Francie zadržela loď britských rybářů. Londýn slibuje odvetu

Francie zadržela britskou rybářskou loď, která podle místní vlády lovila u ústí řeky Seiny bez patřičného povolení. Londýn slíbil odvetu, hovořil o porušení mezinárodního práva a oznámil, že si chce předvolat francouzskou velvyslankyni. Média incident spojují s eskalujícím sporem o právo na rybolov v britských vodách v návaznosti na brexit. Paříž vyhrožuje sankcemi za to, že prý nedostala dostatečný počet licencí.

Zadržená britská loď skončila v přístavu Le Havre, kde mohou úřady zkonfiskovat úlovek a plavidlo zadržovat do uhrazení poplatku, píše BBC. Francouzská státní tajemnice pro námořní otázky Annick Girardinová sdělila, že hlídka v zálivu u ústí Seiny narazila ještě na jedno britské plavidlo, jehož posádka dostala slovní varování. Posádky obou lodí zároveň podle vládního prohlášení dostaly pokuty.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová označila incident za zklamání a konstatovala, že její země splnila požadavky z obchodní dohody s EU. Britský ministr životního prostředí George Eustice dodal, že loď zadržovaná v přístavu Le Havre byla na seznamu předloženém Unii a dostala patřičné povolení. To ale bylo následně odebráno, přičemž podle něj není jasné proč.

Francouzská vláda zásah prezentovala jako výsledek „zpřísňování kontrol“ v Lamanšském průlivu v souvislosti s „rozhovory o licencích se Spojeným královstvím a Evropskou komisí“. „Posilujeme kontroly,“ řekla v rozhlasovém rozhovoru Girardinová.

Spory o dokumentaci

Francie je podle agentury Reuters rozzuřená postupem jednání o přístupu do britských vod po odchodu Británie z Evropské unie. Dvě strany se tehdy dohodly, že evropští rybáři mohou nadále lovit v britských teritoriálních vodách, pokud prokážou, že v nich lovili i před brexitem.

Podle Paříže má ale Londýn příliš vysoké požadavky na dokumentaci a velkou část žádostí francouzských rybářů zamítá. Britové tvrdí, že vyhověli 98 procentům žádostí, podle francouzské vlády ale chybí asi polovina licencí, na které mají francouzské posádky nárok.

„To není dost a je to nepřijatelné,“ zdůraznil ve čtvrtek státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune. „Takže teď musíme mluvit jazykem síly, neboť se zdá, že to je jediné, čemu britská vláda rozumí,“ dodal.

Británie slibuje odvetu

Vyjádření navazuje na představení sankcí, které Paříž slíbila zavést od 2. listopadu, pakliže jednání nepokročí. Na seznamu jsou přísnější kontroly britského zboží přicházejícího do Francie nebo uzavření francouzských přístavů pro britské rybářské lodě.

Britská vláda slibuje odvetná opatření. Plánované sankce se podle ní „nezdají být kompatibilní“ s dohodou o brexitu „a širším mezinárodním právem, a pokud budou uskutečněny, bude následovat náležitá a přiměřená odpověď“.

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová ve čtvrtek večer na Twitteru napsala, že se rozhodla předvolat francouzskou velvyslankyni v Británii. Catherine Colonnaová musí podle ministryně „vysvětlit nepřiměřené a zklamání vyvolávající výhrůžky vůči Británii a Normanským ostrovům“.

Předvolání velvyslankyně potvrdila také mluvčí britské vlády, která v tiskové zprávě uvedla, že kabinet „lituje, že francouzská vláda v této záležitosti soustavně používá konfrontační mluvu, což rozhodně neusnadňuje hledání řešení“.

BBC připomíná, že rybolov tvoří jen velmi malou část ekonomik na obou stranách Lamanšského průlivu, téma ale má značnou politickou váhu. „Obnovení kontroly“ nad britskými vodami bylo jedním z pilířů kampaně za odchodu z EU a regulace rybolovu se pak stala problematickým bodem vyjednávání o pobrexitovém partnerství.

