Do Kazachstánu z Ruska přichází první západní firmy včetně jedné české, tvrdí tamní diplomat

9 minut
Studio ČT24: Pohled Kazachstánu na ruskou invazi na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Kazachstán se po ruské invazi na Ukrajinu dostal do složité situace. Rusko je pro něj klíčovým strategickým partnerem, nechce ale narušit ani dobré vztahy s Kyjevem. Vojensky Kazaši Moskvu podpořit neplánují, řekl zástupce kazachstánského ministra zahraničních věcí Roman Vasilenko v rozhovoru pro ČT, který vedla redaktorka Dominika Vřešťálová. Hovořil i o dodávkách ropy do Evropy a politických reformách, které země plánuje.

Jaké slovo používá kazašská státní moc, když mluví o tom, co se děje na Ukrajině? Slovo válka? Speciální operace? Nebo tomu říkáte nějak jinak?

Pro nás je to, co se děje na Ukrajině, velká tragédie. Říkáme, že je to konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. A dotýká se i nás, protože v Kazachstánu žije tři a půl milionu lidí s ruskou národností. Dalších tři sta tisíc občanů Kazachstánu má ukrajinskou národnost. Rusko i Ukrajina jsou pro nás velmi blízké, bratrské země.

Proto Kazachstán už od prvního dne konfliktu prosazuje, aby se co možná nejrychleji vyřešil mírovou cestou. Náš prezident si telefonoval s prezidentem Putinem i s prezidentem Zelenským. Navrhl jim, že Kazachstán nabídne své služby jako zprostředkovatel, pokud takové služby budou zapotřebí. Ale zatím se na nás s takovou prosbou neobrátili.

Váš postroj ke konfliktu je složitý. Kazachstán na jednu stranu nepřiznal nezávislost útvarů v Doněcku a Luhansku, ale na druhou stranu jste nehlasovali ani za rezoluce, které žádaly odchod ruských vojsk z Ukrajiny. Proč přesně?

Ze stejného důvodu, o kterém jsem mluvil už v odpovědi na vaši první otázku. Chceme si uchovat takové postavení, aby se na nás mohla obrátit jak ruská, tak ukrajinská strana. Nechceme bořit mosty ani s Ruskem, ani s Ukrajinou. Děláme to tak, i protože se řídíme svými národními zájmy.

Vojenská pomoc Rusku není na stole

Vaše země se snaží uchovat přátelské vztahy s Ukrajinou i s Ruskem. Ale vaše země je také členem obranného paktu Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti. Vím, že tato otázka teď může být naprosto teoretická, ale jste připraveni Rusku poskytnout vojenskou pomoc i na Ukrajině?

Touto otázkou se nezabýváme a není na pořadu dne, protože Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti je obrannou aliancí. A podle její ústavy není přípustné nasadit ozbrojené síly jinde než přímo na území členských států.

Nejednáte ani o tom, že byste Rusku poskytli zbraně?

Ne, nezvažujeme ani to. Žádné takové žádosti jsme nedostali, a proto se jimi nezabýváme.

V současné době se přerušují obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem. Je podle vašeho názoru pravděpodobné, že některé ruské zboží bude nahrazené zbožím z Kazachstánu?

Evropské instituce už berou v úvahu, že bude nutné rozlišovat mezi ruskou a kazašskou ropou, která proudí do Evropy. Je třeba říct, že v Kazachstánu se získává zhruba pětaosmdesát milionů tun ropy za jeden rok. A celých šedesát milionů tun ropy míří do Evropské unie. Přepravují se hlavně přes ropovody, které leží na území Ruska. Právě teď se proto pracuje na tom, aby na Kazachstán a ropu vytěženou na jeho území nedopadly protiruské sankce.

Pokud budeme mluvit o tom, jaké zboží může Kazachstán dodat do EU, tak se jedná především o ropu, plyn, kovy a obilí. Aktuálně vážně pracujeme na rozvoji takzvaného Středního koridoru. Po něm se bude dopravovat zboží z Gruzie, Kazachstánu, Střední Asie i Číny. Přes Kaspické moře, Ázerbájdžán, Gruzii a Turecko bude putovat do států Evropské unie.

Do Kazachstánu možná přesídlí česká firma

Začalo už něco jako odliv západních firem z Ruska do Kazachstánu?

V současnosti vede Kazachstán určitá jednání s pěti nebo deseti takovými firmami různých velikostí, které se zajímají o přesun své výroby do Kazachstánu. Jsou to i evropské firmy. Je mezi nimi i česká firma.

Ve kterém odvětví podniká ta česká firma?

V automobilovém průmyslu.

Řeknete nám její jméno?

