Kazachstán se po ruské invazi na Ukrajinu dostal do složité situace. Rusko je pro něj klíčovým strategickým partnerem, nechce ale narušit ani dobré vztahy s Kyjevem. Vojensky Kazaši Moskvu podpořit neplánují, řekl zástupce kazachstánského ministra zahraničních věcí Roman Vasilenko v rozhovoru pro ČT, který vedla redaktorka Dominika Vřešťálová. Hovořil i o dodávkách ropy do Evropy a politických reformách, které země plánuje.
Do Kazachstánu z Ruska přichází první západní firmy včetně jedné české, tvrdí tamní diplomat
Studio ČT24: Pohled Kazachstánu na ruskou invazi na Ukrajinu (zdroj: ČT24)
Jaké slovo používá kazašská státní moc, když mluví o tom, co se děje na Ukrajině? Slovo válka? Speciální operace? Nebo tomu říkáte nějak jinak?
Pro nás je to, co se děje na Ukrajině, velká tragédie. Říkáme, že je to konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. A dotýká se i nás, protože v Kazachstánu žije tři a půl milionu lidí s ruskou národností. Dalších tři sta tisíc občanů Kazachstánu má ukrajinskou národnost. Rusko i Ukrajina jsou pro nás velmi blízké, bratrské země.
Proto Kazachstán už od prvního dne konfliktu prosazuje, aby se co možná nejrychleji vyřešil mírovou cestou. Náš prezident si telefonoval s prezidentem Putinem i s prezidentem Zelenským. Navrhl jim, že Kazachstán nabídne své služby jako zprostředkovatel, pokud takové služby budou zapotřebí. Ale zatím se na nás s takovou prosbou neobrátili.
Váš postroj ke konfliktu je složitý. Kazachstán na jednu stranu nepřiznal nezávislost útvarů v Doněcku a Luhansku, ale na druhou stranu jste nehlasovali ani za rezoluce, které žádaly odchod ruských vojsk z Ukrajiny. Proč přesně?
Ze stejného důvodu, o kterém jsem mluvil už v odpovědi na vaši první otázku. Chceme si uchovat takové postavení, aby se na nás mohla obrátit jak ruská, tak ukrajinská strana. Nechceme bořit mosty ani s Ruskem, ani s Ukrajinou. Děláme to tak, i protože se řídíme svými národními zájmy.
Vojenská pomoc Rusku není na stole
Vaše země se snaží uchovat přátelské vztahy s Ukrajinou i s Ruskem. Ale vaše země je také členem obranného paktu Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti. Vím, že tato otázka teď může být naprosto teoretická, ale jste připraveni Rusku poskytnout vojenskou pomoc i na Ukrajině?
Touto otázkou se nezabýváme a není na pořadu dne, protože Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti je obrannou aliancí. A podle její ústavy není přípustné nasadit ozbrojené síly jinde než přímo na území členských států.
Nejednáte ani o tom, že byste Rusku poskytli zbraně?
Ne, nezvažujeme ani to. Žádné takové žádosti jsme nedostali, a proto se jimi nezabýváme.
V současné době se přerušují obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem. Je podle vašeho názoru pravděpodobné, že některé ruské zboží bude nahrazené zbožím z Kazachstánu?
Evropské instituce už berou v úvahu, že bude nutné rozlišovat mezi ruskou a kazašskou ropou, která proudí do Evropy. Je třeba říct, že v Kazachstánu se získává zhruba pětaosmdesát milionů tun ropy za jeden rok. A celých šedesát milionů tun ropy míří do Evropské unie. Přepravují se hlavně přes ropovody, které leží na území Ruska. Právě teď se proto pracuje na tom, aby na Kazachstán a ropu vytěženou na jeho území nedopadly protiruské sankce.
Pokud budeme mluvit o tom, jaké zboží může Kazachstán dodat do EU, tak se jedná především o ropu, plyn, kovy a obilí. Aktuálně vážně pracujeme na rozvoji takzvaného Středního koridoru. Po něm se bude dopravovat zboží z Gruzie, Kazachstánu, Střední Asie i Číny. Přes Kaspické moře, Ázerbájdžán, Gruzii a Turecko bude putovat do států Evropské unie.
Do Kazachstánu možná přesídlí česká firma
Začalo už něco jako odliv západních firem z Ruska do Kazachstánu?
V současnosti vede Kazachstán určitá jednání s pěti nebo deseti takovými firmami různých velikostí, které se zajímají o přesun své výroby do Kazachstánu. Jsou to i evropské firmy. Je mezi nimi i česká firma.
Ve kterém odvětví podniká ta česká firma?
V automobilovém průmyslu.
Řeknete nám její jméno?
Raději zatím ne.
Reforma kazašského režimu
Kazachstán se teď připravuje na referendum o politických reformách. Co přinesou občanům?
Jde o to, že Kazachstán v prosinci minulého roku s velkou hrdostí oslavil třicet let své nezávislosti. A jen týden nebo dva týdny potom naše země zažila ohromný šok, protože začaly hromadné protesty, které provázely nepokoje. V reakci na tyto otřesy oznámil prezident Kasym-Žomart Tokajev, že začneme vytvářet nový Kazachstán. To znamená, že budeme reformovat náš politický i ekonomický systém.
Prezident Tokajev navrhl, aby se náš politický systém změnil ze superprezidentského na prezidentský se silným parlamentem. Prezident by se v době svého mandátu také vzdal členství v politických stranách. A členové jeho rodiny by nesměli zastávat vysoce postavené funkce. Vznikl by ústavní soud, na který by se mohli obracet všichni občané, pokud by podle jejich názoru někdo porušil jejich práva zaručená ústavou. V ústavě by se také upevnil zákaz trestu smrti.
Dále by se přijal nový zákon o generální prokuratuře. Ta by díky němu získala pravomoc vyšetřovat takové zločiny, jako je třeba mučení. Prezident nařídil, abychom udělali všechno pro to, abychom vykořenili tyto barbarské praktiky, které bohužel měly své místo u našich ochránců zákona. Používaly se „nepovolené metody vyšetřování“ – jak se jim opatrně říkalo. Prezident je nazval pravým jménem a řekl, že jde o mučení. A po těch lednových událostech se u nás kvůli mučení vede tři sta trestních řízení.
Doufáte také v to, že tímto způsobem zlepšíte své vztahy třeba se západními zeměmi, s Evropskou unií?
Děláme to pro sebe, pro svou vlastní zemi. Abychom měli odolný politický systém a ekonomiku, a aby se naše hospodářství rychle rozvíjelo. Prezident řekl a já také říkám, že se tímto způsobem nesnažíme zalíbit někomu na Západě nebo jinde.
Děláme to, protože chápeme, že právě toto je cesta, jak zabezpečit stabilitu politického systému, který už nebude záviset jen na jednom člověku. A také že je to cesta, jak zabezpečit ekonomickou stabilitu. Je očividné, že v zemi, kde je větší konkurence, vítězí ti nejsilnější a celý systém se pak lépe rozvíjí.