Zlatá sbírka z Krymu se má vrátit Ukrajině, nikoliv Rusku, rozhodl odvolací soud

Nahrávám video
Horizont ČT24: Spor o zlatý poklad z krymských muzeí
Zdroj: ČT24

Nizozemský odvolací soud rozhodl, že kolekce zlatých předmětů z krymských muzeí, která byla v době obsazení ukrajinského poloostrova Ruskem v roce 2014 na výstavě v Nizozemsku, se má vrátit Ukrajině. Odvolací soud tak potvrdil rozhodnutí prvoinstančního soudu z roku 2016, proti kterému se Rusko odvolalo. Proti rozhodnutí, které ukrajinský prezident označil za „dlouho očekávané vítězství“, se lze odvolat k nizozemskému nejvyššímu soudu.

Kolekce předmětů z ryzího zlata pochází z doby, kdy dnešní ukrajinské stepi ovládal kočovný národ Skýtů. Pro Ukrajince jde o část národní identity a důkaz, že východ Evropy i v době Antiky prosperoval a byl křižovatkou hned několika kultur.

Soudkyně Pauline Hofmeijerová Ruttenová při čtení rozsudku uvedla, že národní zájmy Ukrajiny převyšují nároky krymských muzeí, protože předměty jsou „součástí kulturního dědictví ukrajinského státu“.

Soud vzal v potaz legislativu přijatou na Ukrajině v roce 1995, která poskytuje ochranu artefaktům. „I když muzejní předměty nadále existují a zůstávají nepoškozené, zákon o muzeích má za cíl zabránit tomu, aby takové předměty opustily sféru vlivu ukrajinského státu. Existuje aktuální nebezpečí, že se tak stane,“ píše se ve verdiktu. 

Muzeum Allarda Piersona v nizozemské metropoli si na výstavu nazvanou Krym: Zlato a tajemství Černého moře půjčilo historické artefakty staré až několik tisíciletí ze čtyř muzeí na Krymu. Příslušné smlouvy podepsali Nizozemci s Ukrajinou. Po ruské invazi na Krym však tamní muzea kontroluje Rusko, které trvalo na navrácení artefaktů na anektovaný poloostrov, tedy fakticky do ruských rukou.

„Na Ukrajině samozřejmě zní oslavné hlasy, byť je zřejmé, že ruská strana se ještě odvolá k nizozemskému nejvyššímu soudu. Ukrajinci ale dávají jasně najevo, že nejde pouze o tyto artefakty, ale jakousi větší satisfakci, která uznává suverenitu Ukrajiny, včetně Krymu,“ říká bývalý zpravodaj v Moskvě Josef Pazderka, který je nyní šéfredaktor Aktuálně.cz.

Po zlatě získáme zpět i Krym, věří Zelenskyj

Rozhodnutí soudu přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Vždy získáme nazpět, co je naše. Po skytském zlatě navrátíme Krym,“ napsal na Twitteru.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov uvedl, že záležitost nemůže komentovat. Moskvou dosazený šéf okupačních krymských úřadů Sergej Aksjonov podle agentury Interfax řekl, že rozhodnutí soudu považuje za „nespravedlivé a nezákonné“. „Myslím, že boj za navrácení cenností, které právem patří krymskému lidu, musí pokračovat,“ uvedl.

Právník Maarten Sanders, který u soudu zastupoval Ukrajinu, uvedl, že pro Rusko bude v případě odvolání obtížné domáhat se u nizozemského soudu vlastnictví předmětů, protože Organizace spojených národů (OSN) ani Evropská unie neuznaly jeho suverenitu nad Krymem.

Zlatá helmice z krymského muzea
Zdroj: Peter Dejong/ČTK/AP

Nizozemský soud v roce 2016 rozhodl, že na základě pravidel Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) musejí být historické cennosti vráceny jako kulturní dědictví suverénnímu státu, což Krym není. Muzea na anektovaném poloostrově se proti rozhodnutí odvolala.

Odvolací soud nejprve v roce 2019 odložil rozsudek ve sporu o předměty, mezi nimiž jsou zlaté šperky, helmice, zbraně či nádoby, s odůvodněním, že na verdikt potřebuje více času. Kolekce čítající přes pět stovek předmětů je od roku 2014 uložená v muzeu Allarda Piersona.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který chce být svobodný, řekl Macinka

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty, které v Íránu vypukly na konci loňského roku. Dosud si vyžádaly tisíce obětí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 3 hhodinami

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 4 hhodinami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 6 hhodinami

Ukrajina nadále dováží elektřinu ze Slovenska, píše Reuters

Ukrajina, jejíž elektrárny značně poškodilo ruské bombardování, nadále pokračuje v dovozu elektřiny ze sousedních zemí, včetně Slovenska, napsala v úterý agentura Reuters s odvoláním na společnost Ukrenerho, která je provozovatelem přenosové soustavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v pondělí prohlásil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou nouzových dodávek elektřiny. Opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) oznámila, že na Fica kvůli rozhodnutí podá trestní oznámení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Půjčka 90 miliard eur Ukrajině tak či onak bude, řekla šéfka Evropské komise

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu korun) tak či onak, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane už v dubnu bez potřebných financí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...