Pobrexitová jednání se posunula v otázce hospodářské soutěže, spor o rybolov trvá, naznačil Barnier

Vyjednávání o budoucích vztazích mezi Evropskou unií a Velkou Británií se v posledních hodinách mírně pohnula směrem k dohodě, některé zásadní rozpory však stále nejsou vyřešeny. Diplomatům unijních zemí to řekl hlavní vyjednávač EU Michel Barnier. Unie se podle něj bude do poslední chvíle snažit o dohodu, pouze její uzavření do konce tohoto týdne však zaručí její platnost od začátku ledna. Politici zemí EU stále doufají, že Londýn v klíčových bodech ustoupí, neboť divoký rozchod podle nich více zasáhne Británii.

„Pokud má dohoda mezi EU a Británií fungovat od 1. ledna 2021, příštích pár dní bude důležitých,“ napsal na Twitteru Barnier. Krátce předtím velvyslancům unijních zemí bez podrobností řekl, že britská strana přistoupila na požadavek Bruselu v otázce pravidel hospodářské soutěže. Zásadním sporným bodem však stále zůstávají práva na rybolov v britských vodách, kde odmítají ústupky obě strany.

Sedmadvacítka unijních zemí vyjednává s Británií dohodu od chvíle, kdy bývalý členský stát koncem letošního ledna evropský blok po 47 letech opustil. V neděli vypršel již několikátý termín, do kterého chtěly mít obě strany o osudu rozhovorů jasno, vyjednávání však kvůli sporům v několika zbývajících tématech pokračuje.

Přechodné období, po jehož skončení bez dohody zatíží vzájemný obchod cla a kvóty, již potrvá pouhých 17 dní.

Tři scénáře

Barnier podle zdroje ČTK diplomatům nastínil tři scénáře, jak se může jednání vyvíjet. Pokud by se dohodu podařilo uzavřít tento týden, mohl by ji na mimořádném zasedání teoreticky ještě do konce roku schválit Evropský parlament a zaručit tím její platnost od začátku ledna.

Druhou možností je, že se vyjednávači ani tento týden nedohodnou a rozhovory se protáhnou do Vánoc nebo za ně. V takovém případě by již EP dohodu schválit nestihl.

Zatímco podle Barniera by v lednu hrozilo přinejmenším krátké období bez platné dohody, některé členské státy už daly najevo, že při tomto scénáři budou usilovat o takzvané předběžné provádění dohody. To by znamenalo, že úmluva vstoupí v platnost a europoslanci ji schválí dodatečně. Řada z nich ovšem již předem tuto možnost odmítá s tím, že jim Evropská komise přislíbila, že je při schvalování dohody neobejde.

Posledním scénářem je varianta, že se obě strany nedohodnou ani do konce roku a v lednu dojde k neřízenému rozchodu. I v tom případě ale mohou podle Barniera jednání pokračovat.

Evropští politici doufají v dohodu, očekávají ústupky Londýna

Evropští politici dávají najevo, že dohoda pro ně stále není ztracena a že očekávají ústupky z britské strany. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire se domnívá, že na odchodu z EU bude nejvíc tratit Velká Británie.

„Poraženými brexitu budou Britové… brexit, abych se vyjádřil slovy zesnulého Johna le Carrého, je politickou, ekonomickou a historickou pošetilostí,“ řekl Le Maire stanici France Info s odkazem na spisovatele, který zemřel tento víkend.

Irský premiér Micheál Martin doufá, že vyjednavači obou stran ještě v následujících dnech dospějí k dohodě. Je si ale vědom toho, že Londýn i Brusel musí překonat několik klíčových bodů.

