Předsedkyně polského nejvyššího soudu Malgorzata Manowská částečně zablokovala činnost kritizované disciplinární komory této justiční instituce. Kvůli ní vede s polskou vládou národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) soudní spory Evropská komise (EK), podle které komora rozhodující o disciplinárních záležitostech soudců není nezávislá na výkonné moci, což porušuje demokratické principy. Informují o tom polská média.
Manowská vydala nařízení, podle kterého akta k disciplinárním případům soudců nebudou směřovat do disciplinární komory, ale přímo k ní do sekretariátu, kde je uloží. Pokud jde o případy, u kterých už se má rozhodovat, bude na samotných členech disciplinární komory, zda tak učiní, nebo ne. Tato opatření budou platit do doby, než Soudní dvůr Evropské unie vydá definitní rozsudek týkající se disciplinární komory.
Dvůr v polovině července Polsku vzkázal, že disciplinární komora „neposkytuje veškeré záruky nestrannosti a nezávislosti a zejména není chráněna před přímým či nepřímým vlivem polské zákonodárné a výkonné moci“.
Žádost prezidentovi
Disciplinární komora rozhoduje o postavení soudců a prokurátorů, o jejich trestním stíhání a případném uvalení vazby. Když unijní soud 14. července nařídil Polsku, aby okamžitě přestalo uplatňovat své předpisy týkající se komory, Manowská se obrátila na prezidenta Andrzeje Dudu. Chtěla, aby se zasadil o změny současných předpisů tak, aby byl disciplinární režim soudců efektivní a nevzbuzoval by výhrady.
Případ disciplinární komory je součástí širšího sporu, který už několik let vede Brusel s Varšavou o soudní reformu. Ta má podle polské vlády zvýšit efektivnost soudů a zbavit je pozůstatků komunismu. Kritici reformě vyčítají, že posiluje politický vliv současné vlády na justici a omezuje nezávislost soudů.
