Francie zadržela loď britských rybářů. Londýn slibuje odvetu

Francie zadržela britskou rybářskou loď, která podle místní vlády lovila u ústí řeky Seiny bez patřičného povolení. Londýn slíbil odvetu, hovořil o porušení mezinárodního práva a oznámil, že si chce předvolat francouzskou velvyslankyni. Média incident spojují s eskalujícím sporem o právo na rybolov v britských vodách v návaznosti na brexit. Paříž vyhrožuje sankcemi za to, že prý nedostala dostatečný počet licencí.

Zadržená britská loď skončila v přístavu Le Havre, kde mohou úřady zkonfiskovat úlovek a plavidlo zadržovat do uhrazení poplatku, píše BBC. Francouzská státní tajemnice pro námořní otázky Annick Girardinová sdělila, že hlídka v zálivu u ústí Seiny narazila ještě na jedno britské plavidlo, jehož posádka dostala slovní varování. Posádky obou lodí zároveň podle vládního prohlášení dostaly pokuty.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová označila incident za zklamání a konstatovala, že její země splnila požadavky z obchodní dohody s EU. Britský ministr životního prostředí George Eustice dodal, že loď zadržovaná v přístavu Le Havre byla na seznamu předloženém Unii a dostala patřičné povolení. To ale bylo následně odebráno, přičemž podle něj není jasné proč.

Francouzská vláda zásah prezentovala jako výsledek „zpřísňování kontrol“ v Lamanšském průlivu v souvislosti s „rozhovory o licencích se Spojeným královstvím a Evropskou komisí“. „Posilujeme kontroly,“ řekla v rozhlasovém rozhovoru Girardinová.

Spory o dokumentaci

Francie je podle agentury Reuters rozzuřená postupem jednání o přístupu do britských vod po odchodu Británie z Evropské unie. Dvě strany se tehdy dohodly, že evropští rybáři mohou nadále lovit v britských teritoriálních vodách, pokud prokážou, že v nich lovili i před brexitem.

Podle Paříže má ale Londýn příliš vysoké požadavky na dokumentaci a velkou část žádostí francouzských rybářů zamítá. Britové tvrdí, že vyhověli 98 procentům žádostí, podle francouzské vlády ale chybí asi polovina licencí, na které mají francouzské posádky nárok.

„To není dost a je to nepřijatelné,“ zdůraznil ve čtvrtek státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune. „Takže teď musíme mluvit jazykem síly, neboť se zdá, že to je jediné, čemu britská vláda rozumí,“ dodal.

Británie slibuje odvetu

Vyjádření navazuje na představení sankcí, které Paříž slíbila zavést od 2. listopadu, pakliže jednání nepokročí. Na seznamu jsou přísnější kontroly britského zboží přicházejícího do Francie nebo uzavření francouzských přístavů pro britské rybářské lodě.

Britská vláda slibuje odvetná opatření. Plánované sankce se podle ní „nezdají být kompatibilní“ s dohodou o brexitu „a širším mezinárodním právem, a pokud budou uskutečněny, bude následovat náležitá a přiměřená odpověď“.

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová ve čtvrtek večer na Twitteru napsala, že se rozhodla předvolat francouzskou velvyslankyni v Británii. Catherine Colonnaová musí podle ministryně „vysvětlit nepřiměřené a zklamání vyvolávající výhrůžky vůči Británii a Normanským ostrovům“.

Předvolání velvyslankyně potvrdila také mluvčí britské vlády, která v tiskové zprávě uvedla, že kabinet „lituje, že francouzská vláda v této záležitosti soustavně používá konfrontační mluvu, což rozhodně neusnadňuje hledání řešení“.

BBC připomíná, že rybolov tvoří jen velmi malou část ekonomik na obou stranách Lamanšského průlivu, téma ale má značnou politickou váhu. „Obnovení kontroly“ nad britskými vodami bylo jedním z pilířů kampaně za odchodu z EU a regulace rybolovu se pak stala problematickým bodem vyjednávání o pobrexitovém partnerství.

