Polští soudci a prokurátoři vyzývají úřady, aby se řídily nedávným rozhodnutím Soudního dvora EU a zastavily činnost sporné disciplinární komory. Ve stejnou dobu se objevují náznaky, že polská vláda kvůli obavám, že země nedostane peníze z EU, dělá ústupky.
Zatímco polští soudci apelují na vládu, premiér Morawiecki překvapivě obrací
Polský premiér kritizuje soudnictví (zdroj: ČT24)
Na 3500 polských soudců a prokurátorů podepsalo výzvu, ve které žádají polské úřady, aby se řídily nedávným rozhodnutím Soudního dvora EU a zastavily činnost sporné disciplinární komory. S odkazem na polský server OKO.press o tom informoval EUobserver.
Signatářů může přibývat, jelikož podpisy se stále shromažďují, píše polský web. K současné výzvě se mimo jiné připojili také soudci nejvyššího soudu a mezi nimi Wlodzimierz Wróbel, který na svém facebookovém účtu zveřejnil i jména dalších 93 svých současných a bývalých kolegů.
„My, níže podepsaní soudci nejvyššího soudu vyzýváme všechny orgány státu, aby vyplnily nařízení Soudního dvora EU ze čtrnáctého července 2021 (…) a rozsudek tohoto soudu z patnáctého července 2021 (…) včetně okamžitého pozastavení činnosti disciplinární komory nejvyššího soudu,“ píše se v prohlášení. Pokud tak úřady neučiní, bude to podle těchto současných a bývalých soudců porušením unijního práva a také to poškodí polský ústavní řád.
Soudní dvůr EU v polovině července shledal, že disciplinární režim polských soudců je v rozporu s právem Evropské unie. Polští politici proto unijní instituce kritizují. „Kritika z úst premiéra Mateusze Morawieckého a hlavně ze strany ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra pokračuje. Kritizují jak Evropskou komisi, tak evropský soud,“ řekl zpravodaj České televize ve Varšavě Lukáš Mathé. „Podle vládních činitelů jde o politický útok na Polsko, které je suverénním státem a může si o svém soudnictví rozhodovat samo,“ dodal Mathé.
„Na druhou stranu se ale pod hrozbou, že by Polsko nemuselo dostat peníze z Bruselu, objevují první vyjádření, která můžeme interpretovat tak, že se země obává dopadů toho, že by trvalo na justiční reformě, především na fungování disciplinární komory nejvyššího soudu,“ popsal Mathé.
Nenápadné ústupky
„Jedním z ústupků jsou slova předsedkyně nejvyššího soudu Malgorzaty Manowské, která sice původně nechala spustit práci disciplinární komory, ale nyní se vyjádřila, že přemýšlí, že by její práci přerušila a že by nechala parlament a vládu pracovat tak, aby si evropské a polské právo nepřekážely,“ vysvětloval zpravodaj.
Polsko a reforma soudnictví (zdroj: ČT24)
Dalším případem ústupku podle Mathého je, že třetího srpna se měl na Morawieckého podnět ústavní soud zabývat nadřazeností polské ústavy nad unijním právem, ale rozprava byla odložena na 31. srpna.
„A pak je tady zásadní výrok, kdy se Morawiecki na tiskové konferenci vyjádřil, že soudnictví podle něho nefunguje v Polsku dobře ani po reformě a že jsou třeba revize, a to i disciplinární komory,“ pokračoval ve výčtu Mathé. „A to je tedy nečekaný výrok a rozhodně jde proti ministru spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi, který trvá na tom, že reforma je v pořádku,“ vyvětlil.
Unie Polsku pohrozila finančními postihy, pokud fungování soudnictví neupraví. Varšava zatím žádné kroky nepodnikla, napsala agentura AP. Naopak polský ústavní soud krátce před rozhodnutím Soudního dvora EU shledal, že dřívější předběžná opatření, kterými unijní soud nařídil přerušit práci zmíněné komory, odporují polské ústavě.
Případ disciplinární komory je součástí širšího sporu, který již několik let vede Brusel s Varšavou. Ta má podle polské vlády zvýšit efektivnost soudů a zbavit je pozůstatků komunismu. Kritici reformě vyčítají, že posiluje politický vliv současné vlády na justici a omezuje nezávislost soudů. „Reformy polského soudního systému, včetně posledního vývoje, jsou nadále důvodem k vážným obavám,“ konstatovala před několika dny Evropská komise ve svém ročním hodnocení stavu právního státu ve všech členských zemích EU.