Rusko zpřetrhává kontakty s NATO. Zavírá své zastoupení u Aliance i její misi v Moskvě

Rusko od 1. listopadu zastaví práci svého zastoupení u Severoatlantické aliance a totéž bude platit pro vojenskou misi NATO v Moskvě. Oznámil to šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Podle něj jde o odvetný krok za zrušení akreditace osmi pracovníků ruského zastoupení u NATO, kteří podle mise byli nepřiznanými agenty tajných služeb.

Sergej Lavrov
Zdroj: Reuters Autor: Costas Baltas

„V důsledku účelových kroků ze strany NATO prakticky nemáme vhodné podmínky pro základní diplomatickou činnost a v reakci na akce NATO pozastavujeme práci naší stálé mise v NATO,“ cituje agentura TASS Lavrovo oznámení.

„Činnost Informační kanceláře NATO v Moskvě, která byla zřízena při velvyslanectví Belgického království, je ukončena. Pokud mají členové NATO neodkladné záležitosti, mohou kontaktovat našeho velvyslance v Belgii,“ doplnil šéf ruské diplomacie.

Ministerstvo zahraničí podle TASS uvedlo, že je na zvážení Aliance, aby jeden z velvyslanců členských zemí Aliance v Moskvě plnil podobnou roli při nouzovém udržování kontaktů NATO s Ruskem, jakou bude sehrávat vůči ústředí NATO ruský velvyslanec v Belgii.

„Komplikuje to situaci, která již tak byla obtížná. Rozhodnutí přijaté v Moskvě je více než politováníhodné. Vážně to poškodí vztahy,“ komentoval ruský postup německý ministr zahraničí Heiko Maas po jednání se svými protějšky z Evropské unie. Zdá se mu, že ruský postup svědčí o tom, že Moskva ztratila ochotu k dialogu, kterou dříve signalizovala.

Mluvčí Severoatlantické aliance Oana Lungescuová v reakci na oznámení Moskvy uvedla, že organizace kroků Ruska lituje. Politika NATO směrem k Moskvě zůstává konzistentní, prohlásila. V reakci na „ruské agresivní akce“ podle ní aliance posílila svou obranu, ale zároveň zůstává otevřena dialogu.

Video Studio ČT24
video

Generál Šedivý: Neexistence politické linky mezi NATO a Ruskem může vytvořit nechtěné politické napětí

Vypovězení zpravodajci

NATO vypovědělo osm členů ruské mise začátkem října. Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg k tomu sdělil, že krok nesouvisí s žádnou konkrétní událostí. Vypovězené Rusy označil za utajené důstojníky zpravodajských služeb, jejichž aktivity se neshodovaly s činností, pro kterou jim NATO vystavilo akreditace.

Aliance zároveň zmenšila velikost moskevského týmu, který může v bruselském sídle NATO pracovat. Jde o snížení o polovinu – z dvaceti na deset pracovníků, přičemž v tomto počtu už je započítaných i osm diplomatů s odebranou akreditací.

Z Moskvy vzápětí zaznělo, že Rusko na tento krok NATO odpoví, i když bez náznaku, jak by odvetný krok mohl vypadat. „Tyto kroky nám samozřejmě nedovolují dělat si iluze o možnosti normalizace vztahů a obnovení dialogu s NATO. Spíše jsou tyto vyhlídky prakticky zcela podkopány,“ řekl k tomu tehdy mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Šedivý: Linka byla i přes problémy užitečná

Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého byla politická linka mezi NATO a Ruskem užitečná a vzájemnou komunikaci zkvalitňovala, přestože obě strany měly o sobě navzájem informace od zpravodajských služeb.

„Každá zpravodajská informace musí být nějakým způsobem ověřena. A pokud zde existovala politická linie výměny informací, tak si nejvyšší funkcionáři, kteří byli reprezentováni svými velvyslanci či delegáty, předali informaci s odpovídajícím předstihem a včas,“ uvedl ve vysílání ČT24.

„Takže nemohlo docházet k určitým překvapením, třeba testům raket či přesunům vojsk, a daly se vydiskutovat i možné dopady na vzájemné vztahy, případně na snížení napětí v té dané oblasti. Zpravodajské informace přece jen nemohou (toto) v plném rozsahu zabezpečit, ony pracují s určitým zpožděním,“ pokračoval Šedivý. 

„Takže linka, která (dosud) byla mezi Moskvou a Bruselem, byla podle mě velmi užitečná a velmi významná, byť měla svoje problémy,“ dodal Šedivý.

„Řešení vzájemných vztahů na mezinárodním poli z pozice síly bude pro Rusko pravděpodobně mnohem významnější a musíme očekávat, že bude mnohem konfliktnější.“

Jiří Šedivý

bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR

Ruský list: Krok nezpůsobí praktické škody

Moskva podle listu Vedomosti okamžitě nereagovala na vyhoštění svých osmi diplomatů z ústředí NATO kvůli tomu, že ještě dříve Lavrov v New Yorku hovořil se Stoltenbergem o zájmu NATO obnovit kontakty a uspořádat jednání Rady Rusko-NATO; na tomto pozadí bylo vyhoštění překvapivé. Jednání rady v posledních letech nicméně podle listu sklouzávala ke kritice ruské politiky vůči Ukrajině a nepřinášela užitek ohledně snížení napětí a předcházení incidentů.

Rusko ostatně dává přednost řešit tyto problémy na bilaterálním základu přes kontakty náčelníka ruského generálního štábu se šéfem náčelníků štábů USA či velitelem ozbrojených sil USA v Evropě, „a tak přerušení vztahů mezi Ruskem a NATO nezpůsobí praktické škody“, napsal ruský list. Připomněl, že od roku 1997 se kontakty mezi NATO a Ruskem nepřerušovaly, i když bývaly nakrátko zmrazeny, například během bombardování Jugoslávie.

Podle Reuters je aktuální roztržka mezi Moskvou a Severoatlantickou aliancí nejnovějším dokladem o zhoršování vztahů Západu a Východu, které už tak jsou nejhorší od studené války.

Rusko obviňuje NATO z provokací blízko svých hranic a nedávno uspořádalo vlastní velké cvičení. Aliance po ruské anexi Krymu a roli Moskvy ve válce na východní Ukrajině prohlašuje, že je odhodlána posílit bezpečnost členských zemí v blízkosti Ruska.