct příplatky, i kvůli inflaci. Stávkou hrozily i odbory na amsterdamském Schipholu. S vedením letiště se nakonec dokázaly dohodnout. Podle Kováče se nepředpokládá vlna krachů aerolinek, maximálně konsolidace a jejich propojování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 5 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...