Pobrexitová jednání se posunula v otázce hospodářské soutěže, spor o rybolov trvá, naznačil Barnier

Vyjednávání o budoucích vztazích mezi Evropskou unií a Velkou Británií se v posledních hodinách mírně pohnula směrem k dohodě, některé zásadní rozpory však stále nejsou vyřešeny. Diplomatům unijních zemí to řekl hlavní vyjednávač EU Michel Barnier. Unie se podle něj bude do poslední chvíle snažit o dohodu, pouze její uzavření do konce tohoto týdne však zaručí její platnost od začátku ledna. Politici zemí EU stále doufají, že Londýn v klíčových bodech ustoupí, neboť divoký rozchod podle nich více zasáhne Británii.

„Pokud má dohoda mezi EU a Británií fungovat od 1. ledna 2021, příštích pár dní bude důležitých,“ napsal na Twitteru Barnier. Krátce předtím velvyslancům unijních zemí bez podrobností řekl, že britská strana přistoupila na požadavek Bruselu v otázce pravidel hospodářské soutěže. Zásadním sporným bodem však stále zůstávají práva na rybolov v britských vodách, kde odmítají ústupky obě strany.

Sedmadvacítka unijních zemí vyjednává s Británií dohodu od chvíle, kdy bývalý členský stát koncem letošního ledna evropský blok po 47 letech opustil. V neděli vypršel již několikátý termín, do kterého chtěly mít obě strany o osudu rozhovorů jasno, vyjednávání však kvůli sporům v několika zbývajících tématech pokračuje.

Přechodné období, po jehož skončení bez dohody zatíží vzájemný obchod cla a kvóty, již potrvá pouhých 17 dní.

Tři scénáře

Barnier podle zdroje ČTK diplomatům nastínil tři scénáře, jak se může jednání vyvíjet. Pokud by se dohodu podařilo uzavřít tento týden, mohl by ji na mimořádném zasedání teoreticky ještě do konce roku schválit Evropský parlament a zaručit tím její platnost od začátku ledna.

Druhou možností je, že se vyjednávači ani tento týden nedohodnou a rozhovory se protáhnou do Vánoc nebo za ně. V takovém případě by již EP dohodu schválit nestihl.

Zatímco podle Barniera by v lednu hrozilo přinejmenším krátké období bez platné dohody, některé členské státy už daly najevo, že při tomto scénáři budou usilovat o takzvané předběžné provádění dohody. To by znamenalo, že úmluva vstoupí v platnost a europoslanci ji schválí dodatečně. Řada z nich ovšem již předem tuto možnost odmítá s tím, že jim Evropská komise přislíbila, že je při schvalování dohody neobejde.

Posledním scénářem je varianta, že se obě strany nedohodnou ani do konce roku a v lednu dojde k neřízenému rozchodu. I v tom případě ale mohou podle Barniera jednání pokračovat.

Evropští politici doufají v dohodu, očekávají ústupky Londýna

Evropští politici dávají najevo, že dohoda pro ně stále není ztracena a že očekávají ústupky z britské strany. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire se domnívá, že na odchodu z EU bude nejvíc tratit Velká Británie.

„Poraženými brexitu budou Britové… brexit, abych se vyjádřil slovy zesnulého Johna le Carrého, je politickou, ekonomickou a historickou pošetilostí,“ řekl Le Maire stanici France Info s odkazem na spisovatele, který zemřel tento víkend.

Irský premiér Micheál Martin doufá, že vyjednavači obou stran ještě v následujících dnech dospějí k dohodě. Je si ale vědom toho, že Londýn i Brusel musí překonat několik klíčových bodů.

„Mám naději, ale nerad bych podcenil značné výzvy, které pro britskou a unijní stranu představují rovná pravidla hospodářské soutěže a problematika rybolovu. Jsou to značně složitá témata,“ uvedl Martin ve vysílání stanice RTE. „Je pravda, že opravdu nejzazším termínem je Silvestr, ale myslím si, že obě strany se snaží dospět k závěru jednání v několika následujících dnech,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 3 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 4 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 8 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 8 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 9 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 9 hhodinami

Evropský pohled