Británie a Francie vyslaly do Lamanšského průlivu vojenské lodě kvůli rybářům

Velká Británie a Francie vyslaly k ostrovu Jersey v Lamanšském průlivu svá vojenská hlídková plavidla kvůli sporu o práva francouzských rybářů lovit v britských vodách. U přístavu St. Helier na moři protestovaly posádky zhruba šesti desítek francouzských rybářských člunů a britský premiér Boris Johnson se rozhodl povolat námořnictvo kvůli zprávám o tom, že Francouzi plánují důležitý přístav zablokovat. Vojenská plavidla pak vyslala i Paříž. Odpoledne se rybáři vrátili do Francie, načež Londýn svá vojenská plavidla odvolal.

Francouzští rybáři uvedli, že chtějí pouze upozornit na nespravedlnost při rozdělování rybolovných licencí a neplánují blokádu přístavu, kde kotví zásobovací lodě i trajekty. Se zástupci rybářů se setkal ministr ostrova Jersey pro vnější vztahy Ian Gorst, výsledek jednání ale nebyl příliš uspokojivý, uvedla s odkazem na francouzskou stranu agentura Reuters.

Spor o právo rybolovu v britských vodách u ostrova Jersey, jenž leží blízko francouzského pobřeží Normandie a Bretaně, trvá už delší dobu. Rybolov byl i jedním z hlavních bodů sváru mezi evropskými a britskými vyjednavači před přijetím pobrexitové obchodní dohody.

V tomto konkrétním případě jde o podmínky vydávání rybolovných licencí pro francouzské rybáře, kteří tvrdí, že úřady na Jersey bez předchozího varování zavedly pro udělení licencí nové podmínky nad rámec vyjednané dohody.

Vzájemná nevraživost se vyhrotila poté, co Francie tento týden ostrovu Jersey pohrozila odříznutím od elektřiny, pokud se spor o rybolovná práva nevyřeší. Poté rybáři ohlásili protest.

Londýn i Paříž vyslaly vojenské lodě

Londýn zareagoval vysláním dvou ozbrojených lodí, které mají „monitorovat situaci“, uvedl server BBC. K Jersey ve čtvrtek ráno dorazily z britského Portsmouthu HMS Tamar a HMS Severn. HMS Tamar britské námořnictvo využívá teprve od ledna a pořídilo ji právě kvůli ochraně rybolovných práv v britských vodách.

Obě plavidla hlídkovala několik kilometrů od přístavu St. Helier a do protestu nijak nezasáhla. Oponenti premiéra Johnsona tvrdí, že šéf britské vlády spor vystupňoval záměrně, aby z něj udělal téma v den, kdy se v Británii koná série místních voleb, napsala agentura AP.

Francouzské námořnictvo oznámilo, že v reakci na krok Velké Británie zamíří k Jersey dvě hlídková plavidla Athos a Themis. Francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune uvedl, že zapojením britských vojenských lodí se Francie nenechá zastrašit. Mluvčí Elysejského paláce řekl, že úřady situaci pečlivě monitorují a chtějí ji uklidnit.

Evropská komise apelovala, aby obě strany řešily spor jednáním, zároveň ale uvedla, že nové podmínky, které úřady na Jersey stanovily pro udělování rybolovných licencí, jsou v rozporu s obchodní dohodou mezi Londýnem a EU. Premiér Johnson znovu vyjádřil vedení ostrova podporu a vzkázal, že obě vojenské lodě „z preventivních důvodů“ zůstanou na místě.

Britský ostrov Jersey
Zdroj: ČT24

Rybáři: Není to blokáda, ale protest

Jersey leží 23 kilometrů od francouzského pobřeží a zhruba šest desítek rybářských člunů z Francie k ostrovu vyrazilo ve čtvrtek brzy ráno, uvedla agentura AFP. „Naším cílem je vyjádřit nespokojenost s omezeními, která byla přijata. Není to blokáda,“ uvedl jeden z organizátorů akce, zástupce sdružení normanských rybářů Hugo Lehuby. „Není to válečný akt, ale protest,“ řekl agentuře AP jeho kolega Dimitry Rogoff. K Francouzům se připojily i tři rybářské lodě z Jersey.

Francouzští rybáři odpluli domů poté, co se setkali s ministrem ostrova Jersey. V reakci na to Londýn povolal zpět své vojenské lodě. „Jsme rádi, že francouzské rybářské lodě nyní opustily přístupy k Jersey,“ uvedl v prohlášení úřad britského premiéra. „Situace se pro tuto chvíli vyřešila a hlídkové čluny Královského námořnictva se připravují na návrat do přístavu ve Spojeném království.“

Ostrov Jersey je součástí Normanských ostrovů, jež jsou britským závislým územím. Žije na něm asi 108 tisíc lidí. Kvůli geografické blízkosti ostrov spoléhá na dodávky elektřiny z Francie pomocí podmořských kabelů. Francouzská ministryně pro rybolov Annick Girardinová zmínila jako jedno z možných z odvetných opatření v případě pokračujícího sporu i odříznutí Jersey od dodávek elektrické energie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Španělsko postupně obnovuje dodávky proudu po blackoutu

