Litva povolila vstup na své území pěti afghánským žadatelům o azyl, kteří se snaží dostat do pobaltské země od konce srpna z Běloruska. Evropský soud pro lidská práva minulý týden vydal předběžné opatření, podle něhož je pětice uprchlíků kvůli aktuálnímu dění ve vlasti zranitelná, žádá mezinárodní ochranu a Litva by je neměla posílat zpět do Běloruska. Vilnius se obává, že nařízení tribunálu by mohlo znamenat vytvoření cesty pro nelegální migraci.
Skupina uprchlíků se od 29. srpna pokusila neúspěšně dostat do Litvy nejméně desetkrát, řekla už dříve podle Reuters jejich právní zástupkyně. Pětice Afghánců se proto obrátila s žádostí o pomoc na lidskoprávní soud s tím, že od 5. září se ukrývá na litevském území.
Soud ve Štrasburku minulou středu rozhodl v jejich prospěch a konstatoval, že v Afghánistánu jim nyní hrozí represe ze strany islamistického hnutí Taliban, které v srpnu využilo odchodu spojeneckých vojsk a obsadilo afghánské území.
„Tvrdí, že z Afghánistánu uprchli, protože jako pozápadnění a vzdělaní Afghánci jsou obzvláště zranitelní vůči represím Talibanu,“ citovala soud litevská veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice LRT. „Několikrát však nemohli vstoupit na území Litvy, a ani se vrátit do Běloruska (které není signatářem Evropské úmluvy o lidských právech). Uvázli proto na hranici,“ poznamenal tribunál, který zároveň vydal předběžné opatření. Podle něho Litva nemá pětici posílat zpět do Běloruska, pokud už je na litevském území.
Šéf litevské pohraniční stráže Rustamas Liubajevas podle agentury Reuters nejprve reagoval prohlášením, že Vilnius není na základě rozhodnutí soudu povinen umožňovat vstup migrantům z Běloruska. Podle LRT prohlásil, že Afghánce pohraničníci nebudou posílat zpět do Běloruska.
Pohraniční stráž zároveň pětici minulý čtvrtek poslala zpět do této východoevropské země, podotýká Reuters. V úterý uprchlíky na svém území zadržela znovu a Litva tentokrát rozhodla, že mohou zůstat. „Kvůli rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva je mnoho detailů nejasných. Potřebujeme vyšetřování,“ připouští Liubajevas.
Uprchlíky posílá Lukašenko, zní z EU
Do Litvy se v posledních měsících chtějí dostat lidé z Blízkého východu a Asie, kteří přicházejí přes Bělorusko. Pohraniční stráž letos zadržela více než 4100 migrantů, přičemž za celý loňský rok jich bylo 81. V srpnu jich bylo méně, jelikož Litva začala migranty vracet do Běloruska. Zvýšený počet migrantů hlásí i další pobaltské země a Polsko.
Vilnius a Evropská unie obviňují režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka z toho, že migranty posílá do unijních zemí organizovaně, a mstí se tak za sankce uvalené na Minsk evropskou sedmadvacítkou. Hranice pobaltských zemí jsou rovněž vnější hranicí EU. Běloruský režim po sankcích prohlásil, že nebude migrantům bránit v jejich další cestě, poznamenává agentura Reuters.
Litevská ministryně vnitra Agné Bilotaitéová už dříve řekla, že případ pěti Afghánců je „zjevným pokusem o otevření nové cesty pro ilegální migraci skrze využití situace v Afghánistánu“.
„Litva je připravena pomoci občanům Afghánistánu, pokud přijedou legálně. Nedovolíme však, aby někdo zneužíval náš azylový systém a z Litvy dělal dopravní tepnu pro nelegální migraci,“ dodala.
Právnička zastupující Vilnius u evropského soudu Karolina Bubnytéová požádala o zrušení ochrany se slovy, že jde o „pokus využít litevské závazky k ochraně lidských práv k otevření kanálu do naší země“.