Raději zatím ne.

Reforma kazašského režimu

Kazachstán se teď připravuje na referendum o politických reformách. Co přinesou občanům?

Jde o to, že Kazachstán v prosinci minulého roku s velkou hrdostí oslavil třicet let své nezávislosti. A jen týden nebo dva týdny potom naše země zažila ohromný šok, protože začaly hromadné protesty, které provázely nepokoje. V reakci na tyto otřesy oznámil prezident Kasym-Žomart Tokajev, že začneme vytvářet nový Kazachstán. To znamená, že budeme reformovat náš politický i ekonomický systém.

Prezident Tokajev navrhl, aby se náš politický systém změnil ze superprezidentského na prezidentský se silným parlamentem. Prezident by se v době svého mandátu také vzdal členství v politických stranách. A členové jeho rodiny by nesměli zastávat vysoce postavené funkce. Vznikl by ústavní soud, na který by se mohli obracet všichni občané, pokud by podle jejich názoru někdo porušil jejich práva zaručená ústavou. V ústavě by se také upevnil zákaz trestu smrti.

Dále by se přijal nový zákon o generální prokuratuře. Ta by díky němu získala pravomoc vyšetřovat takové zločiny, jako je třeba mučení. Prezident nařídil, abychom udělali všechno pro to, abychom vykořenili tyto barbarské praktiky, které bohužel měly své místo u našich ochránců zákona. Používaly se „nepovolené metody vyšetřování“ – jak se jim opatrně říkalo. Prezident je nazval pravým jménem a řekl, že jde o mučení. A po těch lednových událostech se u nás kvůli mučení vede tři sta trestních řízení.

Doufáte také v to, že tímto způsobem zlepšíte své vztahy třeba se západními zeměmi, s Evropskou unií?

Děláme to pro sebe, pro svou vlastní zemi. Abychom měli odolný politický systém a ekonomiku, a aby se naše hospodářství rychle rozvíjelo. Prezident řekl a já také říkám, že se tímto způsobem nesnažíme zalíbit někomu na Západě nebo jinde.

Děláme to, protože chápeme, že právě toto je cesta, jak zabezpečit stabilitu politického systému, který už nebude záviset jen na jednom člověku. A také že je to cesta, jak zabezpečit ekonomickou stabilitu. Je očividné, že v zemi, kde je větší konkurence, vítězí ti nejsilnější a celý systém se pak lépe rozvíjí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrský prozatímní prezident Šará jmenoval členy nové přechodné vlády

Syrský prozatímní prezident Ahmad Šará v sobotu večer jmenoval členy nové přechodné vlády, píší světové agentury. Bude mezi nimi i jedna žena, která patřila k odpůrkyním předchozího režimu Bašára Asada. Vytvoření kabinetu je klíčovým milníkem v procesu přechodu po desetiletí trvající vládě rodiny Asadů. Země se také snaží zlepšit vztahy se Západem, připomíná agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
před 5 hhodinami

České firmy s neklidem sledují přízrak obchodní války mezi USA a Unií

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií je rizikem pro celé české hospodářství. Oznámená americká cla ve výši 25 procent na vozy a autodíly ho podle profesních organizací mohou zpomalit.
před 7 hhodinami

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2,3 tisíce zraněných. Vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain už v pátek připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat. Agentura AP v sobotu napsala, že hlavní opoziční hnutí v zemi vyhlásilo částečné příměří s vojenskou juntou, aby tak usnadnilo přístup k humanitární pomoci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V římské bazilice svatého Petra se konala mše v češtině

V nejslavnějším katolickém chrámu na světě, bazilice svatého Petra, se uskutečnila mše v češtině. Šlo o vrchol Národní pouti v Římě. Zúčastnilo se jí více než dva tisíce lidí. A dočkali se i náhrady za neuskutečněnou audienci u papeže Františka. Pontifik, který se zotavuje po pobytu v nemocnici, jim adresoval osobní poselství. „Ze srdce žehnám vám i vašemu národu a prosím, modlete se za mě,“ napsal v něm.
před 7 hhodinami

Z jejich domovů jsou sutiny. ČT natáčela v palestinském uprchlickém táboře

Izraelská armáda dál útočí na infrastrukturu Hamásu a jeho bojovníky v Pásmu Gazy. Organizace Lékaři bez hranic upozorňuje na zhoršenou humanitární situaci Palestinců vysídlených rozsáhlou izraelskou operací na severu okupovaného Západního břehu. O situaci palestinských uprchlických táborů v Dženínu nebo Tulkarmu informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.
před 7 hhodinami

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 13 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 14 hhodinami
Načítání...