Evropský soud viní Rusko ze zabití Litviněnka. Britové stíhají třetího Rusa v případu Skripal

3 minuty
Události ČT: Nové kroky v případech Litviněnka a Skripala
Zdroj: ČT24

Rusko je odpovědné za smrt svého zběhlého agenta Alexandra Litviněnka v jeho londýnském exilu v roce 2006. Uvedl to ve verdiktu Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Bývalý agent ruské tajné služby FSB a kritik prezidenta Vladimira Putina byl otráven vzácným radioaktivním izotopem polonia 210. Moskva považuje závěry soudu za neopodstatněné. Britové mezitím začali stíhat třetího Rusa, kterého podezírají z pokusu o zabití dalšího zběhlého agenta Sergeje Skripala. Moskva obvinění odmítla.

„Rusko je odpovědné za zavraždění Alexandra Litviněnka ve Spojeném království,“ uvedl štrasburský soud v prohlášení k rozsudku.

Třiačtyřicetiletý Litviněnko ještě před svou smrtí z otravy obvinil šéfa Kremlu Putina. Také podle britského vyšetřování z roku 2016 Putin pravděpodobně schválil operaci tajných služeb s cílem zavraždit bývalého ruského agenta. Rusko vždy jakýkoli podíl na této smrti popíralo.

Soud: Traviči jednali jako agenti ruského státu

Litviněnko uprchl do Británie šest let před otravou, kterou si přivodil vypitím zeleného čaje otráveného poloniem v londýnském hotelu Millennium. Britští vyšetřovatelé dospěli k závěru, že čin provedli bývalý tělesný strážce pracující pro sovětskou tajnou policii KGB Andrej Lugovoj a další ruský agent Dmitrij Kovtun. Operaci podle Britů pravděpodobně řídila FSB, která je hlavní nástupnickou tajnou službou po sovětské tajné policii KGB.

„Soud konkrétně shledal, že šlo o jasný případ, kdy pan Lugovoj a pan Kovtun při otravě pana Litviněnka jednali jako agenti ruského státu,“ uvedl evropský soud.

Soud zároveň rozhodl, že Moskva musí vdově po Litviněnkovi vyplatit odškodné přes 100 tisíc eur (přes 2,5 milionu korun) za „nemajetkovou újmu“ a dalších dvaadvacet a půl tisíce eur (přes půl milionu korun) jako náklady řízení. „Pořád máme naději, že lidé, co spáchali tento zločin, budou postavení před spravedlnost ve Spojeném království, až se v Rusku změní režim. Jsem si jistá, že se to stane,“ uvedla Marina Litviněnková. 

„ESLP má jen stěží nějakou pravomoc nebo technologickou kapacitu disponovat informacemi o této záležitosti,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Stále nejsou k dispozici výsledky vyšetřování, takže taková obvinění jsou přinejmenším nepodložená. Nejsme připraveni naslouchat takovým rozhodnutím,“ dodal.

Lugovoj, jenž byl v roce 2007 zvolen poslancem ruského parlamentu, označil verdikt za politicky motivovaný. „Myslím, že je to nesmírně idiotské a poškozuje to pověst Evropského soudu pro lidská práva,“ řekl agentuře Reuters.

Stíhání třetího Rusa v případu Skripal

Kauza Litviněnko znovu ožila po útoku nervově paralytickou látkou na bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru v anglickém městě Salisbury v březnu 2018. V tomto případu došlo v úterý rovněž k posunu.

Britská policie totiž oznámila, že v souvislosti s pokusem o vraždu Skripala obvinila třetího Rusa. Za útok už Británie v nepřítomnosti stíhá agenty ruské vojenské rozvědky Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu, nově policie obvinila Denise Sergejeva, který podle vyšetřovatelů operaci velel. Všichni tři jmenovaní podle investigativního serveru Bellingcat figurují i v případě výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v Česku v roce 2014.

Scotland Yard uvedl, že u Sergejeva, který používá krycí identitu na jméno Sergej Fedotov, existuje dostatek důkazů pro obvinění z vražedného spiknutí, pokusu o vraždu, držení a použití chemické zbraně a způsobení těžké újmy na zdraví. Stejně jako v případě Miškina a Čepigy vydaly britské úřady na Sergejeva zatykač a požádají o spolupráci Interpol.

Londýn bude věc řešit s ruským velvyslancem

„Pokud tito jednotlivci někdy vycestují mimo Rusko, uděláme vše pro to, abychom je zadrželi, zajistili jejich vydání a postavili je před spravedlnost tady ve Spojeném království,“ komentoval krok policie britský premiér Boris Johnson. Podle něj bude o věci s ruským velvyslancem jednat úřad pro zahraniční věci a mezinárodní rozvoj.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová v parlamentu řekla, že vláda bude „nadále mimořádně rázně reagovat na pokračující a výraznou hrozbu“ ze strany ruského státu. „Obyvatel Ruska si vážíme, ale uděláme, co bude v našich silách, abychom zajistili bezpečnost této země,“ dodala ministryně. 

Proti novým krokům Londýna se vymezila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. „Důrazně odmítáme veškeré pokusy Londýna přenést odpovědnost za události v Salisbury na Moskvu a trváme na profesionálním, objektivním a nepředpojatém prošetření incidentu,“ uvedla podle ruské tiskové agentury TASS.

Kvůli útoku zemřela žena

Skripal a jeho dcera Julija byli otráveni v anglickém Salisbury v březnu 2018, oba útok přežili. Později se ukázalo, že šlo o otravu paralytickou látkou novičok. Při manipulaci s kontaminovanými předměty se otrávili i další tři Britové, jedna žena zemřela.

Londýn později z útoku obvinil Rusko a jeho vojenskou rozvědku GRU. Jeho provedení Britové připsali Miškinovi a Čepigovi, kteří do Británie přijeli s pasy na jména Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Mezinárodní investigativní skupina Bellingcat a další média už před lety psaly o tom, že útok proti Skripalovi připravoval rovněž Sergejev.

„Přijeli sem ve dvou skupinách, Petrov s Boširovem společně, Fedotov sám, setkali se a nepochybně pracovali jako malý tým, jehož cílem bylo použít novičok k zabití lidí v této zemi,“ řekl na tiskové konferenci jeden z vysokých představitelů policejní protiteroristické jednotky Dean Haydon. „Všichni tři jsou nebezpeční… Pokusili se tady v Británii zavraždit lidi a přivezli sem neznámým způsobem extrémně nebezpečnou látku,“ dodal.

Sergejev podle policie po celou dobu pobytu v Británii začátkem března 2018 bydlel v Londýně a na rozdíl od svých spolupracovníků do Salisbury necestoval. Zpátky do Moskvy odletěl ve chvíli, kdy Miškin s Čepigou po přípravě útoku nasedali v Salisbury do vlaku zpět do Londýna.

Britská policie spolupracuje i s Českem a Bulharskem

Podle Haydona informace naznačují, že tito tři muži se podíleli na přípravě podobných útoků i v dalších zemích. Britská policie proto spolupracuje také s Českou republikou a Bulharskem, které rovněž vyšetřují útoky ruských agentů na svém území.

V souvislosti s vyšetřováním výbuchu ve Vrběticích na Zlínsku pátrá česká policie po Miškinovi a Čepigovi, podle médií byl mezi členy komanda GRU, které akci připravovalo, i Sergejev. Česká vláda kvůli Vrběticím vypověděla 18 ruských diplomatů, následoval reciproční ruský krok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 9 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 18 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 37 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...