Europoslanci podpořili návrh zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035

Evropský parlament (EP) ve středu schválil návrh, který by měl od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. Opatření se netýká ojetých vozů a bude ještě předmětem dalšího unijního vyjednávání. Europoslanci také jednali o zpoplatnění emisí z vytápění budov a dopravy, které je jednou z klíčových součástí klimatického balíčku navrženého loni Evropskou komisí (EK). Shodu ale v této otázce nenalezli.

Ve středu schválený návrh počítá s tím, že od roku 2035 by skončil prodej nových osobních a lehkých užitkových aut se spalovacími motory. Opatření se má týká jen nových vozů, lidé by nadále měli mít možnost používat starší vozidla se spalovacími motory i si taková auta na trhu s ojetinami dál kupovat.

Zákonodárci hlasovali zatím jen o pozici parlamentu k návrhu Komise. Následovat bude posléze jednání zástupců EP a EK se zástupci Rady EU, tedy členských zemí, takzvaný trialog. Výsledný kompromis bude znovu potvrzovat parlament i Rada.

Podle zprávy, o níž hlasovali europoslanci, je na světě nyní víc než miliarda vozidel na fosilní paliva, která produkují přes třicet procent světových emisí CO2.

Přísnější normy pro emise CO2 mají přimět automobilky, aby přestaly vyrábět auta se spalovacími motory a zaměřily se na elektromobily. Opatření je součástí klimatického balíčku, jehož cílem je výrazně snížit emise skleníkových plynů do roku 2030, aby do roku 2050 Unie dosáhla uhlíkové neutrality.

Reakce poslanců jsou smíšené

Opatření podle některých názorůsekundárně ovlivní trh s ojetinami. „Jejich ceny pravděpodobně půjdou nahoru, protože na trhu bude panovat minimálně po přechodnou dobu nejistota. Ceny budou zvedat také nové vozy (de facto jen elektromobily), které budou drahé úměrně tomu, jak drahé budou jejich baterie,“ myslí si europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Zklamání vyjádřila europoslankyně Martina Dlabajová (za ANO), která hlasování označila za „ránu českému automobilovému průmyslu“. „Počítejme s tím, že to způsobí pořádný průvan v peněženkách spotřebitelů. Budu i proto doufat, že členské státy v následných jednáních najdou kompromisní řešení, které zmírní dopady na firmy a zlepší výhledy lidí na koupi nových vozů,“ uvedla Dlabajová.

Nizozemský europoslanec a zpravodaj zprávy EP k tomuto legislativnímu návrhu Jan Huitema schválení přivítal. „S těmito standardy vytváříme přehledné prostředí pro automobilový průmysl a můžeme stimulovat inovace a investice pro výrobce automobilů,“ tvrdí. „Kromě toho nákup a jízda bezemisních vozů pro spotřebitele zlevní,“ dodal.

Emise z vytápění

Europoslanci hlasovali také o zpoplatnění emisí z vytápění budov a dopravy. Konkrétně jednali o upraveném návrhu prosazovaném nejsilnější středopravou frakcí evropských lidovců, kteří chtěli mírnější pravidla, než navrhla Komise.

Zastánci zvolnění tempa přechodu k čistému hospodářství argumentovali především tím, že loni předložený plán Bruselu ještě nepočítal s dopady ruské invaze na Ukrajinu či dlouho nevídané inflace.

Návrhy, které mají EU nasměrovat ke splnění emisních cílů pro rok 2030, budou znovu projednávat parlamentní výbory. EP by o jejich konečné podobě měl jednat se členskými státy za českého předsednictví ve druhé polovině roku.

Změny emisních povolenek v letectví prošly

Socialisté, zelení a menší parlamentní frakce ovšem trvaly na přísnějších závazcích a úspěšně hlasovaly proti lidoveckému návrhu. Ten podpořilo pouze 265 z 639 hlasujících poslanců. Reformu emisního trhu tak budou zákonodárci znovu projednávat ve výboru pro životní prostředí.

S ní jsou propojeny i návrhy na vytvoření fondu, který má zvláště ohroženým domácnostem kompenzovat očekávané zdražení tepla, či na zavedení poplatku za dovoz neekologicky vyráběných produktů do EU. Hlasování o obou těchto normách proto poslanci rovnou odložili. Schválili naproti tomu změny systému obchodování s emisními povolenkami v letecké dopravě.

Ve druhém podvečerním bloku je čeká mimo jiné hlasování o tom, zda od roku 2035 zcela zakázat výrobu aut se spalovacími motory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny.
20:53Aktualizovánopřed 1 mminutou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 4 hhodinami
Načítání...