Prezidenti V4 hovořili o covidu a energetice, doufají v pokračování spolupráce

V rezidenci na polském poloostrově Hel skončil summit zemí Visegrádské skupiny (V4). Prezidenti Česka, Polska, Slovenska a Maďarska podle polského prezidenta Andrzeje Dudy hovořili zejména o problémech protikoronavirové vakcinace, očkovacích programech a klimatické politice.

Video Brífink po jednání prezidentů V4 10. února
video

Brífink po jednání prezidentů zemí V4 z 10. února

Zdroj: ČT24

„Hovořili jsme o problémech vakcinace nebo programech očkování. Doufáme, že pandemie koronaviru brzo skončí, diskutovali jsme i o stávající situaci a náladě ve společnosti. Mluvili jsme také o klimatické ochraně. Musíme chránit přírodu na základě našich stanovených cílů. Musíme postupovat moudře a opatrně,“ prohlásil Duda.

Podle něj je nejdůležitější zajistit, aby bylo plnění klimatických cílů v souladu se zajištěním životní úrovně obyvatel a pracovních míst. V projevu také poděkoval ostatním hlavám států za to, že na summit dorazily.

„Jsem rád, že se toto setkání uskutečnilo. Je to signál, že se pomaličku vrací normálnost a normální práce,“ řekl Duda. „Děkuji za výměnu názorů, která nám vždy pomáhá. I když zazní rozdílné názory, je důležité, že o nich hovoříme, že argumentujeme. Víme, co můžeme od sebe navzájem očekávat, a vždy se daří dosáhnout společné roviny, na které se dokážeme podporovat,“ dodal hostitel.

Video Události
video

Události: Skončil summit zemí Visegrádské skupiny

Za jeho zorganizování mu vzápětí vyjádřila díky slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Podotkla, že účastníci schůzky hovořili také o dopadech koronavirové krize na různé země. „Předmětem naší debaty byla covidová situace. Sdíleli jsme spolu strategie a přístupy jednotlivých zemí v krizi. Součástí debaty byla také vakcinace, která se v tomto období zpomalila. Mluvili jsme i o vizích a možnostech rozvoje, jaké naše státy zvolí,“ uvedla Čaputová.

Zeman: Věřím, že visegrádská spolupráce bude pokračovat

Maďarská hlava státu János Áder ve svém prohlášení vyzdvihl zejména letošní 30. výročí založení Visegrádské skupiny, kterou označil jako „úspěšnou“ a „korunovanou mnoha úspěchy“.

V projevu se dále věnoval energetice. „Shodli jsme se na evropských cílech a odstavení uhelných elektráren při výrobě elektrické energie. Dále musíme snižovat emise tak, jak stanoví Evropská unie. Potřebujeme také dostatečnou kapacitu elektráren, abychom splnili poptávku obyvatel a průmyslu,“ řekl Áder.

Prezident Miloš Zeman během tiskové konference ocenil funkci a pospolitost Visegrádské skupiny. Uvedl, že pevně věří, že visegrádská spolupráce bude i nadále pokračovat. „Jednotný postoj V4 zabránil kvótám na rozmístění ilegálních imigrantů a myslím si, že tím jsme prospěli celé EU. Pevně věřím, že visegrádská spolupráce bude pokračovat. V Evropě jsou země, které jsou zásadními odpůrci atomové energie. Věřím, že visegrádská spolupráce může přispět k tomu, aby se tento odpor zmírnil nebo zcela zanikl,“ dodal. 

„Je skutečně hloupý názor považovat visegrádskou skupinu za něco, co rozbíjí Evropskou unii. Jedno ze zásadních hesel Evropské unie je jednota v různosti. Určitě se nechceme vracet k bolševické jednomyslnosti. Názorová uniformita je často velice škodlivá,“ odpověděl na dotaz ohledně názorů, že V4 se po 30 letech přeměnila z nástroje napomáhajícího středoevropským zemím na cestě do EU v jakousi jejich ochranu právě před Unií.

Zeman na summitu připomněl, že „se opakovaně zastal Polska a Maďarska, tedy zemí, které soustavně čelí nepodloženým útokům“, oznámil na Twitteru jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Vlády ve Varšavě a Budapešti jsou už několik let terčem kritiky ze strany EU kvůli narušování principů nezávislosti justice, podkopávání práce nezávislých médií nebo nevládních organizací.

30 let od založení Visegrádské skupiny

Prezidenti si během úterý rovněž připomněli 30. výročí vzniku skupiny V4, ke kterému došlo 15. února roku 1991 na maďarském hradě Visegrád. Vrcholní představitelé k této příležitosti v rezidenci odhalili pamětní tabuli.

„Skupina je důležitým, ne-li klíčovým motorem regionální spolupráce ve středí Evropě a významným způsobem přispívá k politické spolupráci s ohledem na Evropskou unii a NATO,“ citovala v úterý agentura AP polského prezidenta Dudu, jehož země tento půlrok čtyřce předsedá. Příští týden se v Krakově sejdou premiéři zemí V4.

Summit se kvůli pandemii covidu-19 konal na izolovaném místě, jakým je prezidentská rezidence v Juratě na ostrově Hel nedaleko Gdaňsku.

Analytik Vít Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) v rozhovoru pro ČT vysvětlil, že setkání prezidentů V4 jsou vždy víceméně o symbolice, která je ale i tak důležitá. Prezidenti totiž mají příležitost společně hovořit, což může nést i praktické důsledky.

Slovenský ministr zahraničních věcí Ivan Korčok se dva dny před summitem vyjádřil vůči skupině kriticky. V rozhovoru pro Aktuality.sk řekl, že V4 v posledních letech nenabyla v rámci EU nejlepší reputaci a chce být ve vztahu ke skupině pragmatičtější. Rozhodně by dle něj V4 neměla fungovat jako alternativa k EU.

„Současná slovenská vláda i ministr Korčok jsou ve svých vyjádřeních o něco otevřenější,“ komentuje Dostál. „I ta situace je trochu jiná. Když se loni Polsko a Maďarsko rozhodly blokovat evropský rozpočet a fond obnovy, tak si Slovensko dalo záležet na tom, aby to nebylo vnímáno jako blokace Visegrádu. V poslední době se občas stávalo, že s těmi radikálnějšími výroky přicházely právě tyto dvě země, kdežto zbylé dvě země mlčely. To Visegrád problematizovalo a Slovensko si toho všímá a snaží se být iniciativnější i v jiných formátech,“ řekl.

„Naše místo vidíme jednoznačně v EU a všechny vztahy, ať už bilaterální nebo s více zeměmi vnímáme jako způsob naplňování tohoto základního cíle,“ řekla na tiskové konferenci Čaputová.