Nakonec se Londýn s Unií dohodl, že unijní posádky budou moci v nejbližších letech dál lovit v britských vodách. Po roce 2026 se Británii otevře možnost vykázat ze svých vod lodě z EU, čímž by se ovšem vystavila riziku nových bariér ze strany Unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránský ministr bezpečnosti je po smrti, Izrael hlásí oběti

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Ve Švýcarsku spadla kabina lanovky, jeden člověk zemřel

Po pádu lanovkové kabiny v lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku zahynul jeden člověk, prohlásil šéf místní kriminální policie Senad Sakic. Později policie upřesnila, že obětí je 61letá žena z regionu. V kabině byla sama. Cestující z ostatních kabin lanovky museli podle Sakice záchranáři evakuovat. Podle agentury DPA se neštěstí stalo v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů, což ztížilo přístup záchranářů a policie.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 2 hhodinami

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoÍrán vrací údery Izraeli, chudší arabské periferie řeší nedostatek krytů

První část odvety slíbené Íránem za zabití dvou nejvýš postavených představitelů už na Izrael dopadla. Při útocích koordinovaných s libanonským Hizballáhem zahynul manželský pár seniorů v Tel Avivu. Jinde ztrátám, kromě materiálních, zabránila protivzdušná obrana. Ne všude je ale pravidelně rozmístěná. Obyvatelé chudších arabských periferií si pak stěžují na nedostatek protiraketových krytů. Jejich rozložení je nerovnoměrné. Například pro desetitisícové město Džaldžulja na okraji aglomerace Tel Avivu nabízí speciální aplikace pouhé dva veřejné kryty, z toho jeden v suterénu mešity. Jeden z důvodů je ekonomický.
před 3 hhodinami

Představitelé Pákistánu a Afghánistánu oznámili dočasné příměří

Pákistánský ministr informací Attáulláh Tarár ve středu oznámil, že Pákistán kvůli muslimskému svátku íd al-fitr a s ohledem na prosbu Turecka a Saúdské Arábie pozastaví vojenské údery na cíle v Afghánistánu. Dočasný klid zbraní začne podle Tarára platit od středeční půlnoci a potrvá do půlnoci na 24. března. Příměří potvrdil později také mluvčí vlády afghánského Talibanu Zabiulláh Mudžáhid.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSpolupráci s výrobcem letounů F-35 uzavřela poslední z jedenácti českých firem

Dohodu o průmyslové spolupráci na pořízení 24 amerických letounů páté generace F-35 pro českou armádu podepsal ve středu s firmou Lockheed Martin poslední z jedenácti českých subjektů, společnost Ray Service. Její vedení to považuje za „skok kupředu", znamená to pro ni investice do nových kapacit. Další firma, PBS Group, se na vylepšení stíhačky podílí už druhým rokem. Na začátku přitom bylo její důsledné prověření výrobcem. O nákupu stíhaček rozhodla před třemi lety minulá vláda, výcvik prvních českých pilotů má začít v roce 2029. Plná bojeschopnost je nyní plánována na rok 2035. Pořízení letounů a úpravy infrastruktury mají vyjít na 150 miliard korun.
před 4 hhodinami

Slovenská vláda nařídila omezit prodej nafty

Slovenská vláda ve středu nařídila na třicet dnů omezit prodej nafty a zakázala vývoz tohoto paliva do zahraničí. Rozhodla rovněž, že řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou budou platit za naftu zvláštní cenu stanovenou jako průměr ceny tohoto paliva v Česku, Rakousku a v Polsku, kde je nafta nyní dražší než na Slovensku. Opatření začne platit po zveřejnění vládního nařízení ve sbírce zákonů. Podle premiéra Roberta Fica (Smer) se tak stane ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...