Arméni se stále přou o viníka prohrané války. Proti premiérovi se už staví i vedení armády

5 minut
Horizont ČT24: Napětí v Arménii kvůli prohrané válce
Zdroj: ČT24

V Arménii neustává napětí po podzimní prohře ve druhé válce o Náhorní Karabach. Kritici premiéra Nikola Pašinjana ho viní z výsledku konfliktu a trvají na jeho rezignaci. K jejich táboru se nyní přidalo i vedení armády. Vadí mu, že premiér viní z porážky i neúčinnost ruských raket Iskander, které má arménská armáda ve výzbroji. Právě Rusko zprostředkovalo podmínky příměří, které boje v listopadu ukončilo.

V Arménii tak nyní proti sobě stojí dva tábory, které se vzájemně viní z porážky. Jeden z nich mobilizuje premiér Pašinjan, který nedávno před svými příznivci v Jerevanu zopakoval svou verzi příběhu.

Vývoje v Karabachu prý lituje, podle něj je ale vyústěním chyb a korupce jeho předchůdců. „Chci se vám všem omluvit, všem občanům Arménie, diaspoře, lidem Arcachu (arménské označení pro Náhorní Karabach – pozn. red.), za všechny svoje chyby,“ prohlásil mimo jiné Pašinjan.

Kritika ruských zbraní

Aktuální protesty se rozhořely poté, co Pašinjan ze ztrát v Karabachu obvinil také armádu a Rusko, respektive jeho zbraně. Premiér prohlásil, že ruské rakety Iskander, nejvyspělejší zbraň v arzenálu Arménie, jsou de facto šrot a ve válce v drtivé většině nefungovaly. 

Výrok kritizoval zástupce náčelníka generálního štábu a premiér ho obratem odvolal. Do politické krize tak vstoupila armáda, jejíž velení se přidalo k táboru, který žádá rezignaci vlády. Pašinjan to označil za pokus o puč.

Do ulic Jerevanu se vedle premiérových příznivců vydali i jeho odpůrci. „Ostudně jsme prohráli válku a premiér, který za to může, neopustil svou funkci, přestože veřejnost žádá jeho rezignaci. A nejen ta,“ uvedl třeba Vazgen Manuchan, bývalý předseda vlády Arménie.

Pašinjan opakuje, že rezignovat nemíní. Za určitých podmínek by byl podle svých slov ochotný otevřít cestu k předčasným volbám a se souhlasem opozice i k referendu o přechodu od parlamentního k poloprezidentskému systému, který by podle něj měl zemi vyvést z politické krize.

Rusko posílilo svůj vliv v regionu

Případný převrat, který by Pašinjana sesadil, však nezvrátí stav na bojišti. Arméni přišli o většinu území, které si vybojovali v 90. letech. A to s tichým souhlasem Moskvy, svého klíčového spojence.

Právě dvě tisícovky ruských vojáků teď jako součást dohody o příměří ve sporné oblasti působí. „Ruské mírové jednotky zaujaly pozice na 23 místech v oblasti. Na čtyřech dalších základnách budou dohlížet na provoz v bezpečnostním koridoru. Situace je teď klidná,“ prohlásil už dříve šéf Kremlu Vladimir Putin.

Zatímco Arménie ve válce prohrála, Rusko, její tradiční ochránce před tureckým vlivem, v regionu výrazně posílilo. Moskva počítá se zvýšenou přítomností v oblasti nejméně na dalších pět let.

„O ruských mírotvorcích se říká, že kde jsou, tak odtamtud už nikdy neodejdou. Takže i oni se mohou stát základem jakési silnější vojenské přítomnosti,“ komentuje to redaktorka Deníku N Petra Procházková.

Pašinjan přivítal další ruskou základnu

Hrozba zapojení ruských vojáků přímo do bojů i jejich přítomnost v oblasti přispěly loni na podzim k uklidnění situace. A to přesto, že rozsah ruské vojenské pomoci zůstal za očekáváním arménského premiéra Pašinjana.

„Premiér Pašinjan nikdy nebyl nějaký proruský politik, naopak, v Moskvě ho moc rádi nemají. Měli mu za zlé takovou tu prozápadní orientaci a vlastně jim přišlo trochu vhod, že ho celá ta situace velmi zasáhla,“ dodává Procházková, která se dlouhodobě zabývá postsovětským prostorem.

Pašinjan teď přivítal záměr Moskvy rozšířit vojenskou přítomnost v zemi a vybudovat svou další základnu, což opatrně kritizuje Evropská unie. Brusel vyzývá k návratu k jednáním o definitivní mírové smlouvě, která by nahradila prozatímní klid zbraní. 

„Samozřejmě jsem rád, že byly ukončeny vojenské operace, že nedochází k dalším ztrátám na životech. Měli bychom se ale vrátit k mechanismům OBSE, které nabízejí trvalé řešení tohoto dlouhodobého konfliktu,“ uvedl i český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). 

Angažmá Moskvy v loňské válce o Náhorní Karabach má ještě jeden rozměr. Turecko posledním vojenským cvičením u arménských hranic připomnělo, že právě jeho podpora byla loni pro vítězné ázerbájdžánské tažení klíčová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 25 mminutami

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 2 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 4 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 7 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...