Země G7, sdružující kdysi největší světové ekonomiky, jsou podle závěrů londýnského jednání jejich ministrů zahraničí znepokojeny ruskými aktivitami, které podle nich mají za cíl podkopávat demokratické státy. Ministři dali rovněž najevo „plnou solidaritu“ se zeměmi, které zasáhly akce ruských zpravodajských služeb. Země skupiny také mimo jiné vyzvaly Čínu k respektování lidských práv a základních svobod.
Ministry G7 znepokojuje chování Moskvy. Vyjádřili solidaritu zemím zasaženým akcemi ruských agentů
Šéfové diplomacií G7 uvedli, že jsou hluboce znepokojeni „nezodpovědným a destabilizujícím“ chováním Ruska, a slíbili, že posílí kolektivní úsilí o ochranu před hrozbami z Kremlu.
Pokračující destabilizující chování Ruska podle G7 zahrnuje „velké navyšování ruských vojenských sil na hranicích s Ukrajinou a na nelegálně anektovaném Krymu, zlovolné aktivity zacílené na podkopání demokratických systémů zemí, zlomyslné kybernetické aktivity a používání dezinformací“.
Mezinárodní pozornost v poslední době vyvolalo mimo jiné zjištění českých tajných služeb, že za výbuchy muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 stojí členové ruské vojenské tajné služby GRU. To vedlo k nebývalé diplomatické roztržce mezi Prahou a Moskvou a vzájemnému vyhoštění mnoha pracovníků ambasád.
Mnohé západní země vyjádřily Česku podporu a některé na znamení solidarity vykázaly ruské diplomaty, z Moskvy zní hlasy o nepřátelských a nijak nevyprovokovaných akcích Západu.
„Posílíme své kolektivní schopnosti a schopnosti našich partnerů“
Země G7 slíbily, že budou „nadále posilovat své kolektivní schopnosti a schopnosti našich partnerů“ tak, aby odradily Rusko od chování, které ohrožuje mezinárodní řád založený na pravidlech, což se týká například oblastí bezpečnosti kybernetického prostoru a dezinformací.
Rusko se až do roku 2014 účastnilo jednání skupiny, známé tehdy jako G8, jeho účast byla pozastavena v souvislosti s nelegální anexí ukrajinského Krymu.
Státy G7 vyjádřily znepokojení také nad „systematickým postupem proti opozičním hlasům, ochráncům lidských práv, nezávislé občanské společnosti a médiím“. Kritizovali například věznění opozičního předáka Alexeje Navalného.
Ministři zahraničí zemí skupiny, tedy vyjma hostitelské Velké Británie také USA a Kanady, Francie, Německa, Itálie a Japonska, od počátku týdne jednali v Londýně. Do Británie byli pozváni také šéfové diplomacií Austrálie, Indie, Jihoafrické republiky a Jižní Koreje.
Kritika Číny za Ujgury, Hongkong i ekonomický nátlak
Země G7 rovněž vyzvaly Čínu k respektování lidských práv a základních svobod. Vyjádřily také silný nesouhlas s jakýmikoli jednostrannými kroky, které by mohly eskalovat napětí a podkopat stabilitu v regionu. Čína má rovněž dodržovat své závazky ohledně odpovědného chování v kyberprostoru nebo své povinnosti týkající se ekonomiky a obchodu.
Země sedmičky v té souvislosti slíbily, že budou společně pracovat na zlepšení své ekonomické odolnosti vůči „svévolným, nátlakovým hospodářským politikám a praktikám“.
„Jako země, které podporují otevřené společnosti a volný spravedlivý obchod v systému transparentních a předvídatelných mezinárodních pravidel a standardů, jsme jednotní v obavě týkající se praktik, které podrývají takové svobodné a spravedlivé hospodářské systémy, včetně obchodu, investic a rozvojových financí,“ uvedli ministři z G7.
Čínu ostře kritizovali i za represe vůči muslimské menšině Ujgurů a vyzvali, aby Peking umožnil zástupcům OSN přístup do regionu Sin-ťiang, aby si vytvořili obrázek o situaci. Čínu dále G7 vyzvala k ukončení „cíleného potlačování práv a svobod i demokratických hodnot“ v Hongkongu.
Ministři zahraničí z G7 se zabývali také současnou koronavirovou pandemií a bojem proti ní. Slíbili, že budou společně s farmaceutickým průmyslem usilovat o rozšíření výroby dostupných vakcín či léků proti covidu-19. Hladký průběh jednání v Londýně přitom ohrozila zpráva, že pozitivní test na koronavirus měli dva členové indické delegace. Indický ministr zahraničí i celý jeho tým se proto uchýlili do izolace.