Nakonec se Londýn s Unií dohodl, že unijní posádky budou moci v nejbližších letech dál lovit v britských vodách. Po roce 2026 se Británii otevře možnost vykázat ze svých vod lodě z EU, čímž by se ovšem vystavila riziku nových bariér ze strany Unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jermak dal dohromady desítky milionů na kauci, píší ukrajinská média

Bývalému šéfovi ukrajinské prezidentské kanceláře Andriji Jermakovi, který je obviněn z praní špinavých peněz, se podařilo shromáždit 140 milionů hřiven (asi 66 milionů korun) na kauci, aby mohl vyjít z vyšetřovací vazby. Bude ale muset odevzdat cestovní doklady a nosit elektronický náramek monitorující jeho pohyb. S odvoláním na vyjádření nejvyššího protikorupčního soudu to oznámila ukrajinská média. Soud vzal minulý týden Jermaka do vyšetřovací vazby.
před 45 mminutami

Ukrajina hlásí mrtvého a desítky zraněných. Rusové zasáhli i čínskou loď

Jednoho mrtvého a kolem čtyřiceti zraněných si vyžádaly další útoky, které ruská armáda podnikla na různých místech na Ukrajině, informují ukrajinské úřady. Jen v Dnipru utrpělo zranění osmnáct lidí, mezi nimi dvouletá dívka a desetiletý chlapec. Další zranění hlásí Oděsa, Záporožská oblast či Chersonská oblast, kde mělo dojít i ke zmíněnému úmrtí. Ruský dron zasáhl rovněž čínskou obchodní loď v Černém moři. Podle Moskvy útočily v noci také ukrajinské drony.
08:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při letecké show v Idahu se srazily dvě stíhačky

Při letecké show na vojenské základně v americkém státě Idaho se ve vzduchu srazily dvě stíhačky. Posádky se bezpečně katapultovaly, píše s odvoláním na organizátory agentura AP. Na místě jsou záchranáři, úřady budou věc vyšetřovat.
před 2 hhodinami

Amnesty International: Počet poprav ve světě byl loni nejvyšší za 44 let

Počet poprav loni vzrostl na nejvyšší úroveň za 44 let. V 17 zemích bylo popraveno nejméně 2707 lidí, přičemž toto číslo nezahrnuje tisíce poprav, které jsou prováděny v Číně, jež zůstává největším vykonavatelem trestu smrti na světě. Oproti roku 2024, kdy bylo popraveno nejméně 1518 lidí, jde o nárůst o 78 procent. V pondělí zveřejněné zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Amnesty International (AmI).
02:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Přibývá ruských turistů v Evropě

Ruských turistů v zemích Evropské unie znovu přibývá, navzdory tomu, že Moskva pokračuje v agresi proti Ukrajině a sankce stále platí. Vydávání schengenských víz ale Brusel zcela nezakázal, pouze pravidla zpřísnil. Loni doklad dostalo 620 tisíc Rusů, to je o desetinu víc než v roce 2024. Mezi jejich nejčastější destinace patří například Pyrenejský poloostrov.
před 4 hhodinami

Kvůli bombě z druhé světové války se evakuovalo ve Pforzheimu třicet tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války ve Pforzheimu v Bádensku-Württembersku na jihozápadě Německa muselo v neděli ráno opustit své byty a domy 27 tisíc až třicet tisíc lidí. Odpoledne byla bomba zneškodněna, obyvatelé se pak mohli vrátit do svých domovů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Moskvu a přilehlý region zasáhl velký ukrajinský dronový útok

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se země stala terčem jednoho z nejmasivnějších ukrajinských útoků od začátku své války proti sousednímu státu. Velký nálet zasáhl Moskvu a Moskevskou oblast, potvrdil ho i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady tvrdí, že několik lidí zemřelo. Ruské telegramové kanály a ukrajinská SBU uvádějí, že zasaženy byly průmyslové podniky s vazbami na armádu. Ukrajinské úřady také informují o ruských úderech a uvádějí zraněné.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Krátí se čas.“ Trump znovu pohrozil Íránu zničením

Americký prezident Donald Trump v neděli na sociální síti opět pohrozil Íránu zničením a vyzval Teherán k rychlému uzavření mírové dohody. Dosavadní vyjednávání o ukončení války, kterou zahájily na konci února USA a Izrael a v níž od 8. dubna platí křehké a časově neomezené příměří, byla neúspěšná a v uplynulém týdnu opět uvázla na mrtvém bodě.
před 13 hhodinami
Načítání...