Biden podepsal obranný rozpočet. Na Evropskou obrannou iniciativu půjdou čtyři miliardy

Americký prezident Joe Biden podepsal každoroční zákon o fungování ozbrojených sil. Na vojenské výdaje v aktuálním fiskálním roce vyčleňuje přibližně 770 miliard dolarů (sedmnáct bilionů korun). Do Pobaltí či na Ukrajinu je určena půlmiliarda dolarů, další čtyři míří do Evropské obranné iniciativy. Opatření také počítá s vytvořením komise na zhodnocení války v Afghánistánu nebo s reformou vyšetřování sexuálního násilí v armádě.

Výdaje na obranu jsou zhruba o třicet miliard dolarů vyšší než v předchozím vydání zákona označovaného zkratkou NDAA (National Defense Authorization Act). Publicistický web Vox tvrdí, že při zohlednění inflace byl rozpočet větší pouze v roce 2011, kdy počet amerických vojáků v Iráku a Afghánistánu dosáhl maxima.

Nový obranný plán s přibližně pětiprocentním navýšením výdajů označuje agentura Reuters za kompromis vzešlý z intenzivních vyjednávání mezi demokraty a republikány v obou komorách Kongresu. Finální verze opatření tento měsíc prošla Sněmovnou reprezentantů i Senátem se silnou podporou obou politických stran.

Rozpočet zahrnuje například navýšení platů o 2,7 procenta pro vojáky a civilní pracovníky amerického ministerstva obrany. Počítá také s nákupem nových letounů a lodí.

NDAA vyčleňuje tři sta milionů dolarů na program podporující ozbrojené síly na Ukrajině. Čtyři miliardy půjdou na „Evropskou obrannou iniciativu“, sto padesát milionů pro bezpečnostní spolupráci v Pobaltí.

NDAA slibuje reformu vyšetřování sexuálního násilí

Kromě finančního rámce vojenských operací se NDAA dotýká obranné politiky USA či personálních záležitostí Pentagonu. Letošní vydání například obsahuje reformu vyšetřování sexuálního obtěžování a násilí v armádě, včetně zřízení pozice zvláštního prokurátora mimo vojenskou hierarchii.

Zákon dále počítá se vznikem „víceleté, nezávislé komise pro válku v Afghánistánu“. Úkolem šestnáctičlenného orgánu bude zhodnotit americkou bojovou misi i způsob jejího ukončení. USA svou vojenskou přítomnost v Afghánistánu završily letos v létě. V zemi následně rychle vrátilo k moci radikální islámské hnutí Taliban.

Zákon je třeba schválit každý rok. Za posledních šedesát let se nestalo, že by se v této věci Kongres nedokázal dohodnout. Rozpočet je proto ostře sledován různými zájmovými skupinami. Občas se totiž objevují snahy připojit k němu návrhy nesouvisející s jeho hlavním účelem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...