„Mám naději, ale nerad bych podcenil značné výzvy, které pro britskou a unijní stranu představují rovná pravidla hospodářské soutěže a problematika rybolovu. Jsou to značně složitá témata,“ uvedl Martin ve vysílání stanice RTE. „Je pravda, že opravdu nejzazším termínem je Silvestr, ale myslím si, že obě strany se snaží dospět k závěru jednání v několika následujících dnech,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny ropy reagují poklesem na příměří mezi USA a Íránem

Ceny americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesly pod 95 dolarů za barel. Reagovaly tak na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Pokles činil více než patnáct procent, informovala americká stanice CNN. V úterý se cena ropy WTI pohybovala okolo 117 dolarů za barel. I cena ropy Brent ztratila přes třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel.
03:35Aktualizovánopřed 1 mminutou

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se týká i Libanonu, uvedl pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, který dohodu zprostředkovával. S příměřím podle Bílého domu souhlasil i Izrael. Tamní premiér Benjamin Netanjahu to však později popřel. Prezident USA Donald Trump předtím uvedl, že souhlasil s přerušením úderů na Írán na dva týdny a že je připraven k příměří, pokud Teherán otevře Hormuzský průliv.
01:03Aktualizovánopřed 39 mminutami

Tisza chce „změnu režimu“ a dostat Maďary z náručí Ruska

Opoziční strana Respekt a svoboda (Tisza) v čele s Péterem Magyarem ve své vizi postorbánovského Maďarska slibuje potlačit korupci, oživit právní stát a znovu ukotvit zemi v Evropské unii. Pragmatické vztahy chce udržovat s Ruskem i Ukrajinou. Podle expertů Magyar těží z pochroumané ekonomiky i toho, že sám roky působil ve vládnoucím Fideszu. Možný budoucí premiér však není klasický liberál a obrat o 180 stupňů čekat nelze.
před 56 mminutami

V Dauhá byly slyšet výbuchy, v Bahrajnu zněly sirény

Kvůli sílícímu napětí mezi Íránem a USA vyzval Kuvajt své občany, aby od půlnoci (23:00 SELČ) zůstali doma a nevycházeli až do středečního rána. Bahrajn mezitím podle AFP oznámil, že provoz v přístavu Chalífa bin Salmán bude od středy dočasně pozastaven. Výbuchy byly podle agentury večer slyšet v katarském Dauhá, v Bahrajnu se rozezněly sirény. Děje se tak před vypršením ultimáta prezidenta USA Donalda Trumpa, který Íránu pohrozil zničením „celé jeho civilizace“. Exploze zněly také v iráckém Bagdádu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Údery v Íránu zasáhly dálnice, železnice, mosty a ostrov Charg

Po izraelsko-americkém úderu na severozápadě země Írán v úterý uzavřel dálnici spojující Tabríz s Teheránem, píše AFP. Zasaženy byly podle Reuters také železnice a mosty v různých částech země. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že na mosty a železnice útočilo izraelské letectvo. Infrastrukturu podle něj využívaly íránské revoluční gardy. Místa úderů však podle AFP neupřesnil. Útok postihl i íránský strategický ostrov Charg. Americký prezident Donald Trump pak v úterý odpoledne pohrozil „zničením celé jedné civilizace“, pokud Írán nepřistoupí na dohodu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Čtvrtá největší rafinérie v Rusku zastavila po ukrajinském útoku provoz, píše Reuters

Rafinérie NORSI v Nižněnovgorodské oblasti, která je čtvrtým největším podnikem tohoto druhu v Rusku, po nedělním ukrajinském útoku přerušila provoz, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované zdroje z branže. Agentura zároveň uvedla, že po dronovém útoku se zastavil vývoz ropy přes ruský terminál Šescharis v černomořském přístavu Novorossijsk.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Sydney zadrželi hrdinu z Afghánistánu, viní ho z válečných zločinů

Australská policie zadržela prvního a nejslavnějšího člena speciálních jednotek Bena Robertse-Smitha, kterého viní z páchání válečných zločinů v Afghánistánu. Nositel nejvíce vyznamenání ze všech žijících australských vojáků skončil v cele – podle úřadů má na svědomí vraždu nejméně pěti civilistů. Obviněný jakékoli nezákonné jednání dlouhodobě popírá.
před 11 hhodinami

„K vašim službám“. Orbán nabízel pomoc Putinovi, píše Bloomberg

Maďarský premiér Viktor Orbán nabídl loni ruskému vůdci Vladimiru Putinovi všestrannou pomoc – například s uspořádáním summitu v Budapešti o urovnání ruské agrese na Ukrajině, napsal dle agentury Reuters Bloomberg s odvoláním na přepis telefonátu mezi oběma politiky. Putin měl tehdy Orbánovi sdělit, že si velmi váží jeho „nezávislého a flexibilního“ postoje k rusko-ukrajinské válce.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...