Zlatá sbírka z Krymu se má vrátit Ukrajině, nikoliv Rusku, rozhodl odvolací soud

6 minut
Horizont ČT24: Spor o zlatý poklad z krymských muzeí
Zdroj: ČT24

Nizozemský odvolací soud rozhodl, že kolekce zlatých předmětů z krymských muzeí, která byla v době obsazení ukrajinského poloostrova Ruskem v roce 2014 na výstavě v Nizozemsku, se má vrátit Ukrajině. Odvolací soud tak potvrdil rozhodnutí prvoinstančního soudu z roku 2016, proti kterému se Rusko odvolalo. Proti rozhodnutí, které ukrajinský prezident označil za „dlouho očekávané vítězství“, se lze odvolat k nizozemskému nejvyššímu soudu.

Kolekce předmětů z ryzího zlata pochází z doby, kdy dnešní ukrajinské stepi ovládal kočovný národ Skýtů. Pro Ukrajince jde o část národní identity a důkaz, že východ Evropy i v době Antiky prosperoval a byl křižovatkou hned několika kultur.

Soudkyně Pauline Hofmeijerová Ruttenová při čtení rozsudku uvedla, že národní zájmy Ukrajiny převyšují nároky krymských muzeí, protože předměty jsou „součástí kulturního dědictví ukrajinského státu“.

Soud vzal v potaz legislativu přijatou na Ukrajině v roce 1995, která poskytuje ochranu artefaktům. „I když muzejní předměty nadále existují a zůstávají nepoškozené, zákon o muzeích má za cíl zabránit tomu, aby takové předměty opustily sféru vlivu ukrajinského státu. Existuje aktuální nebezpečí, že se tak stane,“ píše se ve verdiktu. 

Muzeum Allarda Piersona v nizozemské metropoli si na výstavu nazvanou Krym: Zlato a tajemství Černého moře půjčilo historické artefakty staré až několik tisíciletí ze čtyř muzeí na Krymu. Příslušné smlouvy podepsali Nizozemci s Ukrajinou. Po ruské invazi na Krym však tamní muzea kontroluje Rusko, které trvalo na navrácení artefaktů na anektovaný poloostrov, tedy fakticky do ruských rukou.

„Na Ukrajině samozřejmě zní oslavné hlasy, byť je zřejmé, že ruská strana se ještě odvolá k nizozemskému nejvyššímu soudu. Ukrajinci ale dávají jasně najevo, že nejde pouze o tyto artefakty, ale jakousi větší satisfakci, která uznává suverenitu Ukrajiny, včetně Krymu,“ říká bývalý zpravodaj v Moskvě Josef Pazderka, který je nyní šéfredaktor Aktuálně.cz.

Po zlatě získáme zpět i Krym, věří Zelenskyj

Rozhodnutí soudu přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Vždy získáme nazpět, co je naše. Po skytském zlatě navrátíme Krym,“ napsal na Twitteru.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov uvedl, že záležitost nemůže komentovat. Moskvou dosazený šéf okupačních krymských úřadů Sergej Aksjonov podle agentury Interfax řekl, že rozhodnutí soudu považuje za „nespravedlivé a nezákonné“. „Myslím, že boj za navrácení cenností, které právem patří krymskému lidu, musí pokračovat,“ uvedl.

Právník Maarten Sanders, který u soudu zastupoval Ukrajinu, uvedl, že pro Rusko bude v případě odvolání obtížné domáhat se u nizozemského soudu vlastnictví předmětů, protože Organizace spojených národů (OSN) ani Evropská unie neuznaly jeho suverenitu nad Krymem.

Zlatá helmice z krymského muzea
Zdroj: Peter Dejong/ČTK/AP

Nizozemský soud v roce 2016 rozhodl, že na základě pravidel Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) musejí být historické cennosti vráceny jako kulturní dědictví suverénnímu státu, což Krym není. Muzea na anektovaném poloostrově se proti rozhodnutí odvolala.

Odvolací soud nejprve v roce 2019 odložil rozsudek ve sporu o předměty, mezi nimiž jsou zlaté šperky, helmice, zbraně či nádoby, s odůvodněním, že na verdikt potřebuje více času. Kolekce čítající přes pět stovek předmětů je od roku 2014 uložená v muzeu Allarda Piersona.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
Právě teď

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 2 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 1 hhodinou

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...