Záplavy si na západě Německa vyžádaly už 143 lidských životů. Bilance stoupla poté, co policie v Koblenci uvedla, že registruje nové oběti v okrese Ahrweiler, který patří k nejpostiženějším. Pravděpodobně není konečná. Ranění se počítají na stovky.
Obavy z růstu počtu obětí pramení z toho, že záchranáři stále neprohledali všechna místa a domy zasažené záplavovou vlnou. I po dvou dnech záchranných akcí se mnoho lidí pohřešuje. V některých oblastech navíc nefungují telefony. V údolí řeky Ahr, kde se nachází i zmíněný okres, je stále mnoho silnic nesjízdných.
Oblasti postižené přírodní katastrofou navštívil v sobotu německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Ve zdevastovaném městě Erftstadt, kde došlo k masivnímu sesuvu půdy, poděkoval „jménem všech Němců“ těm, kdo se podílí na záchranným pracích.
„Mnoho lidí zde v regionech nemá už nic jiného než naději. A my jejich naději nesmíme zklamat,“ uvedl prezident, který se v Erftstadtu setkal i s premiérem Severního Porýní-Vestfálska Arminem Laschetem. Ten záplavy označil za „katastrofu století“. Město Erftstadt i přes velké škody zatím nepotvrdilo žádné oběti.
V postižených regionech nasadila německá armáda na 900 vojáků, regionální vlády i německá kancléřka Angela Merkelová slíbily postiženým oblastem rychlou pomoc s odstraňováním obrovských škod. Ty se mohou vyšplhat na miliardy eur. Bez dodávek elektrického proudu je stále přes 100 tisíc lidí, narušena byla i infrastruktura.
Povodněmi zasaženému Německu nabídlo pomoc i Česko. Podle německého velvyslance v Praze Christopha Isranga ale zatím není potřeba. Přírodní katastrofu zároveň přirovnal k nedávnému tornádu na jižní Moravě.
Záplavy zasáhly i Nizozemsko, kde musely úřady evakuovat stovky lidí. Bouřím a rozvodněným řekám čelilo taky Lucembursko nebo Švýcarsko. Belgie, kde voda zaplavila jihovýchod země, hlásí nejméně 27 obětí. Na mnoha místech je situace dál mimořádně kritická. Záchranářům se nepodařilo dostat do všech zasažených oblastí. Vláda tam kvůli katastrofě vyhlásila na úterý den smutku.
Přívalové deště zasáhly i Sasko u hranic s Českem
Přívalové deště v sobotu způsobily záplavy ve východní části Saska u hranic s Českem, v jihovýchodní části Bavorska a na západě Rakouska. Informovala o tom místní média. V Saském Švýcarsku podle listu Sächsische Zeitung místy spadlo i více než sto litrů vody na metr čtvereční. Obzvlášť postižené jsou obce Neustadt, Sebnitz, Bad Schandau, Reinhardtsdorf-Schöna a Gohrisch u hranic s Českem. Úřady varovaly před „silnými záplavami“.
V Bavorsku vydatné lijáky postihly především město Berchtesgaden a jeho okolí. Místní hasiči hlásí zaplavené ulice a sklepy. Několik domů museli evakuovat kvůli sesuvům svahů. Jen několik kilometrů od Berchtesgadenu, na rakouské straně hranice, zaplavila voda historické centrum města Hallein, které leží jižně od Salcburku. „Situace je velmi napjatá až dramatická,“ uvedl policejní mluvčí. Protipovodňové zábrany postavili i v Salcburku podél řeky Salzach.
Jak se na záplavy připravit
Zatímco v Německu a Belgii přibývá obětí záplav a beznaděj narůstá, objevují se otázky, jak mohla voda takovou tragédii způsobit, napsal server stanice BBC. Povodním předcházely v částech západní Evropy rekordní srážky, které vedly k vylití řek z břehů.
Oceňovaná hydroložka Hannah Clokeová, která vytvořila Evropský systém varování před povodněmi – program Evropské unie, jehož cílem je zavčasu varovat před povodňovým nebezpečím –, tvrdí, že během minulého víkendu úřady dostaly varování. Svůj program Clokeová založila po tragických povodních v Evropě v roce 2002 ve snaze předejít podobným katastrofám. Nynější záplavy podle ní ale ukázaly na slabá místa systému.
V některých oblastech podle Clokeové program splnil svůj účel a varování padla na úrodnou půdu. Hydroložka ale přiznává, že na některých jiných místech se nedostala varování k lidem, kteří nevěděli, co se stane. „V roce 2021 bychom neměli mít tolik úmrtí kvůli záplavám. Je to nepřijatelné a něco je špatně,“ zdůrazňuje hydroložka.
V jednotlivých evropských zemích jsou mechanismy, které předpovídají povodně a zveřejňují výstrahy, různé. V Německu jsou tyto struktury podle Clokeové rozdrobené a zahrnují mnoho úřadů v různých spolkových zemích, takže reakce na nebezpečí se mohou lišit.
Mluvčí německého meteorologického ústavu Deutscher Wetterdienst uvedl, že služba vydala několik varování před extrémními srážkami. Podle něj je pak už na jednotlivých úřadech, aby vyhodnotily povodňové nebezpečí a případně přikročily k evakuaci lidí nebo jiným opatřením.
Ministerstvo životního prostředí spolkové země Porýní-Falc, která je jednou ze zemí nejpostiženějších nynějšími záplavami, uvedlo, že varování před záplavami jsou zveřejňována pro největší řeky, ale že informace týkající se přítoků a menších řek nejsou tak podrobné, takže tragické následky povodní nemohou být vždycky odvráceny.
Klimatoložka Friederike Ottová, zástupkyně ředitele Institutu pro změny životního prostředí na Oxfordské univerzitě, spatřuje akutní potřebu osvěty týkající se záplav. „Podle mého názoru si lidé dostatečně neuvědomují, že počasí může být smrtící,“ zdůrazňuje Ottová.
„Skutečnost, že jsou zastavěny velké plochy půdy, také vede k dramatičtějším následkům, než jak by to bylo v případě, kdyby se voda mohla někam vsáknout,“ uvádí klimatoložka.
Změny klimatu
Spolkový ministr vnitra Horst Seehofer uvedl, že Německo se do budoucna musí „mnohem lépe připravit“. Současná situace je podle něj důsledkem změn klimatu.
Ke vzniku záplav přispívá mnoho faktorů, nicméně oteplující se atmosféra v důsledku klimatických změn znamená, že extrémní srážky jsou pravděpodobnější. Hayley Fowlerová, která vyučuje dopady klimatických změn na Univerzitě v Newcastlu, vysvětluje, že globální oteplování vede ke zpomalení jet streamu neboli tryskového proudění vzduchu ve vysoké atmosféře ve směru ze západu na východ. Následkem toho se bouřky posouvají pomaleji. V teplejší atmosféře se také udrží více vlhkosti.
„Extrémní srážky budou sílit a ty nejextrémnější budou častější,“ upozorňuje Fowlerová. Státy podle ní musí přebudovat svoji infrastrukturu, aby dokázaly těmto událostem čelit.
Dodává však, že dokonale se připravit na podobné události nelze. „Vždy se může objevit něco, co překoná naše protipovodňové systémy. Proto opravdu potřebujeme systémy nouzového řízení a systémy výstrah,“ uvádí.
