Zlatá sbírka z Krymu se má vrátit Ukrajině, nikoliv Rusku, rozhodl odvolací soud

6 minut
Horizont ČT24: Spor o zlatý poklad z krymských muzeí
Zdroj: ČT24

Nizozemský odvolací soud rozhodl, že kolekce zlatých předmětů z krymských muzeí, která byla v době obsazení ukrajinského poloostrova Ruskem v roce 2014 na výstavě v Nizozemsku, se má vrátit Ukrajině. Odvolací soud tak potvrdil rozhodnutí prvoinstančního soudu z roku 2016, proti kterému se Rusko odvolalo. Proti rozhodnutí, které ukrajinský prezident označil za „dlouho očekávané vítězství“, se lze odvolat k nizozemskému nejvyššímu soudu.

Kolekce předmětů z ryzího zlata pochází z doby, kdy dnešní ukrajinské stepi ovládal kočovný národ Skýtů. Pro Ukrajince jde o část národní identity a důkaz, že východ Evropy i v době Antiky prosperoval a byl křižovatkou hned několika kultur.

Soudkyně Pauline Hofmeijerová Ruttenová při čtení rozsudku uvedla, že národní zájmy Ukrajiny převyšují nároky krymských muzeí, protože předměty jsou „součástí kulturního dědictví ukrajinského státu“.

Soud vzal v potaz legislativu přijatou na Ukrajině v roce 1995, která poskytuje ochranu artefaktům. „I když muzejní předměty nadále existují a zůstávají nepoškozené, zákon o muzeích má za cíl zabránit tomu, aby takové předměty opustily sféru vlivu ukrajinského státu. Existuje aktuální nebezpečí, že se tak stane,“ píše se ve verdiktu. 

Muzeum Allarda Piersona v nizozemské metropoli si na výstavu nazvanou Krym: Zlato a tajemství Černého moře půjčilo historické artefakty staré až několik tisíciletí ze čtyř muzeí na Krymu. Příslušné smlouvy podepsali Nizozemci s Ukrajinou. Po ruské invazi na Krym však tamní muzea kontroluje Rusko, které trvalo na navrácení artefaktů na anektovaný poloostrov, tedy fakticky do ruských rukou.

„Na Ukrajině samozřejmě zní oslavné hlasy, byť je zřejmé, že ruská strana se ještě odvolá k nizozemskému nejvyššímu soudu. Ukrajinci ale dávají jasně najevo, že nejde pouze o tyto artefakty, ale jakousi větší satisfakci, která uznává suverenitu Ukrajiny, včetně Krymu,“ říká bývalý zpravodaj v Moskvě Josef Pazderka, který je nyní šéfredaktor Aktuálně.cz.

Po zlatě získáme zpět i Krym, věří Zelenskyj

Rozhodnutí soudu přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Vždy získáme nazpět, co je naše. Po skytském zlatě navrátíme Krym,“ napsal na Twitteru.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov uvedl, že záležitost nemůže komentovat. Moskvou dosazený šéf okupačních krymských úřadů Sergej Aksjonov podle agentury Interfax řekl, že rozhodnutí soudu považuje za „nespravedlivé a nezákonné“. „Myslím, že boj za navrácení cenností, které právem patří krymskému lidu, musí pokračovat,“ uvedl.

Právník Maarten Sanders, který u soudu zastupoval Ukrajinu, uvedl, že pro Rusko bude v případě odvolání obtížné domáhat se u nizozemského soudu vlastnictví předmětů, protože Organizace spojených národů (OSN) ani Evropská unie neuznaly jeho suverenitu nad Krymem.

Zlatá helmice z krymského muzea
Zdroj: Peter Dejong/ČTK/AP

Nizozemský soud v roce 2016 rozhodl, že na základě pravidel Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) musejí být historické cennosti vráceny jako kulturní dědictví suverénnímu státu, což Krym není. Muzea na anektovaném poloostrově se proti rozhodnutí odvolala.

Odvolací soud nejprve v roce 2019 odložil rozsudek ve sporu o předměty, mezi nimiž jsou zlaté šperky, helmice, zbraně či nádoby, s odůvodněním, že na verdikt potřebuje více času. Kolekce čítající přes pět stovek předmětů je od roku 2014 uložená v muzeu Allarda Piersona.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 13 mminutami

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 3 hhodinami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 4 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 10 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 14 hhodinami
Načítání...