Ve Španělsku a Portugalsku, které v pondělí zasáhl rozsáhlý výpadek proudu, se během večera pomalu daří obnovovat dodávky elektřiny. Podle španělského tisku oblasti ve většině španělských regionů znovu dostávají proud, včetně některých čtvrtí v Barceloně a Madridu. Španělský premiér Pedro Sanchéz pozdě večer uvedl, že se v zemi podařilo obnovit dodávky elektřiny zhruba z padesáti procent. V Portugalsku se energetici domnívají, že by se jim mělo v průběhu noci podařit situaci stabilizovat. Elektřinu tam nyní dostává zhruba desetina odběratelů.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Německo je o krok blíž nové vládě, CDU zveřejnila jména ministrů

Pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz postupuje v sestavování nového kabinetu. Jeho Křesťanskodemokratická unie (CDU) zveřejnila kandidáty pro sedm ministerských pozic, které jí podle koaliční smlouvy připadnou. Celkem jich má mít kabinet osmnáct, tedy o jednoho více než nyní, a CDU vůbec poprvé po šedesáti letech obsadí post šéfa diplomacie. Mezi Merzovými nominanty jsou blízcí straničtí spojenci i manažeři velkých firem, kteří mají pomoci řešit nejen ekonomické problémy země.
před 1 hhodinou

„Příhodný konec bídného života.“ Před 80 lety byl zastřelen Benito Mussolini

Přesně před osmdesáti lety zemřel Benito Mussolini, který proslul jako čelní představitel fašistické Itálie titulovaný duce. V zemi zavedl cenzuru tisku a zavlekl Itálii po boku nacistického Německa do druhé světové války. Zemřel 28. dubna 1945 po boku své milenky Clary Petacciové, kdy byl bez soudu zastřelen partyzány. Jejich těla pak byla pověšena za paty hlavou dolů před čerpací stanicí na milánském Piazzale Loreto.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Bilance: Evropa v čase obchodní války

Tým publicistického měsíčníku Bilance se tentokrát zaměřil na dopady celní války na Evropu. Zajímal se, jak na nestabilní situaci reagují české firmy s napojením na Spojené státy. Věnoval se i soběstačnosti Evropy, přičemž se dostal i do dolů, kde je možné vidět české lithium. Tématem pondělního vysílání byl i odraz proměny bezpečnostní architektury v byznysu, který se projevil hlavně ve zbrojařství.
před 1 hhodinou

Chci vidět trvalé příměří na Ukrajině a zastavení zabíjení, vzkázal Trump Kremlu

Americký prezident Donald Trump chce mezi Ruskem a napadenou Ukrajinou vidět trvalé příměří a zastavení zabíjení, uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Šéf Bílého domu tak reagoval na rozhodnutí ruského vládce Vladimira Putina zastavit boje během oslav výročí konce druhé světové války. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chce Rusko pouze klid na vojenskou přehlídku a návrh označil za „pokus o manipulaci“.
před 1 hhodinou

Kritický nedostatek jídla. Mezinárodní soud projednává izraelskou blokádu Gazy

Mezinárodní soud v Haagu v pondělí začal projednávat další stížnost na Izrael, a to kvůli blokádě, kterou armáda židovského státu uvalila na Pásmo Gazy téměř před šedesáti dny. Znamená to, že k více než dvěma milionům obyvatel tohoto území neproudí žádná humanitární pomoc. Pro řadu z nich začíná být nedostatek jídla kritický. OSN uvádí, že podvýživou trpí pětina z více než padesáti tisíc těhotných žen v Pásmu.
před 1 hhodinou

Šéf izraelské tajné služby viněný v souvislosti s útokem Hamásu odstoupí

Šéf izraelské vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronen Bar v pondělí večer oznámil, že k 15. červnu odstoupí z funkce. Hodlá tak vyvodit osobní zodpovědnost za to, že tajná služba nedokázala včas varovat před útokem palestinského teroristického hnutí Hamás na jih Izraele 7. října 2023, informují izraelská média. O odvolání Bara přitom už od března usiluje vláda premiéra Benjamina Netanjahua.
před 2 hhodinami

Kanaďané rozhodují o složení nového parlamentu

Obyvatelé Kanady v předčasných volbách vybírají složení nového parlamentu. Největší šance na vítězství průzkumy přisuzují vládnoucím liberálům, přestože ještě před dvěma měsíci za opozičními konzervativci výrazně zaostávali. Pomohla jim obchodní válka i výhružky ze strany prezidenta USA Donalda Trumpa. Právě diplomacie a reakce na Trumpovu rétoriku o připojení Kanady k USA tak byly hlavním tématem pro favorita a současného premiéra Marka Carneyho. Jeho konzervativní soupeř Pierre Poilievre naopak přitáhne voliče, kteří chtějí zásadní změnu.
před 4 hhodinami
Načítání...