Německo schválilo ambicióznější plán na ochranu prostředí. Klimaticky neutrální chce být v roce 2045

3 minuty
Události: Německo chce být klimaticky neutrální
Zdroj: ČT

Německo dosáhne neutrality emisí skleníkových plynů v roce 2045, což je o pět let dříve proti původnímu záměru. Nový a ambicióznější plán, který bude zakotven v chystané novele zákona o ochraně klimatu, schválila vláda kancléřky Angely Merkelové. Ministryně zemědělství Julia Klöcknerová na tiskové konferenci uvedla, že po dosažení neutrality chce mít Německo emise záporné, bude tedy neutralizovat více skleníkových plynů, než kolik jich bude vypouštět.

„Tímto zákonem dosáhneme větší mezigenerační spravedlnosti, více jistoty pro plánování a důsledné ochrany klimatu,“ napsala na Twitteru o chystané novele ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová. Dodala, že zákon nepovede ke zničení hospodářství, ale k jeho přestavbě a modernizaci.

Německý ministr hospodářství Peter Altmaier k chystané novele řekl, že přináší jasný harmonogram a jistoty pro hospodářské plánování. Uvedl také, že ekologická transformace musí jít ruku v ruce s udržením ekonomické konkurenceschopnosti. K tomu má pomoci i balíček klimatických opatření pro nadcházející dva roky, který má objem osm miliard eur (204 miliard korun). Investice poslouží k ekologické výrobě vodíku a k ekologickým opatřením v ocelářství nebo v chemickém průmyslu.

Rychlejší než EU

Německo chce v ochraně klimatu postupovat rychleji než Evropská unie, která s neutralitou počítá v roce 2050. Do roku 2030 bude země podle nových cílů ve srovnání s rokem 1990 produkovat o 65 procent emisí skleníkových plynů méně. Dosavadní plán počítal s hodnotou 55 procent. K roku 2040 se chce Německo přiblížit k hranici devadesáti procent.

Výhrady proti novým cílům mají ekologické organizace, podle kterých nejsou dostatečné. Hnutí Greenpeace, které před kancléřstvím demonstrovalo, žádá neutralitu do roku 2040. Připravovaná novela se nelíbí ani šéfce německého sdružení automobilového průmyslu VDA Hildegardě Müllerové, podle které je plánování emisí oxidu uhličitého v horizontu patnácti let jen iluzí.

Kancléřská kandidátka Zelených pro zářijové parlamentní volby Annalena Baerbocková v televizi ARD prohlásila, že v připravovaném zákonu postrádá opatření a investice k dosažení klimatických cílů. To podle ní vládní koalice konzervativců a sociálních demokratů musí rychle napravit. „Vyhýbají se tomu, aby řekli, že musíme mimo jiné zdvojnásobit výstavbu obnovitelných energetických zdrojů,“ řekla Baerbocková, která má po volbách velkou šanci vést německou vládu.

Ministryně životního prostředí Schulzeová nicméně poukázala na to, že vláda pro příští roky plánuje i ze stávajících programů investovat do plnění klimatických cílů 80 miliard euro (dva biliony korun). „A další opatření budou následovat,“ dodala.

Úprava ekologických plánů je reakcí na rozhodnutí německého ústavního soudu. Ten v dubnu nařídil, aby zákonodárci jasněji definovali cíle pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030. Současný zákon o ochraně klimatu označil soud za nedostatečný a znevýhodňující příští generace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...