Polsko, Litva a deset dalších zemí východního křídla Evropské unie včetně Česka požadují, aby evropský blok usnadnil stavbu hraničních bariér bránících ve vstupu migrantům. Dopis Evropské komisi adresovaly před pátečním jednáním unijních ministrů vnitra v reakci na nápor běženců, které k polským a litevským hranicím nechal převážet běloruský autoritářský vládce Alexandr Lukašenko. EU by podle výzvy podepsané ministry vnitra měla financovat stavbu bariér ze společného rozpočtu.
Polsko a Litva začaly na svých hranicích stavět bariéry kvůli tomu, že tam běloruské úřady od léta svážejí tisíce běženců, které unijní státy nechtějí vpustit na své území. Na polské hranici platí kvůli tomu od začátku září výjimečný stav a Polsko se chystá stavět další ploty.
Lukašenko využívá uprchlíky k odvetě za sankce, které na něj EU uvalila za květnové vynucené přistání civilního letadla s kritikem režimu na palubě.
„Je to hybridní útok proti Litvě a celé Evropě,“ řekla při příchodu na páteční jednání litevská ministryně vnitra Agné Bilotaitéová, podle níž její země navrhne další právní úpravy zefektivňující boj proti nelegální migraci.
Ministři mají na stole dopis dvanácti kolegů, požadujících unijní podporu bariér. „Toto legitimní opatření by mělo být jako prioritní záležitost nově a adekvátně financováno z rozpočtu EU,“ píše se ve výzvě.
Dopis podepsalo Rakousko, Řecko či Dánsko
Ministři připomínají, že pravidla schengenského prostoru nijak neupravují situace, kdy některá země nezvládá pouhými kontrolami předcházet příchodům velkých skupin lidí bez potřebných dokumentů. Navrhují proto, aby se jako dodatečné opatření začala oficiálně využívat stavba plotů, na niž mají země EU rozdílné pohledy.
Vedle tří zmíněných států výzvu podepsalo Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Bulharsko, Řecko, Dánsko, Lotyšsko, Estonsko a Kypr. Většina zemí západní Evropy se naproti tomu vůči bariérám staví spíše kriticky.
